74.    Argument vytvořený opakovāṇīm již přijatého
75.    Argument v podobě osobního svědectví
76.    Argument vytvořený na základě logické nutnosti
77.    Argument vytvořený na základě předností doktrín
78.    Argument vytvořený z nedostatku protiargumentů
V pojednání „Kde se ṛtvikovci mýlí" Jeho Svatost Jayadvaita Svāmī píše: Prozkoumejme tyto argumenty jeden po druhém.

74.    Argument vytvořený opakováním již přijatého

Oddaní čas od času vyhlašují, že mají „nezvratný důkaz" pro systém ṛtvik-gurua. Potom předloží různé citáty, v nichž Śrīla Prabhupāda hovoří o jmenování ṛtviků. Následuje dokument, v němž je Śrīla Prabhupāda skutečně určuje, a pak dopisy, ve kterých jim objasňuje jejich povinnosti. Pak další důkaz: svědectví starších oddaných, že Śrīla Prabhupāda opravdu jmenoval ṛtvik-guruy.
Nadto všechno se nám dostává pečlivého výčtu historie: Śrīla Prabhupāda postupně předával záležitosti - nejprve provádění ohňových yajñí, pak pronášení manter na růžencích a nakonec skutečné přijímání kandidátů a předávání duchovních jmen. Přesto všechno je nám však připomínáno, že nově zasvěcení oddaní byli vždy žáky Śrīly Prabhupādy a nikoho jiného.

A pak přichází závěr: Jak je možné tváří v tvář tak zdrcujícímu množství důkazů popírat, že Śrīla Prabhupāda opravdu zavedl systém ṛtvik-gurua?
Odpověď je samozřejmě prostá: Argument dokazuje to, co již všichni přijímají. To, že Śrīla Prabhupāda jmenoval ṛtvik-guruy a zavedl „systém ṛtvik-gurua", není předmětem sporu. Každý s tím souhlasí. Argument proto úplně míjí téma.
Jde o to, zda Śrīla Prabhupāda zamýšlel, aby nějaká podoba systému ṛtvik-gurua pokračovala po jeho fyzickém odchodu.
Zdá se, že někteří si myslí, že pouhé další a další důkazy o tom, že Śrīla Prabhupāda zavedl systém ṛtvik-gurua, nějak více a více posílí ideu o post-samādhi ṛtvik-guruovi. Nikoliv. Kdyby chtěl někdo prokázat existenci dvouhlavých holubů, žádné množství důkazů o tom, že holubi existují, by nestačilo. To, že holubi existují, je něco, co již víme. Bylo by třeba ukázat, že někteří mají dvě hlavy.
Argumenty opakovaně dokazující to, co je již přijato, nijak nenapomáhají vyřešení našeho případu. Jsou-li používány vědomě a úmyslně, jedná se o druh podvodu. Když jsou použity nevědomě, pouze nejsou k věci. Opusťme tedy tento argument a pokračujme.

75.    Argument v podobě osobního svědectví

Nyní se dostáváme k relevantnímu argumentu: osobnímu svědectví oddaných, kteří prý před odchodem Śrīly Prabhupādy slyšeli, že Śrīla Prabhupāda ustanovil systém post-samādhi ṛtvika.
Gauridāse Paṇḍita, jeden ze žáků Śrīly Prabhupādy, nám říká, že když sloužil jako pomocník Jeho Svatosti Tamāla Kṛṣṇy Gosvāmīho ve Vṛndāvanu, tak 23. května 1977 nebo kolem tohoto data slyšel přímo Śrīlu Prabhupādu, jak říká Tamālu Kṛṣṇovi Gosvāmīmu, že jmenovaní ṛtvikové by měli dál sloužit jako ṛtvikové i po odchodu Śrīly Prabhupādy. Tento rozhovor byl podle jeho slov dokonce nahrán na pásek.
Dále nám říká Yaśodā-nandana Dāsa, že mu v květnu 1977 Tamāla Kṛṣṇa Gosvāmī a Bhavānanda Gosvāmī naznačili, že Śrīla Prabhupāda potvrdil systém post-samādhi ṛtvik-gurua. Yaśodā-nandana Prabhu předkládá deník, v němž si to tehdy zaznamenal. Když se dostáváme k tomuto druhu svědectví, přirozeně se naskýtá několik otázek: Kolik svědků svědčí? Jak spolehlivé jsou jejich výpovědi? Jak dobře spolu souhlasí? Již od počátku se tedy tento argument ocitá v potížích. Kolik lidí tvrdí, že slyšeli přímo od Śrīly Prabhupādy, že chce tento systém? Jen jeden. Byl to mladší žák, ne přední oddaný, Śrīla Prabhupāda se mu přímo nesvěřoval, a přestože o něm nechceme říci nic špatného, nijak zvlášť na sebe svou oddanou službou neupozornil. Navíc z nějakého důvodu své svědectví odhalil až mnoho let po odchodu Śrīly Prabhupādy.
Nejdůležitější je, že Gauridāse Paṇḍita, přes všechny své dobré vlastnosti, může stále podléhat čtyřem nedokonalostem společným všem podmíněným duším: nedokonalé smysly, sklon chybovat, sklon podléhat klamu a sklon podvádět.
Yaśodā-nandana Dāsa podle všeho podléhá stejným čtyřem nedokonalostem. A kromě toho, závažnou skutečností je, že jeho svědectví je z druhé ruky. I kdyby nahrávka na pásku, o které Gauridāsa mluví, někdy existovala, nebyla nikdy nalezena. Někdo může nenápadně navrhnout, že ji kdosi musel úmyslně smazat. Ale neexistující důkaz není beztak žádným důkazem.
Pak nám tedy zůstává hlavně Gauridāsova osamocená zpráva. A podle Tamāla Kṛṣṇy Gosvāmīho, druhé údajně přítomné osoby, se Gauridāsa mýlí.
Důkaz založený na osobním svědectví je tedy přinejlepším neprůkazný a slabý.

