64.    Požadování podepsaných příkazů
65.    Vymyšlená nutnost věty obsahující slovo „příkaz"
66.    Vyžadování absurdních objasnění
67.    Naznačování, že Śrīla Prabhupāda nebyl schopen dát jasné pokyny
68.    Vymyšlená představa, že si Śrīla Prabhupāda myslel, že jeho žáci nejsou kvalifikovaní
69.    Spekulace, že Śrīla Prabhupāda určitě viděl budoucnost, a proto musel jednat jinak
70.    Tvrzení, že Śrīla Prabhupāda chtěl něco, o čem se nikdy nezmínil, jako systém pro
budoucích 10 000 let
71.    Vkládání slov do úst Śrīly Prabhupādy
72.    Nucení Śrīly Prabhupādy zůstat dīkṣā-guruem
73.    Zastávání názoru, že Śrīla Prabhupāda zrušil všechno, co kdy učil, jediným nejasným příslovcem (od nynějška) v jediném dopisu, který ani sám nenapsal

64. Požadování podepsaných příkazů

Někteří ṛtvik-vādī přišli s teorií, že duchovní mistr musí učit své žáky prostřednictvím psaných a podepsaných pokynů. To je naprostý výmysl. Kde je v písmech řečeno, že je pokyn gurua méně platný, pokud není napsaný na papír a podepsaný? Tento argument si kromě toho, že odporuje tradici, také protiřečí. Aby ho mohli podpořit, musí předložit psaný a podepsaný dokument od Śrīly Prabhupādy, v němž říká, že guru musí své pokyny napsat a podepsat. Kde však takový dokument je? Nikde.
Śrīla Prabhupāda uvedl kvalifikace gurua a vyjádřil touhu, aby se všichni členové ISKCONu kvalifikovali jako guruové. Dokonce ani neříká, že dopis z 9. července je „konečný pokyn". Pojem „konečný pokyn" je pouhý výmysl.

„Já jsem jim také zavázán, protože mi pomáhají v této misijní práci. Zároveň je všechny požádám, aby se stali duchovním mistrem. Každý z vás by měl být příštím duchovním mistrem." (Hamburg, 5. září 1969)

Zde Śrīla Prabhupāda říká, že každý žák by se měl stát příštím duchovním mistrem. Neřekl, že nařídil svým žákům stát se duchovními mistry, ale význam je přesto tentýž. Každý upřímný žák přijme vyjádřenou touhu duchovního mistra jako pokyn. Všimněte si také, že Śrīla Prabhupāda říká „příštím". To znamená, že by jeho žáci měli být jeho následníky jako dīkṣā-guruové. Kdyby o nich hovořil pouze jako o śikṣā-guruech, jak ṛtvik-vādī tvrdí, užití výrazu „příštím" se stává nadbytečným, neboť jako śikṣā-guruové už jednali.

65. Vymyšlená nutnost věty obsahující slovo „příkaz"

Pátrání ve Védabase neodhalilo ani jediný případ, kdy Śrīla Prabhupāda říká „Nařizuji... (něco)". Ṛtvik-vādī podřizují Śrīlu Prabhupādu vymyšlené podmínce, že se musí vyjadřovat určitým způsobem. Navrhují, že při poučování svých žáků a vyjadřování svých tužeb musí používat výraz „pokyn", jinak jeho pokyny nepřijmou. Śrīla Prabhupāda místo toho opakovaně a soustavně dával svým žákům pokyny, aby se po jeho odchodu stali duchovními mistry. Jestli přitom používal výraz „pokyn", nebo ne, je naprosto nepodstatné. Zde je jen několik příkladů:

„Co se týče určení nástupce, duchovní mistr autorizuje každého ze svých žáků. Je však na žákovi tento pokyn splnit, ať už je toho schopen, nebo ne. Ne že duchovní mistr někomu straní, jednoho určí a druhého ne. Může to udělat. Jestli není ten druhý kvalifikovaný, může to udělat. Ve skutečnosti to však není jeho záměrem. Chce, aby se každý jednotlivý žák stal tak mocným jako on nebo i více. To je jeho touha."

