67-12 „Velice rád jsem se od Gargamuniho dozvěděl, že Brahmánanda odmítl ztotožňovat mě s tolika jinými podvodnými svámími. Měli bychom se od těchto podvodníků vždy držet daleko. Podaří-li se nám obrátit i jen jednu osobu k vědomí Krišny, bude náš život úspěšný. Nechceme mít velké množství darebných následovníků. Veďme toto hnutí raději upřímně s vírou v Krišnu a lidé začnou naši službu postupně oceňovat.“ (dŠP Satsvarúpovi, 23. prosince 1967)
68-02 „Mezitím se snažíme získat členství v OSN jako nevládní organizace, a poštěstí-li se nám toto členství získat, budeme moci k tomuto důležitému hnutí přivést pozornost hlavy všech národů. Náš program pro vědomí Krišny je solidní, opírá se o ta nejautoritativnější písma – Bhagavad-gítu a Šrímad- Bhágavatam. Není důvod, proč bychom se neměli světu zalíbit. Musíme jen představit sami sebe v tom pravém světle. Můžeme vyzvat jakéhokoli darebáka z tohoto světa, problém však tkví v tom, jak se říká, že je pošetilé být moudrým tam, kde je nevědomost blaženstvím. Maháriši Mahéš si po celé Evropě a Americe získal tolik popularity, a to značí, že lidé v této části světa nejsou příliš pokročilí v duchovní vědě. Kde najdeme v učení Mahárišiho Mahéše nějakou filozofii? Umí jen vychytrale vybírat peníze. Nabízí lidem individuální mantry, což je naprostý nesmysl, a za každou takovou mantru vybírá poplatek a svým žákům pak dovolí užívat si život, jak se jim zachce. Toto jsou všechno nesmyslné propagační návrhy, lidé je však zaslepeně přijímají. Jedna věc je však jistá, lidé na Západě hledají nějaké duchovní osvícení v tom pravém slova smyslu. Bhagavad-gítá správně představena je spolu s duchovní programem vědomí Krišny tím správným předpisem, musíme jim ho prostě jen vydat s chladnou hlavou a solidním programem. Myslím si, že díky Krišnově milosti má práce vytvořila pár upřímných duší jako ty, Brahmánanda, Hansadúta a další. Teď musíme načrtnout solidní program na základě vzájemné konzultace. V západních zemích není nedostatek lidí či peněz či inteligence, spojme je tedy dohromady a náš program bude úspěšný.“ (dŠP Džanárdanovi, 7. února 1968)
68-03 „Než k vám přijedu, měla bys prosím zařídit rozsáhlou reklamní kampaň, aby tak na naše kírtany přišlo mnoho lidí. Možná by sis mohla z New Yorku objednat velké množství literatury a propagačního materiálu a rozdávat je ve vašem městě. Snad i rádio a televizní stanice by mohly mít zájem, pokud je oslovíš a nabídneš jim různé propagační letáky, novinové výstřižky atd. Můžeš v této souvislosti napsat Brahmánandovi, který ti poradí, jak to udělat. Musíme se pokusit upoutat pozornost co nejvíce lidí, aby tak někteří z nich přišli a vyslechli si nás a získali z toho prospěch. Bude-li to možné, můžeš s tvou propagační činností začít co nejdříve a pořádat pravidelné kírtany, aby tak k nám lidé začali chodit již před mým příjezdem. To by bylo výborné.“ (dŠP Andree Templové, 6. března 1968)
68-06 „Mezitím bych tě požádal, abys započal korespondenci s panem Marcialem Tamayem či s panem Davidem Exleyem, ředitelem sekce nevládních organizací v rámci OSN, a vyjednat s nimi setkání, abychom na ně mohli udělat ještě větší dojem o důležitosti tohoto hnutí, a mohli jsme tak OSN požádat o pomoc při rozsévání naší skvělé filozofie zodpovědným osobám z každého národa. Ještě stále jim není jasné, jak důležité toto hnutí je, když však laskavě trpělivě vyslechnou základní principy našeho hnutí, budou se cítit povinní toto osvícení přijmout. Tys začal kontaktovat OSN již dříve a dosáhl jsi jistého úspěchu, a když se podle mé rady pokusíme o víc, pak možná ve velice blízké budoucnosti dosáhneme našeho cíle. Laskavě se o to tedy pokus. Budou-li chtít se se mnou setkat osobně, velice rád jim vyhovím. Jde o to, že chceme získat jisté prostředky, jak představit náš proces různým národům světa. Náš proces je velice jednoduchý, avšak zároveň i vznešený. Myslím, že by ses o to měl pokusit.“ (dŠP Purušóttamovi, 19. června 1968)
68-10 „Pokud jde o hippies, vím, že nemají žádné peníze. V Novém Vrindávanu se však snažíme o to, aby si jeho obyvatelé pěstovali své vlastní jídlo. Nějakým způsobem by se měli stát soběstačnými, k čemu je jinak dobré obývat tak veliký kus země? Kdybychom zvážili vytvoření menší instituce za tímto účelem, domnívám se, že by nás vláda a mnohé nadace finančně podpořily, když pochopí, že ve skutečnosti učíme lidi budování charakteru a zdravému životnímu stylu společně s jejich vzděláváním.“ (dŠP Hajagrívoví, 7. října 1968)
