1. Ignorování žádosti Śrīly Prabhupādy určené jeho žákům, aby se stali duchovními mistry
2. Ignorování slov Śrīly Prabhupādy o „jediné kvalifikaci" stát se duchovním mistrem
3. Ignorování touhy Śrīly Prabhupādy, aby jeho žáci vytvořili „větve Caitanyova stromu"
4. Ignorování touhy Śrīly Prabhupādy, aby jeho žáci pokračovali v žákovské posloupnosti
5. Ignorování výroků Śrīly Prabhupādy, že stát se duchovním mistrem není obtížné
6. Ignorování výroku Śrīly Prabhupādy, že neosvobození oddaní, kteří přísně následují paramparu, jsou přesto kvalifikovaní jednat jako dīkṣā-guruové
7. Ignorování toho, že Śrīla Prabhupāda použil rozkazovací způsob (a tedy důraz) ve spojitosti s tím, aby se jeho žáci stávali v budoucnosti duchovními mistry
8. Ignorování výrazu Śrīly Prabhupādy „Nepotřebujete rozsáhlou definici"
9. Ignorování silné touhy Śrīly Prabhupādy, aby jeho žáci jednali jako zasvěcující duchovní mistři po jeho fyzickém odchodu
10. Ignorování učení Śrīly Prabhupādy, že žák by neměl zasvěcovat za fyzické přítomnosti duchovního mistra jen kvůli etiketě
11. Ignorování vysvětlení Śrīly Prabhupādy, že každý, kdo dokáže ovládnout šest žádostí, je kvalifikovaný zasvěcovat žáky po celém světě
12. Ignorování učení Śrīly Prabhupādy, že člověk se musí fyzicky obrátit na žijícího gurua (vapuḥ), aby porozuměl duchovnímu učení (vāṇī)
13. Ignorování „tajemství úspěchu" v duchovním životě dané Śrīlou Prabhupādou
14. Ignorování výkladu Śrīly Prabhupādy k verši kibā vipra kibā nyāsī a předkládání výkladu, který je v přímém rozporu s výkladem Śrīly Prabhupādy
15. Ignorování zájmu Śrīly Prabhupādy na výchově duchovních mistrů
16. Ignorování mise Śrīly Prabhupādy, aby se jeho následovníci stali guruy
17. Ignorování skutečnosti, že touha a pokyn gurua jsou totéž
18. Ignorování jednoduché definice gurua dané Śrīlou Prabhupādou
19. Ignorování výslovných závěrečných pokynů Śrīly Prabhupādy o zasvěcování po jeho fyzickém odchodu
20. Scestný výklad výrazu Śrīly Prabhupādy „duchovní mistr", aby znamenal śikṣā-guru a ne dīkṣā-guru
21. Zesměšňování systému mnoha guruů, který si Śrīla Prabhupāda přál
Během svého kázání Śrīla Prabhupāda soustavně předkládal pouze jedinou verzi učednické posloupnosti: každý žák se má stát kvalifikovaným a zasvěcovat po odchodu svého duchovního mistra žáky.
Pro-ṛtvikové tyto přímé pokyny Śrīly Prabhupādy neberou v úvahu.
1
Ignorování žádosti Śrīly Prabhupādy určené jeho žákům, aby se stali duchovními mistry
„Dostalo se vám této příležitosti, že se můžete stát brāhmaṇou, můžete se stát velkým oddaným Pána Kṛṣṇy a můžete se stát duchovním mistrem světa... Pokud vy, alespoň někteří z vás, porozumí této vědě a přijmou ji, stanete se budoucí nadějí této země či světa. Moje žádost zní, že byste měli této příležitosti využít a stát se duchovním mistrem všech lidí." (New York, 29. červenec 1966)
2
Ignorování slov Śrīly Prabhupādy o „jediné kvalifikaci" stát se duchovním mistrem
„Nikomu není bráněno v tom, aby se mohl stát duchovním mistrem. Každý se může stát duchovním mistrem, pokud zná vědu o Kṛṣṇovi. To je jediná kvalifikace." (New York, 17. srpen 1966)
„Musíte zjistit, jestli ten člověk pochází z učednické posloupnosti, śrotriyam... Tak jako v Bhagavad-gītě je uvedeno evaṁ paramparā-prāptam: ,Touto učednickou posloupností se učila tato věda Bhagavad-gīty!´ Musíte se tedy obrátit na duchovního mistra, který přichází z této učednické posloupnosti. Potom je pravý." (San Francisco, 3. březen 1967)
„Protože v indické společnosti se duchovním mistrem mohou stát pouze brāhmaṇové a sannyāsī. Caitanya Mahāprabhu však řekl: ,Ne. Každý se může stát duchovním mistrem, pokud je obeznámen s touto vědou.´" (San Francisco, 5. — 6. duben 1967)
„To je ācārya. Chováte se přesně tak, jak je stanoveno v śāstře, jak přikázal Caitanya Mahāprabhu, jak přikázal Kṛṣṇa... Āpani ācari jīvere śikhāya. A učíte všechny žáky, kteří k vám přijdou jako vaši žáci, ty učíte. To je ācārya.