„Jestli se nedokážete pozvednout na úroveň duchovního mistra, není to chyba vašeho duchovního mistra, ale vaše. On to chce, jak řekl Caitanya Mahāprabhu: āmāra ajñāya guru hāñā - „Na Můj pokyn, nechť se každý z vás stane guruem.1" (San Diego, 29. červen
1972)

66.    Vyžadování absurdních objasnění

Někteří následovníci ṛtvik-māyi napsali:

„Výroky Śrīly Prabhupādy musí být opravdu dokázáno, že vytrvale učil, že přestane být guruem po svém odchodu... "

Co znamená „přestane být guruem1"? Śrīla Prabhupāda nikdy nepřestal být dīkṣā-guruem pro své žáky a nikdy nezačal být dīkṣā-guruem pro ty, kdo od něho nikdy dīkṣu nepřijali. Nemůže být řeči o skončení něčeho, co nikdy nezačalo. Každý, kdo byl Śrīlou Prabhupādou zasvěcen, zůstal jeho žákem, a kdokoliv jím zasvěcen nebyl, zůstal zase nezasvěceným.
Opravdu očekávají, že naleznou zaznamenaný výrok, v němž Śrīla Prabhupāda říká: „Po opuštění těla přestanu přijímat žáky"? Očekávají tak blouznivé výroky? Dal Śrīla Prabhupāda konkrétní pokyn svým služebníkům, aby mu přestali podávat léky poté, co opustil tělo? Jejich požadavek je šílený.
Śrīla Prabhupāda se nechystal pronést tak očividné výroky, které jsou pro rozumné lidi naprosto nepotřebné.
Podrobují Śrīlu Prabhupādu nějaké vymyšlené podmínce; měl říci to, měl udělat ono. Navíc, řekl někdy některý z předchozích ācāryů: „Po opuštění těla přestanu přijímat žáky"? Řekl to někdy Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura? Nepřítomnost takových výroků by podle jejich „logiky" ukazovala, že zasvěcování žáků Śrīlou Prabhupādou bylo nezákonné, neboť jeho duchovní mistr nikdy jasně neřekl, že přestane po svém odchodu zasvěcovat.

67.    Naznačování, že Śrīla Prabhupāda nebyl schopen dát jasné pokyny

Ṛtvikismus nepřímo naznačuje, že Śrīla Prabhupāda po sobě nebyl schopen zanechat jasné pokyny. Kdyby chtěl systém post-samādhi zástupného zasvěcování, mohl to jasně říci ve svých knihách, dopisech, přednáškách, rozhovorech atd. Stačil by jediný výrok, něco jako: „Žáci, které jsem určil, aby přijímali žáky mým jménem, budou pokračovat v přijímání žáků mým jménem i po mém fyzickém odchodu. Zůstanu jediným dīkṣā-guruem pro všechny oddané v ISKCONu." Samozřejmě, takový nebo podobné výroky neexistují. Co existuje, je množství výroků, v nichž Śrīla Prabhupāda předkládá věčný systém učednické posloupnosti.
Ṛtvik-vādī proto urážejí Śrīlu Prabhupādu naznačováním, že postrádal schopnosti nebo inteligenci správně vyjádřit své pokyny.

68. Vymyšlená představa, že si Śrīla Prabhupāda myslel, že jeho žáci nejsou kvalifikovaní

Někteří ṛtvik-vādī chtějí udělat z tohoto rozhovoru Prabhupādovo hodnocení jeho žáků, a to až 22. dubna 1977:

Tamāla Kṛṣṇa: Studoval jsem sám sebe i všechny vaše žáky a je zřejmé, že jsme všichni podmíněné duše, takže nemůžeme být guruem. Možná jednoho dne to bude možné... 
Prabhupāda: Hm. 
Tamāla Kṛṣṇa: ...ale ne teď.
Prabhupāda: Ano, určím nějaké guruy. Řeknu: „Nyní se staneš ācāryou. Budeš autorizovaný." Čekám na to. Vy všichni se stanete ācāryi. Já se zcela stáhnu. Výcvik však musí být dokončen.
Tamāla Kṛṣṇa: Musí tu být proces očisty.
Prabhupāda: Ó ano, musí tu být. Caitanya Mahāprabhu to chce. Amára ajñāya guru hāñā. „Staneš se guruem.“11 (směje se) Buďte ale kvalifikovaní. Nepatrná věc, přísný následovník...