69-06 „Velice rád se dozvídám, že by George rád nahrál nějaké album ve vědomí Krišny, to jsou úžasné zprávy. Žádám tě a skrze tebe také tvé přátele George a Johna, abyste nahráli velice pěknou verzi Hare Krišna mantry nazpívanou těmito tak populárními členy Beatles za doprovodu našich oddaných. To by bylo skvělé. Máš ode mě v této věci plnou podporu. Snaž se učinit toto hnutí Hare Krišna populárním pomocí jakýchkoli možných prostředků. O to nám jde.“ (dŠP Šjámasundarovi, 29. června 1969)
69-10 „Co se týká této brožurky, kterou jste mi ty a Gargamuni zaslali, v předmluvě podepsané tebou a Gargamunim se říká, že jsem osobně dal Johnovi Lennonovi a Georgovi Harrisonovi pokyny o této józe extáze. Nejsem s tím příliš spokojen. Jistě, George Harrison občas přijde, aby se se mnou setkal, a já mu přirozeně dávám pokyny o bhakti-józe. Avšak váš výrok v tomto dopise zní, jako kdyby mě oni sami za tímto účelem pozvali. Jestli se to dozví, možná proti tomu budou mít námitky, což nám jen uškodí. Takové věci by neměly být veřejně šířeny, a já nevím, proč se tak stalo. Každopádně pokud jste ještě těchto letáků moc nerozdali, prostě jen vyjměte tuto část, která se nezakládá na pravdě.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, 18. října 1969)
70-01 „Drahý pane,
s odkazem k vašemu článku vydanému v neděli 11. ledna 1970 v Los Angeles Times pod titulkem Krišnův zpěv, dovolil bych poukázat na to, že hinduistické náboženství je dokonale založeno na osobním pojetí Boha či Višnua. Neosobní koncept Boha je vedlejší záležitostí či jedním ze tří rysů Boha. Absolutní Pravda je v konečném slova smyslu Nejvyšší Osobností Božství, pojetí Paramátmy je lokalizovaným rysem Její všudypřítomnosti a neosobní koncept je rysem Její velikosti či věčnosti. Avšak všechny tři spojené dohromady vytváří úplný celek. Výrok dr. J. F. Staala, že vyznání uctívání Krišny je kombinací křesťanského a hinduistického náboženství – jako kdyby to bylo něco uměle vytvořeného či vymyšleného – není pravdivý. Jsou-li křesťanské, islámské či buddhistické náboženství osobními, vítáme to. Avšak Krišnovo náboženství bylo osobní již před dávnými časy, kdy tato ostatní náboženství ještě ani neexistovala. Podle védského pojetí je náboženství v podstatě vytvořeno osobním Bohem jako Jeho zákony. Náboženství nemůže být vytvořeno člověkem, dokonce ani bytostí člověku nadřazenou. Náboženství je pouze Božím zákonem.
Všichni tito svámí, kteří přišli do vaší země, bohužel prosazují neosobní aspekt Boha, aniž by měli dostatečné poznání o Jeho osobním aspektu. V Bhagavad-gítě se proto říká, že méně inteligentní lidé si myslí, že Bůh je původně neosobní a že na sebe bere podobu, když inkarnuje. Avšak Krišnova filozofie, založená na autoritě Véd, říká, že Absolutní Pravda je původně Nejvyšší Osobností Božství. Jeho částečná expanze je přítomna v srdci každého jako Jeho lokalizovaný aspekt a neosobní záře Brahmanu je Jeho transcendentálním světlem a teplem, které se všude šíří.
V Bhagavad-gítě se jasně říká, že cílem védské cesty hledání Absolutní Pravdy je nalézt osobního Boha. Je-li někdo spokojen pouze s ostatními aspekty, konkrétně s rysem Paramátmy nebo Brahmanu, považuje se za člověka, který dosáhl jen chabého poznání. Nedávno jsme vydali naši Íšópanišadu, védský spis, a v této malé brožurce jsme tento bod zevrubně probrali. Co se týče hinduistického náboženství, v Indii najdeme milióny chrámů Krišny a není byť jen jednoho hinduisty, který by neuctíval Krišnu. Z tohoto důvodu není hnutí pro vědomí Krišny něčím smyšleným. Zveme všechny učence, filozofy, religionisty či členy obecné veřejnosti, aby toto hnutí kriticky studovali. A jestliže to někdo se vší vážností udělá, porozumí vznešenému postavení tohoto hnutí. Proces zpívání Hare Krišna je též autorizován. To, že se profesor Staal cítí znechucen neustálým zpíváním svatého jména Krišny, je jasným důkazem jeho nedostatečného poznání o tomto autorizovaném hnutí pro vědomí Krišny. Místo toho, aby zamítl Karyho žádost o akreditaci jeho kurzu, měl by si společně s ostatními učenými profesory z univerzity v Berkeley vyslechnout pravdu o tomto autorizovaném hnutí, které současná bezbožná společnost tak potřebuje. Toto je jediné hnutí, které dokáže zachránit zmatenou a frustrovanou mladou generaci. Zvu všechny zodpovědné ochránce této země, aby porozuměli tomuto transcendentálnímu hnutí a pak nám poskytli všechny poctivé prostředky k jeho šíření pro blaho všech.“ (dŠP Hlavnímu editorovi Los Angeles Times, 14. ledna 1970)
