68-01 „Dalším důležitým plánem je na jaře založit pěknou tiskárnu. Tyto povinnosti jsou v Novém Vrindávanu a budeme tam muset žít soběstačně, jednoduše, chovat krávy, pěstovat obilí, ovoce a květiny. Již jsem tyto věci vysvětlil Hajagrívovi, který je nyní ženatý a zodpovědný grihastha. Ty jsi samozřejmě sannjásí. Tvými povinnostmi bude spíše kázat a dohlížet na tamní činnosti. Dělejte ale všechno společně. Mnoho grihasthů a brahmačárích se k vám připojí na plný úvazek. Někteří z nich se již připravovali tam jet ihned a možná jsi o tom obdržel nějaké dopisy. Vše do budoucna vypadá velmi nadějně. Musíme jednat moudře a úspěch se jistě dostaví. Aktuální potřebou je postavit nějaké obyčejné chatky k bydlení a pak vše postupně přijde jedno po druhém. Doufám, že jsi již v kontaktu s Hajagrívou, musel s tebou o těchto myšlenkách mluvit. Kéž ti Krišna požehná dlouhým životem při realizaci myšlenky našeho Nového Vrindávanu. Děkuji ti ještě jednou.“ (dŠP Kírtanánandovi, 12. ledna 1968)
68-06 „Dostali doporučení postupně proměnit San Francisko v Nové Džagannátha Purí a poradil jsem Kírtanánandovi a tobě, abyste proměnili Západní Virginii v Nový Vrindávan. Vím, že je to překrásné místo, a kopce mohou být přejmenovány na Nový Góvardhan. A pokud tam jsou jezera, mohou být přejmenována na Šjáma-kund a Rádhá-kund. Vrindávan nevyžaduje modernizaci, protože Krišnův Vrindávan je transcendentální vesnice. Plně závisejí na kráse a ochraně přírody. Krišna upřednostnil patřit do komunity vaišjů, protože Nanda Mahárádža byl králem vaišjů neboli majitelem pozemků a jeho hlavní činností byla ochrana krav. Rozumí se, že měl 900 000 krav a Krišna s Balarámem se o ně starali, spolu se svými mnoha přáteli pasáčky, a každý den ráno chodil se svými přáteli a kravami na pastviny. Pokud tedy chceš vážně změnit toto nové místo v Nový Vrindávan, doporučím ti, abys je nedělal příliš moderním. Ale jelikož jste američtí chlapci, musíš je přizpůsobit vašim minimálním potřebám. Nedělej je příliš luxusním, jak jsou Evropané a Američané zvyklí. Je lepší tam žít bez moderních vymožeností, ale žít přirozeným zdravým životem v zájmu rozvoje vědomí Krišny.
Může to být dokonalá vesnice, kde se obyvatelé budou vyznačovat jednoduchým životem a vznešeným myšlením. Pro jednoduchý život musíme mít dostatek půdy pro pěstování plodin a pastviny pro krávy. Je-li dostatek obilovin a mléka, je vyřešen celý ekonomický problém. Nepotřebujete žádné stroje, kino, hotely, jatka, nevěstince, noční kluby, všechny tyto moderní záležitosti. Lidé se pod vlivem máji pokoušejí ze smyslů vyždímat hrubý požitek, jímž není možné uspokojit srdce. Proto jsme v naší snaze získat věčný požitek z hrubé hmoty zmatení a neúspěšní. Ve skutečnosti radostný život existuje na duchovní úrovni, a proto bychom se měli snažit ušetřit náš drahocenný čas vynakládaný na hmotné činnosti a zapojit je do vědomí Krišny. Ale zároveň, protože se musíme uživit, abychom mohli plnit své poslání, musíme mít dostatek (ne nadbytek) jídla, a to zajistí obilí, ovoce a mléko. Pokud tedy dokážete rozvinout toto místo k tomuto dokonalému životu a obyvatelé se stanou dokonalými lidmi vědomými si Krišny, v této části vaší země, myslím si, že to přitáhne nejen mnoho filozoficky smýšlejících lidí, ale budou z toho mít také prospěch.
Pokud jde o mě, přistěhovalecký úřad Spojených států zamítl mou žádost o trvalý pobyt na nějakém technickém základě. Jinými slovy, jen aby se zbavili svámího, protože vláda je znechucena takzvanými svámími, kteří využívají nevinnou veřejnost ve vaší zemi. Potíž je v tom, že lidé v této zemi chtějí pokračovat ve svém smyslovém požitku a současně se chtějí stát transcendentálně pokročilými. V transcendentálním životě lze dělat pokrok procesem negace obvyklé praxe materialistického života. Přesná metoda je ve vaišnavské filozofii a nazývá se jukta-vairágja, [což] znamená, že bychom měli jednoduše přijmout holé nezbytnosti naší hmotné stránky života a snažit se ušetřit čas na duchovní pokrok. To by mělo být motto Nového Vrindávanu, pokud jej rozvineš do hmatatelného stavu. A jsem ti vždy k službám, abych ti pomáhal praktickými návrhy a také pomocí. Na druhou stranu jsem si myslel, že pokud dostanu trvalý pobyt v Montrealu, učiním Montreal svým ústředím a v té době mohu potřebovat tvou pomoc mnoha způsoby. Jak jsme předtím korespondovali, že bychom měli žít společně buď v Indii, nebo v této části světa pro vydávání mnoha vaišnavských knih. Ale pokud chceš rozvíjet Nový Vrindávan, mohu tě ušetřit pro tento účel, a možná tam budeme moci žít společně. Prozatím, pokud chceš skutečně rozvinout takový dokonalý ášram, musíme mít dostatek půdy a všechny ostatní věci se postupně rozrostou.