Ācārya, guru, představitel, to není obtížné. Člověk se jen musí stát velmi, velmi upřímným." (Vṛndāvan, 15. srpen 1974)
„Snažte se tedy následovat cestu ācāryů. Pak bude život úspěšný. A stát se ācāryou není příliš obtížné. Nejdříve ze všeho, abyste se stali velmi věrným služebníkem svého ācāryi, přísně následujte to, co říká. Snažte se ho potěšit a šiřte vědomí Kṛṣṇy. To je vše. Není to vůbec obtížné." (Mayāpur, 6. duben 1975)
3
Ignorování touhy Śrīly Prabhupādy, aby jeho žáci vytvořili „větve Caitanyova stromu"
„Nechť je každý z vás guruem," řekl. „Tak jako mám já pět či deset tisíc žáků, mějte každý deset tisíc. Tak vytvořte další a další větve Caitanyova stromu." (setkání GBC, Mayāpur 1976)
4
Ignorování touhy Śrīly Prabhupādy, aby jeho žáci pokračovali v žákovské posloupnosti
„Co se týče tvé otázky o učednické posloupnosti od Arjuny, je to, jako když já mám žáky, takže v budoucnosti mohou tito četní žáci mít mnoho větví učednické posloupnosti." (Los Angeles, 25. leden 1969)
Prabhupāda: Každý z nás je mesiášem. Každý, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je mesiáš. Každý. Proč jeden? My všichni. Gaurāṅgera bhakta-gaṇe, jane jane śakti dhari, brahmāṇḍa tari saksi (?): „Oddaný Pána Caitanyi, každý má tak nesmírnou moc, že každý může osvobodit celý vesmír." Gaurāṅgera bhakta-gaṇe, jane jane śakti..., brahmāṇḍa tari... To znamená Gourāṅgovi lidé.
Tamāla Kṛṣṇa: Jen vy jste tak mocný, Śrīlo Prabhupādo. My jsme jako...
Prabhupāda: Proč vy nejste? Jste moji žáci.
Tamāla Kṛṣṇa: My jsme jako hmyz.
Prabhupāda: „Jaký otec, takový syn." Měli byste být. Gaurāṅgera bhakta...,jane. Každý. Proto Caitanya Mahāprabhu řekl: āmāra ajñāya guru hāñā tāra' éi deśa. Každého požádal: Jen se staň guruem." Následujte Jeho pokyn. Staňte se guruem. Āmāra ajñāya. Nic nevymýšlejte. Āmāra ajñāya. „Co říkám, to dělejte. Staňte se guruem.11 V čem je potíž? „A jak zní Tvoje ajñā?" Yāre dekha tāre kaha kṛṣṇa- upadeśa. Konec. Všechno je v Bhagavad-gītě. Vy jen opakujte. To je vše. Staňte se guruem. Stát se guruem není obtížné. Následujte Caitanyu Mahāprabhua a říkejte to, co řekl Kṛṣṇa. Konec. Staňte se guruem. " (Mumbáí, 15. duben 1977)
Poznámka:
1. Ve výše uvedené citaci Śrīla Prabhupāda vykládá spojení āmāra ajñāya („na můj pokyn") jako „Co říkám, to dělejte". To je významné vzhledem ke scestnému výkladu ṛtvik-vādīch, že „na můj pokyn" znamená „jen, když já nařídím". Śrīla Prabhupāda to vykládá jinak. Dokonce říká, co je pokyn: „A jak zní Tvoje ajñā?" Yāre dekha tāre kaha kṛṣṇa-upadeśa. Konec. Všechno je v Bhagavad-gītě. Vy jen opakujte. To je vše."
2. Někdo by si mohl představovat, že výše zmíněný guru je śikṣā-guru, nikoliv dīkṣā-guru. Śrīla Prabhupāda však toto téma objasnil použitím výrazu: „Proč vy nejste? Jste moji žáci... Jaký otec, takový syn." Śrīla Prabhupāda citací tohoto anglického přísloví označuje sebe za otce a své (dīkṣā-) žáky za své syny. Jako dīkṣā-guru pro své žáky říká „jaký otec, takový syn", což ukazuje, že hovoří o svých žácích jako o budoucích dīkṣā-guruech.
5
Ignorování výroků Śrīly Prabhupādy, že stát se duchovním mistrem není obtížné
„Pán Caitanya říká: ,Nechť se každý z vás stane duchovním mistrem, každý z vás. Proč jeden, dva? Každý z vás.' ,Ó, být duchovní mistr je velmi obtížná práce.' Ne. Není to obtížná práce. Caitanya Mahā... āmāra ajñāya: jen se snažte plnit Můj pokyn. To je vše. Potom se stanete duchovním mistrem." (Columbus, 9. květen 1969)
6
Ignorování výroku Śrīly Prabhupādy, že neosvobození oddaní, kteří přísně následují paramparu, jsou přesto kvalifikovaní jednat jako dīkṣā-guruové
„Osoba, která je osvobozeným ācāryou a guruem, se nemůže dopustit žádné chyby, ale existují méně kvalifikované nebo neosvobozené osoby, které mohou přesto jednat jako guru a ācārya přísným následováním učednické posloupnosti." (New York, 26. duben 1968)
„Existuje mnoho kvalifikací. Člověk však nemusí mít všechny. Může to být prvotřídní darebák, ale přesto se může stát duchovním mistrem. Jak? Āmāra ajñāya. Když následujete to, co Kṛṣṇa a Caitanya Mahāprabhu říkají, stanete se duchovním mistrem. Člověk může být z hmotného hlediska prvotřídní darebák, ale pokud jen přísně následuje vše, co řekl Caitanya Mahāprabhu nebo Jeho zástupce, duchovní mistr, může se stát guruem. Není to tedy příliš obtížné. Člověk by si neměl myslet: Já nejsem kvalifikovaný stát se guruem! Ne, jste kvalifikovaní, pokud přísně následujete systém parampary. Pak jste kvalifikovaní. To je vše." (Londýn, 22. srpen 1973)
7
Ignorování toho, že Śrīla Prabhupāda použil rozkazovací způsob (a tedy důraz) ve spojitosti s tím, aby se jeho žáci stávali v budoucnosti duchovními mistry
V následujících citátech Śrīla Prabhupāda používá dvakrát přikazovacího tvaru „měl by".