70-02 „Tento soudní spor je velice humorný, veselý i autoritativní. Žaloba zněla: ,Zpívání Božího jména pro dobro lidstva.‘ Jak tedy můžeme být vinni? Jestliže někdo zpívá Boží Jméno ve prospěch lidstva, jak jej může učený soudce prohlásit vinným? Učinil tedy spravedlnosti zadost, když tento případ zamítl. Bude to sloužit jako skvělý důkaz upřímnosti našich činností a můžete o tom napsat dopisy do všech našich center a také našim editorům časopisu Zpátky k Bohu, aby o tom hned mohli vydat článek. Takové obvinění ze zpívání Hare Krišna není nic nového. Dokonce i za časů Pána Čaitanji proti Němu podobné obvinění vznesl Čand Kazi, ze kterého se později stal oddaný Pána. Zpívej tedy Hare Krišna mantru upřímně a vážně a Krišna ti poskytne veškerou ochranu.“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 8. února 1970)
70-03 „Naším dalším pokusem bude představit tuto brožuru s různými fotkami našich center těmto nadacím a upoutat jejich pozornost. Náš program je vznešený. Naše filozofie je praktická a autorizovaná; náš charakter ten nejčistší; náš program tak prostý; náš konečný cíl je však ten nejvyšší. Podobně o tom musíme přesvědčit i obyvatele vaší země. Jsou inteligentní, bohatí a vnímaví. Proč tento projekt nezkusit společně, ty, Kírtanánanda Mahárádž a Brahmánanda. Myslím si, že v New Yorku musí být plno kanceláří takových nadací. Pokud všichni tři nebo i čtyři, když přidáš Subalu, budete pracovat pospolu, bude to dobrá kombinace. Když tyto nadace pochopí, že ve skutečnosti děláme něco prospěšného, pak budou naše finanční problémy při rozvoji našich různých center ukončeny.“ (dŠP Hajagrívovi, 19. března 1970)
70-05 „Nedávno jsem obdržel jeden výtisk časopisu Kaljana, kde byly velice oceňovány naše činnosti v západním světě. Obzvláště se jim zamlouval můj pevný postoj v záležitostech následování čtyř zakazujících omezení. Po popisu našich činností pak editor poznamenal, že věci se teď dozajista vyvíjejí pro nás dobře, avšak jen Bůh ví, co nás čeká v budoucnu. To znamená, že Indové či přísní následovníci védských principů mají pochyby o mých amerických a evropských žácích, zda se dokáží držet všech těchto principů. Považuji to tedy za Boží varování pro nás, abychom se neodchylovali od výše zmíněných dvou linií činností a stali se tak předmětem kritiky opozičních stran.
V Indii se již teď vyskytuje skupina připravená kritizovat mé činnosti kvůli udělování posvátné šňůry takzvaným mléččhům, za které mé západní studenty považují. Ve skutečnosti jsou však všechny mé zdejší činnosti, uvážíme-li místní podmínky, v souladu s našimi předchůdci a se směrnicemi Sanátany Gósvámího. Proto vás všechny žádám, abyste byli odhodlaní udržet tento mnou zavedený standard, který není příliš těžké následovat.“ (dŠP Satsvarúpovi, 28. května 1970)
70-06 „Velice rád se dozvídám, že udržuješ dobrý program sankírtanu ve washingtonské oblasti. Ano, sankírtan je naším hlavním prostředkem k upoutání pozornosti upřímných duší k vědomí Krišny, dál se tedy snaž sankírtan co nejvíce rozvíjet. Je velice povzbudivé, že jsi od policie dostal písemné povolení zpívat a vybírat příspěvky. Toto povolení je velice důležité. Prosím pošli mi kopii tohoto dopisu, abych na něj mohl odkazovat.“ (dŠP Dinéšovi, 26. června 1970)
71-01 „Rád vidím tvé nadšení úspěšně provést náš plán pro denní vydání našich mezinárodních novin. Je to obrovský úkol. Vydávat denní tisk vyžaduje rozsáhlé zázemí a jeho editor musí být velice vzdělaný, aby mohl komentovat události ze všech různých oblastí. Pokud jde o reklamu, neměl bys nikoho žádat, aby nám dělal reklamu, naopak, měli oslovit tebe. Neutrácej za reklamu. To spíš oni by měli utrácet za to, aby dělali reklamu nám. Například Times of India nám dává dostatek prostoru na vydávání našich dopisů. Přikládám zde jednu kopii dopisu od Girirádže dáse brahmačárího. V těchto dopisech se také zmiňují naše knihy. Touto cestou se tedy dá také dělat reklama.“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 21. ledna 1971)