Kolik bude třeba lidí pro pěstování plodin na pozemku, to musíme odhadnout, a také pro pastvu a krmení krav. Musíme mít dostatek pastvin, aby uživily zvířata všude kolem. O zvířata se musíme starat po celý jejich život. Nesmíme vymýšlet žádný plán, jak je prodat na jatka. Tak vypadá ochrana krav. Krišna nás svým praktickým příkladem naučil poskytovat veškerou ochranu kravám, a to by měla být hlavní činnost Nového Vrindávanu. Vrindávan je také znám jako Gókula. Gó znamená krávy a kula znamená shromáždění. Zvláštností Nového Vrindávanu proto bude ochrana krav, a když to budeme dělat, nebudeme na tom škodní. V Indii je samozřejmě kráva chráněna a pastevci mají z této ochrany dostatečný zisk. Kravský hnůj se používá jako palivo. Kravince vysušené na slunci jsou skladovány pro využití jako palivo na vesnicích. Z pole získávají pšenici a jiné obiloviny. Mají mléko a zeleninu a palivem je kravský hnůj, a tak jsou v každé vesnici soběstační. Látku zpracovávají tkalci. A vesnický olejový mlýn (skládající se z vola chodícího kolem dvou velkých mlýnských kamenů připojených ke jhu) mele olejnatá semena na olej.
Celá myšlenka spočívá v tom, že lidé žijící v Novém Vrindávanu nemusí hledat práci venku. Organizace by měla být taková, aby byli obyvatelé spokojeni. To bude dokonalý ášram. Nevím, jestli tyto myšlenky mohou dostat praktickou podobu, ale uvažuji, že lidé mohou být šťastní na jakémkoliv místě s půdou a kravami, aniž by usilovali o takzvané vymoženosti moderního života – což pouze zvyšuje úzkost o jejich údržbu a správné vybavení. Čím méně usilujeme o obživu, tím víc jsme nakloněni rozvoji vědomí Krišny.“ (dŠP Hajagrívovi, 14. června 1968)
68-07 „Další věc, nedoporučuji ti kupovat na přepravu koně. Bude to pro tebe zátěž, protože nyní nemáš dostatek pomocníků. Pokud si koně necháš, musíš se o ně starat a kvůli troše pohodlí při přepravě musíš podstupovat mnoho potíží, abys koně udržel zdravé.“ (dŠP Hajagrívovi, 14. července 1968)
68-08 „S velkou radostí jsem obdržel tvůj dopis ze 13. srpna 1968 s kopií nájemní smlouvy a pečlivě jsem ji prošel. Když jsi byl zde, navrhl jsem pozemek koupit přímo. Myslím, že to nebylo možné. Smlouva o pronájmu se však zdá být stejně dobrá jako prodejní doklad. Avšak doložka ,S výjimkou a výhradou všeho uhlí uvnitř a pod uvedeným majetkem a podléhajícímu důlním právům a privilegiím stanoveným v dokumentu o zmiňovaném uhlí zhotoveném Josephem E. McCombsem a kol., ze 30. března 1903, zaznamenaný v úřední kanceláři v Knize smluv 98 na straně 185‘, mi způsobila bolení hlavy. Nevím, co je napsáno v úřední kanceláři v Knize smluv 98, ale podle zdravého rozumu se zdá, že ta oblast je uhelný nebo ropný důl. Za těchto okolností, pokud bude v budoucnosti rozvíjen [uhelný průmysl] a bude-li třeba, může nás vláda okamžitě vyzvat k opuštění pozemku a žádný zákon tomu nezabrání. Dokonce, i když vláda nezíská náš pozemek, ale v okolí vznikne nějaký takový průmysl (uhelný nebo ropný), celá myšlenka Nového Vrindávanu se vytratí.
Představa o Vrindávanu je transcendentální vesnice bez jakéhokoliv obtěžování moderní průmyslovou atmosférou. Má myšlenka rozvinout Nový Vrindávan je vytvořit atmosféru duchovního života, kde budou lidé podle pravého společenského rozdělení – brahmačárí, grihasthové, vánaprasthové, sannjásí, nebo zvlášť brahmačárí, sannjásí a vánaprasthové – žít soběstačně, zcela v závislosti na zemědělských výrobcích a kravském mléce. Život by měl být zjednodušen, aby nebyl rušen prací ve dne v noci pro ekonomický rozvoj, bez jakéhokoliv duchovního porozumění. Představa o Novém Vrindávanu je, že osoby, které tam žijí, přijmou základní životní potřeby, aby se udržely naživu, a většinu času by měly rozvíjet vědomí Krišny, aniž by se obtěžovaly programem smyslového požitku. Průmyslový rozvoj (nebo důlní průmysl) v sousedství celou tuto myšlenku zhatí. Nyní musíš sám uvažovat, podívat se na budoucnost pozemku a pak se rozhodnout, co udělat. Nechci mít Nový Vrindávan s průmyslovými oblastmi nebo doly. Mám zkušenost z Indie, že doly jsou skoro jako vězení. Horníci jsou považováni za obyvatele pekla a nemůžeme od nich nikdy očekávat žádné dobré chování. Musíme proto myslet na atmosféru kolem Vrindávanu. I v Indii se naše současná vláda snaží rozvíjet průmysl v rozsáhlých oblastech kolem Vrindávanu a vytváří pekelnou atmosféru. Proto tě žádám, aby sis byl jist budoucností pozemku, a pak udělal potřebné. Shrnutí je, že nájemní smlouva se zdá být v pořádku, ale myslím na duchovní rozvoj. Doufám, že jsi dostal můj předchozí dopis a očekávám tvou odpověď co nejdřív.“ (dŠP Hajagrívovi, 17. července 1968)
