58-08 „Doufám, že nepochopíš špatně postavení áčárji, který je tak důležitou postavou v procesu porozumění transcendentální vědě. Áčárja je přímým zastupitelem Osobnosti Božství a nikdo nemůže tvrdit, že se stal tím pravým áčárjou, pokud nenásleduje striktně ve šlépějích předchozích áčárjů autorizovaných v tomto směru.“ (dŠP Džugalakišórovi Birlovi, 26. srpna 1968)
67-05 „Co se mě osobně týká, ať již zůstanu zde či jinde, budu prostě jen opěvovat slávu Pána Krišny. Kdekoli k tomu dostanu příležitost, tam to pro mě bude dobré. Nepřemýšlím vůbec o prohlídkách historických památek v jakékoli zemi, protože vím, že všechna země náleží Krišnovi, a kde zůstanu, bude vždy u Jeho lotosových nohou. Jestli si však myslíš, že má přítomnost v Montrealu místní pobočce prospěje, jsem připraven se tam kdykoli na tvou žádost vydat, i kdyby to znamenalo riziko ztráty mých amerických víz. To mi nevadí. Vzdej má požehnání všem tamním oddaným a tvé dobré ženě.“ (dŠP Džanárdanovi, 1. května 1967)
67-10 „Velice rád jsem obdržel tvůj dopis (bez data). Ano, cítím se lépe. Vždy na tebe myslím, protože jsi ve vědomí Krišny tak dobrá. Několikrát jsem již s mými hosty rozebíral tvé pěkné vlastnosti. Vědomí Krišny vždy dřímá v srdci každého a může být jednoduše probuzeno díky služebnickému postoji. Tobě již byla dobrá služba svěřena, a když budeš v této povinnosti pokračovat dál, ať již se budeš nacházet kdekoli, a zároveň budeš zpívat alespoň šestnáct kol denně, bude se ti za jakýchkoli okolností dařit dobře. Napsala jsi, že jsem tvrdý jako blesk a jemnější než růže, a to je v souladu s vědomím Krišny velmi trefné. S velkou lítostí ti sděluji, že Kírtanánanda po svém návratu do New Yorku jedná pošetile a já budu muset být jako ten blesk, abych něco s těmito nesmyslnými činnostmi udělat. Zbytečně dal Dámódarovi nějaké pokyny, které jsem neschválil. Od té doby rozvinul tento pošetilý postoj, a protože rozdává pokyny, které jsem neschválil, veškeré jeho pokyny by měly být přehlíženy. Prosím sděl toto všem našim střediskům.“ (dŠP Džadurání, 13. října 1967)
67-10 „Pokud jde o vyučování v chrámu, každý z mých žáků se může stát učitelem důsledně následujícím mé pokyny. Já jsem pravým učitelem, dokud následuji pokyny mého duchovního mistra. Jakmile se od tohoto principu někdo odchýlí, nelze ho již považovat za učitele. Nejsem si jist, co přesně Subal dás říká, avšak jestli se nějak odchyluje, můžeš na to poukázat a mezi vámi dvěma to můžete vyřešit. Já sám vím, že ty i tvůj manžel Dajánanda jste velice upřímnými dušemi, a já jsem vám velice zavázán, protože jste založili naše krásné středisko v Los Angeles. Subal podobně otevřel středisko v Santa Fe. Všechny tyto činnosti jsou pro mé poslání velice povzbudivé a upřímně věřím, že se snažíte ze všech sil sloužit cílům ISKCONu.“ (dŠP Nandarání, 29. října 1967)
67-12 „Krišna byl ke mně velice laskavý, když mi tě poslal, abys se mnou spolupracoval. Srdečně ti děkuji za tvá slova, že vědomí Krišny je úplnou dokonalostí života. Pán Čaitanja byl oslavován Rúpou Gósvámím, neboť ten pochopil, že Pán Čaitanja přišel rozdávat vědomí Krišny, ten jediný pravý dar široké veřejnosti. Pán Čaitanja chtěl, aby se toto poselství rozšířilo do každé vesnice a města na celé planetě. Snažme se tuto službu vykonat, jak jen to jde, se vší upřímností. Nemůžeme s nikým přistoupit na žádné kompromisy, jen abychom získali lacinou popularitu.“ (dŠP Brahmánandovi, 21. prosince 1967)
69-05 „Pokud jde o Mátádží, zažívá jisté potíže, protože učinila něco pošetilého. Jak mohla oddat nějakou mladou dívku za Krišnu? Je Krišna hračkou v našich rukou, abychom s Ním mohli takto zacházet? Ukazuje to jen, že neví o Krišnovi vůbec nic. Je prostě jen sentimentální oddanou. Když takový sentimentální oddaný převezme úlohu Krišova zástupce, způsobí to jen zmatek. Šríla Rúpa Gósvámí proto ve svém díle Bhakti-rasámrita-sindhu uvádí, že oddanost Krišnovi bez odkazu k autoritativním písmům zkrátka jen plodí rozruch. Jak by se Krišna mohl oženit s takovou mladou dívkou?“ (dŠP Gurudásovi, 15. května 1969)
