68-10 „Obdržel jsem tvůj dopis bez data, který hovoří o situaci v Bostonu. Z výroků v tomto dopise jsem vyrozuměl, že se jedná o politickou situaci. Jistě, vědomí Krišny v sobě zahrnuje vše, avšak my si nepřejeme přímo se zapojovat do kontroverzní politiky. Můžeme se politiky účastnit jen tehdy, schválí-li to Krišna. Tento studentský politický boj je něco jiného. Jedná se o karmickou reakci. Obě protilehlé strany, jak studenti, kteří se uchýlili do kostelů, tak vládní síly, které je přišly zatknout, totiž spadají do té samé kategorie, neboť když přijde na řadu otázka pojídání masa či podporování jatek, obě strany s tím budou souhlasit. Tato současná situace je tedy reakcí na hříšné činnosti obyvatelstva. My obzvlášť doporučujeme, aby se lidé vyhýbali čtyřem polím největších hříšných činností, jimiž jsou nezákonný sex, užívání omamných látek, pojídání masa a hazardování. Všichni z těchto bojujících lidí jsou však na sto procent závislí na těchto zlozvycích. Jestli to tedy myslí dobře s vyřešením této nepříjemné situace ve společnosti, musí souhlasit s přijetím vědomí Krišny, jinak nebude možné ve světě vyjednat mír. A navíc tato situace v Bostonu, jak ji popisuješ, není příliš vhodná pro kázání o vědomí Krišny, najde-li se však příležitost prodávat naše časopisy Zpátky k Bohu, bylo by to skvělé. Můžeš se té šance chopit.“ (dŠP Satsvarúpovi, 9. října 1968)
68-10 „Vydám-li se do Bostonu, nemyslím si, že místním studentům příliš prospěje, když budu hovořit na běžná témata, musí souhlasit s tím, že budou naslouchat po nějaký čas Bhagavad-gítě a Učení Pána Čaitanji. Nevypadá to, že by se o takové náměty příliš zajímali, jinak by chodili na naše přednášky. Jak jsem ti již předtím řekl, není pro mě problém přijet, pokud studenti zaplatí mé cestovné. Neřekl bych však, že to bude možné. Proč bys měl tedy podstupovat takové riziko, že budeš muset s obtížemi platit za mou cestu k vám a za mé výdaje, nepovažuji to za příliš vhodné, vyčkejme a uvidíme, co se dá dělat, ale prozatím bych to nechal být… Situace tedy není příliš příznivá, avšak jestliže někdo souhlasí s tím, že bude od mě naslouchat Bhagavad-gítě a Učení Pána Čaitanji nepřerušovaně po jistou dobou, jsem hotov se tam vydat a přednášet, i kdyby mi za to nic nezaplatili. Nechci se však zapojovat do žádné politické agitační akce.“ (dŠP Satsvarúpovi. 9. října 1968)
68-11 „Pochopil jsem, že se pokoušíš dostat na vysoké školy víc přednášek, včetně přednášek ze sociologie, politologie a filozofie. Neměl bys vést politické či sociální debaty, zatímco hovoříš o filozofii vědomí Krišny z Bhagavad-gíty a Šrímad-Bhágavatamu; můžeš prostě jen zmínit některé sociálně-politické dopady. Vědomí Krišny je tak široké a všeobsažné, že když hovoříme o vědomí Krišny, dostane se nám přirozeně tolik příležitostí zabývat se politikou, ačkoli to není naše téma. Je třeba se odborně naučit, jak v tomto ohledu hovořit. Můžeš se těchto přednášek zúčastnit a představit své téma tak, že zprvu vypadá jako sociálně-politicko-filozofická záležitost, ve skutečnosti však v rámci toho předložit naši filozofii vědomí Krišny. Vyžaduje to taktní zacházení. Můžeš tomu dát politický či jiný název a ukončit to naší filozofií. To je viśokumbham payomukhan, což značí, že dáme někomu sklenici jedu, na jejímž obale se ale říká, že je to nektar či mléčný nápoj. Musíme se touto cestou stát politiky, tak jako ve starých dobách byly přítomny tzv. višókanji. Višókanja je překrásná jedovatá dívka. Šlo o to, že se jí od narození každý den podávaly nepatrné dávky jedu, které dokázala snést. Postupně se dávky zvyšovaly, až nakonec ve svém mládí dostávala silné dávky jedu. Tyto dívky byly zaměstnány v zabíjení nepřátel. Nepřítel byl přijat jako host a tato dívka se měla postarat o jeho pohodlí, a když se pak sblížili a nepřítel políbil dívčiny rty, okamžitě ho jed v jejích ústech otrávil, protože ústy se jed velice rychle přenáší. Nepřítel tak zemřel. Podobně musíme představit vědomí Krišny takovým způsobem, aby skrze politologii a sociologii byli naočkováni vědomím Krišny a přijali ho. Místo toho, aby se stali oběťmi, stanou se nesmrtelnými. To je ten rozdíl.” (dŠP Satsvarúpovi, 14. listopadu 1968)