68-09 „Velmi rád slyším, že se tam všem členům velmi daří a žijí šťastně. Doufám, že Nový Vrindávan poskytne útočiště mnoha nešťastníkům z této země a budou šťastní tím, že tam budou pracovat a žít v dobré společnosti oddaných.“ (dŠP Kírtanánandovi, 22. září 1968)
68-10 „Dál – k tvému bodu: program civilizace duchovního světa – to je velmi dobrý nápad. A naše hnutí pro vědomí Krišny je v podstatě na této myšlence založeno, chceme vytvořit světovou civilizaci na základě duchovního porozumění. Zde jsou tedy některé body, které můžeš rozvést, aby tomu lidé rozuměli. Měly by být následující:
Prvním bodem je, že jakákoliv civilizace bez vědomí Boha či vědomí Krišny není vůbec žádnou civilizací. Je to jen naleštěná podoba zvířecí společnosti. To je první bod. V současné době se moderní civilizace na základě takzvaného vědeckého poznání a ekonomického rozvoje snaží odstranit vědomí Boha či vědomí Krišny – to je nedostatek moderní civilizace. Proto je přes všechen pokrok výsledek nulový. Nula nemá žádnou hodnotu a milióny nul dohromady také nemají žádnou hodnotu. Přidáte-li ale před nulu jedničku, její hodnota se zvýší. Z jedné nuly se stane 10, ze dvou nul 100, ze tří nul 1 000, tak pěkný výsledek to je. Tento bod by měl být velmi jasně probrán, bez vědomí Boha, vědomí Krišny, je jakákoliv snaha lidské civilizace, takzvaně filozofická, politická, ekonomická či pracovní, prostě jen rovna nule. Lidská společnost by měla být rozdělena na společenské třídy – na intelektuály, administrátory, obchodníky a pracovníky. A co se týče duchovních stavů, ty by měly být rozděleny na stav odříkání, stav života v ústraní, hospodář a život studenta.
Třetí bod, všech těchto osm skupin má za úkol porozumět Nejvyšší Osobnosti Božství a toto hnutí pro vědomí Krišny je určeno k vyučování těchto nezbytností lidské civilizace.
Čtvrtý bod, co se týče administrativní, obchodnické a pracovní třídy lidí, existuje mnoho institucí, ale pro výchovu prvotřídních intelektuálů není žádná instituce nikde na světě. Instituce pro duchovní výcvik také ne. Toto hnutí pro vědomí Krišny se tedy snaží pomoci lidské společnosti v těchto dvou bodech, které jim chybí. Zakoupili jsme tedy pro začátek rozsáhlý pozemek v Západní Virginii, který jsme pojmenovali Nový Vrindávan. Chceme vzdělávat naše studenty, aby se z nich stali prvotřídní intelektuálové a učili celou lidskou společnost o cíli života a vědomí Krišny neboli vědomí Boha. Zveme tedy potenciální zájemce o studium, aby se připojili k naší instituci, a zveme veřejnost a vládu ke spolupráci s naším hnutím.
Pátým bodem je, že ať se člověk nachází v jakékoliv skupině, cílem života by mělo být uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. To je povinností každého, bez ohledu na to, v jakém stavu života se nachází. Chce-li člověk prožít úspěšný život, musí se naučit, jak svými činnostmi uspokojit Nejvyššího Pána. To by mělo být cílem. Nezáleží pak na tom, v jakém postavení a zaměstnání se člověk nalézá – jelikož jeho cílem je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, nachází se v tom pravém řádu civilizace.
Další bod; aby se člověk naučil tomuto umění, jak být schopen uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, musí se vzdělávat v umění vědomí Krišny, čtením Bhagavad-gíty takové, jaká je, a Šrímad-Bhágavatamu, které se považují za vědu o Bohu, a následováním učení Pána Čaitanji dvacet čtyři hodin denně. Není možné jen patnáct minut meditovat a dosáhnout duchovního pokroku.
Toto hnutí pro vědomí Krišny tedy učí lidi, jak být pohroužen v myšlenkách na Krišnu dvacet čtyři hodin denně. Například Bhagavad-gítá: Krišnovy pokyny v ní jsou přesně to pravé pro dokonalou lidskou civilizaci. Toto učení je tedy třeba studovat z Bhagavad-gíty takové, jaká je.
Další bod: pro účel porozumění učení Bhagavad-gíty a Šrímad-Bhágavatamu by měla existovat střediska, kde se lidé mohou scházet ráno a večer a snažit se pochopit toto hnutí pro vědomí Krišny, vědomí Boha. Snažíme se otevírat pobočky po celém světě, v každém městě, v každé vesnici, a lidé by toho měli využít. Za vstup do těchto středisek a institucí nevyžadujeme žádné peněžní převody, avšak jelikož musíme tato střediska a instituce udržovat, veřejnost by měla pravidelně přispívat, a to velmi rádi uvítáme.
Další bod, až si lidé navyknou navštěvovat tato různá střediska hnutí pro vědomí Krišny, jednoho dne se zbaví materialistického pojetí života, stejně jako když je někdo probuzen ze spánku. Během spánku se nám zdá tolik nesmyslných snů, ale jakmile se probudíme, ihned si uvědomíme, kolik jsme to viděli pošetilých snů, které ve skutečnosti neexistují. Podobně když se někdo stane vědomým si Krišny, dokáže pochopit falešný obraz této materialistické civilizace.
Další bod, když se probudí, zcela se odpoutá od takzvané náklonnosti k označením jako společnost, přátelství a láska.
