68-01 „Pokud jde o diakritická znaménka, můžeš použít knihu První lekce v sanskritské gramatice a čtení od Judith Tyberg z Východo-západního kulturního střediska vydanou v roce 1964. Každé písmeno by mělo být pečlivě přepsáno tak, aby bylo možné pochopit odpovídající znak dévanágarí. V té nové knize, kterou připravujeme, dévanágarí nebude. Znaky jsou zde. Následuje sanskritská abeceda a anglické ekvivalenty tak, jak se nacházejí v Bhagavad-gítě atd.“ (dŠP Pradjumnovi, 22. ledna 1968)
68-02 „Doufám, že pokračuješ ve studiu bengálštiny a rád uslyším, jakého pokroku jsi zatím dosáhl. Doufám, že se máš dobře.“ (dŠP Šivánandovi, únor 1968)
68-02 „Ano, můžete zpívat modlitby v sanskritu, ale modlitby se mohou vyslovovat i v angličtině, protože Pán přijímá motiv, nikoliv výslovnost jazyka. Chce vidět duchovní motiv. I když se trocha účinku v překladu ztratí, existuje-li motiv, nebude v tom žádný rozdíl.“ (dŠP Madhusúdanovi, 1. února 1968)
68-02 „Ano, sanskritem se mluví nejen na Krišnalóce, ale i na vyšších planetách polobohů. Nazývá se jazyk Boha a polobohů. Mluvilo se jím i na této planetě. Když byli všichni lidé zbožní, mluvili sanskritem. Je původem všech jazyků civilizovaných národů. Je nejdokonalejší, nejen popisný, slovo sanskrit znamená ,nejdokonalejší‘, protože nelze vyslovit ani jediné slovo bez autoritativního pravidla. Není jako angličtina, ,but, put,‘ s iracionálním rozdílem ve výslovnosti, žádná pravidla. Sanskrit není takový, proto je dokonalý. Není nevyzpytatelný. Anglická poezie má jeden řádek dlouhý jeden palec [2.54 cm], další řádek šest set palců. Sanskrit takový není. Existují v něm přísná pravidla a je tak krásný. V sanskritu se tedy nemůže stát básníkem obyčejný člověk. Žádný jiný jazyk na světě se mu nemůže rovnat. Žádný jiný jazyk na světě není tak dokonalý jako sanskrit. Každý jazyk blízký sanskritu (jako bengálština) je blíže k dokonalosti.“ (dŠP Madhusúdanovi, 1. února 1968)
68-03 „Zmiňuješ, že přikládáš transliteraci Šrímad-Bhágavatamu, ale nenacházím ji zde... Přesto rád slyším, že stále studuješ sanskrit a čteš Šrímad-Bhágavatam – to je velmi dobré.“ (dŠP Pradjumnovi, 23. března 1968)
68-04 „Pokud jde o standardní transliteraci sanskritu, naším standardem bude ta, kterou dělá Pradjumna. Pravopis by měl být také standardní a založený na jeho práci. Co týče slova ,kšatrija‘, toto je správný pravopis. Všechny tyto nesrovnalosti vznikají kvůli tomu, že moji žáci neznají sanskrit. Proto jsem požádal Pradjumnu, aby se sanskrit naučil velmi vážně. Má k tomu nadání a doufám, že může být velmi úspěšným.“ (dŠP Satsvarúpovi, 9. dubna 1968)
68-04 „Tvá snaha učit se sanskrit je velmi povzbudivá. Chceme, aby někdo v naší Společnosti znal sanskrit dostatečně dobře na to, aby mohl číst, ne aby byl velkým učencem, ale jen kolik je třeba.“ (dŠP Pradjumnovi, duben 1968)
68-09 „Tvůj pobyt v Dillí pro mě nemá žádný přínos. Pokud jde o tvé studium bengálštiny a hindštiny, není pro Společnost vůbec důležité. Pokud chceš uspokojit své rozmary, je to něco jiného. I když studuješ hindštinu a bengálštinu tak pozdě v životě, nemyslím si, že se v těchto jazycích můžeš stát příliš dobrým učencem. Kvůli studiu bengálštiny a hindštiny nemusíš žít v Dillí. V Indii pro mě můžeš dozajista pracovat tím, že budeš prodávat naše časopisy a knihy vydané v Indii a žádným jiným způsobem. Knihy a časopisy ti budou zasílány v Indii k prodeji a výměnou můžeš posílat Šrí Múrti nebo hudební nástroje. A nejlepším místem tvého pobytu pro všechny tyto činnosti bude Mumbáí.