„Já jsem jim také zavázán, protože mi pomáhají v této misijní práci. Zároveň je všechny požádám, aby se stali duchovním mistrem. Každý z vás by měl být příštím duchovním mistrem." (Hamburg, 5. září 1969)
„Od pravého duchovního mistra získáte poznání, protože je předkládá tak, jak je obdržel od svého duchovního mistra. Nic neubírá ani nepřidává. To je pravý duchovní mistr. A to je velmi snadné. Stát se duchovním mistrem není příliš těžké. Budete se muset stát duchovním mistrem. Vy, všichni moji žáci, každý by se měl stát duchovním mistrem. Není to obtížné. Obtížné to je, když si něco vymýšlíte. Ale pokud jednoduše představujete vše, co jste slyšeli od svého duchovního mistra, je to velmi snadné." (Londýn, 22. srpen 1973)
8
Ignorování výrazu Śrīly Prabhupādy „Nepotřebujete rozsáhlou definici"
„...guru znamená věrný služebník Boha, jednoduché. Nepotřebujete rozsáhlou definici toho, co je guru. Védské poznání vám tedy naznačuje tad-vijñānārtham. Jestli chcete znát vědu o duchovním životě, tad-vijñānārtham sa gurum eva abhigacchet, musíte se obrátit na gurua.. A kdo je guru? Guru znamená ten, kdo je věrným služebníkem Boha. Velmi jednoduché." (přednáška Śrīly Prabhupādy, 12. červenec 1975)
Velmi jednoduché.
9
Ignorování silné touhy Śrīly Prabhupādy, aby jeho žáci jednali jako zasvěcující duchovní mistři po jeho fyzickém odchodu
„Co se týče jmenování nástupce, duchovní mistr autorizuje každého svého žáka. Je však na žákovi, aby pokyn vykonal, ať je toho schopen, nebo ne. Duchovní mistr nikomu nestraní, aby jednoho určil a druhého zavrhl. Může to udělat. Pokud není ten druhý kvalifikovaný, může to udělat. Jeho záměr to však není. Chce, aby se každý jeho žák stal tak mocným jako on nebo ještě více. To je jeho touha. Tak jako otec chce, aby se každý syn stal stejně nebo více kvalifikovaným než otec. Je ale na studentovi či synovi, aby tohoto standardu dosáhl." (San Diego, 29. červen 1972)
10
Ignorování učení Śrīly Prabhupādy, že žák by neměl zasvěcovat za fyzické přítomnosti duchovního mistra jen kvůli etiketě
„Každý zasvěcený může zasvěcovat žáky. Z hlediska etikety to však nedělají v přítomnosti svého duchovního mistra. Taková je etiketa. Jinak jsou kompetentní. Mohou zasvěcovat žáky a šířit, jsou kompetentní zasvěcovat." (Detroit, 18. červenec 1971)
„Od každého studenta se očekává, že se stane ācāryou. Ācārya znamená ten, kdo zná pokyny písem, v životě je prakticky následuje a učí jim své žáky...
Neochvějně se cvičte a pak budete pravý guru a budete moci přijímat žáky podle stejné zásady. Z hlediska etikety je zvykem, že za života vašeho duchovního mistra přivádíte kandidáty na žáky k němu a za jeho nepřítomnosti či po odchodu můžete přijímat žáky bez jakéhokoliv omezení. To je zákon učednické posloupnosti. Chci vidět, jak se moji žáci stávají pravými duchovními mistry a mohutně šíří vědomí Kṛṣṇy. To učiní mě i Kṛṣṇu velmi šťastnými." (Nové Dillí, 2. prosinec 1975)
11
Ignorování vysvětlení Śrīly Prabhupādy, že každý, kdo dokáže ovládnout šest žádostí, je kvalifikovaný zasvěcovat žáky po celém světě
„Rūpa Gosvāmī tedy říká, kdo může být duchovním mistrem. Uvedl tedy konkrétně tuto definici, že ten, kdo ovládá jazyk, řeč, mysl, žaludek, genitálie a hněv. Pokud někdo ovládá těchto šest věcí, může se stát duchovním mistrem. Pṛthivīṁ sa śiṣyāt: Je mu dovoleno zasvěcovat žáky po celém světě.' Jinak ne." (Montreal, 9. červenec, 1968)
12
Ignorování učení Śrīly Prabhupādy, že člověk se musí fyzicky obrátit na žijícího gurua (vapuḥ), aby porozuměl duchovnímu učení (vāṇī)
„...uvádí se tene brahma hṛdā ādi-kavaye, hṛdā: „srdcem". Protože Kṛṣṇa je v srdci každé bytosti. Ve skutečnosti je On duchovní mistr, caitya-guru. Aby nám pomohl, vychází ven jako fyzický duchovní mistr.
A proto sākṣād dharitvena sama... Duchovní mistr je představitelem Kṛṣṇy. Kṛṣṇa posílá nějakého upřímného oddaného, aby jednal Jeho jménem, a proto je duchovním mistrem. To je systém paramparā.11 (Řím, 28. květen 1974)
„...Bůh se nazývá caitya-guru, duchovní mistr v srdci. A fyzický duchovní mistr je milost Boha. Když Bůh vidí, že jste upřímní, dá vám duchovního mistra, který vám může poskytnout ochranu. Pomůže vám zevnitř a zvenčí, zvenčí ve fyzické podobě duchovního mistra a zevnitř jako duchovní mistr v srdci." (Řím, 23. květen 1974)
„Kṛṣṇa je první duchovní mistr, a když se začneme více zajímat, musíme jít za fyzickým
duchovním mistrem. To přikazuje tento verš:
tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ
Nyní Kṛṣṇa radí, že ,Chcete-li znát tuto transcendentální vědu, snažte se jen na někoho obrátit.' Praṇipātena. Praṇipātena, paripraśnena a sevayā. Co je praṇipāta? Praṇipāta znamená odevzdání se. Odevzdání se. Musíte si vybrat osobu, které se můžete odevzdat, protože nikdo se nikomu neodevzdává rád. Máme...