70-07 „A já jsem obzvlášť přesvědčen o tom, že vláda vaší země nám musí přijít na pomoc. Můžeme naše vládní představitele oslovit pomocí našeho jednoduchého postupu a ukázat jim praktické výsledky, kterých naší reformační metodou dosahujeme, zatímco oni utrácejí milióny dolarů za pokusy, které ani nejsou příliš úspěšné. My na druhou stranu zachraňujeme ty nejpokleslejší členy společnosti mezi mladými lidmi a dáváme jim nový život plný duchovních či velice žádoucích vlastností, jako je upřímnost, čistotnost, pravdomluvnost, morálka atd. Oslovte tedy teď vládní vůdce a pomocí těchto argumentů je přesvědčte, to bude ten největší úspěch. Vláda má tolik peněz na činnosti pro blaho obyvatel, my jim můžeme prakticky ukázat, jak nám vláda v Indii dala jídlo a my jej rozdáváme přinejmenším pěti stům lidem denně, a kdyby nám dali víc, ještě bychom tuto distribuci rozšířili. Vaše vláda má sklony pomáhat těm méně šťastlivým lidem na této planetě, což je velice pěkné, měli by teď však pochopit, že my také velice dychtíme pomoci jim v této vznešené snaze poskytnout službu těm méně šťastlivým občanům. Poskytnou-li nám finanční pomoc pro takové charitativní činnosti, jsme připraveni zachránit celou lidskou populaci ze zajetí vší možné zkázy a degradace. A já se domnívám, že jsi to již předtím zkusil a setkal ses s několika důležitými politickými vůdci ve Washingtonu, D.C., proto tě žádám, aby ses se vší vážností chopil specificky tohoto úkolu přesvědčit vůdce vašeho národa ke spolupráci ve všech směrech, a my jim na oplátku nabídneme dobrovolnou pracovní sílu na pomoc. Jsem si jist, že díky naší vzájemné spolupráci můžeme zlepšit stav celé lidské společnosti až do bodu duchovního pochopení a automatického odstranění příčin válek, chudoby, nerovnosti, nedostatku jídla a mnoha dalších problémů, které zamořují naši takzvaně civilizovanou společnost.“ (dŠP Rúpánugovi, 1. července 1970)
70-09 „Tvůj návrh, jak nás zpopulárnit a přiblížit vlivným kruhům v USA, je velice dobrý. Možná víš, že když jsem byl v Los Angeles, chtěl jsem použít obzvláště náš nový chrám k tomu, abychom přitáhli k našemu hnutí více vlivných osob, avšak nebylo v tomto ohledu nic provedeno. Jestli bys tedy ty teď něco takového dokázal, bylo by to důležitější než ihned přijet do Indie. Pán Krišna v Bhagavad-gítě říká, že to, co dělají velké osobnosti, budou obyčejní lidé také následovat. Jestli tedy chceme opravdu být úspěšnými, musíme přesvědčit vlivné osobnosti vaší země, pak se vše samo od sebe dostaví. Žádám tě tedy, aby ses této záležitosti chopil se vší vážností, domnívám se totiž, že k tomu máš zvláštní nadání.“ (dŠP Šjámasundarovi, 22. září 1970)
70-11 „Prosím dál se snaž přesvědčit světové vůdce přítomné ve Washingtonu, D.C., o našem programu vědomí Krišny. Proč neoslovíš také členy Kongresu a Sněmovny reprezentantů a neřekneš jim o práci, kterou vykonáváme v rámci jejich států a měst. Když na ně naše činnosti učiní dobrý dojem, možná nám mohou poskytnout vládní pozemek a budovu a mnoho dalších potřebností, které můžeme využít k pomoci celé populaci. Myslím si, že mnozí z těchto lidí rádi obdrží naše knihy, využij tedy prosím této příležitosti. Vyžaduje to prostě jen odhodlání a trochu představivosti. Můžeš například přimět indického velvyslance a jeho ženu, aby uspořádali setkání, na které by pozvali mnoho důležitých osob. Když na něj a jeho manželku učiníš dobrý dojem, určitě pro ně nebude problém takové setkání uspořádat. Ty tam pak můžeš promluvit a vysvětlit, o co se v našem hnutí jedná, a promítnout jim diapozitivy a filmy. Zařiď také stůl s našimi vystavenými knihami. Nevadí, když budou rovněž číst něco od Rámakrišny. Když jim dáme ke čtení naše knihy, velice brzo je omrzí číst něco jiného.“ (dŠP Dámódarovi, 12. listopadu 1970)
71-07 „Ano, byla by to skvělá událost, kdybyste mohli zařídit setkání s prezidentem Nixonem. Když pan Nixon zachová chladnou hlavu a pokusí se našemu hnutí porozumět, bude to dobré jak pro nás, tak pro celý svět. Celý svět ve skutečnosti trpí kvůli nedostatku vědomí Krišny, tak to je. Všude se tedy rodí nepokoje. Když nám Nixon trochu pomůže, můžeme se o vše s velkým nadšením postarat. Politici však naneštěstí nechtějí, aby lidé získávali vyšší vědomí. Chtějí lidi udržovat v temnotě a vykořisťovat jejich náklonnost k osobnímu povýšení. Tváří se jako přátelé lidu, ve skutečnosti jimi však nejsou. Tím pravým přítelem je Krišna. Kdyby se vám ale i tak podařilo se s Nixonem setkat, byla by to velká událost, pokuste se tedy se vší vážností to zařídit.“ (dŠP Dámódarovi a Abhirámovi, 3. července 1971)
71-07 „Ano, vládní představitelé by se měli podívat na praktickou stránku věci, na to, že my vytváříme mladé lidí, oddané Bohu, kteří mají dobrý charakter. Vstupují do manželského svazku a vedou pěkné rodinné životy. Jsou velice čistotní ve svých návycích a koupou se dvakrát až třikrát denně. A mají tolik nadějí do svého budoucího života – až někdy lidé říkají, že mají rozzářené tváře. Kromě vědomí Boha tedy získávají i další praktické výsledky. Vzdali se omamných látek a dalších věcí. Všichni tito vládní představitelé a zástupci Kongresu by tedy měli být takovými praktickými faktory být přesvědčeni. Nevěnují se ani nezákonnému sexu. Učíme je tolika pěkným věcem. Ať nám tedy pomohou. Ať získáme školy a budovy, kde budeme moci učit děti vědomí Krišny od útlého věku. Jen se podívejte na to, jak se klaní před svými nadřízenými, jak tancují a zpívají.
