Jayapatākā Svāmī
Princip 1: Ṛtvik-māyā-vāda
Princip 2: Ṛtvik-māyā-vādī vaiṣṇava-aparādhī. (ṛtvik-māyā-vādī urážejí vaiṣṇavy.) 
Princip 3: Ṛtvik-māyā-vādī-bhāṣya śunile guru-bhakti sarva-nāśa (Budete-li naslouchat slovům ṛtvik-māyā-vādīch, ztratíte svoji guru-bhakti, oddanost ke svému duchovnímu mistrovi.)
Princip 4: Nahi nahi rakṣati dukṛn-karaṇe, bhaja govindam bhaja govindam govindam bhaja  mūḍha-mate... (či) Tarka rahu dur (ṛtvik-māyā-vāda nemůže svými spletitými argumenty a logikou zakrýt správné učení sādhua, śāstry a gurua.)
Princip 5: Ṛtvik-māyā-vādī chtějí, aby Śrīla Prabhupāda osobně trpěl za hříchy celého světa. 
Princip 6: Ṛtvik-māyā-vādī přeskakují gurua.

22
Princip 1: Ṛtvik-māyā-vāda

Māyā znamená to, co není. Výmysl o post-samādhi ṛtvikovi Śrīla Prabhupāda nenařídil, nikdy o něm nehovořil a nepřál si jej v žádném ze svých sdělení či dopisům oddaným. Doktrína o ṛtvikovi je tedy pouze māyā nebo vāda čili teorie, a je tedy docela příhodné, aby její zastánci byli nazýváni ṛtvik-māyā-vādī.

Vysvětlení: Śrīla Prabhupāda pravidelně a soustavně popisoval systém guru-parampary, v němž po fyzickém odchodu duchovního mistra pokračují žáci v parampaře tím, že také přijímají žáky. Śrīla Prabhupāda nikdy nehovořil o žádném jiném systému parampary. Když byl přítomen, z organizačních důvodů někdy nechal oddané pronášet svatá jména na růženci nebo provádět jisté části procesu zasvěcení svým jménem. V roce 1977, kdy byl Śrīla Prabhupāda velmi nemocný a připravoval se na odchod ze světa, také určil některé oddané, aby vybírali jména a prováděli zasvěcovací obřad jeho jménem. 28. května 1977 Śrīla Prabhupāda řekl, že dávat zasvěcení jeho jménem je pouhá formalita, protože v přítomnosti gurua by žák neměl zasvěcovat své žáky. Nikdy nikde neřekl, že tento systém by měl pokračovat po jeho fyzickém odchodu.

23
Princip 2: Ṛtvik-māyā-vādī vaiṣṇava-aparādhī (ṛtvik-māyā-vādī urážejí vaiṣṇavy)

Tak jako impersonalisté, māyāvādī, při propagaci svého scestného učení běžně kritizují Nejvyšší Osobnost Božství, ṛtvik-māyā-vādī pravidelně kritizují vaiṣṇavy. Stýkat se s ṛtvik-māyā-vādīmi je nebezpečné, neboť duchovní rostlinku zničí vaiṣṇava-aparādhy šíleného slona. Proto by jim člověk neměl naslouchat ani se s nimi sdružovat.

Vysvětlení: Kvůli nedostatku jakýchkoliv pozitivních referencí od sādhua, śāstry či gurua na systém post-samādhi zasvěcování ṛtvikem se ṛtvik-māyā-vādī snaží demoralizovat následovníky védského systému parampary - vyžívají se v tom, že jim vyprávějí o všemožných skutečných či vymyšlených nedostatcích vaiṣṇavů. Čím více se jim daří kritizovat současné vaiṣṇavy z ISKCONu nebo ostatní Gauḍīya vaiṣṇavy a hlásat skutečné či vymyšlené nedostatky, tím více cítí, že to nějak ospravedlní jejich výmysl, že Śrīla Prabhupāda by měl být dále zasvěcujícím guruem, i když takovou touhu nikdy nevyjádřil. Zdá se, že ṛtvik-māyā-vādī by mohli použít tento úskok k všeobecné diskreditaci všech ostatních vaiṣṇavů, aby nemohli být duchovními mistry, takže jediný, komu tato funkce zůstane, bude Śrīla Prabhupāda. To však vyhání lidi z ISKCONu do jiných skupin, kde se může nacházet vaiṣṇava se vznešenými vlastnostmi. Ṛtvik-māyā-vādī ignorují všechny úžasné kazatelské úspěchy mnoha kazatelů z ISKCONu a jejich přísné následování pokynů Śrīly Prabhupādy. Jednou z jejich hlavních taktik je zničit víru nevinných oddaných v guru systém ISKCONu, aby mohli zasadit semeno ṛtvického jedu.

