Některé rezoluce týkající se doktríny ṛtvikismu
Ze Zápisů výročního obecného setkání Správní rady, Śrīdhām Mayāpur, 5. - 15. únor 1999
303.
Vzhledem k tomu, že v roce 1990 Správní rada rozhodla, že doktrína zvaná „teorie posmrtného zasvěcování ṛtvikem" nebo „teorie post-samādhi ṛtvika" (dále zvaná „ṛtvikismus") je „nebezpečná filozofická odchylka", a zakázala její učení a praxi v ISKCONu, a
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Správní rady bylo zaznamenáno v Knize zákonů ISKCONu pod hlavičkou „Specificky zakázané doktríny a praktiky", takto:
6.4.7.2 Doktrína o ,posmrtném zasvěcování ṛtvikem'
„Doktrína, že Śrīla Prabhupāda pokračuje v zasvěcování přímých dīkṣā žáků po svém odchodu z tohoto světa prostřednictvím výkonných kněží (ṛtviků), je nebezpečná filozofická odchylka. V ISKCONu je zcela zakázaná. Žádný oddaný se nebude v žádné úloze účastnit takových obřadů posmrtného zasvěcování ṛtvikem včetně funkce ṛtvika, zasvěcovaného, pomocníka, organizátora nebo finančního podporovatele. Žádný ISKCONský oddaný nebude hlásat ani podporovat její praktikování."
a,
Vzhledem k tomu, že mnoho oddaných v ISKCONu a jeho okolí, z nichž někteří zastávají v ISKCONu funkce řídících a duchovních autorit, opět začali praktikovat a kázat obnovenou verzi ṛtvikismu, a
Vzhledem k tomu, že Správní rada opět pečlivě prozkoumala nyní předkládané argumenty ve prospěch ṛtvikismu, kdy pověřila zástupce, aby se v různých obdobích a na různých místech setkali s jeho zastánci, aby vyslechli jejich důkazy, a společně na plenárním setkání 9. února 1999 pečlivě vyslechla argumenty osobně zastávané Adridharanem Prabhuem, prezidentem chrámu v Kolkatě, Sattvikem Prabhuem, viceprezidentem chrámu v Kolkatě, a Madhuem Paṇḍitem Prabhuem, prezidentem chrámu v Béngalúru, a Vzhledem k tomu, že Správní rada věnovala současným verzím ṛtvikismu pečlivou pozornost a veškerou potřebnou rozvahu podle svých nejlepších schopností:
Je tímto rozhodnuto, ŽE
1) Správní rada prohlašuje, že shledává argumenty pro ṛtvikismus, jak jí je předložil Madhu Paṇḍita dāsa a jeho ostatní společníci a jak jej káží po celém světě, chybnými ve svém závěru, jakož i zavádějící a záludné ve svém provedení. Argumenty ve prospěch ṛtvikismu jsou falešné a obojetné ve své metodě a svým vybíráním a využíváním důkazů. Velkou měrou se opírá o spekulaci a slovní manipulaci. Představují zásadní a spekulativní odklony od důsledného učení Śrīly Prabhupādy, předchozích ācāryů, Śrīly Vyāsadevy a Pána samotného, a přitom se ohání hesly „tradice" a „beze změny". Tyto argumenty mají pouze mást, klamat a svádět nevinné oddané od učení předloženého Kṛṣṇou a zastávaného všemi vaiṣṇavskými ācāryi bez výjimky.
2) Správní rada opět důsledně potvrzuje svou rezoluci z roku 1990 nazvanou „Zákaz teorie posmrtného zasvěcování ṛtvikem. "
3) Zákon ISKCONu 6.4.7.2 je tímto pozměněn do této podoby:
6.4.7.2 „Ṛtvikismus", známý též jako „teorie posmrtného zasvěcování ṛtvikem", „teorie post-samādhi ṛtvika", „teorie zástupného zasvěcování', „teorie beze změny" atd.
