68-11 „Sankírtanová skupina pěkně prodává Zpátky k Bohu, a jestliže budou přehrávat tuto nahrávku na magnetofonu na ulici, myslím, že můžeme toto album velmi dobře prodávat.“ (dŠP Krišna déví a Dinéšovi Čandrovi dásovi, 29. září , 1968)

68-12 „Můj jediný návrh na tento prodej je nechat knihy široce recenzovat v různých novinách, a to je jediná standardní metoda propagace této publikace. Jakmile se naskytne nějaká poptávka, díky těmto recenzím všichni knihkupci koupí od nakladatele nejméně tři výtisky. To je způsob propagace obchodní organizace.“ (dŠP Brahmánandovi, 19. prosince 1968)

69-01 „Nejlepší tedy bude zorganizovat prodej našich knih jako ostatní nakladatelé. Jednoduchou a schválenou metodou je určit alespoň 1 000 prodejen a knihkupců, kteří se zavážou koupit nejméně 3 výtisky každého našeho titulu, jakmile vyjde. To znamená, že pokud máme 1 000 prodejců, můžeme okamžitě prodat 3 000 výtisků, a to nám umožní naši publikační činnost. Nemyslím si, že je velmi náročný úkol jmenovat takové obchodní zástupce po celé zemi. Ty a Gargamuni byste se tedy měli ujmout tohoto organizování a o řízení tiskárny se postarají jiní. Pokud budeme moci tímto způsobem pracovat na našich publikacích, veškerá naše chudoba okamžitě ustoupí. Vážně o této záležitostí přemýšlej.“ (dŠP Brahmánandovi, 30. ledna 1969)

69-05 „Pokud jde o Zlatého avatára, velmi rád slyším, že doufáš ve velký úspěch. Požadavek obchodů na 40% za nejméně 4 výtisky je v pořádku. V New Yorku je přinejmenším 1 000 obchodů. Když si tedy každý pořídí 3 výtisky, okamžitě distribuujeme 3 000 výtisků. Stejně tak v ostatních velkých městech můžeme v každém městě distribuovat nejméně 1 000. Ve vaší zemi je nejméně 25 důležitých měst, takže pokud distribuujeme nejméně 1 000 výtisků v každém městě, je možné distribuovat 25 000 výtisků jen ve vaší zemi, o jiných zemích, jako je Anglie nebo jakákoliv jiná část světa, kde se mluví anglicky, nemluvě. Vyžaduje to pouze organizaci; a teď, když máme zvláštní ISKCONské knižní oddělení pouze pro propagaci a vydávání našich knih a máš také pomoc Najanábhiráma a Baliho Mardana, budoucnost vypadá velmi nadějně. Nyní bys měl určitě zorganizovat distribuci do obchodů za stejných podmínek, jaké jsi uvedl. Naše nakladatelské oddělení pak bude velkým úspěchem.“ (dŠP Brahmánandovi, 6. května 1969)

69-06 „Chápu, že pociťujete jisté potíže kvůli rušení ze strany policie, ale musíme co nejlépe hrát se špatnými kartami. Existuje sanskrtské úsloví: sathe sathyamacareta, které znamená, že pokud je někdo mazaný, musíme být také mazaní. S mazaným člověkem nesmíme jednat jako prosťáčci. Oddaní vědomí si Krišny by měli být velmi inteligentní, a proto musíme jednat velmi inteligentně, abychom dokázali naši pokročilost v rozvoji vědomí Krišny. Myslím, že byste jako sankírtanová skupina měli mít stůl s krabicí na příspěvky a našimi knihami a literaturou na prodej. Pokračujte s vaší prací jako obvykle, a když přijde policie, řekněte, že neagitujete. Jednoduše mějte stůl a ten, kdo si přeje koupit, to může udělat. Toto se nazývá sathe sathyamacareta.“ (dŠP Hansadútovi, 8. června 1969)