...Existuje běžná propaganda, že ,K duchovní realizaci není třeba duchovního mistra.' Pokud však jde o védskou literaturu, pokud jde o Bhagavad-gītu, pokud jde o Bhāgavatam, pokud jde o Upaniṣady a védskou literaturu, ty to neuvádějí. Říkají, že duchovní mistr je třeba. Vezměte například Upaniṣady, védské Upaniṣady. Ve védských Upaniṣadách je řečeno tad-vijñānārtham sa gurum evābhigacchet, śrotriyam brahma-niṣṭham, tato mantra, že ,Pokud se chcete naučit tomuto transcendentálnímu tématu, pak... ' Nejdříve se říká, že pokud se chcete naučit tomuto tématu. Také v hmotném světě, předpokládejme, že se chci učit hudebnímu umění. Potom musím vyhledat někoho, kdo je hudebník. Bez společnosti hudebníka se nikdo nedokáže naučit hudebnímu umění. Nebo jakémukoliv jinému umění. Předpokládejme, že se chcete stát inženýrem. Musíte tedy vstoupit do inženýrské nebo technické koleje a v ní se učit. Nikdo se nemůže stát lékařem pouze tím, že si koupí na trhu knihu a bude ji doma číst. To není možné. Musíte se nechat zapsat do lékařské koleje a podstoupit výchovu a praktické zkoušky, mnoho věcí. Pouhým zakoupením knihy to není možné. Podobně když se chcete naučit Bhagavad-gītu nebo jakékoliv jiné transcendentální téma, zde je pokyn samotného Pána Kṛṣṇy. Pán Kṛṣṇa samotný, protože je mluvčím této Bhagavad-gīty, říká, že tad viddhi praṇipātena paripraśnena sevayā. Musíte jít za osobou, jíž se můžete odevzdat. To znamená, že se musíte ujistit: ,Kdo je ta pravá osoba, která mě může poučit o Bhagavad-gītě nebo jakékoliv jiné védské literatuře nebo jakémkoliv písmu?' A ne že budete hledat osobu podle své nálady.
...Nejen se odevzdat, ne slepě se odevzdat. Musíte být schopni se ptát. Paripraśna. Další kvalifikací je paripraśna. Paripraśna znamená dotazování se. Bez dotazování se nemůžete dělat pokrok. Tak, jako je velmi inteligentní student ve škole, který se ptá učitele. Dokonce i chlapec, dítě, když se ptá otce ,Ó otče, co je to? Co je tohle?', je velmi inteligentní. Velmi inteligentní. Dotazování se je nutné, ne pouze praṇipāta... ,Ó, našel jsem velmi dobrého duchovního mistra, velmi učeného a velmi dobrého. V pořádku. Odevzdal jsem se. To je vše, co musím udělat.' Ne. To není... Můžete mít velmi dobrého duchovního mistra, ale pokud nemáte schopnost dotazovat se, nemůžete udělat pokrok. Musí zde být dotazy. Ale dotazovat se, jak se dotazovat? Ne vyzývavě. Ne dotazy typu ,Podívám se, co to je za duchovního mistra. Vyzvu ho a položím mu nějaké nemístné otázky a budu říkat nesmysly, tak a onak.' Ó, to neudělá... Dotazy k tématu. Paripraśna znamená dotazováníse na téma a tím by měla být seva. Seva znamená služba. Ne, že ,Ó, ptal jsem se na tolik věcí takové a takové osoby. Ó, nic jsem nezaplatil a nevykonal žádnou službu, takže jsem na tom získal.' Ne. Bez služby bude vaše dotazováníse marné. Takže tu musí být tři věci." (New York, 14. srpen 1966)
„ Guru musí přicházet systémem parampary. Pak je pravý. Jinak je to darebák. Musí přicházet systémem parampary, a abyste pochopili tad-vijñānaṁ, transcendentální vědu, musíte se obrátit na gurua. Nemůžete říci: ,Mohu tomu porozumět doma.' Ne. To není možné. Tak zní pokyn všech śāster." (Haidarábád, 19. srpen 1976)
„Čtením nemůžete pochopit. Tad-vijñānārtham sa gurum evābhigacchet. To je také vidhilīn. Pro pochopení té vědy je třeba jít za guruem.11 (Mumbáí, 8. leden 1977)
13
Ignorování „tajemství úspěchu" v duchovním životě daného Śrīlou Prabhupādou
„Jak se tedy každý může stát duchovním mistrem? Duchovní mistr musí mít dostatečné poznání a tolik dalších kvalifikací. Ne. I bez jakýchkoliv kvalifikací se lze stát duchovním mistrem. Jak? Proces je, Caitanya Mahāprabhu říká, āmāra ajñāya: ,Na Můj pokyn.' To je klíčový bod. Člověk se nestane duchovním mistrem na základě svých nálad. To není duchovní mistr. Musí dostat příkaz od vyšší autority. Potom je duchovní mistr. Āmāra ajñāya. Jako v našem případě. Naše nadřízená autorita, náš duchovní mistr, mi přikázal: ,Snaž se kázat toto poselství, vše, co ses ode mě naučil, v angličtině.' Tak jsme se o to pokusili. To je vše. Ne že jsem velmi kvalifikovaný. Jedinou kvalifikací je, že jsem se snažil vykonat pokyn vyšší autority. To je vše. To je tajemství úspěchu." (Londýn, 3. srpen 1973)
„Náš proces je evaṁ paramparā-prāptam imaṁ rājaṛṣayo viduḥ. Paramparā. To, co řekl Kṛṣṇa, bude říkat učednická posloupnost. Oni však říkají něco jiného. Proto je nepřijímáme jako pravé. Nejsou praví." (Paříž, 13. srpen 1973)
14
Ignorování výkladu Śrīly Prabhupādy k verši kibā vipra kibā nyāsī předkládání výkladu, který je v přímém rozporu s výkladem Śrīly Prabhupādy
Ve snaze vyhnout se opakovaným pokynům Śrīly Prabhupādy a Śrī Caitanyi Mahāprabhua stát se guruem, zastánci ṛtvikismu předkládají všeobecný výklad, že ať je tento pokyn uveden kdekoliv, nemůže se týkat dīkṣā-gurua, ale jen śikṣā-gurua. V následujícím výkladu Śrīla Prabhupāda cituje svého duchovního mistra, který přímo vyvrací tvrzení, že pokyn stát se guruem se nemůže týkat dīkṣā-gurua:
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura také říká, že se člověk může stát duchovním mistrem jako vartma-pradarśaka-guru, dīkṣā-guru nebo śikṣā-guru, ať už je v postavení brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi, śūdry, brahmacārīho, vānaprasthy, gṛhasty nebo sannyāsīho, pokud je obeznámen s vědou o Kṛṣṇovi. Duchovní mistr, který nás jako první poučí o duchovním životě, se nazývá vartma-pradarśaka-guru, duchovní mistr, který zasvěcuje podle pravidel śāster, se nazývá dīkṣā-guru a duchovní mistr, který nás poučuje, abychom dělali pokrok, se nazývá śikṣā-guru...