Další bod, díky tomuto porozumění není tak hmotně aktivní. Je spokojený s příjmem, který ho jednoduše uživí, a nemá už zájem zbytečně navyšovat bankovní konto pro smyslový požitek. Vada moderní civilizace je, že každý vydělává peníze nepochybně ve velkém množství, ale neví, jak je utrácet. Utrácí jen za smyslový požitek, jehož nejvyšším stupněm je sex. Proto všechny peníze vynaloží na omamné látky a sex, nahý tanec, nahé divadlo, mnoha způsoby. To znamená, že plýtvají svým lidským zdrojem energie.
Další bod, člověk by měl být natolik vzdělán, aby byl v srdci oproštěn od veškeré připoutanosti ke hmotě, ale dokud má tělo, musí pracovat jako obyčejný člověk, aby je uživil.
Další bod, společnost, přátelství a láska v hmotné existenci mohou být přijímány bez jakékoliv připoutanosti, a jakkoliv po nás tato takzvaná společnost, přátelé a láska chtějí, abychom jim sloužili, měli bychom prostě jen přitakat, ano, to je pěkné, ale ve skutečnosti bychom měli větší význam přikládat duchovnímu pokroku v životě.
Další bod, měli bychom jasně pochopit, že hmotné zdroje, ať na této planetě nebo jiných, ať na nebi či pod zemí, konkrétně v dolech, všechen majetek, který je v současnosti používán k ekonomickému pokroku, veškeré těžené suroviny či suroviny v zásobě, například ropa, která je teď uskladněna v zemi a kterou lidé využívají pro tolik různých strojů, že toto vše včetně této ropy patří Nejvyšší Osobnosti Božství. Nevytvořil to člověk, vědci to nedokáží vytvořit. Podobně všechny věci, všechny pozemky, jsou stvořeny Nejvyšší Osobností Božství. Toto musíme chápat.
Další bod, člověk si může těchto věcí užívat, avšak s tímto porozuměním, že náleží Nejvyšší Osobnosti Božství. Stejně jako se můžeme nacházet ve veřejném parku, ve velmi pěkné zahradě, ale musíme mít vždy na paměti, že tento park nám nepatří. Je ve vlastnictví vlády či státu.
Další bod, tento majetek stvořený Nejvyšší Osobností Božství může tedy být využíván všemi živými bytostmi. Nejen lidmi, ale také zvířaty, která mají právo žít z majetku Nejvyšší Osobnosti Božství.
Další bod, nikdo nemůže porušovat práva ostatních živých bytostí. Pán každého prostřednictvím přírody zásobuje jídlem a přístřeším, a nikdo by proto neměl narušovat životní práva ostatních. Lidská bytost je považována za nejvyvinutější vědomé zvíře, a využije-li své vědomí ve vztahu s Krišnou, nazývá se to vědomí Krišny.
Další bod, osoba vědomá si Krišny nenarušuje práva ostatních živých bytostí, a proto neschvaluje jatka zřízená k zabíjení zvířat.
Další bod, pokud provozujete jatka, musíte trpět následky, protože zákony přírody nerozlišují mezi různými druhy života. Všechny živé bytosti jsou stejně cenné.
Další bod, každá živá bytost je považována za syna Nejvyšší Osobnosti Božství, ačkoliv mohou být různě oblečeny, neboť tělo je oděv; tělo není to samé jako živá bytost, proto mohou živé bytosti být oblečeny do osmi miliónů čtyř set tisíců různých oděvů, avšak kvalitativně, jako živá bytost, není mezi lidskou bytostí a zvířetem žádný rozdíl. Proto jsou jejich hmotné potřeby stejné – jídlo, spánek, rozmnožování a obrana.
Další bod, pošetilá představa, že zvířata, rostliny nebo jiné živé bytosti nemají vědomí, je základní příčinou hříšných činností.
Další bod, mělo by nám stačit pouze nasytit žaludek, to je podstata přijímání potravy. Je-li možné uspokojit žaludek pomocí obilovin, zeleniny, ovoce a mléka, nemáme právo zabíjet zvířata jen pro uspokojení chutí našeho jazyka. Lidská společnost má žít z přirozené produkce jídla jako obiloviny, ovoce, zelenina a mléko. Neměli bychom si přehnaně užívat jiných věcí. A je-li si někdo skutečně vědom Krišny, je schopen připravit tisíce chutných jídel pouze ze zeleniny, obilovin, ovoce a mléka. Bere-li si někdo víc, než potřebuje, měl by být považován za zloděje. Nikdo by neměl hromadit pro budoucí nasycení rodiny, společnosti či národa, ať jde o peníze, obilí, zeleninu či jiné potraviny. Měli bychom mít jen tolik, kolik potřebujeme. Máme-li přebytek potravin, měli bychom je rozdat těm, kdo je potřebují. Zvlášť obiloviny jsou určeny pro všechny živé bytosti a neměly by se vyhazovat.
Další bod, ten, kdo tedy zbytečně vyhazuje obiloviny, je zločinec. A ten, kdo hromadí víc peněz, než ve skutečnosti potřebuje, je také zločinec. A podle zákonů přírody neboli Božích zákonů budou tyto osoby dozajista potrestány. Tento trest nemusí být vidět v tomto životě, avšak protože život je věčný, má pokračování, člověk musí být připraven přijmout tento trest v tomto nebo příštím životě, a protože podstupuje toto riziko, živá bytost přechází z jednoho těla do druhého, to je její životní problém. V lidském životě má tento problém vyřešit. Se všemi zvířaty, jako s jeleny, velbloudy, osly, opicemi, dokonce ani s mouchami a hady, by nemělo být špatně zacházeno. Dokonce ani když se dostanou do domu nebo sežerou něco z polí, neměli bychom jim bránit. Mají totiž také právo jíst potraviny dodané Pánem. Nesnědí víc, než potřebují, a nevezmou si nic s sebou domů. Jsou lepší než lidské bytosti. Má-li lidská bytost povoleno vstoupit na pole či zahradu, pokusí se něco si vzít s sebou na prodej či do zásoby. Zvířata to však nedělají. Nevinná zvířata by tedy měla být považována za hospodářovy vlastní děti.