70-02 „Pokud jde o to, co dělat s očima na sankírtanu, tvůj návrh dívat se do tváří lidí a snažit se je přesvědčit o upřímnosti našeho hnutí, je nejlepší. Není třeba umělých věcí, jako je vidění duchovní duše. Mluvíme o Krišnových tématech – to je vše.“ (dŠP Džagadíšovi, 27. února 1970)

71-03 „Tyto knihy jsou tak pěkné, že každý, kdo je čte, se jistě stane vědomým si Krišny. Můžeš jim ukazovat knihy Krišna a žádat je, aby si přečetli jakoukoliv část, a pokud se jim líbí to, co četli, měli by si je koupit, a pokud ne, odejdeš. Kdo by mohl odolat? Kniha Krišna je tak pěkná, že se bude líbit každému, ať jako příběh, historie, filozofie nebo cokoliv, bude je jistě přitahovat. Závisí to jen na tvé prezentaci. Dělej to tedy pěkně a Krišna ti pomůže.“ (dŠP Šukadévovi, 25. března 1971)

71-12 „Tyto knihy jsou nejlepší reklama, jsou lepší než reklama. Pokud jednoduše představujeme vědomí Krišny vážným a přitažlivým způsobem, aniž bychom se museli uchylovat k módním sloganům nebo trikům, stačí to. Naším jedinečným přínosem je naše čistota. Nikdo nikde se jí nevyrovná. To bude nakonec zaznamenáno a oceněno, pokud nezměníme nebo nezanedbáme ten nejvyšší standard čistoty v naší běžné práci, ne že se musíme jasnými způsoby inzerovat, abychom získali pozornost. Ne, náš čistý standard stačí. Stůjme na tomto základě.“ (dŠP Jógéšvarovi, 28. prosince 1971)

72-01 „Pokud jde o prodej, je to velké umění. Může být použito i pro prodej vědomí Krišny. Jsem velmi rád, že jsi tak nadšený, a věz, že Krišna takovým nadšeným oddaným pomůže. Nechť ti Krišna ve všem žehná.“ (dŠP Hansadútovi, 20. ledna 1972)

72-05 „Pokud jde o význam slova ,podvádění‘, je třeba znát jen tři věci: že Krišna je Svrchovaný poživatel, Svrchovaný vlastník všeho a Svrchovaný přítel každého, a říkáme, že čestnost spočívá na základě znalosti těchto tří skutečností. Pokud tedy někdo vždy jedná podle těchto tří skutečností, zná Krišnu jako Svrchovaného vlastníka, poživatele a přítele, pak je skutečně čestný, a pokud nejedná s tímto poznáním, pak vždy podvádí nebo je nečestný. Pokud tedy budeš toto využívat při prodeji literatury osobám v sankírtanové skupině, pochopíš význam slova ,podvádění‘.“ (dŠP Bhaktovi dásovi, 2. května 1972)

72-09 „Co se týče otázky ohledně cestujících sankírtanových skupin a prodeji knih, ano, chceme peníze. To je skutečné kázání, prodej knih. Kdo může mluvit lépe než knihy? Ten, kdo je koupí, si je alespoň prohlédne. Pokud budete muset prodávat knihy, dělejte to všemi způsoby. Skutečné kázání je prodej knih. Měli byste znát taktiku, jak prodávat bez znepokojování. Co dokáže vaše přednáška po dobu tří minut, ale pokud si přečte jedinou stránku, jeho život se může změnit. Nechceme však nikoho znepokojovat. Pokud odejde kvůli vaší agresivní taktice, pak jste k ničemu a je to vaše selhání. Neprodali jste knihu, ani nezůstal. Pokud však koupí knihu, je to skutečné úspěšné kázání.

