67-09 „Dostal jsem tvůj dopis ze 13. tohoto měsíce a také tiskovou zprávu z 17. tohoto měsíce a jsem velmi potěšen, že je mám. Pěkně jste posloužili Pánu tím, že jste otevřeli tuto velkou pobočku, a Krišna vám určitě udělí svá požehnání. Vědomí Krišny je transcendentální věda, kterou lze odhalit upřímnému oddanému ochotnému sloužit Pánu. Vědomí Krišny není dosaženo suchými argumenty ani akademickými kvalifikacemi. Pokud jde o přijímání transcendentálních námětů, jsou všechny naše smysly otupělé, ale neustálou službou Pánu se časem očistí. Upřímné úsilí tvé a Krišna déví otevřít pobočku v Santa Fe je milostí Pána korunováno úspěchem.“ (dŠP Subalovi, 29. září 1967)
67-12 „Chápu vaše postavení ve vědomí Krišny z vašeho dopisu a odpovídám, že se zdá, že na vás působí vědomí Krišny. Velmi správně říkáte, že Krišnovi ve skutečnosti nemůžeme nic dát, protože Mu již všechno patří. Proto energie, kterou jsme obdrželi od Krišny, by měla být využita ve službě Krišnovi. Oddaná služba znamená využívat svou energii ve službě Krišnovi. To je pokyn Bhagavad-gíty. Víte, že všechny naše žákyně využívají svou energii ve službě Krišnovi. Jadurání, Góvinda dásí a ostatní dívky velmi upřímně využívají svou energii ve službě Krišnovi a přeji si, abyste dělala totéž. Ano, Krišnovi neporozumíme naší omezenou schopností, ale pokud budeme Pánu sloužit, On se svému věrnému služebníkovi vyjeví.“ (dŠP Blanche Hochnerové, 17. prosince 1967)
68-01 „Co se týče rukopisu, je pro mě velmi těžké se na něj znovu podívat, ale zeptal jsem se Brahmánandy, zda je rukopis již doručen MacMillan Copany, nebo ne. Pokud není doručen, pak se na něj pokusím znovu podívat. Tvůj strach, že celá Společnost bude ohrožena Rájarámovým redigováním Gíty, není příliš vhodná poznámka. Rájaráma možná není tak kvalifikovaný jako ty, ale jedna jeho kvalifikace, že je plně odevzdaný Krišnovi a duchovnímu mistrovi, je prvotřídní doporučení pro jeho redigování jakékoliv z našich knih, protože redigování védské literatury nezávisí na akademickém vzdělání. V Upanišadách je jasně uvedeno, že význam védské literatury je odhalen pouze tomu, kdo má naprostou víru v Boha stejně jako v duchovního mistra.
Myslím, že Rájaráma pracuje v tomto duchu a jeho nedávné vydání několika brožur, Zpátky k Bohu a kalendáře jsou všechny prvotřídním důkazem jeho upřímnosti ve službě. Když jsem začal vydávat Zpátky k Bohu, bylo mým záměrem, že tvoje akademická kariéra a Rájarámova upřímná služba budou dobrá kombinace; bohužel, nevím proč, spolu nesouhlasíte. Pro mě je angličtina nepochybně cizím jazykem a myslel jsem, že vaše kombinace při redigování mi hodně pomůže. Co se stalo, stalo se. Přeji si, aby se současné nedorozumění mohlo zmírnit vzájemnou spoluprací a mohli jsme začít nanovo s obnovenou energií do služby Nejvyššímu Pánu. Myslím, že se mnou budeš souhlasit.“ (dŠP Hajagrívovi, 15. ledna 1968)
68-02 „Krišna je tak vznešený a transcendentální, že nemůže být realizován mentální spekulací nebo osobní snahou, vzděláním nebo hmotným ziskem. Lze se na Něho obrátit a jasně Mu porozumět jen naším služebnickým postojem, zapojením všech našich smyslů ve službě Jemu. Začátkem služby je zapojit naše sluchové orgány a přijímat transcendentální poselství sluchem. A když jsme zralí díky přijímání transcendentálního poselství z knih jako Bhagavad-gítá a Šrímad-Bhágavatam prostřednictvím průzračného média, pravého duchovního mistra, pak jsme schopni zpívat neboli zapojit náš jazyk do služby Pánu, sloužit Pánu. Pokrytí našich smyslů hmotou se stane neaktivním a projeví se skutečná duchovní činná podoba. Velmi si vážím tvého rozvoje tohoto duchovního vnímání a Krišna ti dal dobrou možnost ve věci tvého navrhovaného jednání s OSN.“ (dŠP Purušóttamovi, 2. února 1968)
68-02 „Mám velkou naději ve tvou budoucí slávu v šíření tohoto transcendentálního hnutí. Tvá poznámka, že z Krišny nemůžeme dělat našeho služebníka, je velmi na místě. Vždy bychom se měli snažit dávat vše Krišnovi a budeme se snažit vyhnout se čemukoliv od Krišny na oplátku. To je vaišnavská filozofie. Gópí a Rádhárání sloužily Krišnovi bez očekávání jakéhokoliv hmotného nebo duchovního zisku. Nikdy nečekaly od Krišny nic na oplátku a Krišna zůstal gópím vždy zadlužen. Proto Čaitanja Maháprabhu projevil metodu uctívání gópí, a když se Krišna snaží porozumět srdci gópích, je to přeměna Krišny v Pána Čaitanju.“ (dŠP Brahmánandovi, 8. února 1968)
68-02 „Dnes jsem dostal také jeden dopis od Upéndry a jsem rád, že bude propuštěn do 10 dnů. To bylo mé očekávání, když mě přišel navštívit, že nemůže být vězněn víc než týden. Tento případ utrpení oddaného je třeba pečlivě zaznamenat.
Upéndra byl zpočátku uvězněn na 3 měsíce, ale bylo to zkráceno na jeden týden. Podobně, když jsou oddaní viděni v potížích, mělo by to být přijato jako Boží milost. Tak jako bylo Upéndrovo utrpení po dobu 3 měsíců určeno zákonem, ale Boží milostí bylo toto utrpení zkráceno na pouhý jeden týden. Oddaný tedy vždy přijímá své utrpení jako minimalizované Boží milostí, ačkoliv by musel trpět mnohokrát více. Každý, kdo přijímá tuto filozofii Boží milosti v podmínkách utrpení a stále dělá pokrok v rozvoji vědomí Krišny, říká se, že se jistě vrátí domů, zpátky k Bohu.“ (dŠP Gurudásovi, 13. února 1968)
68-02 „Jsem rád, že Krišna poslal 500 dolarů, když jste je velmi nutně potřebovali. To vše je Krišnova milost. Prosím pečlivě se o toho chlapce postarej. Dostal jsem od něj jeden dopis a přikládám osobní poděkování pro něho. I když je Krišna připraven dát nám víc, neměli bychom od Něho přijímat nic pro náš smyslový požitek. Jestliže něco věnuje, měli bychom to rádi přijmout jen pro službu Jemu. Pro náš smyslový požitek nebo osobní prospěch nebudeme Krišnu nikdy žádat o žádnou laskavost, ačkoliv je vždy ochoten takovou laskavost poskytnout každému ze svých oddaných.“ (dŠP Brahmánandovi, 20. února 1968)
68-02 „Vidím, jak děláš pokrok v rozvoji vědomí Krišny z pocitů, které vyjadřuješ, a jsem velmi rád, že cítíš takové transcendentální potěšení, když sloužíš Pánu. Toto transcendentální potěšení je neomezené a zvyšuje se s tím, jak zvyšujeme touhu konat stále více dobrovolné služby. Odevzdat se Krišnovi najednou není obvykle možné, ale jak sloužíme Krišnovi stále více a více, postupně jsme stále více odevzdáni Jeho lotosovým nohám. Prosím, i nadále tedy služ Krišnovi tak, jak jsi zmínila, a neměj pocit, že tvoje služba je nějak méně cenná než služba ostatních.