Ať nám tedy pomohou. My změníme tento současný pokleslý a zmatený stav mezi mladými vrstvami společnosti. Založíme střediska od města k městu a dáme našim členům prostředky k tomu, aby mohli svobodně cestovat od centra k centru. Mohou rozdávat knihy ve všech vládních školách, knihovnách atd. Pak se jen můžeme podívat na výsledky takových činností. Můžeme naše lidi vyslat do všech škol a vysokých škol, aby tam dávali přednášky. Spolupracujme tedy. Amerika má díky Boží milosti dostatek všeho, a když budou její občané vychováni ve vědomí Krišny, stane se z ní ta nejpřednější země na světě se vším bohatstvím, krásou, bohatou filozofií a tolika dalšími věcmi. Proč je tedy vláda k našemu hnutí nevlídná? Není k tomu žádný dobrý důvod. Měli by za námi přijít a spolupracovat s námi.“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 7. července 1971)
71-11 „Velice rád se doslýchám, že ti teď přišlo na pomoc pár dalších oddaných. Vytvořte s nimi nyní plán, jak co nejlépe rozšiřovat vědomí Krišny v Japonsku. Naší strategií je vmísit se do společnosti. Neměli bychom se příliš zatěžovat jejich zákazy, měli bychom prostě jen záviset na Krišnovi a díky našemu odhodlání se vše odehraje přesně podle Jeho plánu. Tyto vlády tu jsou jen od toho, aby nám říkaly ne, nechovám tedy velkou naději, že nám jakákoli vláda kdy v něčem pomůže.“ (dŠP Sudámovi, 20. listopadu 1971)
71-12 „Obecně se dá říct, že nemám moc víry v tyto politiky. Nikdo z nich se již nezajímá o blaho občanů. Chtějí prostě jen získat volební hlasy, aby mohli ostatní vykořisťovat. Uvidíme však, co se dá dělat.“ (dŠP Dámódarovi, 3. prosince 1971)
71-12 „Jsi velice dobrým mladíkem a upřímně Krišnovi sloužíš, můžeš si tedy být jist tím, že všechny tvé obavy brzy zmizí. Jsem obzvláště potěšen tím, že se snažíš přitáhnout vyšší třídu společnosti tím, že je hostíš ve svém domě poblíž chrámu. To je dobrý nápad. Nejprve je přesvědč o naší filozofii, pak je velice vážně požádej, aby s námi spolupracovali v šíření tohoto úžasného hnutí pro vědomí Krišny. Když získáme jejich spolupráci, naše prestiž a místní pozice se velice upevní a získáme si uznání ostatních. Jsem tedy velice potěšen tím, že rozvíjíš takový program a že oslovuješ i velké podnikatele a vedoucí osobnosti.“ (dŠP Atréjovi Rišimu, 12. prosince 1971)
72-02 „Naše politická platforma není vůbec složitá. Dnešní politici jsou prostě jen kapsáři, kteří podvádí své voliče, aby jim vykradli kapsy. Slibují hory doly, jen aby uspokojili veřejnost, pak však uspokojují jen své vlastní smysly a veřejnost se jich nakonec zbaví, a tak se to opakuje znovu a znovu. My můžeme slíbit dokonalý mír a štěstí a naše sliby dokážeme velice snadno naplnit.“ (dŠP Balavantovi, 18. února 1972)
72-03 „Jsem velice potěšen tím, že zvýrazňuješ pozici našeho gainesvillského chrámu, a obzvláště rád slyším, že vstupuješ do politiky a pokoušíš se stát městským úředníkem. Byla by to skvělá příležitost ke kázání ve velkém měřítku a k prodeji naší literatury, využij toho. Jedna věc je důležitá, naše platforma musí být velmi jednoduchá, a sice to, že pro blaho občanů není potřeba žádné jiné oběti kromě této sankírtanové jagji. Občané města se mohou pravidelně scházet a zpívat Hare Krišna a neustále pořádat festivaly a oslavy s masivní distribucí chutného jídla – koho by takový program nenadchnul? Tak vypadá naše jednoduchá cesta – nic jiného. Jakýkoli jiný politický program navrhovaný ostatními politiky prostě jen všechno pokazí. Skutečná vláda má občanům zaručit to největší blaho, tím myslíme duchovní naplnění a úspěch, díky kterému se dá snadno dosáhnout dokonalosti života. Jinak je vláda jen demokracií, což v praxi znamená, že místo jednoho krále teď máme tisíce králů, z nichž se každý zajímá jen o vybírání daní pro své vlastní výdaje, ne pro blaho ostatních. V dnešní době jsou politici jen kapsáři, kteří balamutí nevinné lidi, aby jim dali svůj hlas, a pak jim vyberou kapsy, protože vědí, že za dva tři roky budou nahrazeni nějakým jiným králem, a proto si nahrabou, kolik to jen jde. Lidé jsou nevinní, to jsme viděli všude, dokonce i v Rusku, to jen tito darební vůdcové všechno zkazí tím, že lidi ošálí ve svůj vlastní prospěch. Myslím to tedy velmi vážně, že byste vy, mladí lidé, měli odhalit zločiny lidí jako Nixon a zbavit se jich, v rámci sankírtanového hnutí se najde dost prostoru k takovým protestům, a vy sami se staňte prezidenty této země, to je má naděje k záchraně pomýleného lidstva od totálního chaosu.
Zpopularizujte toto hnutí po celém světě, avšak lepší bude nemluvit příliš o jatkách, nezákonném sexu atd., raději dejte publiku pozitivní přístup k životu ve vědomí Krišny. Prosím dej mi vědět, jak se volby vyvíjejí, a také to, jak o tom píše tisk. Doufám, že tě tento dopis zastihne v dobrém zdraví a veselé náladě.“ (dŠP Amaréndrovi, 4. března 1972)
72-05 „Ano, to je dobrý program, měl bys vstoupit do voleb o reprezentanta státu Georgia. Tím získáš dobrý prostor ke kázání. Tvé proslovy musí být velice účinné, protože budeš veřejnosti stále na očích a tvé chování a slova budou představovat celou naši společnost. Jedna věc, kterou si musíš uvědomit, je to, že jelikož se jedná o politické volby, můžeš veřejně kritizovat špatné věci. Během voleb je taková otevřená kritika povolena. Celkově se mi tento návrh líbí. Alespoň poskytneš našemu hnutí dobrou publicitu a budeš moci veřejnost osvítit tím, že poukážeš na špatný stav současné společnosti. V dnešní době naši vůdčí představitelé lidi jen klamou a lidé obecně je nevinně následují ke své zkáze. Naší hlavní povinností je tedy přispěchat jim na pomoc a poukázat konkrétně na to, jak tyto činnosti hříšného života, jako zabíjení zvířat, intoxikace, nezákonný sex a hazard, lidstvo degradují a jak ve výsledku díky tomu pouze vytvářejí hippies, války a nekonečné utrpení. My tedy chceme občanům ukázat pozitivní hodnotu života ve vědomí Krišny a za tímto účelem tedy musíme na veřejnosti vždy kázat velice silně. Schvaluji proto tvůj plán nechat se zvolit do úřadu; chop se toho s plnou sebedůvěrou a přesvědčením a nehleď na opozici, ta tu vždy bude.“ (dŠP Balavantovi, 28. května 1972)
72-06 „Obdržel jsem tvůj dopis datovaný 30. května 1972 spolu s výstřižky z novin, týkající se tvého snažení získat politický post v Gainesville na Floridě. Velice rád slyším, že se v této oblasti nadšeně snažíš rozšiřovat programy ve vědomí Krišny.