Vzít výše uvedené jako jediné hodnocení svých žáků Śrīlou Prabhupādou je jasný příklad přehlížení jiných důkazů, logické chyby zvané „důkaz vybraným příkladem". V jiném rozhovoru, který proběhl pouhý týden předtím, 15. dubna 1977, Śrīla Prabhupāda vyjádřil důvěru ve své žáky, a když se pokorně představili jako nekvalifikovaní, povzbudil je:

Prabhupāda: Každý z nás mesiáš. Každý, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je mesiáš. Každý. Proč jeden? My všichni. Gourāṅgera bhakta-gaṇe, jane jane śakti dhari, brahmāṇḍa tari śakti (?): „Oddaný Pána Caitanyi, každý má tak nesmírnou moc, že každý může osvobodit celý vesmír." Gourāṅgera bhakta-gaṇe, jane jane śakti..., brahmāṇḍa tari... To znamená Gourāṅgovi lidé.
Tamāla Kṛṣṇa: Jen vy jste tak mocný, Śrīlo Prabhupādo. My jsme jako...
Prabhupāda: Proč nejste? Jste moji žáci. 
Tamāla Kṛṣṇa: My jsme jako hmyz.
Prabhupāda: „Jaký otec, takový syn." Měli byste být. Gourāṅgera bhakta...,jane. Každý. Proto Caitanya Mahāprabhu řekl: āmāra ajñāya guru hāñā tāra' éi deśa. Každého požádal: Jen se staň guruem!1 Následujte Jeho pokyn. Staňte se guruem. Āmāra ajñāya. Nic nevymýšlejte. Āmāra ajñāya. „Co říkám, to dělejte.“ Staňte se guruem!1 V čem je potíž? „A jak zní Tvoje ajñā?" Yāre dekha tāre kaha kṛṣṇa-upadeśa. Konec. Všechno je v Bhagavad-gītě. Vy jen opakujte. To je vše. Staňte se guruem. Stát se guruem není obtížné. Následujte Caitanyu Mahāprabhua a říkejte to, co řekl Kṛṣṇa. Konec. Staňte se guruem.  (Mumbáí, 15. duben 1977)
Konec. Tolik k teorii, že „V roce 1977 si Śrīla Prabhupāda myslel, že žádný ze žáků není kvalifikovaný být dīkṣā-guruem. "

69.    Spekulace, že Śrīla Prabhupada určitě viděl budoucnost, a proto musel jednat jinak

Od zastánců ṛtvikismu často slýcháme argument: „V minulosti guruové poklesli a to způsobilo zmatek v naší společnosti a v životech individuálních oddaných. Śrīla Prabhupāda musel vidět budoucnost a věděl, že k tomu dojde. Proto Śrīla Prabhupāda nemohl chtít v ISKCONu guruy. "
Tento argument je v první řadě spekulativní a neopírá se o žádné údaje sādhua-gurua-
śāstry, a proto by měl být zavržen. Ukazuje svoji vratkost, když je použit na jiné oblasti, v
nichž následovníci Śrīly Prabhupādy měli problémy s plněním jeho tužeb.
Někdo by například mohl říci: „Śrīla Prabhupāda musel předvídat, že manželství budou mít
tolik problémů, proto ve skutečnosti nemohl chtít v ISKCONu gṛhastha-ášram."
„Śrīla Prabhupāda musel předvídat problémy v gurukule, proto ve skutečnosti nemohl chtít
v ISKCONu systém gurukuly."
„Śrīla Prabhupāda musel předvídat, že tolik chrámů bude mít problémy se správou a udržováním, proto ve skutečnosti nemohl chtít v ISKCONu chrámy... " „Śrīla Prabhupāda musel předvídat, že nastanou potíže s ochranou krav, proto ve skutečnosti nemohl chtít v ISKCONu ochranu krav..." atd. atd., seznam pokračuje dál a dál.

