68-10 „Dostal jsem tvůj dlouhý dopis z 13. října 1968. Velmi rád čtu, že píšeš svůj dopis z nemocnice, a velmi ti děkuji, že jsi tak nadšená, že dokonce i na nemocničním lůžku myslíš na službu Krišnovi různými způsoby. Když jsem dostal zprávu, kterou mi poslal tvůj manžel přes Džajánandu, že budeš operována, byl jsem trochu rozrušený, ale okamžitě jsem se pomodlil ke Krišnovi a jsem velmi rád, že Krišna je tak milostivý. Zachránil tvůj život a tvé dítě, to je pro mě velmi příjemné. Jsem tedy Krišnovi velmi vděčný a měla bys také vědět, jak moc bychom měli být všichni Krišnovi vděčni. Ve skutečnosti byl tvůj případ na hraně života a smrti, bez Krišnovy milosti bys nemohla být zachráněna. Alespoň jeden život byl ohrožen, buď tvého dítěte, nebo tvůj. Krišna je ale tak laskavý, že vás zachránil oba.
Nyní, když cítíš tento závazek vůči Krišnovi, bys měla být víc nadšená Krišnovi sloužit a velmi rád slyším, že máš překrásné, Krišny si vědomé dítě, tak ji vychovej k plnému vědomí Krišny a zaměstnávej sebe a svého manžela, pak bude rodina velmi krásná a šťastná. Budete se radovat v tomto i v příštím světě. Milostí Krišny vše dopadlo velmi pěkně.“ (dŠP Krišna déví, 18. října 1968)
68-11 „Ano, můžeš se modlit ke Krišnovi, že nejsem ochoten stát se vědomým si Krišny, tak mě k tomu můžeš přinutit. Vystav mě určitým okolnostem, abych byl nucen přijmout vědomí Krišny. Můžeš se takto modlit. Jedná se o Krišnovu zvláštní milost, že někdy donutí oddaného, aby se Mu plně odevzdal.“ (dŠP Upéndrovi, 13. listopadu 1968)
68-11 „Dostal jsem tvůj dopis z 18. listopadu a s velkým uspokojením jsem si jej přečetl. Je velmi povzbudivý. Z tvého dopisu chápu, že pěkně pracuješ na šíření mise Pána Čaitanji. Jen pokračuj ve svém postoji upřímné služby a Krišna ti bezpochyby dá veškerou inteligenci, abys Mu pěkně sloužil. Krišna není nevděčný, ale vidí veškeré naše úsilí a oceňuje naši upřímnou službu. Krišna se zajímá o to, jak zapojujeme naši energii do Jeho služby. Jsme velmi malí, velmi nepatrní, tak co můžeme dělat? Chce jen vidět, že věnujeme náš čas a energii Jeho službě. A vždy si pamatuj, že máš dodržovat Krišnovy zákony, jak je popisuje Jeho pravý zástupce, a cesta zpátky k Bohu je zajištěna. To je milost Krišny. Čistí oddaní však ani nechtějí jít do Krišnova sídla. Naše modlitba by měla znít: ,Můj milý Krišno, prosím, připomínej mi, abych neustále zpíval Tvé svaté jméno, prosím, nenech mě na to zapomenout. Spočíváš ve mně jako Nadduše, tak můžeš způsobit, že na Tebe zapomenu, nebo na Tebe budu myslet. Tak mě prosím nenech zapomenout. Prosím, neustále mi připomínej, abych zpíval, i když mě pošleš do pekla, na tom nezáleží, pokud mohu neustále zpívat Hare Krišna.‘ Pán Čaitanja a Nitjánanda zpívají jednu velmi pěknou píseň, ve které všechny žádají, aby laskavě zpívali Hare Krišna a šli s Nimi. To je tedy naše žádost všem.“ (dŠP Dévánandovi, 23. listopadu 1968)
69-05 „Píšu i Ánandovi a můžeš mu laskavě předat zde přiložený dopis. Ánanda má dobré zkušenosti a tys také viděl, jak uctíváme Božstva v chrámu a obětujeme prasádam, tak můžeš laskavě následovat stejným způsobem. Ve všem, co děláme, jsou však tím podstatným oddanost a upřímnost. V sanskritu je slovo bhāva-grāhī-janārdana, což znamená, že Pán přijímá službu poskytnutou s oddaností. Pokud něco upřímně nabídneme Pánu s oddanou láskou, přijme to. Postup nemusí být úplně v pořádku, ale je-li touha upřímná, náš dar přijme. To je také potvrzeno v Bhagavad-gítě, že přijímá pokrmy od oddaných, protože Mu jsou obětovány s naprostou láskou a náklonností.“ (dŠP Mandalí Bhadrovi, 25. května 1969)
69-07 „Ptal ses, proč Čaitanja Maháprabhu nezmínil nic o přijetí duchovního mistra ve své Šikšáštace. Možná sis nevšiml bodu, kdy říká: amāninā mānadena, kīrtanīya sadā hariḥ. To znamená, že oddaný musí zpívat svatá jména Krišny, stát se pokornějším než stéblo trávy a tolerantnějším než strom. Kdo se může stát pokornějším než stéblo trávy, pokud nepřijme duchovního mistra? Celý svět je pyšný. Každý se chce stát Pánem všeho. Májávádský filozof se chce nakonec ztotožnit s Nejvyšším Pánem. To znamená, že když se mu nepodaří stát se pánem všeho, chce splynout s Nejvyšším Pánem a tak se snaží automaticky stát Pánem všeho. To, co nedokáže vlastní schopností, chce dosáhnout splynutím s Nejvyšším Pánem. To je mentalita obyčejných lidí. Pokud se však někdo stane pokornějším než tráva a tolerantnějším než strom, rozumí se, že přijal duchovního mistra. Kromě toho, pokud přijmeme Šikšáštaku jako autoritu danou Pánem Čaitanjou, znamená to, že přijímáme Pána Čaitanju jako duchovního mistra. V Bhagavad-gítě je otevřeně zmíněno, že Ardžuna přijal Krišnu jako duchovního mistra.