Zde je možná prostor pro uvedení informace Tamāla Kṛṣṇy Gosvāmīho, souhlasně citované v několika dokumentech stoupenců doktrín o post-samādhi ṛtvik-guruovi. Na setkání v Topanga Canyon 1980 Tamāla Kṛṣṇa Mahārāja uvedl, že Śrīla Prabhupāda nikdy neurčil, aby oněch jedenáct ṛtviků bylo něčím více než ṛtviky. „Kdyby šlo o něco více," řekl, „můžete vsadit poslední haléř, že Prabhupāda by hovořil dny, hodiny a týdny bez ustání o tom, jak zavést tu věc s guruy, ale neudělal to... "
Stejná pointa o tom, jak nám Śrīla Prabhupāda sděloval, co chce, je relevantní i zde. Kdyby chtěl, aby po jeho odchodu pokračoval systém ṛtvik-gurua, mohli bychom očekávat, že se o tom zmíní jen jednou, soukromě, svému tajemníkovi, nebo by o tom mluvil se svými předními oddanými „dny, hodiny a týdny bez ustání"?
Pro osoby srozuměné s tím, jak Śrīla Prabhupāda jednal, by byla odpověď snadná. K této věci se později vrátíme. Nyní však pokročme dále.

76. Argument vytvořený na základě logické nutnosti

Další směr úvah začíná kritikou - z velké části oprávněnou - předních žáků Śrīly Prabhupādy a jejich selhání po jeho odchodu. Žádný ze žáků Śrīly Prabhupādy, zní argument, nyní není schopen sloužit jako duchovní mistr. A jsou předkládány argumenty z písem na podporu tohoto hlediska.
Proto, pokračuje argument, vzhledem k tomu, že nikdo jiný není kvalifikovaný, jedinou osobou, u níž můžeme bezpečně přijmout útočiště, je samotný Śrīla Prabhupāda. Śrīla Prabhupāda znal možnosti svých žáků a musel vědět, co se stane. Proto, končí argument, musel zavést systém ṛtvik-gurua.
Odpověď na tento argument je prostá: Je spekulativní a měl by tedy být zavržen. Spekulace může být rozumná či nerozumná, ale Śrīla Prabhupāda nás učil spoléhat na autoritu, ne na spekulaci.
Navíc je tato spekulace logicky chybná. Abychom se s ní vypořádali, nemusíme rozhodovat, zda jsou žáci Śrīly Prabhupādy kvalifikovaní, nebo ne, či zda „obdrželi pokyn" stát se guruem, nebo ne. Nemusíme ani rozebírat to, jaká pověření by měl pravý duchovní mistr mít. (To jsou důležitá témata, ale nejsou zrovna teď probíraná.)
Na chvíli předpokládejme, že všichni žáci Śrīly Prabhupādy jsou opravdu nekvalifikovaní. Z toho však logicky nevyplývá, že Śrīla Prabhupāda musel (všimněte si spekulativní formulace) zavést systém post-samādhi ṛtvik-gurua.
Kdyby místo toho shledal všechny své žáky nekvalifikovanými, mohl jednoho či více požehnat, aby rychle dosáhli duchovní dokonalosti. Nebo mohl prohlásit, že od nynějška bude duchovním mistrem sám Kṛṣṇa nebo sám Bhāgavatam nebo samo svaté jméno. Nebo mohl prostě nechat všechno na Kṛṣṇovi.
Jde o to, že nestačí mluvit o tom, co Śrīla Prabhupāda mohl nebo musel udělat. Musíme vidět, co ve skutečnosti udělal.
Argumentovat, že Śrīla Prabhupāda musel zavést systém ṛtvik-gurua a že důkazy mluvící pro to jsou tak skrovné jen proto, že určitě musely být potlačeny a skryty, pouze znamená posunout spekulaci o krok dále.
A spekulace není způsob, který nám Śrīla Prabhupāda doporučil. Ten, kdo chce přijmout útočiště u Śrīly Prabhupādy, by se proto měl vyhnout přijímání útočiště u spekulací. Vraťme se k tomu, s čím všichni souhlasíme - všichni bychom měli přijmout útočiště u Śrīly Prabhupādy a jeho pokynů. Śrīla Prabhupāda je vznešený čistý oddaný, který nám dal hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Všichni můžeme naprosto důvěřovat jeho pokynům a jeho příkladu. A můžeme si být jisti, že přísným a upřímným následováním Śrīly Prabhupādy budeme vždy v bezpečí.
Musíme však Śrīlu Prabhupādu následovat tak, jak nás sám učil, abychom ho následovali. Musíme následovat Śrīlu Prabhupādu a ty, kdo ho následují, ne spekulace ostatních. To nás přivádí k dalšímu argumentu.