kibā vipra, kibā nyāsī, śūdra kene naya
yei krsna-tattva-vettā, sei 'guru ' haya
Slovo guru se vztahuje stejně na vartma-pradarśaka-gurua, śikṣā-gurua i na dīkṣā-gurua. Dokud nepřijmeme tuto zásadu zavedenou Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, nemůže se hnutí pro vědomí Kṛṣṇy šířit po celém světě tak, jak si to Śrī Caitanya Mahāprabhu přál: pṛthivīte āche yata nagarādi-grāma sarvatra pracāra haibe mora nāma. Učení Śrī Caitanyi Mahāprabhua se musí šířit po celém světě." (Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 8.128, výklad)
15
Ignorování zájmu Śrīly Prabhupādy na výchově duchovních mistrů
„Od každého studenta se očekává, že se stane ācāryou. Ācārya znamená ten, kdo zná pokyny písem, v životě je prakticky následuje a učí jim své žáky...
Neochvějně se cvičte a pak budete pravý guru a budete moci přijímat žáky podle stejné zásady. Z hlediska etikety je zvykem, že za života vašeho duchovního mistra přivádíte kandidáty na žáky k němu a za jeho nepřítomnosti či po odchodu můžete přijímat žáky bez jakéhokoliv omezení. To je zákon učednické posloupnosti. Chci vidět, jak se moji žáci stávají pravými duchovními mistry a mohutně šíří vědomí Kṛṣṇy. To učiní mě a Kṛṣṇu velmi šťastnými." (Nové Dillí, 2. prosinec 1975)
„evaṁ paramparā-prāptam imaṁ rājaṛṣayo viduḥ. Musíme tedy následovat ācāryu. Když jej následujeme plně, na sto procent, můžete také jednat jako ācārya. To je proces. Nebuďte nezralým ācāryou. Nejprve následujte pokyny ācāryi a staňte se zralými. Lepší je stát se ācāryou až potom. Máme tedy zájem připravovat ācāryi, ale etiketa praví, že alespoň dokud je guru přítomen, člověk by se ācāryou neměl stávat." (Mayāpur, 6. duben 1975)
16
Ignorování mise Śrīly Prabhupādy, aby se jeho následovníci stali guruy
„Na Můj pokyn se staň guruem a osvoboď tuto zemi. To byla také mise mého Gurua Mahārāje a je to i moje mise. Pokud to učiníte i svou misí, přivedete svůj život k dokonalosti." (Nové Dillí, 1. září 1975)
17
Ignorování skutečnosti, že touha a pokyn gurua jsou totéž
Někteří ṛtvik-vādī někdy nepravdivě tvrdí, že Śrīla Prabhupāda „nenařídil", že by jeho žáci měli po jeho odchodu zasvěcovat.
Ve skutečnosti Śrīla Prabhupāda své žáky požádal, aby byli guruy.
„To je moje žádost k tobě, že by ses měl chopit této příležitosti a stát se duchovním mistrem všech lidí." (New York, 29. červenec 1966)
„Já jsem jim také zavázán, protože mi pomáhají v této misijní práci. Zároveň je všechny požádám, aby se stali duchovním mistrem. Každý z vás by měl být příštím duchovním mistrem." (Hamburg, 5. září 1968)
Budete se muset stát duchovním mistrem. Vy, všichni moji žáci, každý by se měl stát duchovním mistrem." (Londýn, 22. srpen 1973)
Śrīla Prabhupāda používal výrazy žádost a příkaz (také žádat, prosit) jako synonyma v souvislosti s guruem žádajícím svého žáka (své žáky). Zde jsou některé citace:
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, guru, žádající/přikazující, aby jeho žáci vytvořili GBC (Správní radu):
„Můj Guru Mahārāja kvůli tomu často bědoval a uvažoval, že pokud alespoň jeden člověk pochopí princip kázání, jeho mise bude úspěšná... Přesto žádal své žáky, aby vytvořili silnou Správní radu pro kázání učení Caitanyi Mahāprabhua. Nikdy nikoho nedoporučil, aby se stal ācāryou Gauḍīya Maṭhu. Śrīdhara Mahārāja je však zodpovědný za neuposlechnutí tohoto příkazu Gurua Mahārāje a on a ostatní, kdo jsou již mrtví, si bezdůvodně mysleli, že zde musí být jeden ācārya.11 (dopis Rūpānugovi, 74-04-28)
Paraśurāma, guru, žádající/přikazující Bhīṣmadevovi, aby se oženil s Ambou:
„Když se Bhīṣma odmítl oženit s Ambou, která ho chtěla za manžela, navštívila Ambā Paraśurāmu a on na její přání požádal Bhīṣmadevu, aby ji přijal za manželku. Přestože byl jedním z duchovních mistrů Bhīṣmadevy, Bhīṣma jeho příkazu neuposlechl." (Śrīmad-Bhāgavatam 1.9.6-7, výklad)
Brahmā, otec a guru, žádající/přikazující Nāradovi Munimu, aby kázal:
„Nāradu proto jeho duchovní mistr žádá [či mu přikazuje], aby tuto vědu předložil s odhodláním a dobře promyšleným plánem. Nikdy mu nedoporučoval, aby si kázáním Bhāgavatamu vydělával na živobytí, ale nařídil mu, aby vzal celou věc velice vážně a přijal ji jako svoje poslání." (Śrīmad-Bhāgavatam 2.7.52, výklad)