V transcendentální láskyplné službě Pánu nezáleží na tom, zda pracujeme, vaříme, malujeme, píšeme, zpíváme nebo cokoliv jiného, jsou všechny stejné. Na transcendentální úrovni neexistují rozdíly jako vyšší a nižší. Důležité je to, že věnujeme náš čas a energii službě Pánu. Koneckonců, jsme tak nepatrní, co můžeme dělat? Krišna jednoduše vidí, že je tento čas stráven v Jeho službě. Pokračuj prosím v pomáhání Gargamunimu v jeho úsilí šířit vědomí Krišny, zpívej a dál plň své povinnosti. Tímto způsobem budeš šťastná a úspěšná ve vědomí Krišny. Rád slyším, že tak dychtíš pomoci založit nový chrám. Tvoje nadšení mě velmi povzbuzuje; je velmi třeba šířit vědomí Krišny a potřebujeme mnoho nadšených chlapců a dívek, kteří by šířili tuto velkou misi Čaitanji Maháprabhua. Můj Guru Mahárádža chtěl, aby se toto vědomí Krišny rozšířilo zvláště po všech západních zemích, a teď ve svém stáří tuto velkou zodpovědnost zanechávám v rukou vás, všech mých studentů.“ (dŠP Karunamají, 25. února, 1968)
68-03 „Rád slyším, že jsi pokračoval v džapování navzdory tolika pochybám a skepsi. To je proces. Dokonce, i když mohou existovat pochyby a skepse, ale pokud bude oddaný pokračovat v džapování, všechny pochyby zmizí a milostí Krišny bude vyjeveno skutečné poznání. Uvádí se příklad pacienta se žloutenkou. Trpí nemocí, a když dostane cukrovou třtinu, což je lék, chutná mu velmi hořce a nepříjemně. To však neznamená, že cukrová třtina není velmi sladká a chutná. Hořká mu připadá jen kvůli jeho chorobnému stavu. Aby byl vyléčen z nemoci, musí jíst lék v podobě cukrové třtiny, a to i přes zdánlivě hořkou chuť, a až bude vyléčen, postupně se projeví skutečná sladká chuť třtiny. Podobně jsme nemocní my a můžeme být vyléčeni, jen když přijmeme tento proces džapování. Májá nám může do mysli vložit mnoho pochyb a bezcenných argumentů, ale pokud pokračujeme v džapování, proces léčení bude pokračovat, pochyby nevadí, a postupně získáme chuť toho sladkého nektaru Krišnova náma-sankírtanu. To je proces a můžeš to vysvětlit všem svým přátelům, aby mohli pochopit povahu svých pochyb a skepse a získali prospěch.“ (dŠP Terrymu a kolegům, 22. března 1968)
68-03 „Dostal jsem tvůj dopis a velmi ti za něj děkuji. Ano, díky Krišnově milosti byly všechny překážky odstraněny. Všichni jsme se modlili ke Krišnovi, aby tvé nepříjemnosti mohly být odstraněny, a milostí Krišny byly všechny odstraněny, a proto se cítíme Pánu velmi vděčni. Jen zůstaň neochvějný v oddané službě a všechny překážky, které mohou přijít, budou zničeny neomezenou mocí Pána. Měli bychom věřit v Jeho moc, Jeho milost a Jeho bezpříčinnou milost.“ (dŠP Michaelovi, březen 1968)
68-06 „Náš program v Londýně se postupně stává hmatatelnou skutečností a dostávám velmi povzbuzující dopisy od oddaných z Kalifornie. Myslím, že se do Londýna vydám v srpnu. Tvůj závěr je jistě velmi pěkný. Měli bychom vždy záviset na Krišnovi. Pro službu však můžeme udělat plán a Krišna nám pomůže.“ (dŠP Gurudásovi, 7. června 1968)
68-07 „Co se týče tvého přítele v jižní Indii, s nímž si dopisuješ: dosud jsem od něho nedostal dopis, ale jakmile od něj obdržím nějaké zprávy, rád mu dám potřebné pokyny. Pokud mu budeš mezitím psát, můžeš mu sdělit tuto zprávu. Každému příteli v kterékoliv části světa, jehož můžeš kontaktovat, se snaž předat tuto myšlenku vědomí Krišny. Nikdy neztrácej čas jinými rozhovory. Myslím, že naši studenti již tento postoj rozvinuli a nemají zájem o neplodné rozhovory. Ambaríša Mahárádža dal velmi pěkný příklad tím, že svou mysl vždy upíral na lotosové nohy Krišny a vždy mluvil o Něm. Tento příklad bychom měli následovat.“ (dŠP Upéndrovi, 4. července 1968)
68-08 „Čím víc usilujeme o rozvoj našeho hnutí pro vědomí Krišny, tím větší je náš pokrok na této cestě. Oddaná služba ve skutečnosti znamená, že musíme využívat naše síly ve prospěch vědomí Krišny, a nezáleží na tom, kolik energie vydáme, protože různé osoby mají různé druhy energie. Nejlepší však je, když člověk využívá svou energii co nejvíc, to je tajemství úspěchu ve vědomí Krišny. Neznamená to, že musíme získat sílu slona nebo že se musíme stát velmi učenými nebo inteligentními lidmi. Musíme se jen stát upřímnými a zaměstnat veškerou svou energii ve službě Pánu. To je tajemství úspěchu ve vědomí Krišny.“ (dŠP Aniruddhovi, 24. srpna 1968)
68-10 „Pokud jde o vaše středisko v Buffalu, snažíte se co nejlépe a Krišna vám pomůže. Pokračujte v tom. Naším úkolem je snažit se co nejlépe. Výsledek necháme na Krišnově úvaze a nebudeme zklamáni, bude-li příznivý, nebo nepříznivý. Ve skutečnosti nemůže být výsledek nepříznivý, protože sloužíme Krišnovi. Jeden člověk může nebo nemusí být ochoten přijmout vědomí Krišny, ale to nevadí. Pokud se však co nejlépe snažíme učinit jednu osobu vědomou si Krišny, pak svou povinnost konáme dobře. Krišna to uznává. V sanskrtu je řečeno: yatne kṛte yadina sidehati kotra doṣaḥ. (sic) To znamená, že i když se navzdory našemu nejlepšímu úsilí nedostaví úspěch, není to naše chyba. To by měla být zásada našeho kázání, budeme se snažit co nejlépe přesvědčit ostatní o vědomí Krišny a Krišna bude potěšen, to je náš zisk.“ (dŠP Rúpánugovi, 15. října 1968)
68-10 „Velmi pozorně jsem si všiml tvého výroku, že sedíš u jednoho stolu v malé kancelářské místnosti, která je v létě rozpálená a v zimě mrazivá. Pokud by tedy lidé slyšeli o tvé šílené práci, mohli by si myslet, že jsi šílený. Taková je povaha duchovních činností. Někdy moji současníci z Indie také píší, že v tomto věku sedmdesáti tří let, kdy by se lidé přirozeně rádi odebrali na odpočinek, já pracuji zde. To vše je možné Krišnovou milostí. Krišna může sladit protichůdné věci. V hmotném světě jsou ano a ne dva protiklady, ale Krišnovou nepředstavitelnou mocí se ano může stát ne a ne může být ano. To je Krišnův zákon. A ve vědomí Krišny existuje jistá askeze, tak bychom se neměli obávat žádných podmínek: nārāyaṇa-parāḥ sarve, na kutaścana bibhyati, to znamená, že ti, kdo mají vědomí Krišny, se ničeho nebojí. Ať jsou v pekle, nebo v nebi, je to pro ně totéž. Nedělají v hmotném světě rozdíly; toto je dobré, nebo toto je špatné, toto je peklo, nebo toto je nebe.“ (dŠP Rájarámovi, 15. října 1968)
68-11 „Pochopení filozofie vědomí Krišny zabere trochu času, ale jsem rád, že jsi nyní připraven dělat pro Krišnu cokoliv, to je Krišnova velká bezpříčinná milost vůči tobě. Prosím pokračuj v současné službě Krišnovi a Jeho věci a určitě ve vědomí Krišny dosáhneš úspěchu již v tomto životě. Víš, že tvůj důvěrný přítel Hajagríva nyní věnuje celou svou energii a peníze. Podobně to dělají i ostatní studenti, a čím víc to děláme, tím lépe pro nás. Pokud dodáme dobrou výživnou potravu žaludku, je to pro všechny smysly lepší. Podobně sloužit lépe Krišnovi je lepší pro naše vlastní zájmy. Krišna naši službu nepotřebuje, ale pokud pro Krišnu obětujeme vše, je to pro naše dobro. Tento výrok bys měl mít vždy na paměti.“ (dŠP Umápatimu, 11. listopadu 1968)
68-11 „Z toho chápu, že tvůj pokrok v rozvoji vědomí Krišny je velmi dobrý. Ve svém odhadu máš pravdu, že všechny činnosti, dokonce i takzvaná zklamání, se stávají velkou radostí, když oddaný pracuje pro Krišnu. To je vodítko k úspěšné práci, která je odhalena v Bhagavad-gítě, že bychom se měli zajímat pouze o to, abychom dávali vše Krišnovi, a všechna zklamání z hříšných reakcí skončí. Důvod, proč lidé trpí a jsou zklamaní, je, že přijímají reakce za své hříšné činnosti. Ve vědomí Krišny jsme osvobozeni od všech těchto potíží, protože jsme darovali všechny naše plody a reakce službě Pánu. Když se budeme sdružovat s Krišnou, každá činnost bude správná a osvobozující, ale pokud bychom se oddělili od Pánovy milosti, pak se jako ruka useknutá od těla staneme ošklivými a zbytečnými. Prosím pokračuj v úsilí zlepšovat Nový Vrindávan spolu se svými tamními duchovními bratry a Krišna ti bezpochyby pomůže dosáhnout dalšího pokroku při zdokonalování svého života ve vědomí Krišny.“ (dŠP Hrišíkéšovi, 26. listopadu 1968)