V Mumbáí již je jeden přítel, který tě zve bydlet k sobě, tak proč nevyužiješ této příležitosti? Již jsem poradil Brahmánandovi, aby ti poslal doporučující dopis, tak jej časem dostaneš nebo do doby, než dostaneš tento dopis. Mezitím doufám, že jsi obdržel šestiměsíční prodloužení povolení k pobytu. Musíš se však připravit na cestu do Mumbáí. Zde přikládám jeden vzkaz Parvatovi Mahárádžovi, který mu prosím ukaž.“ (dŠP Džaja Góvindovi, 15. září 1968)
68-10 „Jsem velmi znepokojen tím, že ses zranil při práci. Nevím, jakou ugra-karmu jsi dělal, ale ať děláš cokoliv, musíš být opatrný. Tvé tělo je věnováno Krišnovi, proto bys jej neměl zanedbávat. Měl bys vždy myslet na to, že tvé tělo už není tvé, ale Krišnovo. Proto by ses o ně měl starat. Pokud jde o studium bengálštiny, samozřejmě, pokud to dokážeš dělat ve volném čase, nemám žádné námitky. Nemyslím si však, že je studium bengálštiny důležité. Nyní je již pozdě studovat bengálštinu a stát se učencem, ani bengálština není ve vaší zemi a v této části světa příliš užitečná, ale existuje v ní mnoho literárních děl. Pokud ji můžeš studovat pohodlně, pak si vyšetři čas; jinak s ní čas neztrácej. Pokud máš nějaký čas, nejlepší by bylo zpívat víc a víc Hare Krišna, protože náš život je velmi krátký a musíme dovršit naše vědomí Krišny velmi rychle v tomto životě. Nevíme, kdy nás potká naše další smrt, náš další odchod z této úrovně. Ale než ji opustíme, můžeme se pokusit dovršit vědomí Krišny. To je náš hlavní úkol.“ (dŠP Džajapatákovi, 6. října 1968)
68-10 „Tvůj výrok ,doufám, že do měsíce budou někteří studenti džapovat‘, je pro mě velmi povzbudivý. Sanskrit je matkou všech jazyků, o tom není pochyb. V dětství jsme četli jednu gramatickou knihu napsanou dvěma anglickými profesory, panem Roweem a Webbem z Prezidentské koleje v Kolkatě, a ti uvedli, že sanskrit je matkou všech jazyků. Kromě toho ze spolehlivých zdrojů víme, že sanskritem mluví obyvatelé vyšších planet. Proto se mu říká dévanágarí. Dévanágarí znamená města polobohů. Tímto jazykem se tam mluví. Pokud se jedná o AUM, ve skutečnosti AU, samohláska A je základním principem všech jazyků. A Krišna říká: akṣarāṇām a-kāro ’smi, ze všech samohlásek jsem Krišna A, protože A je začátek všech jazyků. A nebo Au. Tvá prezentace, že sanskrit je základem indoevropských jazyků, je zcela správná, ale naším hlavním zájmem je, jak můžeme lidem vštípit význam vědomí Krišny, a tvá vědecká prezentace anglosaského jazyka mě velmi těší. Doufám, že v budoucnu se budeš muset pohybovat mezi učenci a reprezentovat naše hnutí pro vědomí Krišny, tak jsem rád, že tímto způsobem přemýšlíš v zájmu našeho budoucího programu.“ (dŠP Hajagrívovi, 7. října 1968)