Brahmā žádající/přikazující, aby se Kumārové stali gṛhasty:
„Kumārové, čtyři synové Brahmy, nechtěli zakládat vlastní rodiny ani na žádost svého velkého otce. Ten, kdo se vážně snaží dosáhnout osvobození z hmotného otroctví, by se neměl zaplétat do iluzorních rodinných vztahů. Někdo se může zeptat, jak mohli Kumārové odmítnout nařízení Brahmy, který byl jejich otcem a navíc stvořitelem vesmíru." (Śrīmad-Bhāgavatam 3.12.5, výklad)
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, guru, žádající/přikazující Śrīlovi Prabhupādovi, aby kázal:
„Jednou jsme měli příležitost setkat se s Viṣṇupādou Śrī Śrīmad Bhaktisiddhántou Sarasvatīm Gosvāmīm Mahārājem, a hned jak nás poprvé spatřil, požádal tuto bezvýznamnou duši, aby kázala jeho poselství v západních zemích. Nebylo to nijak připravené, ale on si to z nějakého důvodu přál a jeho milostí se nyní věnujeme plnění jeho pokynu, jenž nás transcendentálně zaměstnává a osvobozuje nás od vykonávání hmotných činností." (Śrīmad-Bhāgavatam 3.22.5, výklad)
Brahmā žádající/přikazující, aby se Kumārové stali gṛhasty:
„Když se Kumārové narodili z těla Pána Brahmy, jejich otec je požádal, aby se oženili a zvýšili počet obyvatelstva. Na počátku stvoření byl velký nedostatek obyvatel; proto Pán Brahmā plodil jednoho syna za druhým a nařizoval jim, aby ho následovali." (Śrīmad-Bhāgavatam 4.22.6, výklad)
Pán Kṛṣṇa žádající/přikazující, aby Satrājit dal svůj drahokam králi Ugrasenovi:
„Kṛṣṇa tedy požádal Satrājita s odvoláním na pravidlo, že všechno nejlepší se má dát králi, aby drahokam Syamantaka daroval králi Ugrasenovi. Satrājit se však následkem uctívání polobohů stal příliš velkým materialistou, a místo aby vyhověl Kṛṣṇově žádosti, považoval za moudřejší uctívat drahokam, aby získal svých 80 kg zlata denně... Satrājit ale odmítl poslechnout Kṛṣṇův příkaz a drahokam nevydal." (Kṛṣṇa, kap. 56)
Pán Kṛṣṇa žádající/přikazující, aby Sahadeva (Jarāsandhův syn) prokázal úctu králům:
„Pán Kṛṣṇa požádal Sahadevu, syna krále Jarāsandhy, aby je zásobil vším nezbytným a prokázal jim veškerou úctu. Sahadeva jim na Kṛṣṇův pokyn vzdal úctu a obdaroval je ozdobami, šaty, girlandami a dalšími náležitostmi." (Kṛṣṇa, kap. 73)
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, guru, žádající/přikazující/poučující, aby jeho žáci vytvořili GBC:
„Jedna strana přísně následovala pokyny Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura, zatímco druhá skupina si vytvořila vlastní představy o tom, jak plnit jeho touhy. Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v době svého odchodu požádal všechny své žáky, aby vytvořili správní radu a vzájemně spolupracovali na kazatelských činnostech. Žádné konkrétní osobě neřekl, aby se stala dalším ācāryou. Okamžitě po jeho odchodu si však vedoucí tajemníci začali dělat neautorizované plány, jak zaujmout postavení ācāryi, a tak se kvůli sporu, kdo bude dalším ācāryou, rozdělili na dva tábory. Obě strany se nakonec staly asāra, neužitečné, kvůli tomu, že byly neautorizované, protože nejednaly podle nařízení duchovního mistra. Navzdory pokynu duchovního mistra vytvořit správní radu a vykonávat misionářské činnosti Gauḍīya Maṭhu se začaly tyto dvě neautorizované strany soudit, což pokračuje ještě i dnes, po čtyřiceti letech, a stále bez výsledku." (Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 12.8, výklad)
Pán Caitanya žádající/přikazující, aby Gadādhara Paṇḍita šel do Purī:
„Śrī Caitanya Mahāprabhu požádal Gadādhara Paṇḍita, aby se vrátil do Nīlācaly, Jagannātha Purī, ten však tohoto příkazu neuposlechl." (Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 16, souhrn kapitoly)
Prvotřídní žák splní touhu svého gurua, aniž by o to byl požádán; žák druhé třídy splní jen pokyn gurua, ale nechápe jeho touhu, a žák třetí třídy nesplní pokyn gurua, ani když dostane pokyn. Śrīla Prabhupāda sám nezdůrazňoval rozdíl mezi splněním pokynu a splněním tužeb gurua či Pána. Jednoduše to neodpovídá způsobu, kterým Śrīla Prabhupāda používal jazyk.
