68-01 „Rájarámův návrh otevřít ášram je velmi pěkný. Pokud bude možné v tom ášramu chovat dostatečný počet krav, může tam být velmi dobrý obchod s mlékem a ten může přinášet dostatečný příjem k provozování jedné instituce pro výchovu dětí ve vědomí Krišny. Moderní vzdělávací instituce jsou různé stupně jatek. Pokud dokážete otevřít dokonalou instituci pro budoucí děti našich společníků, bude to skvělá služba. Ve skutečnosti, jak jsem již probíral v mém Šrímad-Bhágavatamu, k vyřešení ekonomického problému stačí trocha půdy a několik krav. Pak je celý ekonomický problém vyřešen. Měli bychom využívat náš čas k tomu, abychom se povznesli ve vědomí Krišny místo takzvaného ekonomického rozvoje. Když jsme spokojeni s jednoduchým životem vyžadujícím minimum času a zbývající čas se zlepšuje náš program vědomí Krišny, pak může být každý člověk přemístěn na Gólóku Vrindávan již v tomto životě. Moderní civilizace zahltila život a lidé se celou dobu zabývají záležitostmi jedení, spánku, obrany a sexu.
Ty a tvá žena Himavatí jste dobrá kombinace. Pokud dokážete vytvořit takovou instituci pro budoucí děti naší Společnosti, nebo mimo Společnost, bude to skvělá služba lidstvu. Jsem si jist, že pokud budeš o této záležitosti vážně přemýšlet a postupně ji rozvíjet, Krišna ti bude dávat stále víc inteligence. Předej má požehnání tvé dobré ženě a modlím se ke Krišnovi za váš všestranný blahobyt. Doufám, že se máte oba dobře.“ (dŠP Hansadútovi, 11. ledna 1968)
68-07 „Představa o Vrindávanu je transcendentální vesnice bez jakéhokoliv obtěžování moderní průmyslovou atmosférou. Má myšlenka rozvinout Nový Vrindávan je vytvořit atmosféru duchovního života, kde budou lidé podle pravého společenského rozdělení – brahmačárí, grihasthové, vánaprasthové, sannjásí, nebo zvlášť brahmačárí, sannjásí a vánaprasthové – žít soběstačně, zcela v závislosti na zemědělských výrobcích a kravském mléce. Život by měl být zjednodušen, aby nebyl rušen prací ve dne v noci pro ekonomický rozvoj, bez jakéhokoliv duchovního porozumění. Představa o Novém Vrindávanu je, že osoby, které tam žijí, přijmou základní životní potřeby, aby se udržely naživu, a většinu času by měly rozvíjet vědomí Krišny, aniž by se obtěžovaly programem smyslového požitku. Průmyslový rozvoj (nebo důlní průmysl) v sousedství celou tuto myšlenku zhatí. Nyní musíš sám uvažovat, podívat se na budoucnost pozemku a pak se rozhodnout, co udělat. Nechci mít Nový Vrindávan s průmyslovými oblastmi nebo doly. Mám zkušenost z Indie, že doly jsou skoro jako vězení. Horníci jsou považováni za obyvatele pekla a nemůžeme od nich nikdy očekávat žádné dobré chování. Musíme proto myslet na atmosféru kolem Vrindávanu. I v Indii se naše současná vláda snaží rozvíjet průmysl v rozsáhlých oblastech kolem Vrindávanu a vytváří pekelnou atmosféru. Proto tě žádám, aby sis byl jist budoucností pozemku, a pak udělal potřebné.“ (dŠP Hajagrívovi, 17. července 1968)
68-08 „Velmi rád slyším, Kírtanánando, že jsi již přilákal oddané ze sousedství pomocí prasádam. Jsem si jist, že tato přitažlivost prasádam učiní naše sousedy přátelskými a určitě v budoucnu přijdou ve velkém počtu, takže Nový Vrindávan bude dokonalé místo pro návštěvu ze sousedních krajů a okresů. Myslím, že ano, a bude to pěkné. Velmi rád slyším, že se v Novém Vrindávanu cítíte velmi vytíženi. To je duchovní inspirace. Naše Společnost by nikdy neměla být ďáblovou dílnou, ale měla by být určitě tím nejúžasnějším prostorem pro duchovní činnosti.“ (dŠP Hajagrívovi a Kírtanánandovi Svámímu, 22. srpna 1968)
68-11 „Pokud jde o šestiletou krávu, je příliš stará a nedoporučuji ti ji koupit.“ (dŠP Kírtanánandovi, 26. listopadu 1968)