Nikdo by neměl příliš těžce pracovat. Moderní civilizace vynalezla různé druhy nebezpečných průmyslových odvětví, která lákají pracovníky na vysoké mzdy. Takovou práci by měli odmítat. Pak bude kapitalistických myšlenek přirozeně méně. Démonské osoby využívají toho, že lidé tuto práci přijmou, a zbytečně pak zvyšují umělé potřeby těla. Je lepší být spokojen se zemědělskou produkcí, než se stěhovat do velkoměst a pracovat v průmyslu. Pokojný život závislý na zemědělské produkci může člověku přinést skutečné štěstí a hojnost, jinak jich nedosáhne. Čím víc je člověk spokojen doma, s domácím hospodářstvím, bez potřeby jezdit za prací, tím je jeho život klidnějším. V Indii se Mahátmá Gándhí pokoušel vést vesnice tak, aby lidé nebyli nuceni stěhovat se do měst. Pokojná atmosféra může být nastolena pouze za pomoci detailní organizace vesnice, skutečným vesnickým životem. Ne přebíráním myšlenek z velkoměst do vesnického prostředí; básník Cowper řekl, že venkov stvořil Bůh, a města a velkoměsta stvořil člověk. To je ten rozdíl. Existuje mnoho takových dobrých nápadů, jak klidně žít na této planetě a rozvíjet vědomí Krišny tak, aby se člověk úplně zbavil znečištění hmotnou existencí a získal věčný život hned po opuštění tohoto těla. To je potvrzeno v Bhagavad-gítě: tyaktvā dehaṁ punar janma, naiti mām eti so ’rjuna. Prostým rozvojem vědomí Krišny člověk odejde zpátky domů, k Bohu ihned po opuštění současného těla. Budou-li lidé spolupracovat s tímto hnutím pro vědomí Krišny, dozajista můžeme vytvořit lepší druh civilizace pro dosažení trvalého míru a blahobytu na celém světě.“ (dŠP Rájarámovi, 17. října 1968)
68-12 „Z tvého dopisu jsem vyrozuměl, že máš k dispozici automobil Lincoln, který nám můžeš darovat do Los Angeles. V současné době právě takové auto potřebujeme, tak si myslím, že můžeš zařídit jeho převoz sem. Je to všechno Krišnova milost, takže jak budeš moci, zařiď to prosím. Pokud jde o vaše využívání strojů v Novém Vrindávanu, jsou-li užitečné, pak je můžete využívat. Nejsme nepřátelé strojů. Jestli mohou být využívány pro službu Krišnovi, vítáme je.“ (dŠP Kírtanánandovi, 8. prosince 1968)
68-12 „Ptal ses, zda můžete v zimě používat jako palivo dřevěné uhlí, a protože to je ta nejjednodušší věc ve vaší současné situaci, rozhodně je to v pořádku. Ve všech takovýchto otázkách musíte používat pouze zdravý rozum a záviset jako vždy na Krišnovi, aby vás pěkně vedl. Pokud vláda opravuje silnice, jsou-li ochotni to udělat, je to velmi dobré. Budou-li pěkné silnice, můžeme do Nového Vrindávanu pozvat mnoho lidí, stejně jako si ulehčit naše vlastní tamní činnosti, takže tento návrh je vítaný. Ohledně budování rybníků nevím, jestli je budete moci využívat pro koupání v chladné zimě, proto bude lepší, můžete-li postavit studnu, pokud může být v zimě víc využívána. Jste-li teď v časové tísni, rybníky mohou být vybudovány na jaře.“ (dŠP Kírtanánandovi, 8. prosince 1968)
68-12 „Velmi ti děkuji, že sis tímto způsobem udělala na mě čas. Nechť je s tebou Krišna spokojen; ty i tvůj dobrý manžel budete stále víc a víc duchovně šťastní díky svému pěknému postoji služby s vědomím Krišny. Ve skutečnosti netoužím založit školu v žádném městě. Městský život, zvláště v tomto věku, Kali-juze, je velmi znečištěný. Básník Cowper uvedl, že město stvořil člověk a vesnici Bůh. Na vesnici tedy existuje přirozený sklon k vědomí Krišny, a tak chceme takovou atmosféru rozvíjet v Novém Vrindávanu. Vaše spolupráce v této věci pro mě bude velmi povzbuzující.“ (dŠP Satjabhámě, 27. prosince 1968)
68-01 „Tyto povinnosti jsou v Novém Vrindávanu a budeme tam muset žít soběstačně, jednoduše, chovat krávy, pěstovat obilí, ovoce a květiny. Již jsem tyto věci vysvětlil Hajagrívovi, který je nyní ženatý a zodpovědný grihastha. Ty jsi samozřejmě sannjásí. Tvými povinnostmi bude spíše kázat a dohlížet na tamní činnosti. Dělejte ale všechno společně. Mnoho grihasthů a brahmačárích se k vám připojí na plný úvazek. Někteří z nich se již připravovali tam jet ihned a možná jsi o tom obdržel nějaké dopisy. Vše do budoucna vypadá velmi nadějně. Musíme jednat moudře a úspěch se jistě dostaví. Aktuální potřebou je postavit nějaké obyčejné chatky k bydlení a pak vše postupně přijde jedno po druhém. Doufám, že jsi již v kontaktu s Hajagrívou, musel s tebou o těchto myšlenkách mluvit.“ (dŠP Kírtanánandovi, 12. ledna 1968)