„Toto je dokonalý závěr: ,Splním touhu Kṛṣṇy.' Kṛṣṇa však není přede mnou fyzicky přítomen. ,Jak se tedy dozvím, co si Kṛṣṇa přeje?' To není příliš těžké. Je zde Kṛṣṇův představitel, duchovní mistr. Pokud splníte touhu duchovního mistra, pak splníte touhu Kṛṣṇy. Yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ. To uvádí Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura. Pokud potěšíte svého duchovního mistra, budete vědět: ,Potěšil jsem Kṛṣṇu.' Yasya prasādād bhagavat-prasādo yasyāprasādān na gatiḥ kuto 'pi: ,Pokud svého duchovního mistra neuspokojíte, nikam se nedostanete. Jste ztraceni.' Proto jsme včera vysvětlovali deset druhů přestupků. Přestupek guroravajñā, neuposlechnout pokyn gurua, je z těchto deseti velmi závažný. To je výrok śāstry. " (přednáška Śrīly Prabhupādy, Mayāpur, 28. říjen 1974)
Śrīla Prabhupāda nás nejprve učí, že plněním touhy duchovního mistra těšíme Kṛṣṇu. Poté zmiňuje opak. Dále říká „proto" a hovoří o neposlušnosti vůči „příkazu gurua!1 Praví, že neplněním guruovy touhy nelze gurua potěšit, což dále klade na roveň neposlušnosti příkazu gurua.
Zde je další případ podobného užití Śrīlou Prabhupādou:
„Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl rozšířit učení bhakti po celém světě (pṛthivīte āche yata nagarādi grāma). Proto oddaní v tradici vědomí Kṛṣṇy musí jít do různých částí světa a kázat, jak přikázal duchovní mistr. To Śrī Caitanyu Mahāprabhua potěší." (Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 4.144)
Zde Śrīla Prabhupāda nejprve říká, že Pán Caitanya „chtěl" rozšířit učení bhakti po celém světě. To je výrok o Pánově přání. Potom říká „proto" oddaní musí jít a kázat. To je výrok vyjadřující příkaz. Slovo „proto" je významné, protože příkaz vyplývá z přání. Pro vyřešení pře, zda Śrīla Prabhupāda považoval své žáky za kompetentní zasvěcovat, nebo ne, je zde vysvětlení od Jeho Božské Milosti:
„Každý zasvěcený může zasvěcovat žáky. Z hlediska etikety to však nedělají v přítomnosti svého duchovního mistra. Taková je etiketa. Jinak jsou kompetentní. Mohou zasvěcovat žáky a šířit, jsou kompetentní zasvěcovat." (Detroit, 18. červenec 1971)
Všimněte si prosím, že to Śrīla Prabhupāda uvedl již v roce 1971.
Někteří tvrdí, že śikṣā Śrīly Prabhupādy v podobě jeho učení je dostupná každému, a to samo o sobě stačí. Śrīla Prabhupāda nás však učí, že pouhá śikṣā od ācāryi (který je neprojevený pro naše fyzické smyslové vnímání) či dokonce od Nejvyšší Osobnosti Božství (jehož přímá sac-cid-ānanda vigraha je také neprojevená pro naše fyzické smyslové vnímání) nestačí. Potřebujete „se obrátit" na osobního duchovního mistra.
„Člověk se na něho musí obrátit. Sanātana Gosvāmī nás učí vaiṣṇavskému principu, že člověk by se měl obrátit na vhodného duchovního mistra. On se tedy obrací na Caitanyu Mahāprabhua. Někdo tedy může namítat: ,Kde je dnes Caitanya Mahāprabhu? Kde je dnes Kṛṣṇa?' Na tom nezáleží. Kṛṣṇova slova zde jsou. Slova Caitanyi Mahāprabhua jsou zde. Pokyny jsou zde. Pokud tedy následujeme vedení a pokyny Caitanyi Mahāprabhua nebo Kṛṣṇy, pod vedením nadřízeného, pravého duchovního mistra, pak se sdružujeme s Kṛṣṇou nebo Caitanyou Mahāprabhuem bez jakékoliv odchylky." (Vṛndāvan, 19. říjen 1972)
18
Ignorování jednoduché definice gurua dané Śrīlou Prabhupādou
„Vidíte sice, že se z hmotného hlediska narodil a chováním se podobá ostatním lidem, ale protože říká tutéž pravdu, jak ji uvádějí Vedy či Nejvyšší Osobnost Božství, je guru. Jelikož nedělá žádné náladové změny, proto je guru. To je definice. Je to velmi prosté." (Haidarábád, 19. srpen 1976)
19
Ignorování výslovných závěrečných pokynů Śrīly Prabhupādy o zasvěcování po jeho fyzickém odchodu
„Když nařídím ,Staň se guruem,' stane se řádným guruem. To je vše. Stane se žákem mého žáka. Tak to je." (Vṛndāvan, 28. květen 1977)
„A Caitanya Mahāprabhu říká, āmāra ajñāya guru hāñā. Dokáže porozumět příkazu Caitanyi Mahāprabhua, může se stát guruem. Neboli ten, kdo porozumí příkazu svého gurua, téže parampary, může se stát guruem. A proto některé z vás vyberu." (Vṛndāvan, 28. květen 1977)
20
Scestný výklad výrazu Śrīly Prabhupādy „duchovní mistr", aby znamenal śikṣā-guru, a ne dīkṣā-guru
„Každý, kdo následuje příkaz Pána Caitanyi pod vedením Jeho pravého představitele, se může stát duchovním mistrem a přeji si, aby se všichni moji žáci v mé nepřítomnosti stali pravými duchovními mistry a šířili vědomí Kṛṣṇy po celém světě." (dopis Śrīly Prabhupādy Madhusūdanovi, 2. listopad 1967)
Ṛtvik-vādī se snaží znevážit výše uvedený citát tvrzením, že Śrīla Prabhupāda měl na mysli śikṣā-gurua, ne dīkṣā-gurua. Tento argument vyvrací skutečnost, že Śrīla Prabhupāda říká „v mé nepřítomnosti" - to jest po jeho fyzickém odchodu. Jeho žáci již jednali jako śikṣā-guruové, jako kazatelé.