68-11 „Rozumím, že se začínáš učit sanskritskou gramatiku, která pro tebe bude podle mého názoru v těchto pozdních hodinách života velmi obtížným úkolem. Je velmi příjemné slyšet, že dr. Singh povede speciální kurz Pániniho gramatiky. Naším bezodkladným úkolem však je připravit transliteraci prvního zpěvu pro příští vydání. Pokud to musíš dělat po studiu sanskritské gramatiky, dokončení bude trvat dlouho. Neslyšel jsem nic o tom, jak společně s Hajagrívou dokončíte redakci prvního zpěvu, který vydáme jako další. Pokud se můžeš učit sanskritskou gramatiku pohodlně, je to velmi pěkné, ale způsob výuky na školách a vysokých školách je tak pomalý, že nebude praktické se tam učit sanskritskou gramatiku a pak připravovat naši transliteraci. Samozřejmě, gramatika pomáhá při analýze spojených slov, ale myslím, že to bude trvat velmi dlouho. Pokud jde o diakritická znaménka, existuje mnoho systémů a nevím, který z nich je standardní, ale myslím, že systém, který při transliteraci Bhagavad-gíty následuje dr. Rádhákrišnan je schválen. Čteš Hitópadéšu a budeš vědět, že autor této knihy, Višnu Šarmá, sestavil tuto knihu pro nějaké dospělé prince, aby je naučil sanskrit ve zkratce. Musíš to tedy následovat a dělat naši hlavní práci a zároveň rád uslyším, jak Hajagríva učí přednášky o sankírtanu univerzitní studenty. A rád od tebe uslyším.“ (dŠP Pradjumnovi, 3. listopadu 1968)
69-04 „Kromě toho, pokud ses naučil sanskrit, mohu ti dát jednoho dvanáctiletého brahmačárího jménem Bírbhadra, kterého chci, abys učil sanskrit od samého začátku. Chceme několik žáků, kteří znají sanskrit a bengálštinu, nebo alespoň sanskrit. S největší pravděpodobností tam ten chlapec přijede se mnou, a pokud si myslíš, že se o něj můžeš postarat, může tam také zůstat.“ (dŠP Pradjumnovi, 10. dubna 1969)
69-05 „Myslím, že až tam přijede Mandalí Bhadra, nebudou už s překladatelskou prací problémy. Jak je to jen možné, měli byste se všichni naučit trochu německy. Člověk by se měl naučit místní jazyk, když tam chce žít. Prozatím, i když si někteří lidé myslí, že naše překlady jsou hrozné, není nad čím naříkat. Němčina je pro nás cizí jazyk a naším hlavním cílem je zprostředkovat naše myšlenky Němcům. Pokud někoho v cizí zemi potká neštěstí jako třeba požár, musí přijmout pomoc sousedů, ačkoliv neumí jazyk, kterým by se mohl vyjádřit. Tak či onak musí sousedy zpravit o tom, že v jeho domě vypukl požár, aby mu mohli pomoci. Nedokáže-li se cizinec příliš náležitě vyjádřit, není to jeho chyba. Plane tu oheň máji a my to musíme lidem říct, i kdybychom museli použít lámaný jazyk. To není chyba. Krišnovou milostí však bude tento problém brzy vyřešen. Nedělej si starosti.“ (dŠP Džaja Góvindovi, 22. května 1969)