Jsem velice potěšen, že v těchto novinových výstřižcích velice zřejmě ohlašuješ naši platformu vědomí Krišny a že teď díky tomu veřejnost dostala příležitost něčemu porozumět. Jelikož velice dychtíš věnovat se takovým politickým činnostem ve vědomí Krišny, můžeš pokračovat ve svých snahách používat takové činnosti pro kázání veřejnosti. Jestliže tě Satsvarúpa a další podpořili v tom, aby ses v Gainesville usídlil a stal se tak známou politickou figurou, zdá se to být dobrým návrhem, avšak zařiď se v této záležitosti, jak uznáš za vhodné. Správně se domníváš, že prostě jen díky kázání naplno se všechny ostatní finanční i jiné problémy snadno vyřeší. Co je vůbec toto finanční zabezpečení? Skutečné bezpečí se nachází pouze u Krišnových lotosových nohou, a Krišna je nanejvýš spokojen se svým oddaným, který vždy káže Jeho poselství. Ve Šrímad-Bhágavatamu se doporučuje, že když prostě jen zaměstnáš své orgány řeči ve službě Krišnovi, On se ti sám vyjeví, a díky tomu budeš moci pochopit, že všechny tvé otázky budou zodpovězeny, když se budeš stále více věnovat kázání. Já sám jsem se kdysi také zajímal o politiku a Gándhího hnutí nespolupráce. Dnes však příliš o politice ve vaší zemi nevím, udělej tedy dobrým způsobem to, co považuješ za nejlepší, a vždy mysli na Krišnu. Díky tvému upřímnému kázání a zaměstnáváním své řeči tou správnou cestou tak obdržíš náležité odpovědi na všechny tvé otázky.
Je pravda, že Krišna touží po tom, aby Jeho vlastní lidé obsadili ty nejvyšší posty. Z tohoto důvodu přežilo urputné bojování v bitvě na Kurukšétře pouze pět Pánduovců, jelikož byli Krišnovými oddanými a jelikož Krišnovi se líbí, když Jeho vlastní lidé slouží v těch nejvyšších pozicích vedení. Postupně bychom se tedy měli snažit ovlivnit vůdce této země a dalších zemí, aby své politické činnosti založili na platformě vědomí Krišny. Povinností bráhmanské třídy je radit vedoucím osobnostem, neměli by však sami sloužit jako vůdcové. Snažím se tedy přimět mé žáky stále víc k tomu, aby si uvědomili, že nesou tuto vážnou zodpovědnost zachránit pokleslou lidskou společnost před uvržením do pekel.
To, že je dnešní svět vzhůru nohama, je ve skutečnosti zaviněno těmito darebnými vůdci. Ve vaší zemi mnoho hlupáků zvolilo toho nejtupějšího z nich, aby se stal jejich vůdcem, přesně jako když slepec vede zástupy slepých. Z převážné většiny jsou obyčejní občané této společnosti poměrně nevinní, prostě jen potřebují dobrého vůdce a vše se tak napraví. Naší povinností je tedy být velice vážnými v záležitostech vykonávání vědomí Krišny, a když budeme upřímní a budeme dál rozšiřovat toto hnutí po celém světě, přimějeme nakonec světové vůdce, aby začali naši filozofii přijímat. Ty jsi mezi oddanými v tvé zemi v této oblasti průkopníkem, jakékoli zkušenosti tedy získáš, měl bys je předávat ostatním, kteří by se také chtěli pokusit zapojit se do politické činnosti. Jsem ti velice vděčný za tvé odvážné snažení. Nechť ti Krišna poskytne veškerá svá požehnání.“ (dŠP Amaréndrovi, 12. června 1972)
72-06 „Velice rád slyším, že se udržuješ v politické aréně činným, a kdyby se nám podařilo dostat do důležitých pozic po celé zemi vůdčí osobnosti s vědomím Krišny, byli bychom schopni zachránit každého před současnou nebezpečnou světovou situací. Lidé obecně jsou darebnými vůdci vedeni do pekelných podmínek života, my tedy musíme ustanovit kvalifikované bráhmany jako hlavu společnosti a ve velké míře šířit principy vědomí Krišny. Pokračuj tedy dál v tom, co děláš, a Krišna ti dodá potřebou sílu a inteligenci.“ (dŠP Balavantovi, 17. června 1972)
72-06 „Můj drahý pane prezidente,
před několika tisíci lety vládl celé této planetě velký zbožný panovník. Byl potomkem velké kuruovské dynastie a vnukem Adržuny, hrdiny z Bhagavad-gíty a osobním společníkem Pána Šrí Krišny. Lidé za jeho vlády žili v míru. Poskytoval ochranu lidem i kravám, a také všem ostatním živým bytostem. Zaměstnával mnoho bráhmanů, duchovních vůdců, ve vzdělávání svých lidí a jako poradce ve všech záležitostech. Lidé byli spravedliví a vědomi si Boha. Měli dobré pochopení významu a cíle života a žili šťastně a v blahobytu. Uznávali svého panovníka a od něj se jim dostali jen laskavosti a požehnání.
Vy jste velkým prezidentem významného národa. Vaše síla, jakož i síla vašeho národa v tomto věku nepokojů a hádek vytrvá, bude-li založena na pilířích duchovního poznání a Absolutní Pravdy.
Mně je již sedmdesát šest let a jsem v odříkavém stádiu života. Dorazil jsem do vaší země před šesti lety z Indie, abych zde představil vědomí Krišny, vědecké pojetí duchovního života, anglicky mluvícím lidem západního světa. Mám teď díky Krišnově milosti tisíce žáků, mladých amerických a evropských lidí. Mnozí z nich za mnou přišli zmatení, rebelující a závislí na všech možných druzích hříšných činností. Tak jako většina mladých lidí dneška byli ztraceni a zmateni. Teď všichni z nich vedou disciplinovaný a regulovaný život. Důsledně dodržují principy duchovního života, aniž by toužili po jakémkoli druhu omamných látek či nezákonného pohlavního života. Vždy se zaměstnávají nějakou smysluplnou činností, kterou slouží Bohu a svým spoluobčanům. Stali se výkvětem vaší země a po celém světě se k nim lidé chovají s tím největším respektem.
Rád bych vás pokorně požádal o rozhovor, abych s vámi mohl rozebrat možnosti, jak bych vám mohl nabídnout další služby. Můj žák, Átréja Riši dás, bude k dispozici vašemu týmu asistentů, aby se dojednal vhodný čas a místo pro toto setkání.
Doufám, že vás tento dopis zastihne v tom nejlepším zdraví.