24
Princip 3: Ṛtvik-māyā-vādi-bhāṣya śunile guru-bhakti sarva-nāśa (Budete-li naslouchat slovům ṛtvik-māyā-vādīch, ztratíte svoji guru-bhakti, oddanost ke svému duchovnímu mistrovi.)

Tak jako Pán Caitanya varoval své následovníky, aby nenaslouchali slovům impersonalistických māyāvādīch, protože by to zničilo jejich oddanost k Nejvyššímu Pánu, jsou oddaní také varováni před nasloucháním ṛtvik-māyā-vādīm, neboť to může zničit víru v duchovního mistra a oddanost k němu.

Vysvětlení: Śrīla Prabhupāda vysvětlil, že i uttama-adhikārī mohou být zmateni a poklesnout z úrovně oddanosti k Nejvyšší Osobnosti Božství, pokud vyslechnou výklady Śankarācāryi neboli impersonalismus. V praxi je vidět, že i věrní oddaní Śrīly Prabhupādy mohou být zmateni, když naslouchají výmyslům v podání slovních kejklí zastánců ṛtvika, které jsou velmi dovedně předloženy, takže oddanost k duchovnímu mistrovi a pokyny Śrīly Prabhupādy začnou být vnímány jako složité a zmatené. Tímto způsobem se ṛtvik-vādī dopouštějí přestupků vůči Śrīlovi Prabhupādovi a guru-parampaře. Uvádí se, že pra-žáci, ačkoliv mají přímý vztah śikṣi se Śrīlou Prabhupādou jako zakladatelem- ācāryou ISKCONu, by měli také, podle pokynů Śrīly Prabhupādy, sloužit pod přímým vedením dīkṣā a śikṣā-guruů v ISKCONu. Jsou-li však vystaveni vymyšleným prezentacím plným māyi v podání ṛtviků, myslí si, že jsou přímo zasvěcenými žáky Śrīly Prabhupādy. Ačkoliv Śrīla Prabhupāda chtěl mít duchovní vnuky, kteří by byli žáky jeho žáků, neposlouchají pokyn Śrīly Prabhupādy, a tak ho urážejí tím, že zavrhují svého pravého duchovního mistra. Dopouštějí se také přestupku neoprávněného zavržení duchovního mistra. Proto je naslouchání či čtení vymyšlených ṛtvických teorií velmi nebezpečné pro ty, kdo si chtějí udržet oddanost k duchovnímu mistrovi neporušenou.

25
Princip 4: Nahi nahi rakṣati dukṛn-karaṇe, bhaja govindam bhaja govindam govindam bhaja  mūḍha-mate... (či) Tarka rahu dur (ṛtvik-māyā-vāda nemůže svými spletitými argumenty a logikou zakrýt správné učení sādhua, śāstry a gurua.)

Ṛtvik-māyā-vādī zakrývají pravdu složitou a často nesprávně aplikovanou logikou a argumenty a ignorují přímé odkazy písem a pokyny Śrīly Prabhupādy, jakož i příklady
předchozích ācāryů.