69-07 „Můžeš zařídit můj program pro přednášení v Indo-německé společnosti s tím, že tam přijedu v srpnu. Vím, že v Německu je mnoho sanskritských učenců, ale bohužel nemám žádnou praxi v mluvení sanskritem. Umím v něm číst a psát, ale nemluvím jím. Nemyslím si však, že bude třeba, abych sanskritem mluvil, a když budu číst ze sanskritské literatury jako Bhagavad-gítá, Šrímad-Bhágavatam, bude to stačit. Nepojedu přece do Německa jako sanskritský učenec, ale budu usilovat o doručení poselství Pána Čaitanji v podobě vědomí Krišny. Doufám, že tě tento dopis zastihne ve zdraví.“ (dŠP Krišnovi dásovi, 4. července 1969)
69-08 „Jestli se chceš učit bengálsky, existuje mnoho zdrojů. Bude stačit jen Čaitanja-čaritámrita. Až přijedu do New Yorku cestou do Evropy, přivezu ti můj starý výtisk.“ (dŠP Pradjumnovi, 16. srpna 1969)
70-03 „Pokud jde o Neilovo studium sanskritu, velmi rád slyším, že to se studiem myslí vážně. Potřebujeme mnoho takových oddaných sanskritských učenců. Až se to bude hodit, může studovat s Pradjumnou v Bostonu a na univerzitě tam jsou i kurzy sanskritu. Do té doby Mánava-dharma šástra není pro jeho studium vhodná. Hitópadéša je pro studium v pořádku.“ (dŠP Harer Námovi, 15. března 1970)
70-04 „Dostal jsem tvůj dopis z 31. března 1970 a mezitím jsem obdržel jednu malou nahrávku na pásce. Tvá výuka výslovnosti sanskritu byla velmi úspěšná. Právě jsem uvažoval o tom, že budu učit naše žáky výslovnost sanskritských veršů v Bhagavad-gítě, Šrímad-Bhágavatamu atd. a Krišnovou vůlí jsi s tím již začal. Když se žáci naučí vyslovovat sanskrit, velmi mi to pomůže. Bude to další účinek transcendentální zvukové vibrace. Měli bychom ale vždy pamatovat na to, že naším cílem je duchovní realizace, takže v těchto přednáškách musí být na začátku i na konci kírtan. A neměli by jen vyslovovat verše, ale měli by také chápat význam a výklad každého verše, pak to bude velký úspěch. Pokud je to možné, můžeš udělat další úplnou pásku pro použití v ostatních střediscích. Měl bys udělat několik kopií a možná ti s tím může pomoci Dinéš. Pak tyto pásky rozešli do všech středisek a mohou být požádána o poplatky. Ohledně slovních zakončení, když mluvíme o šabda-rúpě, je to tak, že šabda-rúpa je gunin nebo svámin, ale když to ve skutečnosti vyslovujeme, pak v nominativu. Místo gunin říkáme guní (nominativ). Při vyslovování se tedy používá nominativ, ne pratipádika. Tak se to používá. Podobně átman bychom měli vyslovovat átmá. Nevím, co zde chtějí učenci. Můžeš se přesvědčit. Myslíš, že budeš požadovat všechny tyto knihy? Samozřejmě nemám žádné námitky, pokud si je necháš jako odkazové knihy, ale měli bychom si vždy pamatovat, že musíme klást větší důraz na naši duchovní než akademickou stránku. Pokud však budou naše knihy zároveň předkládány akademickým způsobem, bude to velmi dobré. Rozhodni se tedy co nejlépe a udělej, co je třeba.