68-12 „Jsem si plně vědom toho, že jsi velmi dobrým pracovníkem, a tvé pěkné nadšení mě vždy povzbuzuje. Napsal jsi mi dlouhou omluvu tvých potíží s angličtinou, nám však nejde o jazyk, nýbrž o srdce. Zároveň však musí být náš jazyk elegantní, když jednáme s veřejností. Každopádně ti bylo svěřeno francouzské vydání Zpátky k Bohu a to nemá s anglickým jazykem nic společného. Tvá upřímná oddaná služba ti jistě pomůže se víc a víc zdokonalovat v plynulé angličtině; o tom nemusíš pochybovat. I když je náš jazyk lámaný, musíme hovořit o vědomí Krišny, aniž bychom se starali o literární styl či gramatiku. Angličtina je i pro mě cizím jazykem, avšak snažím se jím hovořit, ne být velkým učencem, ale služebníkem Krišny. Nebuď tedy nesvůj, pokud cítíš, že tvé jazykové schopnosti nejsou příliš dokonalé. Velmi oceňuji tvůj návrh svázat roční vydání časopisu do knihy. To bude výborné k tomu, aby byly tyto časopisy uchovány do budoucna a lidé tak mohli využít těchto cenných článků.“ (dŠP Dajálu Nitáiovi, 29. prosince 1968)
69-01 „Pokud jde o pozemek k dispozici, je to velmi dobrý návrh, a pokud je využit ve službě Krišnovi, bude to pro vás velká příležitost. Věříme, že každý pozemek patří Krišnovi. Čím dříve je využit ve službě Krišnovi, tím lépe pro dočasného vlastníka. Do tohoto hmotného světa přicházíme s prázdnýma rukama a s prázdnýma rukama odcházíme. Věci, které za života vlastníme, jsou nejprve získány a poté opuštěny, společně se vším naším ostatním dočasným vlastnictvím. Proto tím nejlepším využitím majetku za našeho života je věnovat jej službě Pánu. Úspěch lidského života je, když člověk zcela odevzdá svůj život, bohatství, inteligenci a slova ve prospěch Pána.“ (dŠP paní Levinové, 10. ledna 1969)
69-01 „Pokud jde o jiné jógové cviky, jíš-li Krišnovo prasádam, bude tvé tělo automaticky zdravé pro práci, takže není třeba dalších cvičení, která jsou nutná pro osoby, které jedí víc, než je třeba. Pro rozvoj vědomí Krišny by oddaný neměl jíst víc, než je třeba. Neměl by vynakládat snahu přesahující jeho schopnosti. Neměl by zbytečně mluvit. Neměl by následovat nějaké další usměrňující zásady, ani by se neměl sdružovat s osobami, které si nejsou vědomy Krišny. Neměl by být příliš chamtivý. Měl by zpívat svaté jméno Pána s vírou, nadšením a pevným přesvědčením o prohlášení Pána Čaitanji, že může být postupně povznesen na nejvyšší úroveň duchovní dokonalosti jednoduše zpíváním mahá-mantry. Důležité je také dodržování čtyř usměrňujících zásad – vyhýbání se nedovolenému sexu, pojídání masa, požívání omamných látek a hazardu. Jsem si jist, že tě Rúpánuga bude schopen v těchto záležitostech vést. Snaž se pomáhat v našich činnostech v rámci vědomí Krišny, a kdykoliv budeš cítit, že potřebuješ mou pomoc, můžeš se na mě obrátit v dopise. Velmi pečlivě čti Bhagavad-gítu takovou, jaká je, a příští rok v lednu budeme pořádat zkoušku z této knihy. Doufám, že v této vědě o vědomí Krišny budeš dostatečně zkušený, abys zkoušku složil a získal titul Bhakti-šástri, ten, kdo zná zásady oddané služby. Přemýšlej velmi pečlivě o zde probíraných záležitostech a Krišna ti bude ve všech ohledech pomáhat.“ (dŠP Kanuprijovi, 15. ledna 1969)
69-02 „Velmi rád jsem si přečetl váš dopis ze 3. února 1969 a jsem také rád, že velmi upřímně toužíte sloužit Krišnovi. Jistě vás zachrání. Zapletení v hmotě není problém. Kdyby Krišna nebyl tak mocný, že může snadno odstranit naše zapletení v hmotě, pak by nebylo nutné následovat cestu vědomí Krišny. Krišna dal pokyny v Bhagavad-gítě, že je třeba se Mu jednoduše odevzdat a On se okamžitě ujme vyřešení všech problémů života. Pokud se tedy rozhodnete odevzdat Krišnovi a jste-li upřímný, ve vašem životě není žádný problém. Zapletení v hmotě pro vás není nic nového. Každý, kdo je v tomto hmotném světě, má hmotné problémy. Kdo nemá problém se zrozením? Kdo nemá problém se smrtí? Kdo nemá problém se stářím? A kdo nemá problém s nemocí? Těmto problémům nemůže nikdo uniknout, takže každý v tomto hmotném světě je zapletený. Rozdíl je jen v druzích tohoto zapletení.“ (dŠP Jimovi Doodymu, 8. února 1969)
69-03 „V první části svého dopisu jsi vyjádřil touhu, jak se odevzdat. Tento proces odevzdání se je bezpodmínečný. Odevzdání se neznamená, že by se měl člověk odevzdat jen za příznivých okolností. To není odevzdání se. Odevzdání se znamená, že pokračuje za jakýchkoliv okolností. Koncem tvého dopisu to vypadá, že jsi znepokojen nějakými nicotnými záležitostmi a chceš to místo opustit a odjet do Londýna. To není vůbec dobré. Musíš pracovat společně s ostatními. To je má touha, a pokud se mezi sebou hádáte kvůli nějakým individuálním zájmům, není to odevzdání se. Ať ostatní dva chlapci dělají cokoliv, to uvidím, ale tebe žádám, že musíš zůstat v Hamburku, dokud ti nenařídím jej opustit.“ (dŠP Krišnovi dásovi, 5. března 1969)
69-03 „Tvůj výrok, že se pokusíš velmi pěkně zorganizovat hamburské středisko a mít hladce fungující energetický chrám, až tam přijedu, je také velmi povzbudivý. Prosím, drž se této zásady bez jakéhokoliv odchylování se. Věz, že se neustále modlím k Pánu Krišnovi za tvůj úspěch v hnutí pro vědomí Krišny. Jsi velmi upřímný oddaný, a pokud se budeš jen držet zásad, máš úspěch v životě jistý. Krišnovu milost vždy dostane ten, kdo Mu upřímně slouží. Neměl bys věnovat pozornost radám žádných lidí zvenčí, protože jsou zcela nekvalifikovaní ti radit. Tvá situace je jiná. Nestaráme se o žádné zemědělce ani ekonomy. Naším jediným útočištěm je Krišna. Drž se této zásady a úspěch máš zajištěn.“ (dŠP Šivánandovi, 9. března 1969)
69-05 „Velmi mě těší, že dostávám tvé každodenní zprávy, a jsi jedním z nejlepších studentů, který neustále dodržuje usměrňující zásady pro zlepšení oddané služby. Rúpa Gósvámí doporučil, aby pro zlepšení tohoto ducha oddané služby byl oddaný velmi nadšený, trpělivý, pevně přesvědčený, přísně dodržovat usměrňující zásady, měl by mít velmi čestné a přímočaré zaměstnání a měl by se sdružovat s oddanými. Každý, kdo se řídí těmito šesti zásadami oddaného života, jistě dosáhne úspěchu. Podobně existuje šest zásad, kterých bychom se měli vyvarovat: jíst nebo shromažďovat víc peněz, než je nutné, plýtvat energií pro hmotný zisk, zbytečně mluvit, dodržovat usměrňující zásady fanaticky bez jakéhokoliv smyslu, nedodržovat usměrňující zásady, být příliš chamtivý a sdružovat se s nežádoucími osobami. Protože to myslíš s rozvojem vědomí Krišny vážně, budeš si výše uvedené pokyny Rúpy Gósvámího pamatovat a ve svém úsilí se budeš cítit stále bezpečněji. Tvé denní zprávy si schovávám a budou dobrým příkladem pro ostatní studenty.“ (dŠP Íšánovi dásovi, 23. května 1969)
69-05 „Vím, že jsi měl trochu problémy dostat se do Hamburku, cestoval jsi dva týdny, ale nedělej si s těmito potížemi hlavu, protože jsi je podstoupil kvůli Krišnovi. Já jsem na moři strávil měsíc a deset dní a bylo to hrozivé. Možná sis to přečetl v mém deníku, který jsi získal ve Vrindávanu. Zapomeňme tedy na naše minulé potíže. Pokud někdo čelí potížím v rámci vědomí Krišny, považuje se to za požehnání, neboť bez tapasji neboli dobrovolného přijetí nějakých potíží nikdo nemůže zrealizovat transcendenci. Když se tedy dostaneme při plnění našich povinností v rámci vědomí Krišny do potíží, je to třeba chápat tak, že nás Krišna vystavuje askezi, která nám pomáhá pokročit v realizaci našeho cíle života.“ (dŠP Džaja Góvindovi, 8. května 1969)
69-05 „Píšu i Ánandovi a můžeš mu laskavě předat zde přiložený dopis. Ánanda má dobré zkušenosti a ty jsi také viděl, jak uctíváme Božstva v chrámu a obětujeme prasádam, tak můžeš laskavě následovat stejným způsobem. Ve všem, co děláme, jsou však tím podstatným oddanost a upřímnost. V sanskrtu je slovo bhāva-grāhī-janārdana, což znamená, že Pán přijímá službu poskytnutou s oddaností. Pokud něco upřímně nabídneme Pánu s oddanou láskou, přijme to. Postup nemusí být úplně v pořádku, ale je-li touha upřímná, náš dar přijme. To je také potvrzeno v Bhagavad-gítě, že přijímá pokrmy od oddaných, protože Mu jsou obětovány s naprostou láskou a náklonností.“ (dŠP Mandalí Bhadrovi, 25. května 1969)