To je osvědčení mého Gurua Mahárádže, když někdo, brahmačárí, prodal časopis v ceně jedné paisy, když jeden z našich brahmačárích prodal pár výtisků, byl velmi, velmi rád a řekl: ,Ach, ty jsi tak hodný!‘ Distribuce literatury je tedy naše skutečné kázání. Jestli ji nedokážeš správně řídit, je to tvoje chyba. Ale úspěch vašeho kázání bude podložen tím, kolik knih se prodalo. Ať chcete prodat cokoliv, musíte trochu naléhat, aby dal nějaké peníze na službu Krišnovi. To je jeho štěstí a dostává možnost číst nějaké transcendentální poznání. Ale pokud jen znepokojujete a on odejde, je to vaše nedostatečná inteligence. Faktem je, že musíme přijmout stejnou taktiku jako obyčejní obchodníci, ale rozdíl je, že my to děláme pro uspokojení Krišny, a oni to dělají pro smyslový požitek.

Ve skutečnosti jsme zažili, že někdy ze sentimentu někdo něco dá ISKCONu a pak naříká a chce to zpět, ale to neznamená, že bychom to měli vrátit. Naší zásadou je, že jeho peníze, které by byly použity na nákup cigaret, alkoholu, literatury o sexu, masa, mu dají příležitost se postupně očistit. Pokud ty peníze taktikou zachráníme před utracením za cigarety, je to dobré. Pokud můžeme vzít nějaké peníze a dát nějakou literaturu, je to dobrá služba. Pokud jde o znepokojení, dítě je také znepokojeno, když dostane pokyny, ale to neznamená, že bychom měli přestat. Pozvěte je na naši hostinu, to je lepší.

Pokud sankírtanové skupiny v Satsvarúpově zóně znepokojují veřejnost tím, že prodávají mnoho knih, je to jedna věc, ale prodejem knih dělají tu nejlepší službu. Co dokáže vaše hodina kázání, vyslechnou si to a odejdou, ale pokud mají doma jednu knihu, budou ji číst, jejich přátelé ji budou číst a je to hmatatelná práce. Umění je prodávat mnoho, mnoho knih a neznepokojovat veřejnost, takže můžeš poučit všechny ostatní, jak to úspěšně dělat. To je sannjás. To je GBC. Je tolik míst, kam jít, tak proč by měly být v New Yorku konkurenční sankírtanové skupiny? Tento problém by měli vyřešit členové GBC.“ (dŠP Balimu Mardanovi, 30. září 1972)

72-12 „Pokud jde o nějaký falešný příběh pro vybírání peněz nebo prodej knih, samozřejmě můžeme udělat pro Krišnu cokoliv, ale mělo by to být vyhrazeno pro velmi pokročilé odborníky ve vědomí Krišny, kteří vědí, jak chytit velkou rybu, aniž se namočí. Není tedy příliš žádoucí vymýšlet kvůli prodeji knih lži. Pokud se jednoduše držíme popisu, jak úžasný Krišna je, pak jakákoliv lež nebo přehánění nebude lež! Ale jiné věci, lži, nám nepomohou cvičit se v pravdomluvnosti. Někomu lhát a někomu ne, to není dobrá filozofie. Bráhmani jsou vždy pravdomluvní, dokonce i ke svým nepřátelům. V našich knihách je dostatek kladů, tak pokud je jednoduše někomu upřímně popíšeš, koupí je. Toto umění se musíš naučit, ne umění lhát. Přesvědči je, aby dali svým kázáním Absolutní Pravdy, ne podváděním, to je zralejší stupeň rozvoje vědomí Krišny.“ (dŠP Šrí Góvindovi, 25. prosince 1972)