Pokud jde o gramatiku, sanskritskou je třeba studovat nejméně dvanáct let, pak se člověk stává zkušeným gramatikem. V Indii sanskritští učenci studovali gramatiku na začátku důkladně od pěti do patnácti let – tedy nepřetržitě deset let. Když je člověk zkušený v gramatických pravidlech a tvorbě slov, tedy šabda, dhátu, sandhi, samása, prakaran, vidhán, pratjaja, adhikarana (sic), pak dál studuje njáju. Tímto způsobem, když je člověk za deset až dvanáct let odborníkem, tedy ve věku sedmnácti let, stane se velmi zkušeným a jakýkoliv vědecký obor dokáže zvládnout za jeden až dva roky. Ale ty se nemusíš stávat takovým učencem. Potřebuješ jen porozumět šástrám, Bhagavad-gítě, Šrímad-Bhágavatamu atd. a co nejvíc džapovat mantru Hare Krišna. Jde o to, že pokud budeš klást větší důraz na akademickou dráhu, jiní oddaní se tě budou snažit napodobit. Tvá žena již tento záměr vyjádřila, a jakmile se snažíme být učenci, náš oddaný život bude oslaben. Tyto body budou naší jedinečnou pozicí. Hlavním cílem tohoto sanskritského kurzu by tedy mělo být, jak se naučit výslovnost se správným přízvukem. Naším cílem není stát se sanskritským učencem.“ (dŠP Gurudásovi, 16. dubna 1970)
70-04 „Ano, pokud žiješ v Indii, bude lepší, abys měl jistou předběžnou znalost místního jazyka. To se doporučovalo i velkým britským důstojníkům, kteří jezdili do Indie buď kvůli podnikání, nebo za politickými účely. Byl jsem studentem Koleje Skotských církví, a 90% našich profesorů byli Evropané. Všichni se naučili bengálsky jen proto, aby rozuměli místnímu jazyku. I když s námi všichni mluvili anglicky, bengálštině rozuměli dobře. Ačjutánanda se už bengálsky naučil, tak si myslím, že předběžná znalost bengálštiny pro tebe nebude žádný problém.“ (dŠP Džajapatákovi, 17. dubna 1970)
70-04 „Velmi rád slyším, že jste začal naše žáky učit výslovnost sanskritu. Prosím dohlédněte, aby dovedli velmi dobře vyslovovat sanskritské verše v Bhagavad-gítě, Šrímad-Bhágavatamu, Íšópanišadě a Brahma-sanhitě a naučte je pronášet mahá-mantru Hare Krišna společně. Ve vašem kurzu se musí na začátku a na konci pronášet Hare Krišna mantra. To zachová ducha chrámu.“ (dŠP Bálmukundžímu, 17. dubna 1970)
70-04 „Pokud jde o francouzské vydání časopisu Zpátky k Bohu, tvá snaha je úspěšná a současné vydání vypadá velmi pěkně. Pokud jde o sanskrit, můžeš se jej učit ve volném čase. Pro Indy není těžké se naučit sanskrit.“ (dŠP Gópálu Krišnovi, 21. dubna 1970)
70-05 „Obdržel jsem dopis od Bálmukunda Parikha, jehož kopii zde přikládám. Vypadá to, že ve jménu vyučování písma dévanágarí zavádí něco nového. Modlitba k duchovnímu mistrovi, kterou cituje, pro nás k ničemu není; je naprosto neosobní. Tato modlitba musí okamžitě přestat. Další věc je, že se mě ptal na můj názor na Aurobinda. To znamená, že chce postupně zavádět Aurobindovu filozofii. Všechny tyto věci neznějí vůbec dobře. Prosím dej mi vědět, k čemu je nutné se učit písmo dévanágarí. Všechny naše knihy jsou přepsány do latinky – Šrímad-Bhágavatam, Bhagavad-gítá, Brahma-sanhitá atd. Proč bys měl tedy ztrácet čas učením se písma dévanágarí? Velmi dychtím se dozvědět, jak se vlastně věci mají, protože mám pocit, že pan Parikh chce v mé nepřítomnosti zavést něco úplně v rozporu s vědomím Krišny. Doufám, že mě správně pochopíš a obratem mi odpovíš, jaká je skutečná situace.“ (dŠP Gurudásovi, 9. května 1970)
70-11 „Učit se hindštinu nebo jiné jazyky k ničemu není, jen se snaž naučit velmi dobře hovořit naším jazykem vědomí Krišny.“ (dŠP Džajapatákovi Mahárádžovi, 15. listopadu 1970)