69-05 „Pokud jde o můj deník, máš pravdu v tom, že by sis neměl prohlížet mé osobní věci. To je pěkný postoj, já však přesto nemám co schovávat před zraky mých žáků. Myslím si, že tento můj deník teď leží někde v New Yorku, není to však příliš důležité.“ (dŠP Džaja Góvindovi, 22. května 1969)
69-07 „Co se týká tvých dvou tisíc dolarů, které jsi mi přislíbil poslat do tří týdnů, dovoluji si ti za ně poděkovat. Brahmačárí by ve skutečnosti měl Krišnovi přispívat čímkoli, co má, skrze duchovního mistra. Duchovní mistr nepřijímá věci pro svou osobní potřebu, nýbrž vše zaměstnává v Krišnově službě. Proto přijímáme duchovního mistra v odříkavém řádu života. Pokud jde o hospodáře, ti by měli přispívat Krišnovi alespoň polovinou svého příjmu. Pak bude život vznešený. Koneckonců všechno náleží Krišnovi, a čím dříve Mu vrátíme vše, co máme, tím lépe. Tak vypadá náš normální život.“ (dŠP Girirádžovi, 5. července 1969)
70-01 „Děkuji ti také mnohokrát, že oceňuješ mé knihy a dopisy a mé promluvy na setkáních. Nejsou to moje slova, jak jsem ti již opakovaně sdělil, já jsem pouhým zprostředkovatelem tohoto poselství Pána Čaitanji skrze učednickou posloupnost a nic neubírám či nepřidávám.“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 10. ledna 1970)
70-03 „Většina duchovních mistrů se nachází v mádhurja-rase, ale ne všichni z nich.“ (dŠP Rúpánugovi, 7. března 1970)
70-06 „Krišnova filozofie je pochopena v pravém světle tohoto výroku Véd:
yasya deve parā bhaktir yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ prakāśante mahātmanaḥ
,Pouze tomu, kdo má neochvějnou víru v Nejvyššího Pána a stejnou víru ve svého duchovního mistra, bude odhalen význam védského poznání.‘ Duchovní mistr je vždy osvobozený. Za jakýchkoli podmínek jeho života bychom ho nikdy neměli mylně považovat za obyčejnou živou bytost. Takového postavení duchovního mistra je dosaženo třemi procesy. Jednomu se říká sádhana-siddha. To znamená, že osvobození dosáhl vykonáváním regulativních principů oddané služby. Dalším je kripa-siddha, dosažení osvobození díky milosti Krišny či Jeho oddaného. A dalším je nitja-siddha, ten, kdo na Krišnu nezapomene po celý svůj život. Toto jsou tři různé podoby dokonalosti života.
Co se týká Nárady Muniho, byl ve svém minulém životě synem služebné, avšak díky milosti oddaných se později stal siddhou a v dalším životě se zjevil jako Nárada, který má díky Pánově milosti plnou volnost cestovat, kam se mu zlíbí. Ačkoli byl tedy v předešlém životě synem služebné, nic mu nezabránilo v dosažení dokonalého duchovního života. Podobně každá podmíněná živá bytost má možnost dosáhnout dokonalé úrovně života díky výše zmíněnému procesu a jasným příkladem toho je Nárada Muni.
Nevím tedy, proč se mě ptáš na můj předchozí život. Jestli jsem byl podmíněn zákonům hmotné přírody? I kdybychom přijali, že jsem byl podmíněn zákonům hmotné přírody, zabránilo by mi to stát se duchovním mistrem? Co si o tom myslíš ty? Ze života Nárady je jasné, že ačkoli byl ve svém předešlém životě podmíněnou duší, nic mu nezabránilo stát se duchovním mistrem. Tento zákon se uplatňuje nejen na duchovního mistra, ale na každou živou bytost.
Najdeme tisíce podobných příkladů vysvětlených v našich knihách, že podmíněná duše není nikdy ovlivněna hmotným tělem. Ve Védách se říká, asaṅga ayam puruṣa, což znamená, že živá bytost není nikdy ovlivněna hmotou. Udává se k tomu příklad, že ačkoli se odraz měsíce na vodní hladině zdánlivě pohybuje, ve skutečnosti tomu tak není, zůstává na místě. To se vztahuje na každou živou bytost. Její odraz v hmotném těle se zdánlivě mění, duchovní duše však zůstává neměnnou, proto se těmto změnám říká iluze. Osvobození znamená osvobodit se z těchto proměnlivých podmínek.