72-12 „Ano, pokud to zvyšuje naši distribuci knih, nosit v zimě teplé šaty jako kabáty a kalhoty, nemám žádné námitky, můžete je nosit. Samozřejmě, že můžeme vybírat peníze pro Krišnu za použití jakékoliv metody žebrání, půjčování a krádeže, ale pokročilejší pochopení procesu vědomí Krišny je, že říkat pravdu velmi příjemným způsobem je ten nejúspěšnější systém. Zmiňuješ krmení uprchlíků v Bangladéši, samozřejmě někdy krmíme místní obyvatele, v některých případech až 1 000 lidí, ale v Májápuru neexistuje žádný organizovaný program krmení uprchlíků. Ve skutečnosti, jak jsem dosud viděl, všichni uprchlíci se z okresu Nadia vrátili do Bangladéše, nejsou tam žádné uprchlické tábory. Nebude tedy pravda říkat to lidem, ale nemám námitku, pokud něčemu takovému více naslouchají. Ať říkají, kdo nás zkontroluje? Můžeme říkat jakoukoliv zatracenou věc, abychom přiměli lidi, aby nám dávali peníze pro Krišnu, o to nejde. Jde o to, že lhaním mohou být méně pokročilí začínající oddaní zapleteni nebo znepokojeni v mysli. Samozřejmě tím, že vyberou více peněz a dají je Krišnovi, On je zbaví veškeré úzkosti ze lhaní. Ne každý je však schopen chytit velkou rybu, aniž by se namočil.“ (dŠP Balimu Mardanovi, 31. prosince 1972)

72-12 „Jsem přesvědčen, že pokud budeš jen oslavovat Krišnu a naše knihy tím nejlepším popisováním, všichni, bez ohledu na to, zda jsou ateisté nebo ne, mohou být přesvědčeni, aby je kupovali. Samozřejmě, je to velké umění a ne každý to dokáže, ale postupně kázáním tímto způsobem, velkým úsilím představovat úžasný obraz našich knih lidem, postupně zvládneš techniku, jak to dělat. Jsi tam starší oddaný, a tak můžeš mladým studentům poskytovat všechny dobré pokyny a rady, jak to dělat, ale z žádného důvodu nemůžeme snížit prodej knih a měsíční vybranou částku kvůli nějakým malým lžím o Bangladéši nebo o jiných věcech.“ (dŠP Balimu Mardanovi, 31. prosince 1972)

73-07 „Pokud jde o distribuci knih, každý, včetně distributorů knih, musí dodržovat standardní zásady. Distribuce knih je kázání, neměla by být považována za vydělávání peněz. Provádí se jako kázání. S ohledem na tyto pokyny se snaž distribuovat co nejvíce knih.“ (dŠP Kurušréšthovi, 23. července 1973)

73-09 „Zvláště mě povzbuzuje vaše zvyšování distribuce knih. To je naše hlavní činnost, hojně prodávat tuto transcendentální literaturu po celém světě. A vaše metody, které jste představili pro distribuci knih, se mi velmi líbí a plně je schvaluji. Cokoliv musíme udělat, abychom přiměli lidi, aby si vzali knihu, je pěkné. Budeme věc posuzovat podle výsledku, nikoliv způsobu jeho dosažení. Současně se však musíme vyhnout znepokojování nebo pozdějšího zklamání kohokoliv podváděním nebo vyprávěním velkých lží, které budou odhaleny. Váš program oslovování podnikatelů v kancelářích se mi zvlášť líbí. Nyní namáhejte svůj mozek a vytvořte programy pro zapojení širších a širších skupin obyvatelstva do vědomí Krišny.“ (dŠP Dámódarovi, 1. září 1973)

74-04 „Jsem velmi nadšený do distribuce mých knih a jsem vám všem velmi zadlužen za vaši neúnavnou snahu zajistit, aby každý muž a žena v Americe dostal jednu z mých knih. Pokud si přečtou jen jedinou stránku, i když neudělají nic jiného, mohou se stát dokonalými. Četl jsem Ráméšvarovy a Tripuráriho plány zúčastnit se veletrhu a distribuovat tisícům lidí, kteří přicházejí. Jakoukoliv transcendentální taktiku distribuce knih vy vůdci považujete za nejlepší, můžete ji použít. Informujte mě, prosím, o vašem pokroku ohledně veletrhu.“ (dŠP Bhavánandovi a Džajapatákovi, 20. dubna 1974)