69-00 „Mezinárodní společnost pro prevenci krutosti vůči zvířatům v Londýně, pokusím se zjistit, zda existuje nějaká podobná společnost zde. Ale jedna věc, kterou mohu navrhnout, jelikož jste mě požádala, abych se nad tímto problémem zamyslel, že gó-séva je podle našich védských pokynů zvláště přidělena obchodníkům. Samozřejmě, během hindské vlády v Indii byli králové převážně vaišnavové jako Mahárádža Paríkšit, který okamžitě chytil černého muže Kaliho, který se pokoušel zabít krávu. Tyto dny jsou však minulostí. Není zde ani král jako Mahárádža Paríkšit, ani současná vláda Indie není ochotná chránit krávy. Komunita obchodníků, zvláště Gudžaratiové a Marvariové, jsou nepochybně bohatí a nevím, proč tyto komunity obchodníků neotevírají velké mléčné farmy. To zajistí skutečnou ochranu krav. Z Bhagavad-gíty víme, že vaišjové jsou zvlášť zodpovědní za ochranu krav, stejně jako kšatrijští králové jsou zodpovědní za ochranu občanů státu. Proto jestli dokážete zorganizovat – a věřím, že ano, protože díky Krišnově milosti máte v obchodní komunitě dobré postavení – velké mléčné farmy s rozsáhlými pastvinami, pak bude automaticky vyřešen problém s dodávkou mléka a ochranou krav. Nevím, jak moc oceníte můj návrh, ale pokud dokážete takovou organizaci zajistit, bude to skvělá služba pro zemi, zvířata a tuto misi vědomí Krišny. Pokud to vezmete vážně, pak vám mohu pomoci všemi svými možnými energiemi.“ (dŠP Sumati Morardží, žádné datum k dispozici)
70-07 „Nový Vrindávan, projekt transcendentální komunity, projektovaný podle Vrindávanu ze zábav Pána Krišny, se pěkně rozvíjí v horách Západní Virginie. Hlavním poselstvím Pána Krišny je odevzdání veškerých našich činností Jemu, tedy konat své povinnosti pro Krišnu, jak je to uvedeno v Bhagavad-gítě. Prakticky se to děje v Novém Vrindávanu. Veškerá činnost ve Vrindávanu je konkrétně konána s plným vědomím toho, že je transcendentální láskyplnou službou Krišnovi, nejvyššímu majiteli všeho a všech duší. Toto přirozené prostředí pro život v čistém vědomí Krišny, neboli jednoduchý život a vznešené myšlení, rozvíjí duchovní povahu obyvatel a zejména dětí Společnosti, které jsou zplozeny, narozeny, vychovávány a vzdělávány ve vědě o Krišnovi neboli přirozeném duchovním vědomí. Školní systém Nového Vrindávanu poskytuje dětem praktické i duchovní vzdělání.
Toto místo ležící v mlze krásných hor v Západní Virginii poskytuje dokonalé prostředí pro ukázání jednoduchosti přirozeného života založeného na bráhmanské kultuře a ochraně krav ve vědomí Krišny. Ochrana krav prakticky řeší problémy výživy a větší část času oddaných, kteří nejsou zapojeni ve zběsilém hmotném soupeření o potravu a útočiště, je věnována usilování o duchovní dokonalost.
Činnosti se soustřeďují na chrámový plán árati (šest denně, velmi pravidelně), kírtany a přednášky z védských písem. Probíhá práce v zemědělství, zahradnictví, produkci mléka a výstavbě, stejně jako studium oddanosti.“ (dŠP Nevatiadžimu, 16. července 1970)
72-02 „Přečetl jsem si tvou Zprávu o ochraně krav a velmi mě povzbudila, zejména tvůj návrh dodávat našim střediskům ghí. To by se mělo udělat a můžeš tak vydělávat peníze. Chci darovat pět krav, tak mi laskavě pošli cenu pěti krav a já ti pošlu šek.“ (dŠP Hajagrívovi, 13. února 1972)
74-01 „Velmi mě potěšilo, když jsem slyšel tvou zprávu o našem programu ochrany krav, a nechal jsem část tvého dopisu nahlas přečíst skupině oddaných, jak máte jednu krávu, která bude dávat 32-36 kg mléka denně. Kráva je ve společnosti tak úžasná a cenná. Ale měli byste také využívat voly tím, že je zapojíte do obdělávání půdy. Lidé to mohou nazývat primitivní způsob, ale je to velmi praktické pro zaměstnávání volů – nechat je pracovat při nakládání, přepravě atd. ..... Ptáš se, zda můžete vyrábět sýr? Proč sýr? Vyrobte dostatek ghí. Pokud můžete posílat ghí do Indie, byla by to pěkná služba, neboť tam skoro žádné ghí není. Sýr není dobrý. Měli bychom vyrábět ghí, aby ho všechna naše střediska měla dostatek.“ (dŠP Kírtanánandovi Mahárádžovi, 7. ledna 1974)