Váš věčný dobrodinec,
A.Č. Bhaktivédánta Svámí.“ (dŠP prezidentovi do Bílého domu ve Washingtonu, 28. června 1972)
72-10 „Pokud se však jedná o rady poskytnuté indickou vládou, neočekávej od ní žádnou pomoc. Tito vládní úředníci jsou ti nezkorumpovanější ze všech, prostě jen vybírají daně, dobře si žijí za veřejné peníze, spřádají plány, jak získat volební hlasy, a když je někdo požádá, aby mu pomohli šířit vědomí Boha, odmítnou a vymyslí si nějakou výmluvu, tak to zkrátka je. My nicméně nezávisíme na indické vládě nebo na jakékoli jiné vládě, naši sílu získáme od Pána Čaitanji, který řekl, že Jeho jméno bude slyšet v každém městě a vesnici, a On je Bohem samotným a my se staráme o Jeho záležitosti, co pro nás tedy může nějaký vládní úředník udělat? Protože však chceme zaměstnat každého ve službě Pánu Čaitanjovi, oslovujeme tyto darebáky, jen abychom je nějak zapojili. Můžeš se tedy touto cestou snažit přesvědčit vládní vůdce, Indický turistický (chybějící text), Kennetha Keating a kohokoli jiného, aby nám pomohli, na tom není nic špatného.“ (dŠP Rúpánugovi, 24. října 1972)
72-12 „Dobře jsem se zasmál a užíval jsem si toho, jak jsi oklamal tvého protikandidáta ve volebním boji, obzvláště před vysokoškolskými studenty. Je to velice dobré znamení. Chci teď, abychom z řad inteligentní třídy lidí získávali stále více lidí. Kvůli svému vzdělání nebo bohatství, slávě či schopnostem možná budou trochu namyšlení, ale to je v pořádku, mají na to nárok. My se nyní musíme naučit umění oslovovat takové vytříbené lidi a zlákat je k tomu, aby se začali zabývat tímto procesem sebeuvědomění ve vědomí Krišny. Je k tomu třeba dost taktu a musíme očekávat, že nás takové bystré mozky budou ve všech ohledech vyzývat. Když však budeme stále ponořeni ve vzpomínkách na Pána Čaitanju a to, jak On sám dokázal obrátit k vědomí Krišny tolik inteligentních lidí, kdy občas po tři dny a noci jen seděl a poslouchal, co říkají, aniž by na to cokoli odpověděl, a když budeme myslet na to, jak Krišna s takovou trpělivostí Ardžunovi vše vysvětil, ačkoli ten jednal jako hlupák – když touto cestou budeme vždy tolerovat ostatní a oceníme jejich názory, bude pak jednodušší přesvědčit je, aby se k nám postupně přidávali. Máš na tomto poli kazatelské činnosti velice dobrou příležitost. Chceš se ujmout práce na veřejném úřadě, to je skvělé. Budeš k tomu však nucen využívat svou mozkovou kapacitu na maximum. Snaž se vyhrát, proč ne? Jistě, můžeme tuto situaci využít k vyjevení naší filozofie a idejí, avšak když tam bude přítomen také duch soutěživosti, zvýší to naše nadšení kázat a snažit se občany přesvědčit. Naskytne-li se tedy znovu příležitost jít do volebního boje, proč nepozvat a nezorganizovat několik oddaných ve vaší zemi, kteří mají jisté zkušenosti s propagací, přesvědčováním lidí, reklamou atd., aby se k tobě na pár týdnů připojili a pomohli ti? Touto cestou byste byli schopni vytvořit mocnou propagandu. Přitáhněte pozornost veřejnosti k našim názorům a plánům pro praktický blahobyt obyčejných lidí. Vy jste americká mládež, máte ty nejlepší mozky, společným úsilím tedy dostaňte toto hnutí pro vědomí Krišny před všechny ostatní strany, o to vás žádám.
Máte potíže s policejními silami; to se dalo očekávat. Tento hmotný svět je plný nebezpečí, hrozícího dokonce i ze strany takzvaných ochránců. My však máme toho nejlepšího ochránce, Krišnu, ničeho se tedy neboj – policie či nějakých jiných záštiplných osob. Krišna je všechny může odstranit mávnutím ruky. Může se ti však v této souvislosti dostat jisté úlevy, pokud velice opatrně oslovíš některé z vedoucích členů městské rady nebo nějaké velice důležité občany města a přesvědčíš je svými slovy a chováním, že naši oddaní nejsou v žádném případě nevhodnými osobami, že ve skutečnosti opustili své životy kriminálníků, aby se snažili ostatní obrátit od zločinnosti, a že když se nám prostě jen dostane trochu jejich pomoci, můžeme ve prospěch práva a pořádku vykonat nezměrnou službu. Když budeš takto upřímně a s chladnou hlavou jednat, po nějaké době se jim zalíbíš – a když i jen jedna z těchto velikých vůdčích osobností porozumí tomu, jak se věci mají, stačí to k tomu, aby byly všechny další policejní útoky zastaveny. Jednu věc si však uvědom, my nemáme co získat tzv. bojem s démony na ulicích a u soudu. Ne, náš proces k vyřešení takových problémů je prostý, proč bychom se měli zbytečně obtěžovat bojováním? Pouze po vyčerpání všech možností k mírovému urovnání se můžeme uchýlit k boji, ať už jde o kohokoli. Tak jako Krišna nepřipustil boj, dokud neselhaly všechny pokusy o vyjednání míru. Měli bychom se tedy pokusit porazit naše protivníky nejprve slovy a naším chováním, přičemž bychom měli seriózně naplánovat všechny možné cesty, jak je přátelsky oslovit, a pouze když nakonec všechno selže, můžeme skutečně bojovat. Taková je naše filozofie. A když se budeme držet takových linií politiky a diplomacie, které nám Krišna vytyčil, můžeme vždy bez pochyb očekávat vítězství:
yatra yogeśvaraḥ kṛṣṇo, yatra pārtho dhanur-dharaḥ
tatra śrīr vijayo bhūtir, dhruvā nītir matir mama (BG 18.78)
Doufám, že tě toto psaní zastihne v dobrém zdraví.“ (dŠP Balavantovi, 13. prosince 1972)
72-12 „Prosím přijmi má požehnání. Dovoluji si potvrdit příjem tvého dopisu datovaného 30. listopadu 1972, kde mě naprosto šokovalo dozvědět se, že jsi na nějaký čas opustil svou dobrou ženu a udržoval pohlavní poměr s jinou dívkou, která je též oddanou, a že je tato dívka teď těhotná s tvým dítětem. Velice mě to rozrušilo. Vím však, že všichni velcí vůdci padají za oběť pohlavnímu životu. Ať tedy žije v New Yorku a ty žij v Paříži se svou ženou, co se dá jinak dělat? Neměl by ses však už nikdy s ní vidět nebo si s ní jakoukoli cestou dopisovat. To by byl ten nejhorší příklad. Jestliže jsi vůdcem, jak můžeš něco takového udělat? Ujme-li se jí někdo, může se provdat a žít šťastně ve vědomí Krišny – nechci, aby odešla kvůli tomu, že se cítí zahanbeně. Ty s ní ale teď již nesmíš nic mít. Přesně to samé udělal jiný oddaný. Byl jako síto, plný děr, a nacházel chyby jen u druhých: Ale, podívejte se na tu jehlu, má v sobě díru. Teď udělal jedné dívce dítě a přišlo se na to a musel přestat být mým osobním služebníkem. To je velice běžný zlozvyk: někdo je plný děr, přesto obviňuje další, Ale! On má jednu díru!