Jinak řečeno, ṛtvik-vādī neberou ohled na vyjádřenou touhu Śrīly Prabhupādy a pak bez rozmýšlení říkají: „Ó, Śrīla Prabhupāda musel vidět budoucnost..." nahrazujíce svými spekulacemi přímé a jednoznačné pokyny zakladatele-ācāryi. Pravý následovník má na paměti pokyny gurua a pracuje na splnění jeho touhy, navzdory výzvám a překážkám. Proč tedy poukazovat jen na potíže či neúspěchy některých jedinců ve službě duchovnímu mistrovi?
Slovy Śrīly Prabhupādy (San Diego, 29. červen 1972):

„Co se týče určení nástupce, duchovní mistr autorizuje každého ze svých žáků. Je však na žákovi tento pokyn splnit, ať je toho schopen, nebo ne. ...Jestli se nedokážete pozvednout na úroveň duchovního mistra, není to chyba vašeho duchovního mistra, ale vaše. On to chce, jak řekl Caitanya Mahāprabhu: āmāra ajñāya guru hāñā - „Na Můj pokyn, nechť se každý z vás stane guruem. "

Další aspekt je, že budoucnost ISKCONu nekončí 20 let po odchodu Śrīly Prabhupādy; proto by se neměly činit ukvapené závěry o tom, co budoucnost přinese.

70.    Tvrzení, že Śrīla Prabhupada chtěl něco, o čem se nikdy nezmínil, jako systém
pro budoucích 10 000 let

Pokračoval některý guru z některé pravé sampradāyi v zasvěcování žáků po svém fyzickém odchodu? Jak můžeme někdy přijmout něco, o čem nikdo nemluvil? Zastánci ṛtvika však trvají na svém: „Śrīla Prabhupāda musel chtít zůstat dīkṣā-guruem pro ISKCON, jinak by řekl opak!" Se stejnou „logikou" bychom mohli navrhovat doslova nekonečné množství spekulací o tom, co Śrīla Prabhupāda „chtěl“. Ṛtvikovci jsou dohnáni k prohlášení, že něco, o čem se Śrīla Prabhupāda nikdy ani nezmínil, mát být systémem pro příštích 10 000 let.

71.    Vkládání slov do úst Śrīly Prabhupādy

Jeden zastánce ṛtvika o rozhovoru z 28. května napsal:

„Śrīla Prabhupāda potom končí slovy, že by byli guruy, pokud jim nařídí, a kdyby tak někdy učinil, stali by se pak žáky jeho žáků."

Věrná reprodukce toho, co Śrīla Prabhupāda řekl? Přepis uvádí:

„Když nařídím, ,Staň se guruem´,1 stane se řádným guruem. To je vše. Stane se žákem mého žáka."

Toto je přinejlepším přeměna. „Když" je zde změněno v „pokud" a věta „kdyby tak někdy učinil" se objevila jako kouzlem.
Jinak řečeno, aby podpořili svoji doktrínu slovy Śrīly Prabhupādy, musí sami vložit tato slova do jeho úst.

72.    Nucení Śrīly Prabhupādy zůstat dīkṣā-guruem

Śrīla Prabhupāda nikdy neřekl, že chce zůstat dīkṣā-guruem příštích 10 000 let. Naopak vždy kázal o systému paramparā.

Mohsin Hassan: Bylo učiněno nějaké rozhodnutí, kdo to převezme po vás? 
Śrīla Prabhupāda: Ano. Oni všichni to převezmou. Tito studenti, které jsem zasvětil, budou všichni jednat jako já. Tak jako mám já mnoho duchovních bratrů, ti všichni tak jednají. Podobně všichni tito žáci, které připravuji, zasvěcuji, jsou připravováni, aby se stali budoucími duchovními mistry. (rozhovor, Detroit, 18. červenec 1971)

Ṛtvikovci se tedy snaží přinutit Śrīlu Prabhupādu zůstat dīkṣā-guruem pro ISKCON, i když specificky vyjádřil jinou touhu.

73.    Zastávání názoru, že Śrīla Prabhupāda zrušil všechno, co kdy učil, jediným nejasným příslovcem (od nynějška) v jediném dopisu, který ani sám nenapsal

Výše uvedené je jednoduše absurdní.