Vysvětlení: Védská písma jsou základem všeho. Śrīla Prabhupāda opakovaně recitoval verš śruti-smṛti-purānādi-pañcarātra-vidhiṁ vinā aikāntikī harer bhaktir utpātāyaiva kalpate - „Oddaná služba Pánu, která ignoruje autorizovanou védskou literaturu, jako jsou Upaniṣady, Purāny a Nārada-pañcarātra, působí ve společnosti jen zbytečný rozruch." Vše v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy musí být podle śāstry. Třebaže nikde v śāstře neexistuje přímý odkaz na posmrtný systém zasvěcování, ṛtvikové zneužívají logiku kladením otázek jako: „Kde jsou v śāstře tato posmrtná zasvěcení zakázána?" Tento úskočný druh otázek svádí nevinné lidi. Tímto způsobem by šlo klást mnoho otázek jako ,kde je zakázáno provádět Julan-yātru na laně na bungee jumping'? Nikdo by nepomyslel na shození Božstev Rádhy a Kṛṣṇy z mostu na laně pro bungee jumping, i když to není zakázáno v śāstře. Jelikož by nikoho taková šílená věc nenapadla, potřeba zakazování takové věci vůbec nevyvstane. Existuje zavedený systém, jakým śāstra předepisuje vykonávat Julan-yātru, a proto se tak provádí. Śāstra také popisuje, jak guru-parampara pokračuje generaci za generací. Otázka zakazování různých druhů ostatních vymyšlených způsobů, které by někoho mohly napadnout v zájmu pokračování učednické posloupnosti, nevyvstává, protože Vedy předkládají spíše pozitivní způsob, jak věci provádět. Přirozeně vše, co není autorizováno Védami, je nepřijatelné.
Śrīla Prabhupāda také nikdy neřekl, že chce dále zasvěcovat lidi po svém fyzickém odchodu. Vždy naopak říkal, že chce, aby to dělali jeho žáci. Přesto ṛtvik-māyā-vādī vytvoří nějakou iluzi slovy „Kde Śrīla Prabhupāda řekl, že nechce zasvěcovat lidi po svém odchodu?" nebo jakoukoliv jinou kombinaci úskočného slovního kejklířství. Navíc podle Śrīly Prabhupādy to, co učinili předchozí ācāryové, je pro nás také důležitý důkaz. Viděli jsme, že od nepaměti, když duchovní mistr fyzicky odejde, pak jeden nebo více jeho žáků přijme zodpovědnost zasvěcovat a přijímat žáky. V žádné védské učednické posloupnosti nebyl nikdy uplatňován systém post-samādhi zasvěcování ṛtvikem. Složitým používáním úskočných, vymyšlených argumentů se ṛtvikové snaží vyvrátit védský systém, který již svou vlastní definicí diskredituje systém ṛtvika.
„Dokonce i většina těch, kteří se prohlašují za následovníky védského systému náboženství, se ve skutečnosti staví proti védským zásadám. Každý den si vymýšlejí nový druh dharmy s výmluvou, že cokoliv si člověk vymyslí, je také cesta osvobození. Ateisté obvykle říkají: yata mata, tata patha. V lidské společnosti existují stovky a tisíce názorů a každý z nich je podle tohoto stanoviska platnou náboženskou zásadou. Tato filozofie darebáků ničí náboženské zásady uvedené ve Védách a s postupem Kali-yugy budou mít takové filozofie čím dál větší vliv." (Śrīmad-Bhāgavatam 6.8.19, význam)

26
Princip 5: Ṛtvik-māyā-vādī chtějí, aby Śrīla Prabhupāda osobně trpěl za hříchy celého světa

Ṛtvik-māyā-vādī tvrdí, že všichni lidé by měli být zasvěceni jménem Śrīly Prabhupādy a že on musí přijímat hříchy každého po příštích deset tisíc let nebo tak dlouho, dokud ISKCON existuje, ačkoliv Śrīla Prabhupāda nikdy neřekl, že bude přijímat hříchy každého tímto způsobem.