71-10 „Co se týče tvého problému s učiteli, doporučil jsem Pradjumnovi, aby tam jel a učil žáky základní lekce sanskritu, alespoň abecedu, aby se v budoucnu, až pojedou do Indie, mohli naučit sanskrit velmi snadno. Žáci by se měli učit sanskrit jak v dévanágarí, tak v bengálské abecedě. Satjabhámá v Novém Vrindávanu napsala pěknou knihu základních lekcí v angličtině. Myslím, že tato kniha může být okamžitě vydána. Pokud ne, rukopis může být používán k vyučování žáků.“ (dŠP Satsvarúpovi, 9. října 1971)
72-03 „Velmi rád slyším, že jsi ve své službě v Los Angeles šťastná. Tvé dopisy ukazují, že jsi velmi talentovaná v psaní, můj návrh tedy je, aby ses zapojila do redakční práce. Nebo, pokud chceš, můžeš se naučit základy sanskritu, a až tam přijedu, uvidíme, jak to půjde využít.“ (dŠP Lílávatí, 26. března 1972)
72-04 „Právě jsem viděl jeden Pradjumnův sanskritský slovník. Sestavil ho jeden Angličan, Williams, a podstoupil tolik potíží a provedl důkladné studium a je to velmi pěkná a vědecká kniha. Tento slovník je důkazem vyšší povahy této indické védské kultury. Tento velký evropský učenec nevynaložil tolik úsilí pro řečtinu nebo latinu nebo jakýkoliv jiný starý jazyk, a protože pro své studium zvolil sanskrit, je to proto ten nejvyšší příklad učenosti a poznání.“ (dŠP Mandalí Bhadrovi, 2. dubna 1972)
72-06 „Pokud tam pan Čhabria chce poslat učitele sanskritu, může učit Rámánudžu a může také přednášet, nemám žádné námitky, ale bez platu. Naše práce je čestná.“ (dŠP Girirádžovi, 21. června 1972)
72-08 „Viděli jsme tvou poznámku o Sarasvatí. Můžeš zaměstnat jednoho učitele sanskritu pro Sarasvatí, aby se stala velkým učencem, stejně jako byl Džíva Gósvámí školen v sanskritu od raného dětství a nikdo v celé Indii ho nemohl překonat.“ (dŠP Bhavánandovi, 1. srpna 1972)
72-08 „To je velmi dobrý program, který jsi začal, a to cestovat ze střediska do střediska a kázat zvláště z akademického hlediska, velmi vědeckého a pozitivního pochopení této Krišnovy filozofie. Několik let jsi studoval sanskrit, to stačí, víc není třeba. Nyní čti naše knihy, ne že musíš studovat sanskrit celý život. Jednoduše čti náš sanskrit, kdekoliv se objeví v našich knihách, a uč tyto sloky oddané. Neztrácej čas studiem sanskritu nezávisle na našich knihách.“ (dŠP Hridajánandovi, 6. srpna 1972)
73-03 „Studuješ sanskrit, to je velmi pěkné. Pokud se můžeš naučit vyslovovat některé významné sanskritské verše, pak ti budou naslouchat, kamkoliv přijdeš. Na své zpáteční cestě do Indie příště očekávám, že přistanu v Tokiu, tak se s tebou tehdy uvidím.“ (dŠP Šatadhanjovi, 28. března 1973)
73-04 „Ta jednoduchá metoda, kterou jsem zavedl, jmenovitě učit se angličtinu a sanskrit, stačí. Proč ta takzvaná metoda Montessori?" (dŠP Satsvarúpovi Mahárádžovi, 11. dubna 1973)
73-12 „Napsal jsem dva dopisy, jeden doktoru Kapoorovi a druhý Harimu Gósvámímu o založení školy pro výuku dospělých hindštině a sanskritu. Navštiv je v souvislosti, prosím. Ve Vrindávanu chceme mít tuto školu.“ (dŠP Gurudásovi, 11. prosince 1973)
73-12 „Přikládám kopii dopisu, který jsem právě obdržel od Hariho Čarana Gósvámího. Jak v něm uvádí, je ochoten učit naše žáky hindštinu a sanskrit. Chceme zavést tento program výuky našich žáků hindštině a sanskritu ze dvou důvodů. Zaprvé, jak jsem již vysvětlil v předchozím dopisu, pokud dokážeme založit autentickou jazykovou školu, pak naši američtí a evropští žáci mohou získat studentská víza pro cestu do Indie. To vyřeší náš problém s vízy. Zadruhé, pokud naši žáci budou ve skutečnosti schopni kázat v hindštině a pravidelně citovat sanskrit, bude to velmi dobré pro naši pověst a Indové je budou přijímat s velkou úctou.