69-03 „Myslím, že jsem odpověděl i na tvůj minulý dopis, který jsi doufám již dostala, a jsem velmi rád, že se v Novém Vrindávanu cítíš velmi šťastná. Základním principem našeho života ve Vrindávanu bude chov krav. Jestliže dokážeme chovat dostatek krav a pěstovat potřebné potraviny, pak tvým krajanům ukážeme nový způsob života – plně duchovní život ve zdravé atmosféře v božském vědomí. Budete mít dostatečnou příležitost vzdělávat děti a psát pro ně knihy, protože v Puránách, Mahábháratě, Šrímad-Bhágavatamu a mnoha dalších souvisejících textech je pro vydávání takových knih dostatek materiálu. Existují tisíce dokonalých historických událostí, které, pokud budeme moci ilustrovat vhodnými obrázky, budou skvělou inspirací, a lidé budou tuto literaturu rádi vlastnit.“ (dŠP Satjabhámě, 30. března 1969)
69-05 „V současné době žiji v Novém Vrindávanu. Je to velmi pěkné místo, ale není tu žádné moderní vybavení. Je zcela mimo dosah městského života a musíme opatřit mnoho věcí. Ve srovnání s městem je zde život velmi nepohodlný, ale atmosféra je přesto velmi příjemná.“ (dŠP Ánandovi, 25. května 1969)
69-06 „Co se týče mléka, mohu zajistit financování nákupu krav. Dohoda bude taková, že požádám všechna střediska, aby financovala alespoň jednu krávu, a vy jim budete muset splácet dluh dodávkami ghí. Dejme tomu, že někdo dá zálohu 200 dolarů na nákup krávy, vy budete muset splatit dluh dodáním ghí za 200 dolarů. Potom se ta kráva stane vaším majetkem. Ale vyrábět toto ghí znamená, že se musí pravidelně stloukat mléko. Muži by se měli zabývat pěstováním zeleniny, oráním pole, péčí o zvířata, výstavbou domů apod. a ženy se budou věnovat domácím činnostem. Samozřejmě, ti, kteří se věnují psaní, jako je Šjáma dásí, nemohou dělat žádnou jinou práci. Takto to tedy můžeš zařídit.“ (dŠP Kírtanánanda, 24. června 1969)
69-07 „Navrhl jsi, aby lidé, kteří přicházejí z různých středisek do Nového Vrindávanu, měli své výdaje zajištěné chrámy ve výši 25 dolarů na osobu, zaplacené na jeden rok. Myslím, že to bude v naší instituci nově zavedená věc. Z našich mnoha středisek členové odcházejí a přicházejí do nich, ale žádné středisko takový požadavek nevzneslo, a když to bude Nový Vrindávan požadovat, nevyzní to moc pěkně. Ale chápu finanční situaci Nového Vrindávanu, takže nejlepší bude zastavit další příliv do Nového Vrindávanu, dokud nebude soběstačný. Celá myšlenka Nového Vrindávanu spočívá v tom, že lidé, kteří tam žijí, by si měli vyrábět vlastní jídlo, z něhož hlavní položkou je mléko. Nedoporučuji žádat nikoho, aby tam jel, dokud nebude dosaženo tohoto stavu. Lepší je požádat je, aby tam jeli, pokud jsou ochotni pracovat a vyrábět si vlastní jídlo. Jinak by se nikomu nemělo doporučovat tam jet. Kromě toho jsem dostal dopisy od tamních dívek, že se cítí nepříjemně. Proto by nikomu v tuto chvíli nemělo být doporučováno, aby tam jel, dokud tam nebude vhodné bydlení. Jsem rád, že chlapci pracují na domě a projekt bude uspokojivě dokončen. Moje rada je učinit to místo velmi klidným. Měli byste přijímat pouze takové osoby, které mohou pracovat bez jakýchkoliv potíží. Prozatím nepřijímejte další a nežádejte je, aby platili 25 dolarů měsíčně. To nebude znít moc pěkně.“ (dŠP Kírtanánandovi, 31. července 1969)
70-11 „Velmi mě těší, že otvíráš pěkné středisko v důležitém městě Pittsburghu. Rozvíjej prosím Pittsburgh a Nový Vrindávan společně. Jestliže pittsburské středisko může finančně přispívat našemu Novému Vrindávanu, pomůže to od mnoha finančních problémů. Na Nový Vrindávan často myslím a jsem velmi rád, že jsi tento program založil. Než jsem přijel do vaší země, přemýšlel jsem o založení dokonalé védské komunity. Usilovně tedy pracuj, aby Nový Vrindávan rostl.