Vysvětlení: Ve Védách je důkladně zdokumentováno, že duchovní mistr přijímá reakce karmy svých žáků. Proto písmo varuje před přijímáním příliš mnoha nekvalifikovaných žáků. Pokud však ṛtvičtí zasvěcovatelé nepřijmou zodpovědnost za žádnou karmu, veškerou karmu přijme Śrīla Prabhupāda, který pro všechen čas, dokud ISKCON existuje, musí přijímat veškerou karmu všech zasvěcených žáků. Ve skutečnosti chtějí přivést Śrīlu Prabhupādu zpět, aby se znovu a znovu rodil v hmotném světě, dokud nebudou všichni osvobozeni. Śrīla Prabhupāda však nikdy nevyjádřil touhu opakovaně se rodit, vyjádřil pravý opak.
Śrīla Prabhupāda byl duchovní mistr, který zasvěcoval, a žáci musí sloužit a pomáhat duchovnímu mistrovi a předchozím ācāryům. Ṛtvik-māyā-vādī chtějí tento systém trvale nahradit a předat celé břemeno Śrīlovi Prabhupādovi, který tu již není, aby řekl, jestli ho chce, nebo nechce přijmout. Proto žáci budou muset vždy zůstat na pochybách, zda byli opravdu přijati, nebo ne. Ve skutečnosti není pochyb o tom, že nebudou přijati, protože Śrīla Prabhupāda nám nikdy takový systém nepředal. Ṛtvik-māyā-vādī řeknou, že za své přítomnosti Śrīla Prabhupāda nechal oddané, v posledních čtyřech měsících, zasvěcovat svým jménem a že tento systém neměl nikdy skončit po jeho odchodu, ale skutečný význam ṛtvika je pomocný kněz, který pomáhá ācāryovi při provádění yajñi. Ṛtvik není trvalé postavení. Žádný ṛtvik nikdy nepokračuje v činnosti, když ācārya není již přítomen. Ačkoliv zapojení asistenta na pomoc je ve Védách obvykle přijímáno, pokračování systému post-samādhi zasvěcování nikde Védy ani Śrīla Prabhupāda nezmiňují. Nikdy konkrétně neřekl, že takovou věc chce, řekl však opak. Chtěl pra-žáky, žáky žáků. Chtěl mnoho větví od něho odvozené učednické posloupnosti, které by se šířily po celém ISKCONu.

27
Princip 6: Ṛtvik-māyā-vādī přeskakují gurua

Přeskočit svého vlastního duchovního mistra, prohlásit se za přímého zasvěceného žáka předchozího ācāryi a porušit tak svůj vztah s duchovním mistrem je přestupek zasluhující exkomunikaci.

Vysvětlení: Vīracandra Prabhu, inkarnace Pána Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua a syn Pána Nityānandy Prabhua, za tento přestupek exkomunikoval Jaya Gopāla (z Kandry v Západním Bengálsku). V roce 1970 čtyři sannyāsī v Novém Vṛndāvanu prohlásili, že Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura je skutečný zasvěcovatel či guru a Śrīla Prabhupāda jedná pouze v jeho zastoupení. Pak o tom začali uvažovat a řekli, že pokud je Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura skutečný guru, proč ne Bhaktivinoda Ṭhākura, a pokud Bhaktivinoda Ṭhākura, tak proč ne Rūpa Gosvāmī nebo Pán Caitanya či Kṛṣṇa? Každý je ve skutečnosti guruem v zastoupení Kṛṣṇy, což znamená, že každý je ve skutečnosti Kṛṣṇovým žákem. A potom je nějak napadlo, že když Śrīla Prabhupāda jedná přímo jménem Kṛṣṇy, je Kṛṣṇa samotný, a začali kázat, že Śrīla Prabhupāda je Kṛṣṇa. Tak se dostali od myšlenky ṛtvika k myšlence naprosté neosobní māyāvády. Tento základní problém se nazývá přeskakování gurua. Pokud můžete přeskočit jednu generaci učednické posloupnosti, můžete jich přeskočit mnoho. Jestli oddaní mohou přijmout Śrīlu Prabhupādu jako svého přímého dīkṣā-gurua po jeho samādhi, bylo by možné podobně přijmout jakéhokoliv gurua z posloupnosti.
To samozřejmě neznamená, že nikdo nemůže být inspirován Śrīlou Prabhupādou a získávat milost přímo od něho. Toho dosáhne každý člen ISKCONu, ale ke skutečnému spojení službou v guru-parampaře dochází prostřednictvím duchovních mistrů, kteří jsou ve formálním smyslu fyzicky přítomni.