71-02 „Je velice povzbudivé, že nás ve všech médiích prezentují tak příznivým způsobem. Zrovna dnes mě dva editoři indických novin informovali o jejich záměru vytisknout speciální vydání věnované našemu hnutí a také denně vydávat jeden článek týkající se naší filozofie. Článek vydaný v torontských novinách o nás též dobře hovořil a náš Šrímán Rasánanda všechna fakta představil skvěle. Prosím vyřiď mu mé díky za tuto řádnou prezentaci.“ (dŠP Džagadíšovi, 15. února 1971)
71-02 „Napsal jsi Hansadútovi jednu poznámku, že jsi obdržel velice pěknou ofsetovou tiskárnu a že uvažuješ o tištění denních novin. Již jsem ti o tom psal v mém posledním dopise, abys mohl začít vydávat denní tisk, budeš potřebovat personál s potřebnými dovednostmi, aby se o vše postaral, a také dobrý zdroj pravidelných zpráv. Náš řídící orgán tedy může tyto body zvážit a udělat, co je nejlepší. Kdyby se to však podařilo, byl by to úžasný úspěch.“ (dŠP Bhagavánovi, 16. února 1971)
71-11 „Pravým účelem těchto známek je umožnit tolika lidem spatřit obrázek Rádhá-Krišny. Na ostatních známkách můžeme také použít jiné obrázky. Dobře by se k tomu hodil obrázek na přebalu knihy Krišna. Někdo by dokonce mohl říct, že kniha Krišna je naší reklamou. Použij tedy svůj úsudek. Chceme zvýšit naši propagandu, toť vše.“ (dŠP Karandharovi, 4. listopadu 1971)
72-05 „Myslím si, že když získáš tyto známky, každý podnikatel v Bombaji si je pořídí. Tak či onak musíme vytvořit pořádnou reklamu. Tato dvě slova Hare Krišna se musí objevit úplně všude. Budeme-li jednat upřímně, bez materialistických snah, Krišna nám ve všech ohledech pomůže, tím si buď jist.“ (dŠP Girirádžovi, 15. května 1972)
„Obdržel jsem tvůj telegram datovaný 28. července 72-08
72-12 „Máte potíže s policejními silami; to se dalo očekávat. Tento hmotný svět je plný nebezpečí, hrozícího dokonce i ze strany takzvaných ochránců. My však máme toho nejlepšího ochránce, Krišnu, ničeho se tedy neboj – policie či nějakých jiných záštiplných osob. Krišna je všechny může odstranit mávnutím ruky. Může se ti však v této souvislosti dostat jisté úlevy, pokud velice opatrně oslovíš některé z vedoucích členů městské rady nebo nějaké velice důležité občany města, a přesvědčíš je svými slovy a chováním, že naši oddaní nejsou v žádném případě nevhodnými osobami, že ve skutečnosti opustili své životy kriminálníků, aby se snažili ostatní obrátit od zločinnosti, a že když se nám prostě jen dostane trochu jejich pomoci, můžeme ve prospěch práva a pořádku vykonat nezměrnou službu. Když budeš takto upřímně a s chladnou hlavou jednat, po nějaké době se jim zalíbíš – a když i jen jedna z těchto velikých vůdčích osobností porozumí tomu, jak se věci mají, stačí to k tomu, aby byly všechny další policejní útoky zastaveny. Jednu věc si však uvědom, my nemáme co získat tzv. bojem s démony na ulicích a u soudu. Ne, náš proces k vyřešení takových problémů je prostý, proč bychom se měli zbytečně obtěžovat bojováním? Pouze po vyčerpání všech možností k mírovému urovnání se můžeme uchýlit k boji, ať už jde o kohokoli. Tak jako Krišna nepřipustil boj, dokud neselhaly všechny pokusy o vyjednání míru. Měli bychom se tedy pokusit porazit naše protivníky nejprve slovy a naším chováním, přičemž bychom měli seriózně naplánovat všechny možné cesty, jak je přátelsky oslovit, a pouze když nakonec všechno selže, můžeme skutečně bojovat. Taková je naše filozofie. A když se budeme držet takových linií politiky a diplomacie, které nám Krišna vytyčil, můžeme vždy bez pochyb očekávat vítězství:
yatra yogeśvaraḥ kṛṣṇo, yatra pārtho dhanur-dharaḥ
tatra śrīr vijayo bhūtir, dhruvā nītir matir mama (BG 18.78)
Doufám, že tě toto psaní zastihne v dobrém zdraví.“ (dŠP Balavantovi, 13. prosince 1972)
73-01 „Neznám přesné detaily těchto záležitostí, avšak jestliže, jak říkáte, existují v našich ISKCONských chrámech nějaké nedostatky, měly by být okamžitě napraveny svědomitými funkcionáři. Ovšem, nemůžeme v tomto hmotném světě očekávat, že vždy najdeme nějakou utopii, to je omyl, a pro někoho, kdo je materialisticky naladěn, to může vypadat, že naše činnosti jsou nejenom nezdravé pro naše materialistické podmínění, ale také že se nestaráme o naše studenty a o mnoho dalších věcí. Když se však našich žáků zeptáte pozorněji, dojdete k závěru, že tyto povrchní záležitosti nehrají z dlouhodobého hlediska takovou roli a že tito žáci se stávají velice šťastnými díky získávání duchovního poznání a službě Krišnovi mnoha různými způsoby. Říká se, že proti gustu žádný dišputát (česká variace anglického přísloví One man's food is another man's poison, pozn. překl.). Protože jsou hmotným světem znechuceni, někdy to vypadá, že naši oddaní pošetile neberou na nic ohledy, že vše v jejich očích vypadá špatně, takové věci bychom však neměli brát příliš vážně. Jde především o to, že tito mladí lidé pochopili, co to je odříkání a jaký je rozdíl mezi duchem a hmotou, to je to nejvyšší poznání o existenci. Protože jsou zaměstnáni touto cestou ve službě Krišnovi, nemusíte mít žádné další obavy, jejich postavení v životě je bezpečné a solidní, protože bezpochyby kráčí domů, zpátky k Bohu. Ačkoli mohou být oblečeni v hadrech, jsou vznešenější než králové.