66-05 „Můj drahý brahmačárí Mangalnilóji,

prosím přijmi mé srdečné pozdravy za tvůj dopis z 11. t. m., jehož obsah jsem si velice pečlivě poznamenal. Tvá silná touha vydat se do západních zemí je velice chvályhodná, neboť Šríla Prabhupáda choval velkou naději, že budeme kázat poselství Šrí Rúpy a Šrí Raghunátha v takových částech světa. Zároveň jsou v této části světa také velké vyhlídky ke kázání o uctívání Šrí Čaitanji Maháprabhua. Američané chovají k orientální kultuře a filozofii velký obdiv a mnoho tzv. moudrých mužů Orientu využívá této příležitosti k vykořisťování této slabosti prostě jen k vlastní obživě. Od té doby, co jsem do této země přijel, jsem procestoval mnohé její části, obzvláště Butler, Filadelfii, Pittsburgh, Boston, Monroe atd., a všude jsem viděl, že lidé obecně mají k orientální kultuře úctu a ponejvíce jsou přitahováni ke gymnastickému procesu systému hatha-jógy. Systém bhakti-jógy by však jistě též velmi ocenili, kdyby se nám podařilo v New Yorku otevřít středisko. S tímto cílem na mysli jsem se snažil přesvědčit mé duchovní bratry, abychom spolupracovali a spojenými silami se pokusili v cizích zemích kázat. Nejprve jsem zkusil Kéšavu Mahárádže, pak Bóna Mahárádže a potom i Tírthu Mahárádže, nepodařilo se mi však od nikoho z nich až dosud získat žádnou podporu, a proto teď, když se chystám jet zpět do Indie, abych se pokusil osobně s nimi promluvit, považuji za výborné znamení, že jsem od tebe dostal tento povzbudivý dopis. Dobře tě znám a myslím, že jsme se setkali jednou ve Vrindávanu před nějakými osmi či devíti lety, kdy jsem v tvém tehdejším Mathu za Ranganáthovým chrámem přijímal prasádam. Možná jsi též četl můj časopis Zpátky k Bohu. Myslím si, že jestli bys sem opravdu přijel, měl bys mít vypracovaný jasný program, a velmi mě povzbudilo, že si přeješ pracovat pode mnou a plně spolupracovat. Rád se dozvíš, že jsem písemně oslovil Sira Padampata Singhaniu z Kánpuru, kterého znám z dřívějška, aby postavil v New Yorku chrám Rádhá-Krišny, a on souhlasil, že se tohoto úkolu zhostí, pokud mu schválí směnu hotovosti. Šríla Tírtha Mahárádž přislíbil, že udělá, co bude v jeho silách, aby této směny dosáhl pomocí urgování u prezidenta a ministra financí, jelikož tam prý má jakýsi vliv. Píšeme si o tom s Tírthou Mahárádžem již od ledna 1966, avšak jeho poslední dopis mi připadá velmi neuspokojující. Žádá mě teď, abych se vrátil do Indie, a společnými silami jsme se pokusili dostat toto povolení od Výkonného kontrolora peněžní směny v Kalkatě. Šríla Tírtha Mahárádž mě rozhodně ujistil, že tato směna bude schválena, když předložíme plány a výdaje navrhované stavby chrámu. Já však touto informací nejsem příliš povzbuzen. Proto bych si dovolil tě požádat, abys ihned podal dotaz k Výkonnému kontrolorovi peněžní směny na oddělení kontrol v Indické rezervní bance v Kalkatě. Prosím získej od něj zaručenou informaci o této věci, a jestli se bude shodovat s tím, co říká Šríla Tírtha Mahárádž, pak mi dej vědět, jaký postup se má v této souvislosti uplatnit.“ (dŠP brahmačárímu Mangalnilójovi, 16. května 1966)

 

66-06 „Šrímánovi brahmačárímu Mangalnilójovi

do rukou panu Bhadžanlálovi Šrínivásovi

pošta Šillóng, Assam

Indie

Můj drahý brahmačárí Mangalnilóji,

děkuji ti mnohokrát za tvůj laskavý dopis datovaný 3. t. m., rád jsem z něj vyrozuměl, že vážně zvažuješ připojit se ke mně v tomto velkém dobrodružství kázání poselství Rúpy a Raghunátha v těchto částech světa. Jsem si jist, že uvidíme naplnění poslání Pána Čaitanji v každém koutu světa. Jeho Božská Milost chtěla, aby mise přinesla své plody ještě během jeho přítomnosti, ale během svých posledních dnů byl velmi zklamán tím, jak jeho žáci neposlouchají jeho pokyny. Nejsem si jist, nakolik úspěšný budu já v mém snažení, snažím se však ze všech sil vykonat pokyn, který po mně chtěl. Pokud tvůj Guru Mahárádž, Šrípáda Mádhava Mahárádž, bude se mnou v tomto dobrodružství plně spolupracovat, jsem si jist, že bude toto snažení úspěšné. Žádáš mě, abych si s ním dopisoval, jelikož je však neustále zaměstnán kazatelskými činnostmi, bylo by lepší, kdybys to s ním vyjednal ty, a jestli souhlasí s tím, že mi pomůže a bude se mnou spolupracovat v této kazatelské práci v cizích zemích, bude to pro mě velké povzbuzení. Doposud jsem pracoval sám bez podpory kohokoli z mých duchovních bratrů a toto je poprvé, co mi někdo dobrovolně podal pomocnou ruku a chce se mnou plně spolupracovat. Kéž ti Šríla Prabhupáda požehná svou božskou milostí. Již jsem se rozhodl, že tě sem dostanu, abys mi pomohl, a snažím se ze všech sil zajistit ti osvědčení o nezávadnosti a také bezplatnou cestu do této země. Pravděpodobně na konci července si tě předvolají k pohovoru, tak se na to připrav. Chtěl bych také, aby s tebou přijel další pomocník, který umí dobře hrát na kóhl (dvouhlavý buben, mridanga, pozn. překl.). Kdybys o někom takovém věděl, můžeš zkusit zařídit, aby také přijel, a já se o vše postarám. Jestli se ti to podaří, pošli mi prosím ihned jeho jméno a adresu, aby se pro něj také pokusil získat osvědčení o nezávadnosti. Až sem pojedeš, požádal bych tě, abys prosím s sebou přivezl následující předměty: 1) dvě prvotřídní mridangy, 2) deset párů prvotřídních karatálů, 3) jedno prvotřídní harmonium, 4) jednu prvotřídní tampuru, 5) čtyři páry ghungarů (nákotníků se rolničkami, pozn. překl.) pro tancování.“ (dŠP brahmačárímu Mangalnilójovi, 11. června 1966)