Souhlasím s tebou, že se nesmíme přepínat tím, že tam budeme mít víc oddaných, než můžeme pohodlně ubytovat. Vše se musí dělat tak, aby se nikdo necítil nepříjemně. To je jeden z problémů naší moderní metropole. Všichni jsou na sebe tak namačkáni, že je to neúnosné. Rozvíjej Nový Vrindávan přirozeným způsobem, aby postupně, s větší vybaveností, mohlo přijet víc lidí.“ (dŠP Hajagrívovi, 8. listopadu 1970)
70-12 „To, že usilovně pracuješ na stavbě chatek v Novém Vrindávanu, je pro mě velmi povzbuzující. Velmi si přeji vidět, jak tento projekt roste, tak prosím pokračuj v práci v tomto duchu. Co se týče materiálů na dokončení chatek, myslím, že nejlepší je to, co je nejjednodušší a nejméně nákladné.“ (dŠP Nara Nárájanovi, 19. prosince 1970)
72-01 „Váš návrh založit komunitu pro vědomí Krišny na vašem pozemku je velmi dobrý. Kdykoliv získáme nějaký pozemek, měli bychom této příležitosti využít k tomu, abychom jej rozvinuli v dokonalou komunitu, jako je vize pro Nový Vrindávan. Můžeme mít mnoho takových komunit po celém světě, aby lidé všude viděli, jak mohou být uspokojeny všechny životní potřeby čistým a prostým životem s vědomím Krišny. Takzvaná civilizace Kali-jugy s jejím nadměrným průmyslem ve skutečnosti nedokázala dát člověku štěstí, které hledá. Když tedy říkáte, že váš pozemek je velmi vhodný pro ochranu krav a pěstování tulasí, pak vám Krišna dává příležitost tento program rozvíjet. Chraňte nějaké krávy, pěstujte plodiny, a pokud je to možné, zásobujte čerstvým mlékem a máslem chrámy v okolí. Zbytek času zpívejte Hare Krišna a čtěte mé knihy. Tak můžete žít velmi klidně a nebýt nikým rušen.“ (dŠP Vonu Paulu Reedovi, 2. ledna 1972)
73-06 „Ptáš se, jestli by jaderné zničení této planety ovlivnilo sankírtanové hnutí. Ne, neexistuje nic, co by zastavilo toto sankírtanové hnutí, protože je to vůle Pána samotného, Pána Čaitanji, aby bylo Jeho svaté jméno slyšet v každém městě a vesnici. Není ani možné, aby démoni tuto planetu zničili nezávisle na Krišnově vůli. Nic se nestane bez Jeho svolení. Jestliže chce Krišna někoho zabít, nikdo ho nezachrání, a jestliže chce Krišna někoho ochránit, nikdo ho nemůže zabít. Pokud jde o nás, měli bychom jen být odhodláni uskutečňovat naše poslání navzdory veškeré opozici, démonům, jaderným válkám, čemukoliv. Celý vesmír nakonec podlehne jistému zničení, jak si to Krišna přeje, avšak oddaná služba je věčná a je tím jediným jistým způsobem, jak se před tímto zničením zachránit. Můžeme po celém světě kázat, že jedinou cestou, jak se zachránit před kolektivním a individuálním zničením, je přijmout zpívání Hare Krišna. Zkrátka tento svět je velmi nebezpečným místem, proto bychom měli neustále zpívat Hare Krišna a vyhledávat ochranu u Krišny.“ (dŠP Makhanlálovi, 22. června 1973)
73-07 „Chápu tvé znepokojení nad úpadkem civilizace. Ano, jak Kali-juga postupuje, město bude nebezpečnějším místem. Bude mít velmi ničivý účinek. Moderní civilizace je tak zkažená a s tím, jak se víc a víc rozmáhají hříšné činnosti, lidé budou řízením přírody nuceni čelit více potížím. Náš úkol je však jednoduše přijmout útočiště u mahá-mantry Hare Krišna a modlit se ke svatému jménu, aby nás ochránilo. Krišna nám poskytne vybavení k práci. Buď si jist, že svaté jméno oddané ochrání. Ostatní budou muset ve dnech, které přicházejí, trpět.“ (dŠP Kurušréšthovi, 23. července 1973)
73-12 „Ano, pokud můžeš získat nějakou zemědělskou půdu a pěstovat obilí, bude to pěkné. Zvlášť chceme exportovat obilí do Indie, ale neměň ani nenarušuj stávající chrámový program. Ekonomická situace je vždy nejistá, ale závisíme pouze na Krišnovi.“ (dŠP Makhanlálovi, 11. prosince 1973)
74-01 „Pokud jde o tvůj navrhovaný informační zpravodaj všem pobočkám ISKCONu pro získávání lidí na zemědělské práce v Bhaktivédántově Manoru, není to praktický plán. Nikdo nepojede ze zahraničí do Londýna pracovat v zemědělství. Pokud nemůžete najít místní lidi, jak můžete očekávat, že přijedou pracovat lidé z jiných zemí? Mám zkušenost, že ani lidé z této země nejezdí do Nového Vrindávanu. Znáš Šrutakírtiho, který byl mým osobním služebníkem. Nyní se oženil a Kírtanánanda Mahárádža ho požádal, aby přijel do Nového Vrindávanu, ale on řekl, že nemá rád život na farmě. Lidé jsou nyní zvyklí žít ve městě, a pokud je někdo náhle přesunut na vesnici, pak se jistě cítí nesvůj. Zvlášť v západních zemích zemědělci postupně opouštějí své podnikání a odcházejí si užívat možností města. Pokud získáte místní lidi, kteří budou pracovat na tomto zemědělském experimentu, bude to lepší. Jinak neztrácej čas a peníze na distribuci zpravodaje.“ (dŠP Mukundovi, 12. ledna 1974)
74-04 „Pokud jde o krávy trpící bez dobrého přístřešku, proč jste jim nepostavili něco pevného? Při jedné příležitosti jsem poslal 5 000 dolarů a předtím 4 000 dolarů na přístřešek pro krávy. Proč tedy nejsou chráněny? Vaše zpráva o sklizni plodin je paradoxní ve srovnání s tím, že musíte vynakládat peníze na údržbu. Pokud je tak velká sklizeň, máte krávy, zeleninu, proč potřebujete peníze na údržbu?