74-09 „Pokud jde o farmu, výstava je v Novém Vrindávanu. Kírtanánanda Mahárádža ji zorganizoval velmi pěkně. Můžeš následovat stejný princip a zorganizovat ji v Německu. Nechť jsou lidé šťastní s potravinami soběstačně vypěstovanými na poli a mléčnými výrobky. Když jsem byl ve Frankfurtu, byl jsem tak šťastný, že jsem okolo našeho sídla viděl farmy a krávy. Bohužel krávy zabijí. Pokud tedy zorganizujeme farmu, aniž bychom krávy zabíjeli, bude to v té zemi skvělý příklad. Jestliže krávy místo zabíjení necháme žít, můžeme získat mnoho výživných potravin plných vitamínů.“ (dŠP Hansadútovi, 7. září 1974)
74-10 „Pokud jde o Nový Vrindávan, byl jsem velmi šťastný, když jsem tam byl, nejen já, ale všichni oddaní a členové GBC se těšili z atmosféry Nového Vrindávanu, zvlášť ochrany krav. Kéž Krišna poskytne víc prostředků na rozvoj Nového Vrindávanu a očekávám, že velmi brzy přijedu a alespoň nějakou dobu budu žít v mém navrhovaném paláci.
Z těch fotografií každý uvidí, že jste Nový Vrindávan zorganizovali velmi pěkně. Je jako Krišnův Vrindávan. V Novém Vrindávanu jsou nyní šťastní jak zvířata, tak lidé. Zde na jedné fotografii Kírtanánanda učí krávu zpívat Hare Krišna. Na další se chlapcům a kravám dostává stejné péče. Všichni žijí velmi klidně a jedí velmi dobře. Je tam tolik půdy. To je skutečný život ve Vrindávanu. Ve Vrindávanu Krišna volá každou krávu jménem. Když byly krávy na začátku zakoupeny, viděl jsem je naříkat, protože jim bylo odebráno a zabito tele. Chápou to. Ne že jsou to zvířata a nechápou. Přicházejí sousední farmáři a jsou překvapeni pěknými výrobky z mléka. Vidím, že v těch malých chatách žijí velmi, velmi šťastně. Krávy se pasou a muži pracují. Na girlandy se používají místní květiny. Ano, Nový Vrindávan je téměř malý stát. Někteří darebáci závidějí. Darebáci vždy závidějí, když vidí něco pěkného. Ani Hajagríva to místo neopustí. Žije tam velmi šťastně.
Plány na palác jsou velmi pěkné. Je to chrám jako Džagannáthův chrám. Je tam velmi klidná a tichá atmosféra. Líbí se mi. Na začátku, kdy Hajagríva koupil pozemek, jsem mu okamžitě dal nápad s ochranou krav v Novém Vrindávanu. Celkově je náš Nový Vrindávan úspěšný.“ (dŠP Kírtanánandovi Mahárádžovi, 5. října 1974)
74-12 „Co si myslíš o vývozu pěkných krav z USA, jako ty, které máte tam a v Novém Vrindávanu, do Indie, abychom je mohli chovat v našich projektech Vrindávanu a Májápuru a poskytovat chutné mléko? Je to možné?“ (dŠP Rúpánugovi, 18. prosince 1974)
75-04 „Slyšel jsem, že jsi velmi dobrý v práci s kravami. Tvá služba by byla velmi cenná zde v Indii. Myslím, že bys mohl jet do zdejších středisek, kde máme krávy, a pokusit se vytvořit velmi vysoký standard ochrany krav. Náš standard ochrany krav v Indii by měl být příkladem pro celý svět. Pokud tedy budeš chtít, přijeď do Indie co nejdříve. Můžeš přijet přímo do Kolkaty a odtud můžeš snadno jet do Šrí Májápur Čandradója Mandiru. Chci nejdříve zlepšit naši góšalu zde v Májápuru.“ (dŠP Dévakínandanovi dásovi, 8. dubna 1975)