Naší povinností je tedy povznést se na nejvyšší úroveň života jako kazatelé Krišnova poselství a měli bychom být sami k sobě velmi přísní, pak můžeme dávat pokyny ostatním. Tyto dvě věci: sám jít příkladem, pak učit ostatní, aby šli příkladem. Dokud někdo nedosáhne toho nejvyššího standardu, nemůže soudit či kritizovat ostatní. V Bibli se říká: ,Nesuďte, leč budete sami souzeni.ʻ Jak tedy můžeme kázat, pokud nemůžeme dělat posudky? To nebude možné. Jedině ti, kdo jsou mimo podezření, mohou posuzovat ostatní. Člověk musí jednat takovým způsobem, aby byl vždy mimo podezření. Pak může posuzovat, pak může kázat. Ty teď však nemáš žádnou moc dávat pokyny. Jak může ten, kdo nenásleduje ani sám sebe, dávat pokyny ostatním?
Kaješ-li se, to je v pořádku. Máš svou ženu, jestliže tedy cítíš sexuální nutkání, měl bys být pořád se svou ženou. Lituješ toho, co jsi udělal, Krišna ti tedy odpustí. Nikdy to však neopakuj. Měl bys raději úplně přestat s pohlavním životem, to bude tvoje odříkání. Nejez bohatá jídla, vždy zpívej šestnáct kol a modli se ke Krišnovi, aby ti tvůj velký přestupek odpustil. Jsi jedním z našich starších oddaných, budeš-li se takto chovat, riskuješ pověst celé naší Společnosti. Ženy jsou svou povahou, gesty, oblečením chtivé – tak jsou tomu navyklé. Ve Šrímad-Bhágavatamu se uvádí, že když přijde žena sloužit, musíme být obzvláště opatrní, především pokud jde o sannjásí či brahmačárí.“ (dŠP nejmenovanému adresátovi, 17. prosince 1972)
72-12 „Velice se mi líbí tvůj nápad oslovit všechny velké vůdce tohoto světa a darovat jim jeden svazek Bhagavad-gíty takové, jaká je, a jeden výtisk Zpátky k Bohu společně s dopisem popisujícím naše hnutí pro vědomí Krišny. Jestli můžeš, prosím zašli mi kopii tohoto dopisu od soudce vrchního soudu. Když jim prostě jen alespoň něco sdělíme, v souladu s naší kazatelskou logikou a autoritou, postupně se o nás mohou něco dozvědět a pomoci nám. Musím však říci, že podle mých zkušeností nám tito důležití lidé nepomohou, vyjma vzácných duší jako pan George Harrison, a i tak musí takové osoby dostat vedení tím, že je budeme znovu a znovu osobně kontaktovat a touto cestou s nimi vybudujeme vztah. Jde nám spíš o to, aby nás podporovaly masy lidí – co pro nás může udělat hrstka elitních podporovatelů?
Například ve vaší zemi teď proběhly prezidentské volby, kde byl protikandidát pana Nixona podporován veškerou elitou země, protože však panu Nixonovi pomohli obyčejní lidé, slavil úspěch a volební boj vyhrál. Kdyby se nám však podařilo získat byť jen jednoho člena této elity, aby kázal v náš prospěch, kdybychom ho skutečně obrátili ke kazatelské činnosti vědomí Krišny, byl by to ten nejlepší příspěvek tvého kázání. Jako třeba George je teď prakticky obrácen na naši víru a káže pouze o Krišnovi, což vlastně dělal od samého začátku. Myslím, že ses s ním v Londýně též znal, takže víš, jak moc nám pomáhal rozšířit naše kázání. Když se ti tedy podaří ulovit takový druh velké osobnosti, i kdyby to byla jen jedna či dvě osoby, byl by to pro tebe dozajista úžasný úspěch. Chceme, aby nás masy podporovaly, avšak od elity chceme, aby pro nás kázala, v tom je ten rozdíl. Je ti to jasné? Prosím dej mi čas od času vědět, jak se tento program získávání vlivných lidí k jistému druhu kázání naší filozofie vyvíjí. Vím, že máš pro takový druh práce dobré schopnosti, pamatuji si, jak jsi v Londýně přiváděl k setkání se mnou v domě Johna Lennona mnoho významných osob. Budeš-li tedy upřímně toužit sloužit Krišnovi touto cestou, On ti poskytne veškeré možné příležitosti a také inteligenci k tomu, jak toho dosáhnout, to sám říká:
teṣāṁ satata-yuktānāṁ, bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ, yena mām upayānti te (BG 10.10)
Doufám, že tento dopis zastihne tebe i tvou dobrou ženu Džanakí v dobrém zdraví.“ (dŠP Mukundovi, 27. prosince 1972)
73-01 „Pokud jde o tvé ideje týkající se ovlivnění vůdců společnosti, ano, musí se to udělat. Politická moc však ve skutečnosti po pravdě řečeno nespočívá v jejich rukou. To běžní lidé volí vůdce vaší země. Proto musíme získat podporu obyčejného lidu. K čemu nám bude podpora hrstky takzvaných vůdců společnosti? Jestli se nám však na druhou stranu podaří takové vůdce společnosti ovlivnit, aby kázali v náš prospěch, aby nám nějakým praktickým způsobem pomohli šířit vědomí Krišny, bude to ta nejlepší služba. Když nás budou pouze podporovat, moc nám to nepomůže. To podpora veřejnosti nám bude ku prospěchu. Masy lidí však dostávají vedení od svých vůdců, jestliže tedy můžeme přesvědčit vůdce současné společnosti o naší prospěšné práci pro lidské blaho a jestliže nám nějakým způsobem pomohou šířit to, co se od nás naučili, k běžným lidem, pak můžeme tento bod uvážit. Když chodíme ven na sankírtan a prodáváme knihy velkému množství lidí, získáváme si postupně podporu všech, ne pouze několika vyvolených. Doslechl jsem se, že během posledních prezidentských voleb ve vaší zemi byl protikandidát pana Nixona podporován většinou takzvané inteligence vaší země, co však tato vysoká třída lidí zmohla v porovnání s panem Nixonem? Ten měl totiž podporu obyčejného lidu, a proto slavil úspěch.