69-06 „Tvá poslední otázka je, jak se můžeš stát čistým oddaným, a odpověď na to je dána v Bhagavad-gítě. Krišna učí Ardžunu, že mahátmá, čistý oddaný, je ten, který se plně odevzdal duchovní povaze. A jak můžeme říci, jestli se někdo plně odevzdal duchovní povaze? Vždy se naplno věnuje oddané službě Krišnovi. Toto je tedy proces, jak se stát čistým oddaným. Musíme zapojit všechna naše slova, myšlenky a činnosti ve vědomí Krišny pod vedením duchovního mistra. Proto bys měl být v každém okamžiku nějak zaměstnán službou Krišnovi a Jeho čistým oddaným a vědomí Krišny tě automaticky očistí. Krišna je vždy ochoten zahrnovat své oddané milostí, a proto se jen musíme této milosti otevřít oddanou službou a pak je tato cesta velmi snadná. Doufám, že toto dostatečně odpoví na tvé otázky.“ (dŠP Višálovi dásovi, 16. června 1969)
69-06 „Pokud jde o tvou povinnost, děláš to nejlepší, co můžeš. To je tvá duchovní kvalifikace. Tou nejlepší kvalifikací vaišnavy je jednat upřímně a podle svých nejlepších schopností ve službě Krišnovi. Krišna je tak velký, a my jsme tak malí, nemůžeme Mu tedy poskytovat žádnou službu. Ale Krišna je tak velký a je tak vysoce milostivý, že přijme každou malou službu, kterou Mu poskytneme s oddaností a upřímností. Krišna nepotřebuje ničí pomoc nebo službu, ale pokud Mu budeme sloužit, a to i ve velmi malém rozsahu, přijme to. Toto je tedy naše jediná naděje. Jakou službu můžeme poskytnout Tomu, kdo dokáže ukázat celý vesmírný projev ve svých ústech? Nejlepší tedy je zaměstnat všechny své talenty a energie v Jeho službě. To nám pomůže udělat pokrok. Nyní jsi tedy v Seattlu zodpovědný za zavádění vědomí Krišny a děláš to nejlepší, co můžeš. Krišna tě jistě požehná.“ (dŠP Upéndrovi, 24. června 1969)
69-06 „Tajemstvím úspěchu ve vědomí Krišny je sloužit Krišnovi, jak nejlépe umíme. K tomu neexistuje žádná alternativa. Čím víc tedy sloužíme, tím víc jsme schopni pokročit. Ujal ses přípravy rejstříku, tak v tom můžeš pokračovat. A pokud chceš zůstat, nevadí, ale veškerá tvá energie by měla být zapojena do služby Pánu. To je tajemstvím úspěchu. Nevím, jestli Hajagríva pracuje na rejstříku, ale od Rájarámy jsem slyšel, že jsi v této souvislosti značně pokročil, tak to dělej pěkně.“ (dŠP Madanovi Móhanovi, 27. června 1969)
69-06 „Snaž se tedy, jak nejlépe umíš, a Krišna nám pomůže, tak jako nám již pomáhá. Krišna nám může okamžitě pomoci se všemi svými prostředky, ale nejprve chce vidět, jak vážně dokážeme pracovat. Čím víc budeme stálí a vážní, tím víc pomoci od Něho získáme, tím si buď jist.“ (dŠP Šjámasundarovi, 29. června 1969)
69-08 „Když tedy budete navštěvovat náš chrám na Park Avenue, zpívat a mluvit s oddanými, jak nejvíc budete moci, zjistíte, že všechna nižší pouta a požitky se stanou nepatrnými ve srovnání s vaší připoutaností a přitažlivostí ke službě Pánu s vědomím Krišny. To je fakt a má zvláštní žádost k vám zní, abyste vzala vážně čtení naší literatury, zejména Bhagavad-gíty takové, jaká je, neustále zpívala Hare Krišna, a pak shledáte, že se váš život stává vznešeným.“ (dŠP Ann Cliffordové, 2. srpna 1969)
69-08 „Touha stát se vědomým si Krišny je stejně dobrá, jako jím již být. Není mezi tím skutečný rozdíl, liší se to jen stejně jako zelená a plně zralá manga. Zralé mango není jiné, je to jiné stádium zeleného manga. Je-li tedy o zelené mango náležitě postaráno, zcela jistě se stane zralým mangem. Proto stejně jako v případě manga není mezi těmito dvěma stádii rozdíl.“ (dŠP Robertu Hendrymu, 3. srpna 1969)
69-08 „Velmi si vážím pěkných pocitů, které jsi vyjádřil, a Krišna je dostupný jen prostřednictvím služby. Po Krišnovi nemůžeme vyžadovat, abychom Ho poznali. Když se Mu skutečně naučíš sloužit, vyjeví se. To je proces. A úspěch života spočívá jednoduše v tom, že Ho těšíme. To uvádí všechna védská literatura. Poznání znamená Ho znát a úspěch znamená Ho těšit. A jak je potěšen, to může být poznáno prostřednictvím průhledného média Jeho důvěrného služebníka. Toto je proces porozumění vědomí Krišny.“ (dŠP Dámódarovi, 16. srpna 1969)
69-09 „Pokud jde o tvou otázku, musíme využívat naši inteligenci plně ve službě Krišnovi. Služba Krišnovi neznamená, že budeme nečinně sedět a říkat, že Krišna se postará o všechny naše záležitosti. To není závislost na Pánu; naopak je to lenost. Záviset na Krišnovi znamená jednat vždy s vědomím Krišny. Chápat, že Krišna je svrchovaným vládcem všech výsledků. Doufám, že to správně pochopíš.“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 22. září 1969)
69-10 „Samozřejmě, slabost ve vědomí Krišny bychom měli cítit vždy. To je dobrý příznak. Nikdy bychom si neměli myslet, že už jsme dost silní. Ale zdrojem síly je Krišna a Jeho projevený zástupce, duchovní mistr. Tento pokyn dostáváme z Čaitanja-čaritámrity, že semínko vědomí Krišny získáme od duchovního mistra a Krišny. Proto bychom měli sloužit oběma zároveň, abychom si zajistili průběžné doplňování duchovní vitality. Teď tedy sloužíš Krišnovi podle pokynů duchovního mistra, o sílu tedy nebudeš mít nouzi, pokud ovšem neprojevíš slabost v absolutní víře v tato dvě útočiště. Máš-li tedy stále nějaké pochyby ohledně vložení víry ve službu tvému duchovnímu mistrovi a Krišnovi, pak si je můžeš vyjasnit. Jsem vždy připraven ti pomáhat.“ (dŠP Džaja Góvindovi, 15. října 1969)
69-10 „Následovat mahátmy znamená s pokorou naslouchat slovům a pokynům pravého duchovního mistra v učednické posloupnosti od Pána samotného. Když se Pán zjevil před pěti tisíci lety na této Zemi, předal Ardžunovi pokyny Bhagavad-gíty, a toto čistě transcendentální Krišnovo poselství se předávalo posledních pět tisíc let prostřednictvím upřímných žáků, kteří s pokorou naslouchali Krišnovým slovům od svého duchovního mistra. Funguje to jako elektřina, dotkneš-li se kdekoliv drátu, který je připojen k elektrárně, budeš ve styku s elektrickým proudem. Jestliže je však drát přerušen nebo odpojen od elektrárny, nebude v něm žádný elektrický proud. Podobně pokud vyslechneme nezměněné poselství Pána Krišny z autorizovaného zdroje, budeme okamžitě ve styku s transcendentální atmosférou. Jestliže však budeme naslouchat někomu, kdo představuje nefunkční, vymyšlenou verzi Bhagavad-gíty, nebude z toho žádný užitek. Snaž se tedy porozumět velmi upřímně a pozorně naší filozofii.“ (dŠP Jamunáčárjovi, 21. října 1969)
69-11 „Na novém místě někdy člověk cítí osamělost, ale postupně to odeznívá. Tento pocit však není pro Krišny si vědomého oddaného příliš dobrý. Když má tvá žena společnost svého manžela, proč touží po nějaké ženské společnosti? Pokud je dostupná, je to dobré. Pokud ne, měla by být spokojena se svým přirozeným společníkem a společně byste měli jednat s vědomím Krišny. Pokud tam Vrindávanéšvarí nemůže přijet, pak ji Višákhá může jet navštívit. Mimoto je tam také Mandalí Bhadrova matka. Také vím, že tam je jedna velmi milá dívka, která často chodí do chrámu, a tak se může snažit této dívce pomáhat v rozvoji vědomí Krišny. Tyto pocity osamělosti jsou jen dočasné projevy kvůli minulému podmínění a naši pozornost bychom se měli snažit soustředit na naše věčné přátelství s Krišnou, což nás všech podobných potíží zbaví. Oba tedy spoléhejte na Krišnu a snažte se Mu stále víc a víc pěkně sloužit šířením vědomí Krišny. Jelikož jste oba velmi upřímní oddaní, jistě vám za to udělí svou milost.“ (dŠP Kulašékharovi, 2. listopadu 1969)
69-11 „Co se týče tvé poslední otázky, je fakt, že když je oddaný ve styku s Krišnou, Jeho jménem, vlastnostmi, podobou a zábavami, okamžitě se stane čistým. Protože však jsme vědomé živé bytosti, je to úměrné našemu vědomému přijetí. V Bhagavad-gítě je uvedeno, že Pán Krišna odpovídá úměrně službě oddaného. Jiným příkladem je to, že sluneční světlo je dostupné každému a na každém místě, ale užívat si slunečního světla nebo ho využívat je úměrné opatření příjemce. Oddaně sloužit znamená postupné očištění a tomu úměrné vyjevení vědomí Krišny.“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 9. listopadu 1969)