75-05 „Pokud GBC nemá žádné námitky proti tomu, abys jel do Indie pomoci s programem krav, doporučuji ti tam jet. Tento program je velmi, velmi důležitý. Pokud můžeš pomoci organizovat náš program krav v Májápuru, bude to pro tebe velká zásluha. Musíme být schopni pěstovat si vlastní krmivo pro krávy. Nechceme kupovat krmivo pro krávy zvenčí od někoho jiného. To bude znamenat velké náklady. Ochrana krav je činnost vaišjů a společně s naším kázáním je to nanejvýš důležitá práce. V naší Společnosti musíme mít dobrou skupinu bráhmanů a musíme mít také dobrou skupinu vaišjů, kteří dokáží pěstovat obilí a chovat krávy, a tak dodávat Společnosti potraviny z obilí a mléčné výrobky od krav jako ghí, tvaroh, smetanu atd. Pokud můžeš pomoci v Májápuru, bude to velmi oceněno.“ (dŠP Hásjakarímu, 26. května 1975)
75-05 „Tvá zpráva je velmi pěkná. Pokud poskytnete správnou ochranu kravám, pak budou dávat tolik mléka, že půda v Novém Vrindávanu bude rozblácená mlékem. Evropská a americká civilizace zanikne kvůli této hříšné činnosti zabíjení krav.“ (dŠP Kírtanánandovi Svámímu, 31. května 1975)
75-09 „Dostal jsem tvůj dopis ze 3. září 1975 s přiloženými výstřižky a brožurou o ochraně krav. Ochrana krav je jednou ze součástí hnutí pro vědomí Krišny: krṣi-go-rakṣya-vāṇijyam; rakṣya znamená ochrana. Mukunda vykonal velkou službu. Žádám je, aby ji přetiskli zde, bude velmi užitečná pro kázání Indům. Jestli posíláš muže, mohou s sebou přivézt výtisky.“ (dŠP Hansadútovi dásovi, 9. září 1975)
75-11 „Pokud jde o Miami, je velmi dobrá zpráva, že získali půdu a mají krávy, a je dobrá zpráva, že krávy budou spásat listy manga. To je příkaz Krišny v Bhagavad-gítě, produkovat dostatek jídla jak pro lidské bytosti, tak pro zvířata, a být šťastný. Zvíře je šťastné. Je-li zvíře šťastné, bude dávat dostatek mléka, tak proč je zabíjet?“ (dŠP Satsvarúpovi Mahárádžovi, 9. listopadu 1975)
75-11 „Jsem také rád, že máte novou góšalu. Nechť ostatní farmy vidí, jak se staráme o krávy a jak z nich máme užitek, a to bude živým příkladem pro osoby, které využívají kravské maso místo mléka.“ (dŠP Kírtanánandovi Svámímu, 10. listopadu 1975)
75-12 „Naše krávy jsou šťastné, proto dávají spoustu mléka. Védská civilizace chrání všechny živé tvory, zejména krávy, protože poskytují tak hodnotnou službu lidské společnosti v podobě mléka, bez něhož se nikdo nemůže stát zdravým a silným. Ve vaší zemi je pes chráněn a kráva je zabíjena. Pes kálí a močí na ulici, je považován za nejlepšího přítele člověka, a kráva je celá čistá, výkaly, moč a mléko, ale je odvážena na jatka a zabíjena pro jídlo. Co je to za civilizovanou zemi? Proto musíme proti všem těmto nesmyslům kázat.“ (dŠP Rúpánugovi dásovi, 7. prosince 1975)
76-01 „Další věc je, že grihasthové mohou být povzbuzováni, aby se věnovali zemědělství. V indických vesnicích jako Vrindávan mají dostatek ghí pro osobní potřebu a dostatečný přebytek na prodej obchodníkům, kteří pak dostanou také nějaké peníze. Ochrana krav znamená dobré jídlo a dobrý obchod, tak ti mohu dát návrhy, jak vše řídit, ale je na GBC, aby všechny tyto body uvedla do praxe.“ (dŠP Džajatírthovi, 22. ledna 1976)
76-07 „S potěšením uslyšíte, že společně s hnutím Hare Krišna se v zahraničí velmi energicky věnujeme ochraně krav. Existují již desítky takových středisek a farem, kde chráníme krávy, jako je naše komunita Nový Vrindávan v Západní Virginii a Bhaktivédánta Manor v Londýně. Celkem bylo dodnes na celém světě založeno přes čtrnáct takových projektů. Krávy chráníme s velkým ziskem. Z obrovského množství mléka připravujeme chutný jogurt, dahi, sandéš, raságuly, gulabdžamuny atd. Máme dostatečné množství ghí na přípravu kačórích, samós a dalších výborných pochutin. Lidé této země postupně začínají brát velmi vážně myšlenku vegetariánské stravy a zastavují zabíjení krav praktickým způsobem. Máme víc než sto chrámů po celém světě a ke každému chrámu, který otevřeme, patří farmy a v mnoha městech restaurace a všechny fungují velmi úspěšně.