75-01 „Když s někým jednoduše pěkně mluvíme a upřímně se snažíme, aby si vzal knihu, vezme si ji. Proč bychom měli přijímat nečestné metody? Neměli bychom dělat nic, co vzbudí špatný dojem nebo nás učiní nepopulárními. Lidé se zajímají o tyto knihy, touží po nich. Nepotřebujeme podvodné metody. Když jsem začínal, nikdy jsem nemusel používat žádnou podvodnou metodu. Jen jsem představoval skutečnost. V podstatě a prakticky vzato, vše, co se dělá upřímně pro potěšení Krišny, je dokonalé. Ale musíme být velmi, velmi opatrní při jednání s ostatními, aby si nevytvořili negativní názor. Stejně jako gópí. Opustily své domovy uprostřed noci, aby se setkaly s tímto mladým chlapcem Krišnou kvůli líbání a objímání. Pro obyčejnou osobu je to hříšné, ale pro oddaného je to hodné uctívání a považované za nejvyšší podobu oddanosti i Pánem Čaitanjou, který byl sám velmi přísným sannjásím. Proto jsme velmi opatrní, abychom o této rása-líle nehovořili v přítomnosti obyčejných lidí, protože ji špatně pochopí a dopustí se přestupků. Při jednání s obyčejnými lidmi musíme toto hnutí šířit takovým způsobem, aby nás špatně nepochopili a nebyli uraženi. Snažte se prodávat co nejvíce mých knih, jak nejlépe umíte.“ (dŠP Ráméšvarovi, 1. ledna 1975)

75-01 „Zvažoval jsem tuto záležitost distribuce nahrávek a rozhodl jsem se, že by měla být okamžitě zastavena. Způsobila jen zmatek. Měla by se zastavit všude. Důraz musí být kladen na knihy, nic jiného není třeba prodávat. Pokud si někdo poslechne nahrávku, neporozumí ničemu z naší filozofie. Bude se mu líbit jen jako smyslový požitek. Pokud však obdrží knihu a přečte si i jedinou stránku, pak může být velmi pravděpodobně inspirován připojit se k našemu hnutí. Tyto nahrávky nejsou důležité. Moje knihy jsou důležité. Měl bys zařídit, že budou distribuovány v co největším množství.“ (dŠP Hansadútovi dásovi, 6. ledna 1975)

75-01 „Pokud jde o využívání nečestných metod, nikdy jsem je nikomu neradil ani je nikoho neučil. Není to můj nápad. Tato distribuce nahrávek způsobila zmatek. Měla by být okamžitě zastavena. Požádal jsem také Hansadútu, aby ji zastavil. Naší skutečnou činností je distribuce knih. Pokud jim dáme nahrávku, uslyší jen nějaké magické tóny a budou je považovat za smyslový požitek, ale pokud obdrží jednu z našich knih a přečtou si dokonce i jedinou stránku, získají věčný prospěch. Proto zdůrazňuji tuto distribuci knih, ne jiné věci. Zcela zastav prodej nahrávek. Je to můj příkaz.“ (dŠP Adžitovi dásovi, 6. ledna 1975)

75-01 „Podívej se, jaká je skutečná situace v Londýně. Velmi pečlivě ji prozkoumej a dej mi vědět, jak se věci vyvíjejí. Hansadúta zdůrazňoval prodej nahrávek s využitím všemožných triků, jakýmikoliv způsoby. Incident v Německu způsobil zmatek po celém světě. Kazí naši pověst všude. Nechci, aby tato distribuce nahrávek pokračovala. Musí být okamžitě zastavena. Hansadútu jsem již informoval. Distribuce knih je naší reálnou činností, ne tyto nahrávky. Byl někdo někdy přesvědčen o vědomí Krišny poslechem této nahrávky? Ne. Bude si prostě myslet, že to jsou pěkné magické tóny, to je vše. Pokud si však přečte jednu knihu, bude přesvědčen o duchovním životě. To je náš úspěch. Okamžitě tedy všude zastavte tuto distribuci nahrávek. A zdůrazňujte distribuci knih stále více a více. Přiložen je jeden dopis od Adžity dáse, který je prezidentem chrámu ve Stockholmu. Vyjadřuje typickou úzkost a zmatek, které vznikají z tohoto prodeje nahrávek.“ (dŠP Brahmánandovi Svámímu, Mumbáí 7. ledna 1975)