V Šikšáštace Pán Čaitanja říká další věc: ,Nechci žádné bohatství tohoto světa, nechci žádné následovníky ani krásnou ženu. Chci jen být služebníkem Pána.‘ Stát se služebníkem Pána znamená přijmout duchovního mistra. Jak se může člověk stát zkušeným služebníkem, aniž by někoho přijal jako mistra? Není to tak, že v každé knize najdeš slova, že každý musí přijmout duchovního mistra, ale musíme zkoumat věci důkladně. V Čaitanja-čaritámritě se uvádí: guru-kṛṣṇa-prasāde pāya, bhakti-latā-bīja. Milostí duchovního mistra a Krišny je možné získat semena bhakti-laty, rostliny oddané služby.“ (dŠP Džaja Góvindovi, 4. července 1969)
70-02 „Pokud jde o modlení se k Pánu Nitjánandovi Prabhuovi, napsal jsem ti ve svém posledním dopise, že tato modlitba je zcela vhodná. Naše jediná modlitba by měla být v rámci touhy po dalším rozvoji oddané služby a tato upřímná modlitba by měla být předložena nikoliv přímo Pánu, ale prostřednictvím Jeho pravého služebníka nebo zástupce.“ (dŠP Madhudvišovi, 14. února 1970)
70-04 „Musíš vždy žádat o Pánovu milost, aby tě umístil do správného postavení. Není to pro tvůj smyslový požitek, je to pro službu Pánu. Pro službu Pánu můžeme žádat o Jeho milost stokrát, ale nemůžeme se modlit ani žádat o nic pro náš smyslový požitek – to je čistá oddanost.“ (dŠP Pradjumnovi, 29. dubna 1970)
70-07 „Dostal jsem tvůj dopis bez data a je mi velmi líto, že jsi byla zraněna při dopravní nehodě. Přijel jsem do San Franciska na festival Ratha-játrá a vrátím se do příštího úterý. Nedělej si starosti, když ležíš. Džapuj mantru Hare Krišna a Krišna ti velmi brzy pomůže se tohoto omezení zbavit. V mém předchozím dopise jsem tě informoval, že by ses měla raději držet arčana-vidhi v chrámu, a totéž znovu potvrzuji, že v budoucnu budeš vždy v chrámu. Měli bychom neustále uvažovat o tom, že tento hmotný svět je nebezpečným místem, a proto budeme zpívat svaté jméno Pána Nrisinhy, aby nás chránil za všech nebezpečí.“ (dŠP Himavatí, 4. července 1970)
71-11 „Tvá modlitba, abys byla vždy vystavena potížím, je jako od královny Kuntí déví. Modlila se ke Krišnovi stejným způsobem, protože kdykoliv nastaly potíže, Krišna cítil utrpení svých oddaných a stál při nich, aby jim pomohl. A jakmile potíže skončily, Krišna odešel! Vždy se tedy modleme, aby nás Krišna vystavoval potížím, abychom mohli očekávat, že také zůstane s námi a neodejde.“ (dŠP Himavatí, 17. listopadu 1971)
73-07 „Díky vaší usilovné práci a oddanosti jsou veškerá povolení zajištěna a všechny materiály jsou po ruce. Modleme se ke Krišnovi o rychlý pokrok stavby chrámu Krišny a Balaráma. Nyní mnoho našich amerických a evropských oddaných přijíždí do chrámu v Májápuru a po dokončení vrindávanského chrámu budeme schopni poskytnout našim ISKCONským oddaným z celého světa možnost navštívit tato dvě nejposvátnější místa na světě.“ (dŠP Gurudásovi, 4. července 1973)