„Doktrína, že si Śrīla Prabhupāda přál pokračovat jako dīkṣā-guru po svém odchodu z tohoto světa a nechtěl, aby některý z jeho žáků udílel dīkṣu v posloupnosti po něm, je nebezpečná filozofická odchylka. Ṛtvikismus je v přímém rozporu se samotným principem parampary (po sobě následujících dīkṣā a śikṣā-guruů), která udržuje čisté učení a praxi rozvoje vědomí Kṛṣṇy. Tento princip byl stanoven Kṛṣṇou a zastávají jej všichni vaiṣṇavští ācāryové. Ve skutečnosti jej přijímají všichni následovníci védské kultury. Ṛtvikismus je tedy krajní odchylka. Je naprosto chybné zastávat jej, klamné a svádějící jej učit a rouhačské přisuzovat jej Śrīlovi Prabhupādovi. Nikdo, kdo ṛtvikismus zastává, učí, jakkoliv podporuje nebo praktikuje, nemůže být členem ISKCONu s dobrou pověstí."
4) Správní rada uznává, že od roku 1977 učinila změny ve způsobu zasvěcování v
ISKCONu, uvažuje o změnách v současnosti a může učinit změny v budoucnosti. Správní
rada však trvá na tom, že tyto změny se týkají praktických přizpůsobení podle času, místa a
předmětu při aplikaci absolutního, neměnného principu. Ṛtvikismus se absolutnímu, neměnnému principu příčí. Proto se kategoricky liší od přípustných přizpůsobení v moci Správní rady. Navzdory svým přizpůsobením se Správní rada pevně držela principu parampary a zůstává mu věrná, neboť toto je učení Śrīly Prabhupādy a jeho předchůdců a jedná se o nutnost, na níž závisí udržení živé tradice. [Schváleno jednomyslně]
302. [Zákon] Prosazování zákona ISKCONu o ṛtvikismu
Vzhledem k tomu, že mnoho oddaných v ISKCONu a jeho okolí opět začalo praktikovat a kázat ṛtvikismus, třebaže jej zakazuje zákon ISKCONu jako „nebezpečnou filozofickou odchylku", a
Vzhledem k tomu, že mezi těmi, kdo zastávají nebo káží ṛtvikismus, je několik těch, jež zastávají postavení řídících a duchovních autorit v ISKCONu,
Je tímto rozhodnuto, ŽE
1) Správní rada jednoznačně zavrhuje v principu každý návrh, aby ṛtvikismus byl tím či oním způsobem přijat nebo tolerován v ISKCONu. [Schváleno jednomyslně]
2) Správní rada tímto oznamuje své pevné odhodlání prosazovat zákon ISKCONu týkajícího se ṛtvikismu a přikazuje všem svým členům a dalším oficiálním tělesům, úředníkům a ostatním autoritám v ISKCONu, jako jsou Oblastní správní výbory, oblastní tajemníci, ministři Správní rady, sannyāsī, zasvěcující guruové, chrámoví prezidenti a chrámoví úředníci, vzít za svou zodpovědnost přijmout veškeré vhodné kroky, podle zákona ISKCONu, k prosazování zákazu ṛtvikismu v ISKCONu. [Schváleno jednomyslně]
3) A. Správní rada prohlašuje, že zastávat nebo kázat ṛtvikismus zahrnuje tyto přestupky zasluhující důtku podle zákona ISKCONu (8.4.1.3):
i. Vědomá a vážná filozofická odchylka od učení Śrīly Prabhupādy
ii. Svévolné porušení rezolucí Správní rady
B. Dále, Správní rada tímto rozhoduje, že ve vztahu k zastávání ṛtvikismu mají tyto
přestupky dostatečně vážnou povahu na to, aby opravňovaly k okamžitému uvalení trestu
podmínečného vyloučení včetně jeho doprovodného programu nápravy.
C. Dále, Správní rada tímto zmocňuje Výkonný výbor pro rok 1999-2000, aby podmínečně
vyloučil jakéhokoliv člena ISKCONu, který zastává ṛtvikismus, a po poradě s jeho přímou
místní autoritou nebo místním členem Správní rady zavedl konkrétní program nápravy, jak
stanoví zákon ISKCONu 8.4.2.2, což může zahrnovat
1. Disciplinární či nápravné přesunutí na jiné místo.
2. Nápravnou změnu služby.
3. Zákaz návštěvy nebo pobytu v konkrétním chrámu nebo komunitě.
4. Konkrétní duchovní nápravné programy.
5. Zbavení pravomocí k jistým činnostem po dobu podmínečného vyloučení.
6. Smysluplné a spravedlivé nápravné programy.