Požádal jsem dr. Kapoora ve Vrindávanu a také jednoho pandita jménem Nrisinha Vallabha, aby také učili naše žáky hindštinu a sanskrit. Učební plán může být dvě hodiny ráno a dvě hodiny večer a panditům se může platit 200 rupií měsíčně. Naši žáci však musí být připraveni se přihlásit a skutečně se ty jazyky učit. Pan B. R. Móhatta, náš doživotní člen z Mumbáí, mě právě dnes navštívil v Los Angeles a o této jazykové škole jsme diskutovali. Poradil, abychom pro naši školu získali povolení různých ministerstev indické vlády, jako jsou ministerstvo školství, ministerstvo sociální péče a ministerstvo kultury. Říká, že se na ně musíme obrátit tak, že chceme tuto školu prezentovat a rozvíjet pro její vzdělávací a kulturní hodnotu, ale neklást žádný důraz na náboženský význam. V opačném případě nezískáme od vlády žádnou podporu.
Popsal mi, jak Rámakrišnova misie dostává mnoho podpory od vlády pouze pod záminkou, že provozuje školy a lékařské kliniky. Ve skutečnosti jsou to školy a kliniky pouze podle jména a oni využívají podporu vlády hlavně k šíření jejich filozofie. Tímto způsobem tedy musíme získat podporu vlády tím, že takticky předložíme solidní a organizovaný návrh. Velmi si přeji, aby byl tento projekt okamžitě spuštěn a probíhal s veškerou potřebnou pozorností a úsilím. Nyní jsem dal jistý náznak a předávám vám tuto věc k realizaci.“ (dŠP Tamálu Krišnovi Gósvámímu, 21. prosince 1973)
74-01 „Pokud jde o založení školy ve Vrindávanu, nechceme žádnou školu pro studium filozofie. Jen školu pro výuku našich členů sanskritu a hindštině. Dr. Kapoor vyjádřil svou neschopnost učit jazyk, to je v pořádku, prozatím nepotřebujeme žádného učitele filozofie. Začněte s Harim Gósvámím vyučujícím hindštinu a sanskrit. Může pravidelně učit dvě hodiny ráno a dvě večer. Může mu být vyplácena přiměřená odměna, možná alespoň 200 rupií měsíčně. Může mu pomáhat jiný učitel dostupný ve Vrindávanu.“ (dŠP Gurudásovi, 9. ledna 1974)
75-09 „Dostal jsem tvé dopisy ze 7. a 8. září a seznámil jsem se s jejich obsahem a přílohami. Recenze jsou velmi pěkné. Napsal, že lidé se budou chtít naučit bengálštinu jen proto, aby si přečetli Čaitanja-čaritámritu. To byla předpověď mého Gurua Mahárádže. Je to velmi povzbudivé. Nech všechna tato ocenění vytisknout v pěkné brožuře.“ (dŠP Kírtirádžovi, 15. září 1975)
75-09 „Viděl jsem poslední recenze, které jsi poslal v dopisu, a děkuji ti za ně. Ten profesor lingvistiky to řekl správně. Mým záměrem bylo představit knihy tak, aby se každý, kdo je bude číst, naučil sanskrit. Například téměř všichni moji žáci vyslovují sanskrit velmi pěkně jen proto, že čtou mé knihy. Říká, že tam není průvodce výslovností, ale je tam, ne? Nejlepší by byla nahrávka. Proto je náš proces učení se založen na naslouchání. Naslouchání je velmi důležité.“ (dŠP Kírtirádžovi dásovi, 26. září 1975)