69-11 „Co se týče slibů a metody džapy, které jsi přijal, je to velmi pěkné, ale nezaváděj něco, co bude těžké následovat. Není třeba se postit jednou týdně. Dva dny půstu v měsíci na Ékádaší stačí. Kromě toho jsou další zvláštní postní dny. Duchovní realizace závisí na askezi a slibech, ale v tomto věku milostí Krišny a Pána Čaitanji nemusíme podstupovat příliš tvrdou askezi, protože toho nejsme schopni. Zásady, které jsme již předepsali, pro obyčejné lidi stačí. To, že jsi zvýšil počet kol džapy na pětadvacet denně, je však velmi pěkné.“ (dŠP Rudrovi dásovi, 11. listopadu 1969)
69-11 „Přestože jste se k nám připojil před krátkou dobou, chápu, že vám Krišna dává dobrou příležitost Mu pěkně sloužit. Je od vás velmi laskavé, že darujete všechny své příjmy našemu chrámu v Seattlu, a Krišna vás za vaši upřímnost jistě požehná. Tuto ochotu sloužit v nás Krišna chce vidět. Nemáme Krišnovi co nabídnout, protože je majitelem všeho, co existuje. Ale když vidí, že se Mu živá bytost snaží sloužit, ocení to. V Bhagavad-gítě jste viděl, že Krišna říká, aby se Mu obětoval list, ovoce, květina nebo dokonce trocha vody. Ve skutečnosti nás Nejvyšší Pán nepotřebuje žádat, abychom Mu tyto nebo jakékoliv jiné věci obětovali, ale dává nám příležitost Mu sloužit, abychom se mohli kvalifikovat k návratu domů, zpátky k Bohu.“ (dŠP Carlu Langeovi, 14. listopadu 1969)
69-11 „Krišna ti dává stále víc a víc síly Mu sloužit. Stejně jako zápasník, jednoduše zápasením s přáteli postupně sílí a tělo se velmi dobře vyvíjí. Přesně takové je vědomí Krišny. Čím víc sloužíš Krišnovi, tím lepší sílu k Jeho službě získáš. Pamatuj si prosím tuto cennou radu a shledáš ji velmi užitečnou pro svůj pokrok. Francouzské vydání Zpátky k Bohu je velmi povedené. I když naše snaha není vždy úspěšná, protože je určena Krišnovi, stává se přirozeně pěknou. S hmotnými úvahami nemáme nic společného.“ (dŠP Gópálu Krišnovi, 16. listopadu 1969)
69-12 „Byl jsem velmi ohromen, když jsem se dozvěděl, že tě cestou znovu postihla nějaká dopravní nehoda, a možná to je podruhé, co sis zlomil nohu. Nevím, proč se tyto věci dějí. Ať nastanou jakékoliv katastrofy, měli bychom to považovat za Krišnovo požehnání, jako symbolický trest za naše minulé přečiny. To je pohled oddaného. Kdykoliv se octne v nebezpečí, považuje to za Krišnovo požehnání a příležitost na Něho velmi intenzívně myslet. Nyní jsi tedy v nemocnici a máš dobrou příležitost džapovat. Dělej to pěkně. Vím, že jíš prasádam z chrámu. To je v pořádku. Nedělej si starosti, Krišnovou milostí bude vše v pořádku. Džapuj Hare Krišna, a až opustíš nemocnici, dej mi vědět. Doufám, že tě tento dopis Krišnovou milostí zastihne v lepším zdraví.“ (dŠP Šrídhámovi, 4. prosince 1969)
70-01 „Dostal jsem tvůj dopis z 13. ledna 1970 a tvá otázka je velmi zvláštní. Uznal jsi, že je to něco jako triky mysli. Mohu se tě zeptat, zda pravidelně džapuješ šestnáct kol? Triky mysli nebo vliv máji se dostaví, jestliže nedodržujeme usměrňující zásady a pravidelně nedžapujeme předepsaný počet jmen bez přestupku. Možná víš, že při džapování svatého jména existuje deset druhů přestupků. Prvním je neposlouchat pokyny duchovního mistra a druhý je snižovat autoritu písem. Tyto věci pronikají do tebe, jak vidím z tvých dopisů, že Védy nebo Šrímad-Bhágavatam nebo Bhagavad-gítá nejsou tak univerzální. Jaký je důvod tohoto tvého uvažování? Co myslíš univerzálním? Myslíš si, že na světě existuje nějaké jiné písmo univerzálnější než Védy, Bhágavatam atd.? Existuje na světě nějaká literatura se vznešenějším poznáním než Bhagavad-gítá? Slovo Krišna znamená všepřitažlivý, tak kde vezmeš v Krišnovi cizí prvek? Znamená to, že je přitažlivý pro všechny kromě tebe? A pokud není přitažlivý pro tebe, proč je tomu tak? Tak mi prosím zodpověz všechny tyto otázky. Říkáš, že budeš dělat to, co říkám, a že ses také modlil k Madhusúdanovi, aby zabil démona tvých pochyb, ale pokud nebudeš jednat podle pokynů Madhusúdana, jak ti může Madhusúdana nebo Madhusúdanův otec pomoci? Jsi s námi prakticky poslední čtyři roky a stále si myslíš, že se nemůžeš Krišnovi odevzdat bez jakékoliv pochyby. Jaký pokrok jsi tedy dosud udělal?
Tato věda o Krišnovi tedy může být pochopena upřímnou službou a v případě jakýchkoliv pochyb, které někdy mohou vzniknout v našich myslích, jsou zde oddaní, písma a duchovní mistr. Mluvil jsi o všech svých pochybách se svými duchovními bratry a oddanými? Existuje mnoho takových otázek, jako máš ty. Říkáš, že ve svém srdci víš, že Krišna je původní Osobnost Božství, ale když myslíš na Krišnu nebo se Ho snažíš cítit, myslíš si, že Krišna je cizí vzhledem k sanskrtu. Buď proto opatrný, když na tebe hledí májá, a pokud se s tím nevyrovnáš včas, může to být osudné. Proto prosím džapuj pravidelně bez přestupků a zůstaň neochvějný ve své situaci bez kolísání mysli. Krišna je nepochybně Nejvyšší Osobnost Božství. Přijímají Ho tak počínaje Ardžunou přes všechny velké áčárji – Rámánudžáčárja, Madhváčárja, Šankaráčárja, Pán Čaitanja, Pán Brahmá, védské autority jako Vjásadéva a Nárada – a tak dále, až po nás. Toto poznání tedy sestupuje pravou učednickou posloupností. Přijal jsi tento řetězec autorit a to, že nyní máš pochyby, znamená, že tě nepochybně napadla májá. Dávej na sebe prosím pozor a pravidelně džapuj Hare Krišna bez přestupků.“ (dŠP Madhusúdanovi, 16. ledna 1970)
70-02 „Žádám Hajagrívu, aby ti poslal rukopis Bhagavad-gíty, a můžeš mu také napsat přímo, aby poslal kopii. Krišnova bezpříčinná milost je tu vždy. Jestli tuto bezpříčinnou milost vezmeme trochu vážně, pak nám budou uděleny další bezpříčinné milosti, jedna za druhou, stále víc. Krišna nám touží dát své požehnání víc, než jsme připraveni přijmout. Pokud se tedy budeme upřímně věnovat činnostem v rámci rozvoje vědomí Krišny, jistě budeme bezpříčinnou milostí Pána dělat stále větší pokrok. Díky Pánově milosti máš velmi pěknou službu. Snaž se ji konat s veškerou pozorností a pak budeš určitě cítit transcendentální blaženost a tvůj život bude úspěšný bez čekání na další.“ (dŠP Mandalí Bhadrovi, 3. února 1970)
70-02 „Je velmi důležité, aby naše činnosti byly pravidelné, jinými slovy podle rozvrhu. Každý by měl denně bez výjimky džapovat šestnáct kol na růženci a důsledně dodržovat usměrňující zásady. Tyto základní povinnosti ve vědomí Krišny je nezbytné konat pravidelně a dodají ti nezbytnou duchovní sílu, aby ses mohl neustále věnovat oddané službě. Jakmile je oddaný pravidelně zaměstnán ve vědomí Krišny, Krišna takovému upřímnému oddanému ze srdce vyjeví celou duchovní vědu.“ (dŠP Sučandrovi, 19. února 1970)
70-03 „Nejsme impersonalisté, podle okolností máme různé vnímání ve věci oddané služby. V Šikšámritě Rúpy Gósvámího je uvedeno, že pokročilý život ve vědomí Krišny znamená, že oddaný by měl vždy velmi dychtit vědět, zda nějaký okamžik jeho života nebyl využit v oddané službě. Toto se nazývá pocit obav ze zneužití času. Měl by velmi opatrně plánovat, jak je každý okamžik jeho života využíván ve službě Pánu. Gósvámí byli v tomto jednání velmi pokročilí, a proto se o nich říká nidrāhāra-vihārakādi-vijitau, což označuje toho, kdo si podrobil jedení, spánek a sex. Cílem je ušetřit víc času z tohoto materialistického jednání a využívat jej ve službě Krišnovi. Pokud trpíme úzkostí, jak využívat život tímto způsobem, toto stádium je avyartha kālatvam, využívání života bez jeho maření. Další stádium je: nāma-gāne sadā ruciḥ; neustálá připoutanost ke svatému jménu. A: prītis tad-vasati-sthale; pocit radosti ze života v chrámu nebo na poutním místě. Jsem tedy velmi rád, že postupně přicházíš do tohoto stádia. Pečlivě v tom pokračuj.