V Indii je ten rozdíl, že žádní nadšení mladí lidé se vzděláním se k tomuto hnutí naplno nepřipojují, zatímco v cizích zemích se k nám připojují stovky a tisíce kvalifikovaných úctyhodných lidí. Doufám, že jste mladý muž a spolu s dalšími mladými přáteli byste se k nám měl také naplno připojit, pak můžeme dělat stejnou práci v Indii. Povinností vaišjů je věnovat se zemědělství a ochraně krav. To je zmíněno v Bhagavad-gítě: krṣi-go-rakṣya-vāṇijyam, vaiśya-karma svabhāva-jam (18.44). Bohužel v Indii se vaišjové příliš o zemědělství a ochranu krav nezajímají. Mají větší zájem otevírat továrny. Jak se dá něco dělat, když nám vaišjové dávají bezplatné rady o ochraně krav, a pak se sami víc zajímají o otevírání továren? Jak lze potom správně chránit krávy? Pokud mě v této souvislosti osobně navštívíte, podrobně si s vámi promluvím.“ (dŠP Krišnovi dásovi, Mahéšvarí, 11. července 1976)
76-10 „Pečuješ o krávy, to je púdžá krav. Neobtěžuj se s ničím jiným, udržuj se ve vědomí Krišny přísným dodržováním usměrňujících zásad a džapováním šestnácti kol. Neustále se věnuj službě Krišnovi.“ (dŠP Advaitáčárjovi dásovi, 25. října 1976)
76-11 „Říkáš, že musíme mít nadaci pro góšalu, to je náš skutečný účel: krṣi-go-rakṣya-vāṇijyam, vaiśya-karma svabhāva-jam (Bhagavad-gítá 18.44). Tam, kde je zemědělství, musí být krávy. To je naše mise. Ochrana krav a zemědělství, a pokud je nadbytek, obchod. Je to neziskový plán. V zemědělství chceme vyrábět vlastní potraviny a chovat krávy na mléko. Celá představa je, že jsme ISKCON, komunita, která má být nezávislá na pomoci zvenčí. Projekt farmy je zejména pro oddané, aby si pěstovali vlastní potraviny. Také bavlnu k výrobě vlastního oblečení. Chovat krávy na mléko a mléčné výrobky.
Naším posláním je chránit naše oddané před zbytečnou těžkou prací, aby ušetřili čas na rozvoj vědomí Krišny. To je naše poslání. Není tedy žádný zisk, ale pokud existují přebytečné produkty, můžeme uvažovat o obchodování. Jinak to není náš záměr. Chceme chrám, góšalu a zemědělství. Komunitní projekt jako v Evropě a Americe. V Indii vyvíjíme podobné snahy na několika místech. Právě se chystám do Haidarábádu zorganizovat tam projekt farmy. Máme 240 hektarů a povolení od vlády. Otázka stropu neexistuje.“ (dŠP Jašómatínandanovi dásovi, 28. listopadu 1976)
77-01 „To, že noviny z Miami oceňují náš chrámový pozemek, je velmi dobré. Proč umělé oplodnění? Toho bychom se měli vyvarovat. Fyziologie je, je-li semene víc, pak se narodí býk. Získejte víc půdy a zapojte je do zemědělství, orba s voly místo traktoru. Voli mohou orat a přepravovat. Pěkné povozy tažené voly od vesnice k vesnici pro kázání. Vezměte farmu jako střed a jděte šestnáct kilometrů na tuto stranu, šestnáct kilometrů na tamtu stranu, šestnáct kilometrů na tuto stranu atd., se čtyřmi povozy s voly. Prodávejte knihy, kažte a žijte klidně na farmě. K tomuto účelu lidé používali voly, takže nebyl žádný problém, jak je využít. Nejprve ze všeho by se mělo přestat s tímto umělým způsobem a voli by měli orat, přepravovat a mlít obilí, abyste se vyhnuli strojům, benzínu, strojnímu oleji, přirozeným způsobem. Tvůj popis farmy v Tennessee je velmi pěkný.“ (dŠP Balavantovi dásovi, 3. ledna 1977)
77-03 „Pokud jde o chov krav, není-li dostatek pastvin a obdělávání, je to velmi obtížné, ale proběhla nějaká diskuse o farmě v Kalifornii. Můžeš ohledně toho napsat Ráméšvarovi Mahárádžovi a Satsvarúpovi Mahárádžovi. V každém případě musí být krávy chráněny a mít péči. Pokud tu farmu získáme, pak tam mohou být přesunuty, jinak se o ně dál co nejlépe starej.“ (dŠP Čandrávalí dásí, 28. března 1977)