Vztah mezi jmény Kṛṣṇa a Kristus:
Śrīla Prabhupāda: Co znamená slovo Kristus?
Otec Emmanuel: Kristus pochází z řeckého slova Christos, které znamená „posvěcený“.
Śrīla Prabhupāda: Christos je řeckou podobou slova Kṛṣṇa.
Otec Emmanuel: To je velice zajímavé.
Śrīla Prabhupāda: Když osoba indického původu volá na Kṛṣṇu, často říká „Kṛṣṭa“. Slovo kṛṣṭa v sanskritu znamená přitažlivost. Když tedy oslovujeme Boha Kriste, Kṛṣto nebo Kṛṣṇo, myslíme tím tu samou, nanejvýš přitažlivou Nejvyšší Osobnost Božství. Když Ježíš říká, „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé,“ tímto jménem Boha se myslí Kṛṣṭa nebo Kṛṣṇa. Souhlasíte s tím?
Otec Emmanuel: Domnívám se, že Ježíš, syn Boží, nám vyjevil skutečné jméno Boha: Kristus. Můžeme Bohu říkat „Otče“, chceme-li Ho však oslovit tím pravým jménem, musíme říct „Kriste“.
Śrīla Prabhupāda: Ano. „Kristus“ je jinou podobou jména Kṛṣṭa, které je zase jinak vyslovenou verzí slova Kṛṣṇa, jména Boha. Ježíš prohlásil, že bychom měli oslavovat Boží jméno, avšak včera jsem se od jednoho teologa doslechl, že Bůh nemá žádné jméno – že Ho můžeme jedině oslovovat jako „Otce“. Syn může svého otce takto oslovit, přesto však má jeho otec určité jméno. Bůh je podobně obecné jméno Nejvyšší Osobnosti Božství, nazývající se konkrétně Kṛṣṇa. Kdykoli tedy nazýváme Boha „Kriste“, „Kṛṣṭo“ nebo „Kṛṣṇo“, v konečném slova smyslu tak oslovujeme Nejvyšší Osobnost Božství.
Otec Emmanuel: Ano, když hovoříme o skutečném jménu Boha, musíme říci „Christos, Kristus“. V našem náboženství máme Svatou trojici: Otce, Syna a Ducha svatého. Věříme v to, že Božímu jménu můžeme porozumět, jedině když nám ho vyjeví Boží syn. Ježíš Kristus vyjevil jméno tohoto Otce, a proto přijímáme jméno Kristus za vyjevené jméno Boha.
Śrīla Prabhupāda: Na tom konečně nesejde – Kṛṣṇa či Kristus – jde o to samé jméno. Hlavní věcí je následování pokynů védských písem, která doporučují pro tento věk zpívat Boží jméno.
Nauka o seberealizaci
Křesťané mohou díky zpívání jména Krista dosáhnout duchovní úrovně:
Otec Emmanuel: Nemůže nám Kṛṣṇa dovolit jíst zvířata?
Śrīla Prabhupāda: Ano – v rámci zvířecí říše. Avšak civilizovaná lidská bytost, zbožná lidská bytost, by neměla zabíjet a pojídat zvířata. Přestanete-li zabíjet zvířata a začnete-li zpívat svaté jméno Krista, vše bude dokonalé. Nepřišel jsem vás učit něco nového, jen vás požádat, abyste prosím zpívali Boží jméno. I Bible od vás chce to samé. Spolupracujme tedy prosím a zpívejme svaté jméno, a jestli máte něco proti zpívání jména Kṛṣṇa, můžete zpívat jméno „Kristus“ nebo „Kṛṣṭa“, není v tom rozdíl. Śrī Caitanya řekl: nāmnām akāri bahudā nija-sarva-śaktiḥ. „Bůh má milióny různých jmen, a protože mezi Božím jménem a Bohem není žádný rozdíl, každé z těchto jmen má stejnou sílu jako Bůh samotný.“ I kdybyste proto rozlišoval mezi označeními jako „hinduista“, „křesťan“ či „muslim“, budete-li prostě zpívat svaté jméno Boha, které se nalézá ve vašem písmu, dosáhnete duchovní úrovně. Lidský život je určen k sebeuvědomění – tím se myslí naučit se, jak milovat Boha. V tom tkví skutečná krása lidského života. Ať už tuto povinnost vykonáváte jako hinduista, křesťan či muslim, na tom nesejde – avšak vykonávejte ji!