75-11 „Přikládám nějakou korespondenci, kterou jsem měl s jistým panem Kumáráčarem. Nyní je v Londýně a má letenku do New Yorku, tak pokud chceš, aby byl učitelem sanskritu v gurukule, budeš mu muset zaplatit cestu z New Yorku do Dallasu. Nevím, co dělal tak dlouho, jeden a půl roku poté, co jsem mu napsal 17. dubna 1974. Můžeš se přesvědčit, zda je užitečný, a pokud ano, měl by sis ho udržet. Můžeš ho tedy přivézt do Dallasu.“ (dŠP Džagadíšovi dásovi, 20. listopadu 1975)
76-06 „Dostal jsem tvé věnování Bhaktivédánta-aštakam a velmi ti děkuji. Je velmi pěkná. Všiml jsem si, že máš také nadání pro bengálštinu, tak se ji můžeš dobře naučit a pak budeš schopen kázat v Bengálsku v místním jazyce. To bude velmi účinné. Můžeš také recitovat Gítár-gan v bengálštině a lidé si budou náš Gítár-gan hojně kupovat.“ (dŠP Džaja Sačínandanovi dásovi, 4. června 1976)
76-06 „Dostal jsem tvé věnování v podobě sanskritského verše, který jsi pro mne složil, a velmi ti děkuji. Nyní povzbuzuji své mladé žáky, aby se všichni snažili naučit alespoň jeden indický jazyk, jako jsou hindština nebo bengálština. Alespoň ti, kteří na to mají talent, si mohou osvojit nějaký jazyk, zejména hindštinu, a pak budete schopni kázat v Indii v místním jazyce. To bude velmi účinné.“ (dŠP Gópavrindéšovi dásovi, 4. června 1976)
77-01 „Zda budete schopen učit naše chlapce sanskrit standardním způsobem? To je první otázka. Pracoval jste někdy někde jako učitel sanskritu? Učit tyto mladé chlapce vyžaduje zvláštní techniku. Znáte ji? Máme o vás zprávy z USA, že ne. Laskavě na to prosím odpovězte. Nikomu nedáváme žádné platy. Můžete přivézt své staré rodiče do Vrindávanu. Bude o ně také postaráno a můžete se o ně osobně starat.“ (dŠP Embaru Sampathovi Kumárčárovi, Karnátaka, 5. ledna 1977)
77-04 „Naši žáci by měli být vyučováni anglicky a sanskrit, aby mohli v budoucnu číst naše knihy. To z nich udělá magistry a doktory. To je mé přání. Ostatní věci jsou vnější. Jejich chování a charakter musí být také vysoce bezúhonné. Nyní jste všichni starší inteligentní lidé, tak ty, Jašódánandana Mahárádž a Akšajánanda Mahárádž na všem spolupracujte.“ (dŠP Džagadíšovi, 6. dubna 1977)
77-05 „Není třeba se učit bengálsky. Nepodporuji učení se žádným novým dovednostem. Jakékoliv hmotné schopnosti, které člověk má, když přijde k vědomí Krišny, nechť se je naučí zapojit do služby Krišnovi, to stačí. Učit se nyní nové dovednosti není třeba. Bude to jen ztráta času.“ (dŠP Dásánudásovi, 13. května 1977)