75-01 „Pokud jde o spor ohledně technik distribuce knih, máš pravdu. Naše zaměstnání musí být čestné. Každý by měl obdivovat naše členy jako čestné. Pokud uděláme něco, co zhorší pocity veřejnosti nakloněné našemu hnutí, není to dobré. Tak či onak bychom se neměli stát v očích veřejnosti nepopulárními. Tyto nečestné metody musí být zastaveny. Kazí naši pověst po celém světě. Peníze vybírané na krmení lidí v Indii by měly být vybírané pod hlavičkou ,ISKCONská potravinová pomoc‘. Pod žádnou jinou. A všechny tyto peníze musí být zaslány do Indie, nebo ještě lépe, koupit tam obilí a dopravit je sem a my je budeme distribuovat. Všechny peníze vybrané za tímto účelem však musí být na tento účel použity. Již jsem poslal Ráméšvarovi jeden dopis vysvětlující tyto body.“ (dŠP Rúpánugovi dásovi, 9. ledna 1975)

75-03 „Co se týče tamního prodeje nahrávek, již jsem řekl Hansadútovi, že může dočasně pokračovat, do vyčerpání zásob, ale musíte s každou nahrávkou dávat knihu.“ (dŠP Prabhavišnuovi dásovi, 3. února 1975)

75-05 „Děkuji ti za zaslání knižních recenzí. Jsou pro mě velmi povzbudivé. Jak je to jen možné, chceme, aby naše knihy přijímaly všechny učené kruhy. Pokud jde o zasílání knih do libovolné knihovny zdarma: můžeš přijmout systém, že zašleš knihy a informuješ je, aby je do týdne přečetli. Pokud se jim ta kniha nelíbí, měli by ji poslat zpět na naše náklady. Pokud se jim líbí a chtějí ji, mohou nám zaslat finanční částku (za niž se kniha prodává). Nemůžeme však nikomu dávat knihy zdarma. Musí být zaplaceny.“ (dŠP Kírtirádžovi dásovi, 28. května 1975)

75-07 „Co se týče problému, jak být agresivní na sankírtanu a pokorný v chrámu,  žádám vás, abyste pokračovaly v agresivitě na sankírtanu. Já sám jsem byl agresivní při příchodu do vaší země. Nikdo mě nepozval. Dokonce ani vy, chlapci a dívky, jste mě nepozvali. Ale přijel jsem a agresivně jsem kázal, a proto jste nyní mými žáky. Teď dobře víte, že musíte oslovovat muže a ženy ve vaší zemi, a navenek to vypadá, že je musíte znepokojovat. Klidně se věnují svým záležitostem, a vy přijdete a vyrušíte je: ,Vezměte si prosím tuto knihu Krišna.‘

Samozřejmě je dobré, že si děláte starosti, jak být mezi svými duchovními bratry čestné, stydlivé a pokorné. Čánakja Pandita říkal, že každý muž by měl vidět všechny ostatní ženy jako matku, a podobně by žena měla vidět všechny muže jako syna. V čem tedy spočívá váš problém? Pokud jste na sankírtanu zcela agresivní, neměla by zůstat žádná hmotná agresivita a pýcha. Musíte rozlišovat mezi oddanými a neoddanými.