 

66-06 „Napsal jsi ve své odpovědi, že se chceš nejprve ke mně připojit a teprve pak hovořit se Šrípádou Mahárádžem o spolupráci, jinak by možná mohl tvou cestu sem do této země zrušit. Není mi jasné, co tímto návrhem zamýšlíš. Myslíš si snad, že naše vzájemná spolupráce nebude před tvým připojením se ke mně možná? Proč takto smýšlet? Copak je to můj soukromý podnik? Šríla Prabhupáda chtěl vystavět pár chrámů v cizích zemích jako střediska poselství Šríly Rúpy a Raghunátha, a já se snažím o to samé v této části světa. Ty peníze jsou k dispozici a příležitost na nás čeká. Pokud by se dala tato práce podpořit setkáním s ministrem financí, proč musíme čekat, jen abys nemusel mluvit s tvým Guruem Mahárádžem o mé spolupráci, protože se bojíš, že by mohl tvou cestu zrušit? Nepřemýšlej tak prosím. Ber všechno jako práci Šríly Prabhupády a snaž se v tomto duchu spolupracovat. Instituce Gaudíja Mathu selhala…Ještě jednou bych tě rád poprosil, abys se mnou plně spolupracoval. Ani na chvíli si nemysli, že mé zájmy se liší od zájmů tvého Gurua Mahárádže. My všichni vykonáváme vůli Šríly Prabhupády podle naší vlastní kapacity. Avšak naše spojené úsilí by bylo mnohem lepší.“ (dŠP Mangalnilójovi brahmačárímu, 23. června 1966)

 

68-07 „Šrí Mangalnilójovi brahmačárímu

Šrí Čaitanja Gaudíja Math

ulice Šrí Satíše Mukhérdžího 35

Kálíghát, Kalkata 26

Indie

Drahý Mangalnilóji brahmačárí,

prosím přijmi má požehnání. Doufám, že se ti daří dobře. Nejsem si jist, kde se momentálně nacházíš, doufám však, že k tobě tento dopis dorazí. Když jsem byl v Indii, hovořili jsme spolu o možnosti, že bys přijel do této části světa. Problém však byl v tom, že i kdybych měl upřímnou touhu tě sponzorovat a kdybych tě sem takto dostal prostřednictvím naší Společnosti, indická vláda by ti neschválila ani cestovní pas, ani směnit peníze. V současné chvíli je sponzorování možné jedině za podmínky, že bych mohl zaručit platit  tvé výdaje po celou dobu tvého pobytu v cizí zemi. Moje Společnost nepřistoupí na to, abych utratil tolik peněz za někoho, koho ani neznají. Myslel jsem na tebe od té doby, co jsem se vrátil zpět do této země, jak tě sem dostat, neboť je zde v západním světě teď spousta příležitostí ke kázání vědomí Krišny, protože lidé chtějí nějaký skutečný duchovní život. Naneštěstí takzvaní svámí a jógí do této země přijíždějí, aby lidi využili, a pak odjedou pryč. Zdejší vláda tedy také není z takového druhu svámích moc nadšena. Přes všechny tyto obtíže se tu po celém západním světě najde mnoho příležitostí k šíření čisté oddané služby Pánu neboli hnutí pro vědomí Krišny. Jestli sem chceš přijet, budu muset stále ještě pořídit tvou zpáteční letenku (kolem světa), která bude stát 1 200 dolarů, což je v přepočtu 12 000 rupií. Podobně též pokud bychom měli zajistit tvůj šestiměsíční pobyt zde, bude to stát alespoň 200 dolarů měsíčně, což dělá dalších 12 000 rupií. Kdybys však mohl nějak zařídit zaplacení těchto výloh, pak bych mohl zařídit, že tě budeme sponzorovat, a poslal bych ti zpáteční letenku. Až od tebe dostaneme zprávy, můžeme v této souvislosti zvažovat další postup. Doufám, že na tento dopis ihned náležitě odpovíš. Snad se máš dobře.

Tvůj věčný dobrodinec

A.Č. Bhaktivédánta Svámí“ (dŠP Mangalnilójovi brahmačárímu, 7. července 1968)