Proto tedy musíme získat podporu obyčejného lidu, a když budou i vůdčí osobnosti přiměny k tomu, aby kázaly v náš prospěch, budeme moci tento proces urychlit a bude to tedy ve skutečnosti skvělá služba pro Krišnu. To, kolik času trávíme s členy vyšší společnosti, abychom od nich získali finanční prostředky, by se tedy mělo posuzovat podle toho, zda jejich ocenění našeho hnutí bude mít nějaký praktický dopad na masové šíření vědomí Krišny a kázání veřejnosti. Program, který zmiňuješ, kdy budeme žádat různé profesory, aby ve svých třídách představili naše knihy, je dobrá myšlenka. Dokážeme-li tedy touto cestou přimět vedoucí třídu lidí, aby kázala v náš prospěch, zrovna jako tito profesoři, pokud budou našim jménem kázat, například představovat svým studentům naše knihy, což je jeden způsob kázání, dokážeme-li tedy přimět je dělat takové věci, pak je čas strávený s nimi nesmírně žádoucí a účinný.“ (dŠP Dámódarovi, 9. ledna 1973)
74-01 „Tvé politicky angažované kázání mě velice povzbuzuje. Měli bychom očím veřejnosti vyjevit to, že ti nejnižší z lidí teď zaujímají posty vůdců, a proto nemůže být na světě mír či štěstí. Mám jistou představu o vytvoření plakátu, který hlásá: ,Vyberte opravdové vůdce – nekazte si život,‘ kde vykreslíme oddané jako vůdce s vysvětlením, že skuteční vůdci musí být prosti pojídání masa a zabíjení zvířat, nezákonného sexu, intoxikace a hazardování. Tento plakát je teď v Los Angeles vytvářen a já chci, abychom ho rozeslali do celého světa, přičemž jej ty můžeš v širokém měřítku použít pro tvou kampaň ve volbách starosty Washingtonu, D.C.“ (dŠP Dámódarovi, 16. ledna 1974)
74-03 „…rád se dozvím o tvém rozvoji politického sankírtanu. Tví političtí sankírtanoví duchovní bratři, Balavanta a Amaréndra, mi zde v Bombaji již nějakou dobu pomáhají, dal jsem jim však jasně na srozuměnou, že jejich skutečná práce se nachází v USA. Ty jsi tedy v hlavním městě tvé země, a pokud získáš patřičnou podporu, bude to pro naše hnutí majestátní kázání. Tak či onak, my prostě jen předkládáme pravdu, že mimo vědomí Krišny není žádná naděje na zlepšení špatných podmínek současných záležitostí, naopak se vše bez zastávky řítí do pekel.“ (dŠP Dámódarovi, 23. března 1974)
74-04 „Naši lidé v USA se již do politiky zapojují. Prozatím jsme si uměle zaregistrovali naši politickou stranu s názvem ,V Boha věříme‘. Podobně můžeme operovat i v Anglii, a pokud s námi budou vedoucí osobnosti spolupracovat, může být celý Parlament plný Krišny si vědomých lidí včetně Jejího Veličenstva královny.“ (dŠP Šjámasundarovi, 1. dubna 1974)
74-04 „Pokud jde o politické proslovy, především se nepouštěj příliš do podrobností záležitostí, o kterých hovoříš. Naše poselství hlásá, že lidé by měli zvolit Krišny si vědomé vůdce, to je naše hlavní krédo. Nemůžeme jít do podrobností. Stranou můžeš zmínit cosi o inflaci.“ (dŠP Balavantovi, 28. dubna 1974)
74-04 „Rád bych touto cestou chtěl potvrdit, že jsem obdržel tvůj nedatovaný dopis spolu s novinovými výstřižky, a velmi ti za ně děkuji. Pečlivě jsem pročetl tvé výroky v těchto článcích a přijde mi velmi účinné, jak kombinuješ opakování mých vlastních myšlenek s politickou dikcí. Není pochyb, že ty jsi ta pravá osoba pro tento druh kázání. Přijali tě za vážného kandidáta a podle toho, co píšeš, možná dokonce i v těchto volbách vyhraješ. Toto politické dění v Americe mě velmi motivuje. Lidé v něm jsou inteligentní a berou tvá prohlášení vážně. Nemusím ti opakovat, abys velmi soustředěně vytrval v tomto úsilí, neboť již teď vidím, že jsi velmi odhodlaný. V této souvislosti tě mohu odkázat na dopis, který jsem zrovna včera odeslal Rúpánugovi Gosvámímu, ve kterém jsem vysvětlil, že je nezbytné, aby naši politicky angažovaní oddaní byli neustále pevní v následování regulativních principů a byli tak skutečnými bráhmany. Kaž na základě rozdělení společnosti na čtyři třídy, protože bez toho je společnost k ničemu a lidé nemohou být šťastní, či dokonce ani mít základní životní potřeby. Uchoval jsem si tvé výstřižky ve zvláštním fotoalbu, ze kterého čtu mým důležitým hostům v Indii, abych jim ukázal schopnosti tohoto hnutí. Naneštěstí nás v Indii neberou příliš vážně, je to tak na vás, oddaných v Americe, abyste něčeho dosáhli v této snaze představit vládě Bhagavad-gítu takovou, jaká je. (dŠP Amaréndrovi, 29. dubna 1974)
74-05 „To, že vstupuješ do politiky, je dobrá věc. Měl bys svou politickou propagandu založit na reformě celé lidské společnosti. Vůdci společnosti by měli být ideální třídou lidí, s bezvadným charakterem, prosti čtyř hříšných činností – pojídání masa, hazardu, nezákonného sexu a požívání omamných látek, přičemž by se měli věnovat zpívání svatých jmen Boha. To by mělo být nezbytnou výbavou vůdčích osobností. Vůdcové lidí musí být ideály, aby je ostatní mohli následovat. Založ tedy svou propagandu na tomto principu. My jsme političtí kandidáti s vědomím Krišny, naše politická propaganda tedy musí být na sto procent ve vědomí Krišny.“ (dŠP Čáruovi, 9. května 1974)
74-06 „Zrušil jsem naši politickou stranu, protože nám nijak nepomáhala. V politice vládne velice špinavá atmosféra. Lepší bude, když se takovým věcem nebudeš věnovat a plýtvat tam penězi a duchovní energií.“ (dŠP Rúpánugovi, 8. června 1974)