Otec Emmanuel: S tím souhlasím.
Śrīla Prabhupāda (ukazuje na šňůru sto osmi meditačních korálků): My u sebe vždy máme tyto meditační korálky, zrovna jako vy máte růženec. Vy se na něm modlíte, avšak proč to nedělají také ostatní křesťané? Proč by měli přijít o tuto jedinečnou příležitost lidského života? Kočky a psi svaté jméno zpívat nemohou, my však ano, jelikož máme lidský jazyk. Budeme-li zpívat svaté jméno, nemůžeme nic ztratit. Naopak můžeme mnoho získat. Moji žáci se věnují zpívání Hare Kṛṣṇa neustále. Mohli by místo toho jít do kina nebo dělat něco jiného, avšak všech těchto věcí se vzdali. Nejedí ryby, ani vejce, ani maso, nepožívají omamné látky, nepijí alkohol, nekouří, nevěnují se hazardním hrám, nespekulují a nevydržují si nedovolené sexuální styky. Zpívají však svaté jméno Boha. Jestli s námi chcete spolupracovat, běžte do kostelů a zpívejte svatá jména, „Kristus“, „Kṛṣṭa“ nebo „Kṛṣṇa“. Co se proti tomu dá namítat?
Otec Emmanuel: Z mé strany proti tomu námitek není, rád bych se k vám přidal. …
Śrīla Prabhupāda: Myslím si, že křesťanští kněží by měli spolupracovat s tímto hnutím pro vědomí Kṛṣṇy. Měli by zpívat svatá jména Krista a měli by přestat schvalovat zabíjení zvířat. Takový program následuje učení Bible, není to moje vlastní filozofie. Jednejte prosím podle toho a uvidíte, jak se celosvětová situace změní.“
Nauka o seberealizaci
Domnívá-li se někdo, že Hare Kṛṣṇa mantra je záležitostí hinduistické sekty, může zpívat svaté jméno v křesťanských kostelích, což je ta samá činnost:
Kṛṣṇa sám říká, že tato cesta vědomí Kṛṣṇy je susukham, velice radostná a snadná. Oddaná služba je opravdu velice radostná – melodicky zpíváme za doprovodu hudebních nástrojů a někdo se zaposlouchá a rovněž se přidá (śravaṇaṁ kīrtanam). Hudba by samozřejmě měla být ve spojení s Nejvyšším Pánem, měla by Pána velebit, oslavovat. Naslouchání Bhagavad-gītě je také součástí oddané služby a vedle naslouchání by člověk měl dychtit uplatnit její učení ve vlastním životě. Vědomí Kṛṣṇy je věda a neměla by být slepě přijímána. Existuje devět doporučených způsobů oddané služby: naslouchání, zpívání, vzpomínání, uctívání, modlení se, sloužení, osobní služba Pánu, vyvinutí přátelství k Pánu, obětování všeho Pánu. Všechny lze snadno a radostně následovat.
Jestliže si někdo myslí, že Bhagavad-gītā a Hare Kṛṣṇa mantra jsou součástí hinduistické tradice, a z toho důvodu je nechce přijímat, může alespoň jít do křesťanského kostela a zpívat tam. Obě tyto metody se neliší. Jde jen o to, jestli si následováním dané cesty uvědomuje Boha. Bůh není ani muslim, ani hinduista, ani křesťan – Bůh je Bůh. Ani my bychom se neměli považovat za hinduisty, muslimy nebo křesťany. To jsou jen tělesná označení. Všichni jsme čisté duše, nedílné součásti Nejvyššího.
Rāja-vidyā: Královské poznání