Agrese v zájmu Pána Čaitanji Maháprabhua je čistá. Pokud se do takové agrese plně pohroužíte, abyste rozšiřovaly sankírtanové hnutí, nebude připadat v úvahu, že byste chtěly ovládat chrám. Kázání nás od těchto hmotných sklonů po smyslovém požitku očišťuje. Je jen otázkou času, kdy to uvidíte. Nebojte se. Krišna vám pomůže.“ (dŠP Šrímatí Džagaddhátrí, Pašupati, Sailogatě a Pamele déví dásí, 30. července 1975)

75-08 „Pokud jde o bezplatnou distribuci knih, v této zemi není třeba. Mají dostatek peněz a někdy zaplatí více, než je cena. Pokud je v této zemi literatura darována zdarma, tak ji zahodí. Ve většině případů nabízíme naše knihy a žádáme o příspěvek. A někdy zaplatí trojnásobek nebo čtyřnásobek požadované ceny. Ve finančních záležitostech jsou tedy velmi štědří. Krišna jim dal peníze a utrácejí je velmi štědře.“ (dŠP Dr. Naikovi, 7. srpna 1975)

75-09 „Pokud jde o knihovny, které přijímají knihy, mohou dostat až 25% slevu. Vezmeme si od nich trvalou objednávku a dodáme vše, co budeme moci, a zbytek záhy.“ (dŠP Mahámsovi Svámímu, 9. září 1975)

75-11 „Přečetl jsem si výstřižek a zmínil ses i o ženách nosících karmí šaty a chodících pozdě v noci vybírat do sex-kin a barů. Tento druh vybírání by měl být okamžitě zastaven.“ (dŠP Naliníkántovi dásovi, 21. listopadu 1975)

76-01 „Výsledky ukazují, že naše distribuce knih nemá hranice. Naše knihy jsou vhodné pro neomezenou distribuci. Nejsme spisovatelé fikce. Je fakt, že žádný zkušený prodejce knih nemůže konkurovat našim lidem. Ten knihovník si všiml rozdílu mezi našimi lidmi a zaměstnanci ostatních nakladatelů. Pracujeme pro srdce a duši, ne pro peníze. Tak zkušení prodejci by museli dostávat nejméně 1 000 dolarů měsíčně. To znamená, že kdyby měli tolik lidí jako naše knihovní skupina, museli by platit nejméně 15 000 dolarů měsíčně.“ (dŠP Ráméšvarovi, 18. ledna 1976)

76-01 „Co se týče daru 6 000 dolarů na distribuci knih, můžeš poslat jeden nebo dva výtisky velmi významným lidem. Můžeš se na ně obrátit: ,Pane, laskavě se podívejte na tyto knihy. Pokud se vám líbí, můžete si je ponechat a zaslat cenu, nebo pokud ne, můžete je vrátit na naše náklady.‘ Tímto způsobem jim můžeš psát. Ale nedávej jim je zdarma. Měla by existovat možnost buď zaplatit, nebo vrátit. Také bys neměl dávat knihy knihovníkům veřejných a nemocničních knihoven, to nepřinese výsledky. Mají své řídící výbory, a na ty se obracej individuálně, aby nakoupili knihy pro knihovny.“ (dŠP Džajatírthovi, 22. ledna 1976)

76-02 „Pokud jde o distribuci mých knih, někdo může něco říkat, ale na tom nezáleží. Tak či onak si berou naši knihu Krišna. Nicméně by se to mělo dělat tak, aby to nemělo žádné právní následky. A agresivita není dobrá. Ta by měla přestat.“ (dŠP Gadimu dásovi, 16. února 1976)

76-10 „Film, který ukazuje nezákonné techniky distribuce knih (Money shuffle), jsem nikdy nepovolil. Pokud je pravda to, co říkáš, pak jej okamžitě zastav. Ve všech našich činnostech bychom měli být mimo podezření. Říká se, že ,první dojem je trvalý‘. Pokud se někdo cítí našimi lidmi podveden, protože používají pochybné způsoby distribuce a vybírání peněz, naše čistota může být zpochybněna a pověst pokažena. Nedovol tedy promítání takového filmu, dokud jej neuvidím osobně.“ (dŠP Kírtanánandovi, 15. října 1976)