“ (dŠP panu Robertu Keenovi, 9. ledna 1973)
73-01 „Co se týče tvého plánu vytvořit specializované oddělení pro styk s veřejností; podle mých zkušeností to nepovažuji za něco příliš úspěšného, avšak můžeš se v tomto ohledu poradit s Karandharem a udělat, co je třeba.“ (dŠP Kurušréšthovi, 10. ledna 1973)
73-11 „Stěžujete si na to, že jste v Kalifornii potkala dva z mých žáků a že podle vás měli, jak říkáte, velice negativní náhled na lidi, které oslovili. Já samozřejmě neznám podrobnosti tohoto případu, odpusťte však laskavě mým milovaným žákům, pokud se chovali nevlídně či netaktně. Koneckonců, vzdát se úplně svého života pro službu Pánu není nic jednoduchého. A májá, iluzorní hmotná energie, se obzvláště snaží stáhnout zpět a uvěznit ty, kdo opustili její službu a stali se oddanými. Někdy tedy na počáteční úrovni oddané služby mladí a nezkušení oddaní, kteří se snaží odolat útokům máji a zůstat silnými za jakýchkoli podmínek či pokušení, zaujmou negativní postoj vůči těm věcem či osobám, které mohou uškodit jejich křehké rostlince oddanosti či ji ohrozit. Mohou to někdy s takovými pocity i přehnat, jen aby se ochránili, a tak mohou některým neoddaným lidem, kteří jsou nejspíš stále okouzleni hmotnou energií májou, připadat negativní či pesimističtí. Skutečností však je, že tento hmotný svět je bezútěšné, negativní místo, kde nebezpečí číhá na každém kroku, duḥkhālayam aśāśvatam, je to dočasné sídlo smrti, zrození, nemoci a stáří, je pouze domovem utrpení a bolesti. Když někdo dosáhne úrovně, kdy chápe věci, tak jak jsou, není to příliš běžná věc, a proto jsou takové osoby označovány jako velké duše:
mām upetya punar janma, duḥkhālayam aśāśvatam
nāpnuvanti mahātmānaḥ, saṁsiddhiṁ paramāṁ gatāḥ (BG 8.15)
Tento verš vyřkl Krišna čili Bůh samotný v Bhagavad-gítě, kdo tedy může mít v této věci vyšší autoritu? Znamená to, že každý, kdo pochopil, že tento hmotný svět je dočasným místem plným utrpení, duḥkhālayam aśāśvatam, se sem již nikdy nevrátí, a protože taková osoba je mahātmānaḥ, velká duše, Krišna si je drží u sebe, jelikož se kvalifikovali k úniku z tohoto odporného místa a stali se Jeho čistými oddanými. Jde tedy o to, aby někdo udělal pokrok v duchovním životě, musí se na vše hmotné, pokud to není použito ke službě a potěšení Krišny, dívat pesimistickým pohledem. Nechováme přílišné naděje, že naše nejhlubší touhy v této říši hrubé hmoty budou nějak dlouhodoběji naplněny či uspokojeny. Odkazujete ve svém dopise několikrát ke slovu láska, avšak ve skutečnosti v tomto hmotném světě žádná láska není. Je to jen falešná propaganda. To, co zde označujeme za lásku, je pouze chtíč, touha po osobním smyslovém požitku:
kāma eṣa krodha eṣa, rajo-guṇa-samudbhavaḥ
mahāśano mahā-pāpmā, viddhy enam iha vairiṇam
Krišna říká Ardžunovi, svému žákovi, že je to pouze chtíč, který pohlcuje každého a je hříšným nepřítelem tohoto světa. V jazyku Véd je materialistická láska, jak jí dnes říkáme, označována slovem káma, chtíč po hmotných touhách, nikoli láska. Slovem pro označení lásky ve Védách je préma, což znamená něčí lásku k Bohu, nic jiného. Mimo Boha není možné nikoho milovat. Jde naopak o chtivou touhu prostupující veškeré lidské činnosti, kdekoli a kdykoli, dokud se tedy nacházíme v atmosféře materialismu, každá činnost lidské bytosti – nebo i jiné živé bytosti – bude založena na této přitažlivosti mezi pohlavní touhou muže a ženy, která bude tuto činnost motivovat, a tudíž také znečišťovat. Kvůli pohlavnímu životu se celý vesmír točí dokola a trpí! Tak vypadá tvrdá realita. Takzvaná láska zde znamená, že ty uspokojíš mé smysly a já uspokojím tvé, a jakmile toto uspokojování skončí, okamžitě přichází rozvod, odloučení, hádky, nenávist. Pod tímto falešným pojetím lásky se odehrává