77. Argument vytvořený na základě předností doktrín

Další argument je ve skutečnosti pouze rozvedením předchozího: Śrīla Prabhupāda musel zavést systém ṛtvik-gurua, protože má spoustu výhod.
„Jen se podívejte na všechny výhody tohoto systému," prohlašují zastánci tohoto hlediska. „O kolik by byly lepší ty alternativy."
Nebo tentýž argument v negativní podobě: Zažíváme problémy a zmatek jen proto, že jsme nedokázali přijmout tento úžasný systém.
Aby nám to zastánci objasnili, předkládají někdy tabulky ukazující výhody, které by jejich systém přinesl, ve srovnání se zápornými stránkami toho, který existuje nyní. Ti, kdo se však poučili z historie, se nenechají ošálit. Systém jediného ācāryi Gauḍīya Maṭhu i systém zonálního ācāryi ISKCONu - oba vypadaly tak dobře. Zdálo se, že nabízejí tolik výhod. Nebo že ty alternativy vypadaly tak bezútěšně.
Mnozí dokázali ty pěkně vypadající systémy rozpoznat jako odchylky, a tedy příčiny neštěstí, až při zpětném pohledu.
Ale znovu, Śrīla Prabhupāda nás neučil hodnotit všechny možnosti, vybrat to, co podle nás vykazuje nejvíce bodů, a pak učinit závěr, že to musí být to, co chtěl. Učil nás přísně následovat to, co nás učil.
Jestli existuje jedno poučení, které jsme si měli z historie vzít, mělo by to být toto: Jakkoliv dobře může cesta vypadat, pokud je v rozporu s tím, co nás Śrīla Prabhupāda učil, zapomeňte na to.

78. Argument vytvořený z nedostatku protiargumentů

Nyní se dostáváme k dalšímu argumentu, s nímž se můžeme rychle vypořádat.
Kde, zní požadavek, śāstra nebo Śrīla Prabhupāda říkají, že se nikdo nemůže obrátit na ācāryu pro zasvěcení jen proto, že fyzicky odešel? Kde nám autority říkají, že systém post- samādhi ṛtvika není vhodný? Můžete mi ukázat verš? Můžete poukázat na výklad? Jak potom můžete říci, že není právoplatný?
Toto je pouze klasický učebnicový chybný argument.
„Jak víme, že nebijete svou ženu?" žádá pomlouvač. A vy jste v úzkých a snažíte se přijít s důkazem proti nepodloženému obvinění.
Jak víte, že neexistuje nebeská planeta ovládaná třínohou luční kobylkou se sedmi hlavami a nadlidskou inteligencí? Můžete mi ukázat verš, který to vyvrací? Můžete ukázat na nějaký výklad?
Jak můžete dokázat, že není správné přijmout zasvěcení od ducha Aristotelovy matky nebo obrázku seberealizovaného hroznýše královského?
Svá hlediska je třeba podpořit důkazy, ne tvrzeními, že nedostatek protidůkazů je činí pravdivými. To stačí.