„Já jsem jim také zavázán, protože mi pomáhají v této misijní práci. Zároveň je všechny požádám, aby se stali duchovním mistrem. Každý z vás by měl být příštím duchovním mistrem." (Hamburg, 5. září 1968)
Všimněte si, že Śrīla Prabhupāda říká „příštím". To znamená, že jeho žáci by ho měli následovat jako dīkṣā-guruové. Pokud by poukazoval jen na to, že se jeho žáci stávají śikṣā-guruy, jak ṛtvik-vādī tvrdí, použití výrazu „příštím" se stává nadbytečným, jelikož jako śikṣā-guruové již jednali.
21
Zesměšňování systému mnoha guruů, který si Śrīla Prabhupāda přál
Śrīla Prabhupāda chtěl mnoho zasvěcujících guruů v ISKCONu po svém odchodu. Ṛtvik-māyā-vādī, aby zlehčili přímé pokyny Śrīly Prabhupādy, neuctivě a scestně označují systém, který náš zakladatel-ācārya chtěl, jako N.S.M.A. (následnický systém mnoha ācāryů). Nechme však Śrīlu Prabhupādu samotného hovořit o tom, co chtěl. Následující výňatek je z přednášky Śrīly Prabhupādy v Mayāpuru 6. dubna 1975. Přítomni byli členové GBC, mnoho chrámových prezidentů a sannyāsīch a značné procento celkového členstva ISKCONu.
Prabhupāda: Musíme tedy následovat ācāryu. Když jej následujeme plně, na sto procent, můžete také jednat jako ācārya. To je proces. Nebuďte nezralým ācāryou. Nejprve následujte pokyny ācāryi a staňte se zralými. Lepší je stát se ācāryou až potom. Máme tedy zájem připravovat ācāryi, ale etiketa praví, že alespoň dokud je guru přítomen, člověk by se ācāryou stávat neměl. Neměl by, ani když je připravený, neboť etiketa je, že když někdo přijde pro zasvěcení, povinností takové osoby je přivést uchazeče ke svému ācāryovi. Ne že „Nyní za mnou chodí lidé, tak se mohu stát ācāryou.“11 To je avamanya. Nāvamanyeta karhicit. Neporušujte etiketu. Nāvamanyeta. To způsobí poklesnutí. Nikdo z našich duchovních bratrů, kteří nyní jednají jako ācāryové, tak v dobách našeho Gurua Mahārāje nejednali. To etiketa neuvádí. Ācāryam māṁ vijānīyāt na avaman... To je urážka. Pokud urazíte svého ācāryu, je s vámi konec. Yasya prasādād bhagavat-prasādo yasya aprasādāt na gatih kuto 'pi - konec. Pokud neuspokojíte svého ācāryu, je s vámi konec. Proto se říká, Caitanya Mahāprabhu říká všem ācāryům... Nityānanda Prabhu, Advaita Prabhu a Śrīvāsādi-gaura-bhakta-vṛnda, ti všichni nesou pokyny Śrī Caitanyi Mahāprabhua. „Snažte se tedy následovat cestu ācāryů. Pak bude život úspěšný.
A stát se ācāryou není příliš obtížné. Nejdříve ze všeho, abyste se stali velmi věrným služebníkem svého ācāryi, přísně následujte to, co říká. Snažte se ho potěšit a šiřte vědomí Kṛṣṇy. To je vše. Není to vůbec obtížné. Snažte se následovat pokyn svého Gurua Mahārāje a šiřte vědomí Kṛṣṇy. To je pokyn Pána Caitanyi. Āmāra ajñāya guru hāñā tāra' ei deśa, yāre dekha tāre kaha 'kṛṣṇa'-upadeśa: „Následováním Mého pokynu se staň guruem." A pokud přísně následujeme systém ācāryů a snažíme se co nejlépe šířit pokyn Kṛṣṇy... Yāre dekha tāre kaha kṛṣṇa-upadeśa. Existují dva druhy kṛṣṇa-upadeśi. Upadeśa znamená pokyn. Pokyn daný Kṛṣṇou, to je 'kṛṣṇa'-upadeśa, a pokyn týkající se Kṛṣṇy, to je také 'kṛṣṇa'-upadeśa. Kṛṣṇasya upadeśa iti kṛṣṇa-upadeśa. Samāsa, śāsti-tat-puruṣa-samāsa. A Kṛṣṇa viṣayā upadeśa, to je také Kṛṣṇa upadeśa. Bāhu- vrīhi -samāsa. To je způsob analýzy sanskrtské gramatiky. Kṛṣṇova upadeśa je Bhagavad-gīta. Pokyn dává přímo. Ten, kdo tedy šíří Kṛṣṇa-upadeśu, ať jen opakuje to, co řekl Kṛṣṇa, a pak se stane ācāryou. Nijak obtížné. Vše je tam uvedeno. Musíme jen opakovat jako papoušek. Ne tak docela jako papoušek. Papoušek nerozumí významu; jen mluví. Měli byste však pochopit i význam; jak jinak můžete vysvětlovat? Chceme tedy šířit vědomí Kṛṣṇy. Pouze se připravte na to, abyste dokázali pěkně opakovat Kṛṣṇovy pokyny, bez jakéhokoliv zkreslení. Pak, v budoucnu... Dejme tomu, že nyní máte deset tisíc. Rozšíříme to na sto tisíc. To je třeba. Potom sto tisíc na milión a milión na deset miliónů.
Oddaní: Jaya!
Prabhupāda: Nebude tedy nedostatek ācāryů a lidé porozumí vědomí Kṛṣṇy velmi snadno. Vytvořte takovou organizaci.
Zde je tedy přímý pokyn Śrīly Prabhupādy: „Vytvořte takovou organizaci", organizaci, v níž „nebude nedostatek ācāryů".