tolik věcí. Skutečná láska znamená lásku k Bohu, Krišnovi. Každý se snaží přenést své sklony milovat na nějaký předmět, který podle něj stojí za to. Jedná se tedy pouze o otázku nevědomosti nebo chabého poznání, kde najít tento nejvyšší milovaný objekt, kterému skutečně stojí zato věnovat naši lásku a který ji také přijme. Lidé prostě nemají to správné poznání. Nikdo jim o tom nic neřekl. Jakmile se připoutáte k něčemu materiálnímu, okamžitě vám to plivne do tváře, zhorší se to, zklame vás to – musí vás to nutně neuspokojit a frustrovat vás, tak tomu je. Tito mladí lidé ve vaší zemi a po celém světě si tedy pouze uvědomují tuto skutečnost a dostává se jim těch správných informací od Krišny:
bahūnāṁ janmanām ante, jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti, sa mahātmā su-durlabhaḥ (BG 7.19)
,Ten, kdo má skutečné poznání, se Mi po mnoha zrozeních a smrtích odevzdá, neboť ví, že jsem příčinou všech příčin a vším, co existuje. Taková velká duše je velice vzácná.‘ Krišna zde opět používá slovo mahátmá, velká duše. Naši oddaní, které jste potkala, tedy nejsou obyčejní mladí lidé. Měli bychom je považovat za skutečně moudré, velké duše, protože si po mnoha zrozeních uvědomili strastiplné podmínky tohoto hmotného života a jsou jimi znechuceni. Proto hledají vyšší poznání, něco lepšího, a když najdou Krišnu a odevzdají se Mu, stanou se mahátmy, osobami se skutečným poznáním. Tento hmotný svět nás má prostě jen přivést do bodu, kdy jím budeme znechuceni a konečně se odevzdáme Krišnovi, čímž se vrátíme k naší přirozené povaze věčného života plného blaženosti a plného poznání. Zásluhami těchto oddaných tedy je, že udělali to, co je mezi všemi lidmi v lidské společnosti považováno za velice vzácné, su-durlabhaḥ, je to velice vzácné.
Toto odevzdání se Krišnovi se tedy stane konečným příjemcem pro investování naší lásky k Bohu. Když nějakým způsobem rozvine kdokoli svou spící lásku k Bohu – tato láska k Bohu je již v každém přítomna, tak jako oheň v nevznícené zápalce – když se Krišna stane nejvyšším předmětem naší lásky, naším nejlepším přítelem, nejvyšším pánem, nejbližším milovníkem – pak zcela jistě již nikdy nebudeme zklamáni či nešťastní. Místo toho bude náš sklon milovat umístěn tím správným směrem:
mac-cittā mad-gata-prāṇā, bodhayantaḥ parasparam
kathayantaś ca māṁ nityaṁ, tuṣyanti ca ramanti ca
Oddaní, kteří odevzdali své životy Krišnovi, si vždy užívají velkého uspokojení a blaženosti a jsou neustále osvíceni, neustále pozitivní, nikoli negativní, jak tomu říkáte vy. Pokročilý oddaný je přítelem každého: yoga-yukto viśuddhātmā, je očištěnou duší zaměstnanou v láskyplné oddané službě Krišnovi, sarva-bhūtātma-bhūtātmā, je drahý každému a každý je drahý jemu; a na jiném místě Krišna říká toto: yo mad-bhaktaḥ sa me priyaḥ, Jeho oddaný, který Mu je velice drahý, adveṣṭā sarva-bhūtānāṁ,maitraḥ karuṇa eva ca, není záštiplný, nýbrž je laskavým přítelem všech živých bytostí. Oddaný by navíc měl vidět každého stejně, paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ, nikdy nerozlišuje mezi tím, kdo je dobrý a kdo je zlý.
Toto jsou tedy popisy pokročilejší úrovně oddaných ve vědomí Krišny, kdy mají zralejší pochopení díky svému pokroku, a v současné chvíli je většina našich žáků pouze mladými lidmi, kteří se ještě postupně učí, a tento proces je tak účinný, zajištěný a autorizovaný, že budou-li se ho držet, dosáhnou nakonec tohoto bodu, kterému vy říkáte láska. Taková láska však nebude materiální, o to nám tu jde, nelze ji tedy posuzovat ze sentimentální úrovně obyčejných světských vztahů. Prostě jen říct, že necítí lásku, může tedy být z pohledu materialisty pravda – vzdali se své náklonnosti k rodině, přátelům, manželkám, zemi, rase, tomu všemu, co se zakládá na tělesném pojetí života či na těkajícím smyslovém požitku – nepatrně se tedy odpoutali od lásky k máji nebo od chtíče, a chtějí teď lásku ke Krišnovi neboli nekonečnou, plně odměňující lásku, kterou však v tuto chvíli ještě plně nevyvinuli, to je vše. A nemůžeme očekávat, že zničehonic se vaši spoluobčané, kteří měli tolik špatných návyků, vzdají pojídání masa, požívání omamných látek, pohlavního života a tolika dalších odporných věcí a přes noc se stanou velkými sebeuvědomělými dušemi. To není možné. To je utopie. Pouhé zasvěcení na Krišnova oddaného z člověka udělá to nejlepší z lidské společnosti: sa buddhimān manuṣyeṣu