Snaž se to sama zrealizovat a vyučuj tuto metodu všechny své mladší bratry a sestry. Vědomí Krišny znamená plnou spolupráci s Krišnou a Krišna znamená s celým svým doprovodem. To bychom si měli vždy pamatovat. Tak jako když hovoříme o stromu, zahrnuje to kořen, kmen, větve, listy, květy – všechno. Proto milovat Krišnu znamená milovat Jej s Jeho jménem, slávou, vlastnostmi, doprovodem, sídlem, oddanými atd.“ (dŠP Jamuně, 2. března 1970)
70-04 „Velmi rád slyším, že se velmi pěkně věnuješ duchovním činnostem a že se máš vždy na pozoru před pácháním nějakých přestupků. To je velmi pěkný postoj. Ve službě Pánu Krišnovi a Jeho představiteli, duchovnímu mistrovi, bychom si měli vždy udržovat tento bohabojný postoj, který značí pečlivou pozornost. Tento postoj ti umožní postupný pokrok v rozvoji vědomí Krišny.“ (dŠP Gópálu Krišnovi, 21. dubna 1970)
70-04 „Pokud jde o sankírtanové skupiny v New Yorku, Krišna poskytne oddané, neboj se. Krišna může v jediném okamžiku poskytnout cokoliv, ale čeká, aby oddaného vyzkoušel. Když oddaný ve zkoušce uspěje, dá mu veškerou příležitost k oddané službě. Každý z vás by tedy měl pokračovat v sankírtanové skupině a postupně vám Krišna pošle víc a víc oddaných, aby se k vám připojili.“ (dŠP Rišimu Kumárovi, 11. dubna 1970)
70-04 „Velmi rád slyším o odhodlání Hansadúty stát se vědomým si Krišny. Odhodlání je obtížné, vědomí Krišny není obtížné. Vědomí Krišny je přirozené. Člověk ví, jak milovat druhého, tak místo toho, aby miloval mnoho jiných, může velmi snadno milovat Krišnu – to je odhodlání. To je třeba, jinak vědomí Krišny není obtížné.“ (dŠP Himavatí, 26. dubna 1970)
70-05 „Je dobrou zprávou, že Šrímán Tírthapáda také zaměstnal jednoho tesaře, aby pomohl přebudovat náš londýnský chrám. Jelikož slouží, postupně dospěje k vědomí Krišny. Jeho kvalifikací je jeho služba. Tak jako přijímáme cenný kov jako zlato z nečistého místa, podobně bychom měli dovolit, aby každý karmí pracoval pro Krišnu.“ (dŠP Jamuně, 17. května 1970)
70-05 „Jak jsem již mnohokrát řekl, že musíme následovat oba postupy souběžně; konkrétně cestu Šrímad-Bhágavatamu a cestu páňčarátrikí. Šrímad-Bhágavatam je cesta pro paramahansy a cesta paňčarátry je pro začátečníky. Uctívání v chrámu je tedy pro začátečníky nezbytné, aby se tito oddaní následováním usměrňujících zásad stále více očišťovali a tak postupně dospěli na úroveň pochopení Šrímad-Bhágavatamu. Tyto zásady tedy budeme mít vždy na zřeteli a udržovat naše střediska na tomto standardu.“ (dŠP Satsvarúpovi, 28. května 1970)
70-06 „Co se týče vašeho zvláštního uctívání Pána Nitjánandy: Šríla Naróttama dása Thákura zpíval: gaurāṅga halite habe apod., kdy přijde čas, kdy z mých očí potečou proudy slz při pouhém vyslovení jména Gauránga? Neznamená to, že by se měl uctívat jeden a zanedbávat ostatní. Příznaky milosti Pána Nitjánandy jsou projeveny podle popisu Šríly Naróttama dáse Thákura odpoutaností od hmotného smyslového požitku, protože bez osvobození se od připoutanosti k hmotnému smyslovému požitku nikdo nemůže vstoupit do transcendentálních zábav Rádhy a Krišny. Rádhá a Krišna lílá neboli zábavy jsou dokonale srozumitelné podle pokynů šesti Gósvámích. Všechny tyto laskavosti a milost áčárjů a inkarnací jdou ruku v ruce. Ne že když získám laskavost v jedné sekci, budu se zdráhat ji získat od jiných sekcí. Je velmi dobrý příznak získat laskavost Pána Nitjánandy, ale pokud budeme ve skutečnosti mít přízeň Pána Nitjánandy, naším úkolem bude těšit Pána Čaitanju. A pokud je Pán Čaitanja potěšen, pak snadno pochopíme pravdu o Rádě a Krišnovi milostí Gósvámích. Výše uvedený verš znamená, že jakmile oddaný bude pronášet jméno Pána Čaitanji, pocítí transcendentální extázi. Všichni bychom měli očekávat tuto fázi života.
Skutečný duchovní pokrok znamená odpoutanost od všeho hmotného. Naše činnosti nejsou nic hmotného. Odpoutanost od hmotných činností znamená připoutanost k duchovním činnostem, oddané službě. Koneckonců, naše energie musí být využita, takže hmotná odpoutanost znamená, že s větším nadšením rostou naše duchovní činnosti.