74-06 „ Požádal jsem tě, ať zastavíš náš politický program, protože ty ho ve skutečnosti nedokážeš organizovat tak jako ostatní politici. Nemůžeme se něčemu věnovat se zvláštními financemi, používat jinou logiku, než jakou máme v naší standardní ISKCONské propagaci. Politika není snadná záležitost a navíc v ní vládne špinavá atmosféra. Přestaň se jí tedy věnovat. Rád slyším, že s ní přestali i ostatní účastníci. Musíš jim předat mé pokyny týkající se této záležitosti. Máme před sebou nezměrné pole pro rozdávání knih, můžeme číst a zpívat Hare Krišna a zaměstnávat se v činnostech pro Krišnu v tolika různých směrech. A cílem těchto činností je vždy vzpomínat na Krišnu. Někteří filozofové mají negativní přístup k nepěknému vědomí hmotného života a chtějí přestat myslet, ve vědomí Krišny to však neděláme, aniž bychom se toužili stát prázdnými či netečnými jako kámen. Naším procesem je očistit naše myšlenky tím, že budeme vždy pozitivně a aktivně myslet na Krišnu… Ano, měl by ses vzdát svého politického úřadu a naši lidé by se měli vrátit k práci v našich ISKCONských střediscích.“ (dŠP Dámódarovi, 8. června 1974)
74-06 „Máme toho tolik na práci, proto jsem oddané požádal, aby zastavili náš politický program, neboť vytvářel příliš mnoho úsilí, přemýšlení a financování odděleného od našeho běžného programu v ISKCONu.“ (dŠP Ravíndrovi Svarúpovi, 9. června 1974)
74-06 „Jde mi o to, že nemohu používat finance naší Společnosti na politickou kampaň. Navíc není legální, aby náboženská společnost platila za politickou kampaň, a přišli bychom kvůli tomu o náš status daňové úlevy. Alternativa, kdy bychom k politice používali zvláštní inteligenci, zvláštní finance a zvláštní pracovní sílu, by nás odvedla od našeho duchovního cíle. Ostatní politické strany za své kampaně štědře utrácí, jak bychom se s nimi mohli měřit? Nemáme na to dost peněz a ani na takové účely nechceme peníze vydávat. Proto říkám, že bude lepší s tím přestat. Říkáš, že jsi plánoval kandidovat do amerického Kongresu. Nesmíš však na to použít žádné peníze naší Společnosti. Tvůj plán je tedy utopie. Lepší bude zaměřit se na rozvíjení bráhmanských vlastností v místních oddaných; to je důležitější než kandidatura na politickou funkci.“ (dŠP Balavantovi, 10. června 1974)
74-12 „Velice se mi ulevilo, když jsem se doslechl všechny ty dobré zprávy o situaci v New Yorku přicházející od tebe a děkuji ti mnohokrát za to, že dohlížíš na to, aby vše velice dobře probíhalo. Jak jsi ve svém dopise zmínil, Spojené státy jsou pravděpodobně tím nejúrodnějším kazatelským polem na celém světě a v jejich rámci je východní pobřeží tím nejlepším místem ze všech, proto je náš chrám v centru New Yorku nesmírně důležitým střediskem a standard čistoty vědomí Krišny tam musí být za každou cenu udržován na té nejvyšší úrovni. Když by se nám nějak podařilo přesvědčit většinu obyvatelstva Spojených států, aby přijala vědomí Krišny, pak je bude následovat i celý svět. Tak to je. Spojené státy jsou tím nejpřednějším národem. Stačí tedy jen vzdělat lidi o této filozofii vědomí Krišny a pak nebude obtížné získat i vládu. Ve vaší zemi systém demokracie funguje dost dobře.
Jak jsme mohli nedávno vidět, lidé, tím myslím běžné obyvatelstvo, mají tolik moci, že byli schopni dokonce i sesadit Nixona, který je očividně darebákem. Podaří-li se nám tedy přesvědčit dobrou většinu lidí, pak budou automaticky chtít volit vůdce s vědomím Krišny. A jestliže budou ve vládě osoby s vědomím Krišny, budou jednat jako Krišnovi zástupci a budou schopni zachránit svět z jeho strastiplných podmínek života. V současné době se všude dějí jen špatné věci, avšak vnuknutím vědomí Krišny do mas lidí bychom dokázali zcela změnit tuto situaci. Jelikož je New York tak důležitým střediskem, musíme tam mít dobrou budovu. Proto chci, abys nějak zařídil okamžité získání této budovy Newyorského teologického semináře. Z fotografií vypadá budova dost veliká a schopná uspokojit všechny naše potřeby. A podle tvého dopisu se nachází ve výborné lokalitě. A peníze na ni můžeme sehnat. Není na tom tedy nic těžkého. Pokus se ji získat co nejdříve. To by mě velice potěšilo.“ (dŠP Rúpánugovi, 18. prosince 1974)
75-11 „Výstřižky s fotografiemi Naliní Kánty, jak kandiduje na starostu Phoenixu, jsou pro nás výbornou reklamou a získávají nám dobrou publicitu. Dej si však pozor, aby se do celé věci příliš nezapletl. Jedno přísloví říká, že člověk by měl vylovit rybu, aniž by se smočil. Myslím, že chápeš, co tím míním.“ (dŠP Satsvarúpovi Mahárádžovi, 9. listopadu 1975)
„Obdržel jsem odpověď od jistého pana Badžadže z Gíta Pratisthanu datovanou 25. května 76-06
76-06 „Je to ve skutečnosti fakt. Spojené národy jsou jako smečka štěkajících psů; co vlastně dokázaly? Jakýkoli rozumný člověk může chápat, že po třiceti letech existence prostě jen štěkají.“ (dŠP Džajapatákovi Mahárádžovi, 6. června 1976)
76-10 „Naším konečným cílem je zapojit se do politiky; Krišna se totiž politiky účastnil, a tak Ho následujeme – jestliže se však lidé nestanou vědomými si Krišny, nebude to možné. Kdybychom se vlastně chopili vlády, naše hnutí by se velice snadno šířilo a lidem prospívalo. My dokážeme učinit lidi šťastnými a mírumilovnými, ve vědomí Boha – o to nám jde. Hlavním bodem je rozdávat stále více knih. To, co tento muž v Houstonu poznamenal, že se toto hnutí šíří jako epidemie, je chvályhodné. Všude po světě jsou závistiví lidé jako komunisté proti tomuto hnutí, protože jej vnímají jako hrozbu.“ (dŠP Balavantovi dásovi, 4. října 1976)
77-04 „Politici bažící po moci vytváří všude zmatek. Tito darebáci vytvářejí tolik složitých situací. Veřejnost je velice milá, avšak politici ji udržují v nevědomosti. Studoval jsem celý svět. Lidská povaha je všude stejná. Masy lidí mají dobrou povahu, avšak tito ničemové kvůli svému osobnímu povýšení způsobují tolik problémů.“ (dŠP Átréjovi Rišimu dásovi, 20. dubna 1977)