Co se mě týče, nemohu říci, co jsem byl v mém předchozím životě, avšak jeden astrolog vypočítal, že jsem byl lékařem a můj život byl prost hříchu. Kromě toto to podporuje výrok z Bhagavad-gíty – śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe yoga-bhraṣṭo ’bhijāyate – což znamená, že ten, kdo nedokončil proces jógy, se zrodí v bohaté rodině či se narodí šuči nebo zbožnému otci. Díky Krišnově milosti se mi v současném životě dostalo obou těchto příležitostí, narodil jsem se zbožnému otci a byl jsem vychován v jedné z nejbohatších aristokratických rodin v Kalkatě (rodina Kašinátha Mallika). Božstva Rádhá-Krišny patřící této rodině mně způsobila, že jsem se s Krišnou setkal, a proto jsem při mé poslední návštěvě Kalkaty v tomto chrámu spolu s mými americkými žáky přenocoval. Přestože jsem měl nedozírné možnosti si užívat čtyř principů hříšného života, neboť jsem byl ve spojení s velice aristokratickou rodinou, Krišna mě vždy ochránil a po celý můj život jsem nezakusil nezákonný sex, omamné látky, maso či hazard. Co se mého současného života týká, nepamatuji si jedinou část mého života, kdy bych na Krišnu zapomněl.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, 21. června 1970)
71-11 „Pokud jde o mé kvalifikace, já se jen snažím naplnit pokyn mého Gurua Mahárádže.“ (dŠP Nitjánandovi, 12. listopadu 1971)
71-11 „Filozofie je to nejvyšší, avšak ještě výš než filozofie je její uplatnění. Když tedy tví žáci uplatní Krišnovu filozofii ve svých životech, budou cítit její skutečný blahodárný účinek, a to ti tvé vyučování velmi usnadní. Tak jako spojením vodíku a kyslíku získáš vodu. Ať tedy zpívají Hare Krišna a učí se Bhagavad-gítě, a získají Krišnovu milost. Já jsem ve svém učení úspěšným, protože jsem se ani na píď neodchýlil od pokynů mého duchovního mistra, to je má jediná kvalifikace. Zachováš-li tedy vše prostě ryzí a neznečištěné, bude tvá kazatelská činnost mít účinek. Pokračuj laskavě v těchto vysokoškolských programech – pouze ti nanejvýš inteligentní lidé mohou pochopit filozofii vědomí Krišny, je tedy velice důležité šířit toto poselství mezi inteligentní třídu lidí. Brzy budu mít připravenu k tisku mou nejnovější knihu, můj komentář k vašim západním filozofům, a s takovými pokyny budeš schopen porazit všechny mentální spekulanty a takzvané vědce, kteří prostě jen svádí každého na scestí.“ (dŠP Brihaspatimu dásovi, 17. listopadu 1971)
72-09 „Duchovní mistr přijímá hříšné činnosti svých žáků při prvním zasvěcení. Možná dávám zasvěcení příliš snadno, co však mám dělat? Pro službu Pánu Čaitanjovi jsem připraven jít i do pekla.“ (dŠP Džadurání, 4. září 1972)
74-05 „Je pravda, že službou duchovnímu mistrovi se člověk osvobodí od hmotného života a udělá duchovní pokrok. Já osobně jsem nevykonal nic úžasného. Zkrátka jen sloužím mému duchovnímu mistrovi, Šrílovi Bhaktisiddhántovi Sarasvatí Gósvámímu Mahárádžovi, a všem áčárjům v učednické posloupnosti. Jestli nesu nějaké zásluhy, pak jedině za to, že jsem nezměnil nic z jejich učení. Nepřidal jsem nic ze své vlastní interpretace.“ (dŠP Bhímovi dásovi, Krišnovi dásovi, Sanat-kumárovi, Nitjánandovi, Sambovi a Josephovi, 16. května 1974)
76-07 „Vykonávej vše svědomitě a má požehnání budou vždy s tebou. Nevytvářej však žádnou nepříjemnou situaci, kvůli které budeme kritizováni. Cézarova manželka musí být mimo podezření. Dosud jsem se těšil úctyhodnému postavení a přeji si, aby i mí žáci měli ve společnosti podobné uctivé postavení. Tak zůstane mé jméno respektováno, neboť jak se říká, jablko nepadá daleko od stromu.“ (dŠP Čaitjaguruovi dásovi, 11. července 1976)
76-10 „Máš vždy má požehnání, jak jsi mě o to požádal. Jsi velice dobrým oddaným a služebníkem Krišny. Pokud jde o tvé otázky, Nitjánanda představuje princip gurua. Gurudéva je tedy inkarnací Nitjánandy. Každý, kdo striktně následuje guruovy pokyny, následuje i Nitjánandu. Cena, kterou musí člověk zaplatit, pokud se chce stát vědomým Krišny, spočívá v odevzdání se následování pokynů duchovního mistra, čemuž se říká mahat-sévá. Je-li duchovní mistr svým žákem potěšen, pak vždy tomuto žákovi dá svá požehnání. To je ta nejlepší cesta, jak se stát vědomým si Krišny, a Krišna se od Nitjánandy neliší. Můžeš se modlit k Pánu Nitjánandovi, aby ti pomohl odevzdat se službě tvému guruovi. Vědomí Krišny nemůžeme dosáhnout uměle. Měl bych oslovit Nitjánandu Prabhua skrze tvého duchovního mistra.“ (dŠP Makhanlálovi dásovi, 24. října 1976)