Pán Čaitanja je spojenou podobou Rádhá-Krišny. Pokud je potěšen, jsou automaticky potěšeni Rádhá a Krišna. Nyní je naší misí, misí vědomí Krišny, plnit vůli Pána Čaitanji. Cokoliv se v tomto stáří snažím dělat, je jen poskytnout malou službu misi Pána Čaitanji podle mých schopností. Nepřijel jsem sem v tomto stáří kvůli nějakému osobnímu prospěchu. Přijel jsem sem i na pokyn mého duchovního mistra, který se neliší od Pána Nitjánandy. Vy všichni mi pomáháte při plnění mého poslání, tak se prosím nesnažte dělat nic nad rámec mých pokynů. Svou vůli jsem vám všem již představil, že jeden každý z vás by měl pravidelně džapovat šestnáct kol mahá-mantry, následovat čtyři usměrňující zásady, zpívat mantru Hare Krišna v ulicích, snažit se distribuovat naše knihy a literaturu a konkrétně v San Francisku byste měli velmi honosně pořádat výroční festival Ratha-játrá. Mohu vás ujistit, že pokud budete následovat mé výše uvedené pokyny, není pochyb o tom, že mým prostřednictvím bude potěšen můj duchovní mistr Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura a jeho milostí bude potěšen Pán Nitjánanda. Tímto způsobem budou potěšeni Pán Čaitanja a nakonec Rádhá-Krišna, a tak bude váš život úspěšný.“ (dŠP Makhanlálovi, 3. června 1970)
70-09 „Váš program vypadá velmi pěkně. Nyní je vás šest silných oddaných, tak velmi horlivě spolupracujte na šíření hnutí pro vědomí Krišny. Vaše zpráva o současných zlepšeních v chrámu, sankírtanové skupině a kazatelských výletech do univerzitních kampusů je velmi pěkná. Jsi velmi inteligentní oddaný Pána Krišny, a pokud obrátíš svou inteligenci k Němu, dá ti víc a víc inteligence, jak sloužit duchovnímu mistrovi a Krišnovi s plným vědomím Krišny. To je dokonalost tvého života. Využívejte prosím vaši dobrou inteligenci k tomu, abyste sloužili jen Krišnovi, a nenechte se svést k tomu, abyste pozornost odvrátili jinam.“ (dŠP Dámódarovi, 28. září 1970)
71-01 „Rád slyším, že podle tvého nedávného dopisu, na který odpovídám, se cítíš lépe, než jsi zmínil předtím. Když se budeš cítit mrzutě, nahlas zpívej mantru Hare Krišna a poslouchej ji. To tě znovu dostane na úroveň transcendentální blaženosti. Někdy se zdá, že oddaný je nesmyslně vystaven nějakým potížím, ale oddaný nepovažuje ani tuto nepříznivou okolnost za nic jiného než projev Pánovy nejvyšší milosti. Tyto pocity přicházejí a odcházejí jako změny ročních období, a proto bychom se neměli odchylovat od naší předepsané povinnosti.“ (dŠP Višnudžanovi Mahárádžovi, 8. ledna 1971)
71-07 „Ve skutečnosti Pán Čaitanja Maháprabhu nebo Krišna nepotřebuje naši službu. Je naprosto soběstačný. Jakou službu pro Něho můžeme udělat? Jestliže se však upřímně snažíme nějakou službu poskytovat, je to pro náš užitek, a On s námi bude spokojen, stejně jako otec, když obdrží nějakou službu od syna. Jakou službu potřebuje od tak malého chlapce? Ale přesto, protože to je z přirozené náklonnosti, otec to velmi oceňuje. To je naše postavení. Nikdy bychom si neměli myslet: ,Ó moje služba pro Krišnu je tak cenná. Konám tak pěknou službu.‘ Ne. Musíme však naši službu brát vážně, protože to bude pro náš prospěch a Krišna bude potěšen. To je všechno. Pokračuj tedy jako pokladník v detroitském středisku a dbej na to, aby chrám byl finančně zdravý, a ve všech případech závisej na Krišnovi. Džapuj šestnáct kol bez výpadků a vždy mysli na Krišnu. Pak ti Krišna jistě ve všech ohledech požehná.“ (dŠP Kálijovi Krišnovi dásovi, 8. července 1971)
71-11 „Velmi mě povzbudilo, že i přes tolik potíží a triků máji stále tolik toužíte po Krišnovi. Děkuji vám mnohokrát. Pro dosažení nejvyšší dokonalosti tohoto lidského těla se jen musíme snažit jednat pro Krišnu s nadšením a trpělivostí, a všechny překážky budou překonány. Jestli jste tímto způsobem odhodlaná stát se Jeho oddanou, Krišna poskytne nějaké šťastné řešení. I když nás však vystaví extrémním potížím, musíme být vždy připraveni brát vše jako Jeho zvláštní milost, že zkouší mou upřímnost, nebo že tato potíž není nic proti tomu, co bych si zasloužila... Jen se podívejte na Prahláda Mahárádže. Jeho otec se ho mnohokrát pokusil zabít! Alespoň si nemyslím, že se vás váš otec snaží zabít. A poté, co Krišna přišel v podobě Pána Nrisinhadéva a zabil Hiranjakašipua, Prahláda se modlil ke Krišnovi, aby se nad jeho démonským otcem slitoval. Musíme tedy přijmout pokyn ctít naše rodiče a být k nim laskaví, velmi tolerantní a trpěliví a slibuji vám, že velmi brzy bude vše v pořádku.“ (dŠP Patty Dorganové, 17. listopadu 1971)
71-12 „Právě jsem zaznamenal, že vláda Maháráštry v tomto státě ruší zákaz alkoholu, protože nemohou zabránit lidem, aby požívali nelegální alkohol a někdy se zabíjeli, protože to je špatná vlastnost, a také přicházejí o mnoho peněz z daní. Je tedy velmi jasné, že pouhý zákaz něčeho neznamená, že s tím lidé přestanou. Pokud řekneš zloději, aby nekradl, navzdory všemožným varováním bude krást dál. Nejlepší způsob tedy je nezakazovat pomocí zákonů, ale očistit srdce. To je skutečná prevence hříšné činnosti.“ (dŠP Džajapatákovi, 22. prosince 1971)
72-01 „Tvá další otázka se týkala svobodné vůle, jestli ji máme, či ne. Jestliže někdo nemá dostatek inteligence, pak by měla být všechna jeho rozhodnutí schválena duchovním mistrem. Začátečník znamená žádná nezávislá rozhodnutí, žádná svobodná vůle, to je odevzdání se. Když je však vychován, pak získá automaticky svobodu. Například malé dítě může jíst pouze takové věci, které mu rodiče povolí, nemůže si samo vybírat. Svobodná vůle znamená, že když ti tvůj nadřízený něco řekne, můžeš použít svou svobodnou vůli a udělat to, či ne. Máš tuto moc to neudělat:
iti te jñānam ākhyātaṁ guhyād guhyataraṁ mayā
vimṛśyaitad aśeṣeṇa yathecchasi tathā kuru
Tak jsem ti vyložil ještě důvěrnější poznání. Dokonale to uvaž a potom jednej, jak si přeješ. (BG 18.65)
Krišna se zeptal: , Rozhodl ses bojovat?‘ ,Ano, rozhodl jsem se následovat Tvůj pokyn.‘ To je svobodná vůle.“ (dŠP Jagjéšvarovi, 2. ledna 1972)
72-02 „Skutečným cílem našeho života je potěšit Krišnu; starší děti mají povinnost sloužit otci. A to, jestli těším Krišnu, se dá ověřit: když se mi Krišna vyjeví, když Ho mohu vidět, pak vím, že jsem Krišnu potěšil. A dál se to dá ověřit tím, zda je můj duchovní mistr spokojen s mou službou, pak také vím, že Krišnu těším. Je to velmi snadné, jelikož když následuji předepsané usměrňující zásady mého duchovního mistra, bez pochyby jej těším. Když se nad tím takto zamyslíš, dostane se ti odpovědí na všechny tvé otázky. Doufám, že tě tento dopis zastihne ve zdraví.“ (dŠP Kírtirádžovi, 28. února 1972)
72-03 „Měli jsme od Karandhara Prabhua nějaké náznaky, že došlo k nějakému nedorozumění a záležitosti neprobíhaly mezi vámi, velkými vůdci příliš dobře, proto jsem byl trochu znepokojen, protože takovým věcem by se nikdy nemělo umožnit, aby v naší Společnosti uzrály, tím se všechno pokazí. Ale rád od tebe slyším, protože došlo k nějaké dezinformaci, takže jsme získali špatný dojem, a ve skutečnosti všechno probíhá v duchu vzájemné spolupráce ve všech ohledech. To je vědomí Krišny. Spolupracujte pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství.
Prakticky teď máte v ruce vy, velcí vůdci, správu všeho, aby mezi námi nikdy nebyly vnitřní potíže a abychom mohli stále více a více rozšiřovat vliv sankírtanové filozofie Pána Čaitanji na celý svět. To bude váš velký úspěch, a pokud mi budete tímto způsobem pomáhat, můžete si být jisti, že brzy uvidíte Krišnu tváří v tvář. Stručně řečeno, tyto brožury se mi velmi líbí, nyní jich dělej stále více.“ (dŠP Balimu Mardanovi, 5. března 1972)
72-04 „Krišna se ve skutečnosti nestará o to, kolik Mu dáváme, ale vidí, kolik si necháváme pro sebe. Je příběh o Khólavéčovi Šrídharovi, oddaném Pána Čaitanji, který, i když byl velmi chudý, dával polovinu svého skromného příjmu na uctívání Matky Gangy, a tím Pána velmi těšil.“ (dŠP Dharmovi, 22. dubna 1972)
72-09 „Pokud jde o Siddhasvarúpánandu, tyto věci, které jsi slyšela, jsou pouhá fáma a nemají žádný podklad. Siddhasvarúpa nechce přijímat žáky, ani by neměl mít žáky, dokud jsem naživu. To je proces. Nikdy jsem neřekl, že Siddhasvarúpa je čistý oddaný. (Každý se však může stát čistým oddaným, pokud nemá žádnou jinou touhu než sloužit Krišnovi a duchovnímu mistrovi.) To je prostě výmysl. Teď za pár týdnů pojedu do Indie, zastavím se na Havaji a vezmu Siddhasvarúpánandu do Indie, abych ho správně vycvičil.“ (dŠP Sudéví dásí, 15. září 1972)