sa yuktaḥ kṛtsna-karma-kṛt. ,Je inteligentním členem lidské společnosti, je na transcendentální pozici, ačkoli se zaměstnává různými druhy činností.‘ U takového oddaného ani nevadí, že ještě nepokročil na nejvyšší úroveň duchovního pochopení, i tak by měl být považován za nanejvýš vznešenou osobnost, a jakékoli jeho dočasné nedostatky by měly být přehlíženy:
api cet su-durācāro, bhajate mām ananya-bhāk
sādhur eva sa mantavyaḥ, samyag vyavasito hi saḥ
,I kdyby se takový oddaný dopustil toho nejohavnějšího činu, přesto by měl díky svému správnému postavení být považován za světce.‘ (BG 9.30). Jak byste řekla vy, ,Chybovat je lidské,‘ na této začátečnické úrovni tedy můžeme vždy očekávat nějaké nedostatky. Prosím laskavě se na věci dívejte z tohoto úhlu pohledu a odpusťte jim jejich drobné chyby. Hlavní věc je, že se vzdali svých životů a všeho pro Krišnu – a to není nikdy chyba.“ (dŠP Lynne Ludwigové, 27. listopadu 1973)
75-05 „Pokud jde o naši registraci v Guyaně, musíš jim prostě u soudu dokázat, že jsme mezinárodní společnost, která není určena žádnému konkrétnímu vyznání, rase či národu. Ukaž jim, že jsme kulturní hnutí. Neměl by ses vzdávat, když jde do tuhého.“ (dŠP Hridajánandovi Gósvámímu, 28. května 1975)
75-08 „Ano, až půjdeš před mexický soud, ukaž jim výtisk knihy profesora Stillsona Judaha ,Hare Krišna a kontrakultura´ a také kopii jeho dopisu, kterou zde přikládám. Naše hnutí je autentické, a je tak přijímáno vysoce vzdělanými kruhy po celém světě.“ (dŠP Džagadíšovi, 10. června 1975)
75-08 „Velice se omlouvám za ten incident, který se odehrál mezi vámi a mými oddanými. Vezměte prosím v potaz, že já jednám s těmito zahraničními studenty a učím je, jak se stát Krišnovými oddanými, a někteří jsou začátečníky a někdy kvůli tomu páchají přestupky. Na tom není nic překvapivého, jejich vřelá touha předávat tuto myšlenku vědomí Krišny je však chvályhodná.
Ovšemže musíme hovořit pravdu, avšak velmi příjemným způsobem. Tito začátečničtí oddaní se ještě nenaučili, jak mluvit pravdu příjemnou cestou, postupně se tomu však učí. Hinduistická kultura zcela jistě nedovoluje nezákonný sex, pojídání masa, ryb či vajec, požívání omamných látek či hazard. Pokud Indové po odchodu do zahraničí těmto věcem přivyknou, určitě to není dobré. Jediná chyba, kterou tento oddaný udělal, byla to, že nedokázal věci představit zdvořilým způsobem. Vy znáte povahu mladých lidí ze Západu, je třeba, abyste byl tolerantní, když uvážíte postavení druhé strany sporu. Každopádně vás za mého žáka prosím o odpuštění a snažně prosím, abyste náš chrám pravidelně poctil návštěvou vašeho dobrodiní. Člověk by se neměl rozzlobit a jíst z podlahy jen proto, že mu někdo ukradl talíř. To je bengálské přísloví. Jde o to, že když nějaký zloděj ukradne někomu talíř, tento člověk by se neměl hněvat a rozhodnout se, že si nepořídí nový talíř a bude jíst z podlahy.“ (dŠP Šrí Ráméšdžímu Mahálingamovi, 31. srpna 1975)
75-09 „Zprávy z Denveru týkající se soudního rozhodnutí soudce M. Winnera také ukazují, jak inteligentní tento soudce je. Zdá se, že letištní správa je v tomto směru poražena. Doslechl jsem se, že na některých letištích je lidem oznamováno, aby si nekupovali naši literaturu. Omezují tak naše náboženství, a jedná se proto o rouhání. Nemůžeme to dovolit. Měl bys s tím jít k soudu a vysvětlit tam, co děláme. Nemohou omezovat naše práva.“ (dŠP Šrutadévovi dásovi, 18. září 1975)
75-11 „Obdržel jsem tvůj dopis datovaný 4. listopadu 1975 s přiloženými výtisky Jógové knihovny ve švédštině. Líbí se mi ten design a myslím, že se bude velice dobře prodávat. Jen se podívejte, jaké knihy vydáváme všude naší Společností ve všech možných jazycích. Kde se podle nich nachází v našich knihách zprávy od CIA? Tvrdí, že patříme k CIA, kde však v našich knihách najdete něco od CIA? Naše knihy se prostě jen zakládají na vědomí Krišny. Jakou lepší službu než vydávání těchto knih můžeme vykonat?“ (dŠP Álálanáthovi dásovi, 13. listopadu 1975)
76-01 „Tato kniha citátů s názvem ,Hnutí pro vědomí Krišny je autorizované´ je velice důležitá. Najdi v každém městě důležitá jména a zašli jim tuto knihu. Můžeš ji zaslat důležitým členům vlády, podnikatelům, umělcům, sportovcům atd. Dalším způsobem, jak ji můžeš rozesílat, je adresovat ji ,Jakémukoli úctyhodnému pánovi v tom a tom poštovním okrsku jistého státu‘. Poštovní doručovatel ji pak doručí určitým úctyhodným občanům. Tito lidé si pak budou myslet, že jsou velice úctyhodnými, protože jim byla doručena tato zásilka. Nejlepší by bylo zjistit seznam odběratelů velkých časopisů jako Time nebo Life a poslat jim tuto knihu. Myslím si, že poštovní úřad by nám měl dát slevu na doručení velikého množství zásilek. Ano, pokračuj v přidávání dalších důležitých citátů do dalších vydání této knihy.“ (dŠP Ráméšvarovi, 12. ledna 1976)
76-09 „Ano, když někdo používá proti ISKCONu silné a pravděpodobně nepravdivé výroky, můžeme ho zažalovat za pomluvu. Vydal jsem jedno prohlášení v angličtině, bengálštině a hindštině, které ti zašlu. Může být vydáno prostřednictvím anglického a bengálského Indického knižního fondu (PTI, Press Trust of India). Šravanánanda má u sebe videonahrávku naší poslední newyorské Ratha-játry, promítejte ji tedy v každém velkoměstě, městě i vesnici, a představte lidem toto mé prohlášení v bengálštině. Rádhé Šjámasundar za vámi přijede na pomoc a pošlu vám také několik novinových výstřižků. Pokračujte ve svých pravidelných činnostech a zpívání Hare Krišna. Můžete jim také ukázat výsledky rozdávání našich knih a našeho sankírtanového zpravodaje.“ (dŠP Džajapatákovi, 28. září 1976)
76-10 „Schvaluji tvé úsilí zažalovat tohoto Teda Patricka a jeho vydavatele. Musíme to udělat.“ (dŠP Ráméšvarovi, 29. října 1976)
76-10 „Ano, tento film o rozdávání knih bychom měli vynechat. Proč ho vůbec někdo natočil! I kdyby se uvnitř rodinného kruhu dělo něco špatného, nemělo by se o tom mluvit.“ (dŠP Ráméšvarovi, 29. října 1976)
76-10 „Skutečností zůstává, že se lišíme od všech těchto podvodných skupin. Měli bychom teď představit naše hnutí velice pěkným způsobem, aby mu tak lidé byli schopni porozumět. Snažíme se povznést zvířatům podobné lidi na skutečně lidskou úroveň.“ (dŠP Ráméšvarovi, 29. října 1976)
76-10 „Získej názory několika indických profesorů. Vytvoř seznam indických univerzit, které jsou našimi stálými odběrateli. Využij této příležitosti k zviditelnění. Bojí se nás. Ovlivňujeme totiž tolik mládeže. Správně tvrdí, že se šíříme jako epidemie. Dostaň od všech Indů prohlášení, že jsme věrohodné hnutí. Shromáždi dostatek svědectví. Získej svědectví v Londýně a Torontu. Požádej Šubhaviláse, aby pro tebe získal prohlášení, že následujeme věrohodnou indickou kulturu. V Německu nás napadli stejným způsobem. Propagandou však pravdu nepotlačí. My se teď musíme posílit k naší obraně. Tento boj je teď dost ostrý, když se však budete držet následování regulativních principů, Krišna vám dodá veškerou sílu. Cokoli se stane, děje se díky Krišnově milosti. Tito lidé se obávají, že cizí kultura překoná tu jejich, paraṁ dṛṣṭvā nivartate. To je normální. Když někdo najde něco lepšího, vzdá se svých starých návyků, proč by tedy měl přestat s tím, co mu lépe vyhovuje? Je to boj, ale ty se ničeho neobávej.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, 30. října 1976)
76-12 „Jestliže nám ztěžují distribuci knih na letištích, vezmi to k soudu. Co se dá jinak dělat? Soud již několikrát v takových případech rozhodl v náš prospěch. My děláme dobrou věc pro celý svět. Předlož jim názory učenců. Ty mají sílu; my sami nic nezmůžeme. Co můžeme dělat? Záviset na Krišnovi.“ (dŠP Ráméšvarovi, 2. prosince 1976)
76-12 „Píšeš, že se nám dostalo dobré odezvy na naše poslední vydání Zpátky k Bohu. Taková svědectví by měla být předložena u soudu. Dharmadhjakšův článek je velice pěkný. Takové články bychom měli vydávat. Získej názor tohoto psychologa písemně. Když lidé začnou nějakým způsobem zpívat Hare Krišna, budou na naší straně. Musíš je tedy nějak přimět, aby zpívali Hare Krišna. Pokud jde o tyto tzv. deprogramátory , musíme jejich nepravdivá obvinění u soudu vyvrátit. My nikoho k ničemu nenutíme. Kdokoli může zůstat, či odejít – to je každého svobodná volba. Sami od sebe se nechtějí spolčovat s pojídači masa, opilci a zhýralci. Vláda také občany varuje, že budou-li krást, budou za to potrestáni. My lidi přesvědčujeme o tom, aby se nedopouštěli hříšných činností či se nesdružovali s hříšnými osobami. Je to špatná taktika? My v lidech tvoříme dobrý charakter. Je pošetilé být moudrým tam, kde je nevědomost blaženstvím. Dokonce i desetileté děti už kouří – jak pokleslé. My se jen snažíme lidi přesvědčit, aby se stali prvotřídními lidmi, nikoli nízkými a ubohými. Musíme za to bojovat.“ (dŠP Ráméšvarovi, 2. prosince 1976)