72-12 „Ptal ses na ,chemické změny vědomí‘ neboli drogy, a zda se mohou někdy využívat ve službě Krišnovi. Změnu vědomí má v působnosti duchovní mistr. Nedělej nic náladově, jako je braní těchto drog, to vše zničí. Protože jsi nedokonalý, potřebuješ pomoc od dokonalého a jakákoliv hmota jako drogy je nedokonalá, tak se nerozptyluj uvažováním tímto způsobem. Tato chemikálie je omamná, nepomůže, dostane tě do pekla. Pokud jsi dostal zasvěcení, pak jsi obdržel pokyn žádné omamné látky. Proč se na to tedy ptáš? To znamená, že na těch omamných látkách stále závisíš. Bylo to řečeno a slíbils to, žádné omamné látky, tak proč o tom přemýšlíš?“ (dŠP Višvambharovi, 14. prosince 1972)
72-12 „Ano, tento duch spolupráce bez rozepří je v Májápuru zvlášť zřejmý, víc než na ostatních místech v Indii. Proto jste úspěšní a práce rychle spějí ke konci. Je to způsobeno tím, že vy všichni, kdo tam pracujete, jste velmi přilnuli k lotosovým nohám Pána Čaitanji, a protože máte tak hluboký osobní zájem na této práci, chcete ji vidět dobře dokončenu bez překážek v podobě osobních motivací a neohlížíte se na všechny možné podmínky hmotné přírody. Tato idea se pro vás všechny stala důležitou, je víc než ideje máji, proto mezi vámi májá nemůže vyvolat spory či další věci. Je to však především tvoje zásluha. Od samého začátku jsi toto místo chtěl, získal jsi tento pozemek, dostal jsi ode mě peníze a teď jsi soustředěním své energie toto místo vybudoval. Tak to má být. Jsou-li někde nějaké nedostatky, nějaká nespolupráce, hádky, nebo jde práce pomalu či není podle standardu, dá se říci, že osoba nebo osoby s řídícími pravomocemi nejsou dostatečně připoutány ke Krišnovi. To znamená, že budou takto rozlišovat: moje zaměstnání není dobré, zaměstnání ostatních je dobré a tak podobně. Neznají tajemství odevzdání se Krišnovi. Odevzdaní oddaní vidí vše jako součást Krišnova plánu, chápou, že cokoliv se má stát, to dělají a chtějí to dělat s plnou pozorností na každý detail, chtějí se do služby ponořit, ať je jakákoliv, ale chtějí zapomenout na všechny ostatní úvahy a jejich jedinou motivací je touha dělat to nejlepší pro Krišnovo potěšení. To je pokročilé stádium oddané služby neboli vědomí Krišny. Děkuji ti mnohokrát, že jsi laskavě dospěl k tomuto bodu.“ (dŠP Džajapatákovi, 19. prosince 1972)
72-12 „Cení se to, že využíváme energii pro Krišnu, ne skutečný výsledek naší energie. Pokud se však z nějakého důvodu nevěnuje dostatek energie, pak se vše zpozdí a možná zastaví.“ (dŠP Dhanaňdžajovi, 31. prosince 1972)
73-01 „Je nutné, aby ses stal přítelem a oddaným Krišny. Jen se staň oblíbeným zvířetem, to je odevzdání se. Co je toto přátelství? Na konci 12. kapitoly Gíty Krišna popisuje, že ,ta osoba je Mu velmi drahá, nebo Jeho nejlepším přítelem, jenž nezávidí, ale je laskavým přítelem všech živých bytostí, nepovažuje se za vlastníka, je prostá falešného ega a vyrovnaná jak ve štěstí, tak v neštěstí, je vždy spokojená a s odhodláním oddaně slouží, její mysl a inteligence jsou ve shodě se Mnou. Ten, kvůli němuž není nikdo vystaven potížím a jehož nevyvádí z míry úzkost, je neochvějný ve štěstí i utrpení. Oddaný, jenž nezávisí na obvyklém běhu činností, je čistý, zkušený, bez starostí, prostý všech bolestí a neusilující o nějaký výsledek. Ten, kdo nelne k potěšení ani smutku, nenaříká ani netouží a zříká se jak příznivých, tak nepříznivých věcí. Ten, kdo přistupuje stejně k přátelům i nepřátelům, je vyrovnaný ve cti i zneuctění, horku i chladu, štěstí i utrpení, slávě i hanbě, vždy prostý znečištění, vždy mlčenlivý a se vším spokojený, nestarající se o to, kde bude bydlet, pevně setrvávající v poznání a věnující se oddané službě‘. Tuto osobu Krišna popisuje jako ,Mně velmi drahou´.
Ještě dražší než takový oddaný, který je drahý Krišnovi, ten, kdo je ,Mi velmi, velmi drahý‘, je ,ten, který následuje tuto nezničitelnou cestu oddané služby, jedná s plnou vírou a považuje Mne za nejvyšší cíl‘ a také ,ten, kdo vysvětluje toto nejvyšší tajemství oddaným‘, neboli ,ten, kdo káže Krišnovo poselství oddaným všude´ –
takovou osobu Krišna považuje za svého nejlepšího přítele a oddaného:
na ca tasmān manuṣyeṣu
kaścin mi priya-kṛttamaḥ
bhāvita na ca me tasmād
anyaḥ priyataro bhuvi (BG 18.69)
,V tomto světě není žádný služebník, který by Mi byl dražší než on, ani Mi nikdo nikdy dražší nebude.‘ To bude nejvyšší dokonalost naší existence, dospět k bodu, že jsme nejlepším přítelem, nejlepším oddaným Krišny. A jak? Pokud se jen budeme věnovat Jeho kázání, snažit se s veškerým naším talentem, vzděláním, zkušeností nebo hmotnými možnostmi šířit poselství o vědomí Krišny po celém světě. To je nejlepší přítel Krišny, to je Krišnův oblíbený pes.“ (dŠP Georgeovi, 4. ledna 1973)
73-01 „Pokud jde o tuto budovu v Londýně, neslyšel jsem od mých žáků v tomto ohledu žádné nové zprávy, jak věc pokračuje. Napsal jsem však v jednom dopise Dhanaňdžajovi, že by měl s tebou udržovat kontakt ohledně jejího získání, protože ty jsi laskavě nabídl pomoc, nechápu tedy, proč nic neudělal? Můj duchovní mistr mi říkával, ,Kuj železo, dokud je žhavéʻ. Když tuto záležitost budeme příliš dlouho odkládat, můžeme o tuto příznivou nabídku přijít. Krišna pomůže, nezávisíme na ničem jiném, poskytne nám však potřebné věci, když uvidí, že je opravdu vážně chceme a velmi tvrdě a s velkým odhodláním pracujeme, abychom je získali, jen abychom Mu mohli sloužit lépe. Pak nám dá cokoliv. On je nejvyšším vlastníkem, poživatelem a přítelem. Budeme-li vždy mít na paměti tyto tři věci, náš život bude zcela dokonalý.“ (dŠP Georgeovi, 4. ledna 1973)
73-02 „Jestliže kdokoliv důsledně následuje usměrňující zásady vědomí Krišny, zůstane vždy nadšeným a dynamickým. Jsou-li tedy v naší Společnosti nějaké nedostatky, je to pouze příznakem toho, že jsou zanedbávány pokyny duchovního mistra. Následujte mé pokyny důsledně a vždy přemýšlejte nad tím, jak předat tento dar vědomí Krišny, kamkoliv jdete a komukoliv, koho potkáte. To je pokyn Pána Čaitanji.“ (dŠP Karandharovi, 10. února 1973)
73-08 „Krišna je vůči tobě velmi laskavý, protože ti svěřil tolik zodpovědných úkolů. Vždy tedy mysli na lotosové nohy Šrí Krišny a nebudeš při plnění těchto úkolů, které ti Krišna uložil, pociťovat žádné obtíže. Bhaktivinód Thákur říkával, že všechny obtížné úkoly, které musel pro Krišnu vykonat, považoval za velké potěšení.“ (dŠP Satsvarúpovi, 28. srpna 1973)
74-11 „Velmi rád slyším, že sloužíš Tulasí déví. Listy Tulasí jsou velmi důležité pro potěšení Pána Krišny. Tulasí déví není potěšena hezkou melodií zpěvu, ale pěknou oddaností. Dělej i nadále to nejlepší, co umíš, a budeš automaticky dělat stále větší pokrok v rozvoji vědomí Krišny.“ (dŠP Šaradě déví dásí, 25. listopadu 1974)
76-07 „Jediným způsobem, jak můžeme překonat máju, je vážně a upřímně přijmout útočiště u Krišny:
daivī hy eṣā guṇa-mayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te (BG 7.14)
Velmi upřímně džapuj a přísně dodržuj čtyři usměrňující zásady a velmi brzy budeš schopen najít útočiště před utrpením připoutanosti k hmotě.“ (dŠP Jašódálálovi dásovi, 8. července 1976)
76-11 „Snaž se získat ověřenou kopii. Co se dá jinak dělat? Nebuď zklamaný. Pokračuj v upřímné službě. Tvůj úspěch je tvá upřímná touha sloužit Krišnovi.“ (dŠP Gaura Góvindovi Svámímu, 8. listopadu, 1976)
76-11 „Oddaná služba nezávisí na hmotných odhadech. Ve Šrímad-Bhágavatamu je řečeno ahaituky apratihatā yayātmā suprasīdati. Oddaná služba musí být prosta hmotných ambicí a neexistuje žádná hmotná překážka, která může oddanou službu zastavit. Šríla Gaurakišóra dás Bábádží se nedokázal podepsat, a přesto se stal duchovním mistrem Bhaktisiddhánty Sarasvatí Gósvámího Mahárádže, nejvzdělanějšího učence své doby. Měli bychom naši oddanou službu začít z jakéhokoliv postavení, ve kterém se zrovna nacházíme. Ne že se musíme naučit pro oddanou službu něčemu speciálnímu:
sa vai puṁsāṁ paro dharmo
yato bhaktir adhokṣaje
ahaituky apratihatā
yayātmā suprasīdati
vāsudeve bhagavati
bhakti yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam
(ŠB 1.2.6-7) Jestliže je někdo dobře hmotně vybaven, je to vítáno, avšak oddaná služba na hmotných kvalifikacích nezávisí.“ (dŠP Džitadúšanovi dásovi, 20. listopadu 1976)