Četl jsem ve vašem dopisu, jak brahmačárí považují orbu za velmi obtížnou. Bude to velmi obtížné, pokud nebudeme obdělávat půdu sami. Potíže lze překonat za předpokladu, že jsme upřímní. Myslím, že můžeme používat moderní stroje; například řídit traktor je stejně snadné jako řízení auta. Dejme tomu, že prozatím pronajmeme traktor. Slyšel jsem, že jsou k dispozici v Krišna-nágaru. V Americe se věnují zemědělství; jsou to zemědělci, i když to nejsou Indové. Proč tedy nemohou Američané pracovat a hospodařit v Indii? Jen musíme zařídit, abychom získávali co nejvíc plodin pro zvířata a lidi. Viděl jsem mnoho farmářů poblíž Nového Vrindávanu, kteří pěkně pracují s traktory a pěstují potraviny. Jednoho dne Kírtanánanda Svámí jednoho najal a on za dvě hodiny velmi pěkně zoral mnoho akrů půdy, ačkoliv pozemek nebyl rovný. V Májápuru je země rovná; za několik hodin můžeme zorat celý náš pozemek. Jde mi o to, jestli nějakým způsobem nemůžeme pozemky využívat, proč je pak za takové náklady kupovat? Svépomoc neznamená utrácet 10 000 rupií měsíčně.“ (dŠP Džajapatákovi a Bhavánandovi, 3. dubna 1974)
74-04 „Také pokud kupujete půdu, musí být řádně využita. Nemá význam kupovat půdu, která bude stát drahé pracovníky. Pokud skutečně produkujete nějaké obilí nebo zeleninu, pak proč je třeba dalších peněz na údržbu? Na údržbu potřebujeme 100 rupií na hlavu, bez rizika nákupu pozemků a jejich obdělávání. Vím, že v současné době je tam pouze 20 lidí, takže je pro údržbu třeba maximálně 2 000 rupií. Nechápu vše ohledně vašeho plánu, ale toto je můj hrubý odhad.“ (dŠP Bhavánandovi a Džajapatákovi Mahárádžům, 20. dubna 1974)
74-06 „Je to velmi dobrá zpráva, že tam jsou osoby, které chtějí spolupracovat, aby nám pomohly založit projekt varnášramské školy, a mohou nám poskytnout pozemek pro život jako dokonalá komunita, která si produkuje vlastní jídlo z půdy. To by se mělo pečlivě uskutečnit.“ (dŠP Brahmánandovi Mahárádžovi, 17. června 1974)
74-09 „Pokud jde o projekt v Buffalu, příkladem je Nový Vrindávan. Měli byste jej rozvíjet podobným způsobem: mít mléko, zeleninu, prostý život a zpívat Hare Krišna. Celý svět se zabývá zbytečnou těžkou prací s jejich továrnami. Je to civilizace, která zabíjí mozek. Ať začnou žít svobodně, tráví čas zpíváním Hare Krišna, čtou knihy a činí své životy úspěšnými. To je velmi zásadní kázání. Lidé musí být informováni.“ (dŠP Rúpánugovi dásovi, 4. září 1974)
74-09 „V Novém Vrindávanu jsem viděl, jak šťastně žijí naši oddaní na čerstvém vzduchu, s čerstvou zeleninou a dostatkem mléka. Prosté bydlení v chatkách. Co víc chcete? Neměli bychom zanedbávat péči o tělo a měli bychom šetřit čas na zpívání Hare Krišna. Tato mise by měla být propagována. Šetřte čas a zpívejte Hare Krišna.“ (dŠP Hansadútovi, 7. září 1974)
74-10 „Co se týče té farmy, zakládání farem není tak nezbytné, ale dokážeš-li to bez větších problémů, pak to udělej. Varnášramský systém má za úkol zjednodušit život v hmotném světě. Nemá nic společného s duchovním životem. Přijetí varnášramy znamená trochu zjednodušit pokrok směrem k duchovnímu životu, jinak pro nás nemá význam. Například všichni moji evropští a američtí žáci nemají varnášramské postavení, ale protože z duchovního hlediska následují zásady a také mé pokyny, jejich duchovní pokrok každý oceňuje. Měj vždy na paměti, že život ve varnášramě je dobrý pro hmotný život a pomáhá v duchovním životě, ten však na něm nezávisí. Koneckonců systém varnášramy musí být uskutečněn před přijetím duchovního života a sannjás je posledním stupněm varnášramy.“ (dŠP Hansadútovi, 19. října 1974)
74-12 „Velmi rád slyším o vašem novém zemědělském ášramu. Chceme rozvíjet mnoho takových farem po celém světě. Jsi nadšený a inteligentní a zdá se, že ji dobře řídíš. Proč ji nenazvat Nová Gókula místo Nový Májápur? Myslím, že je to lepší. Je v pořádku, že jste koupili stroje a využíváte je na farmě, ale pokud zvládnete co nejvíc bez nich, je to lepší. Zní to tak, že tamní životní pomníky jsou poněkud mimořádné. Pokud se je však oddaní dovedou naučit snášet, jak říkáš, že jsou odhodlaní, a mohou tam zůstat a pracovat, je to velmi dobré. Plně je povzbuzuji.“ (dŠP Bahúdakovi, 15. prosince 1974)
74-12 „Rozvíjet zemědělskou komunitu, jako je ta vaše, vyžaduje hodně tvrdé práce a vytrvalosti. Ale pokud budete pracovat upřímně, pak vám Krišna poskytne veškeré vybavení a lidi. Proto pokračujte v práci, následujte dobrý příklad oddaných v Novém Vrindávanu a vše bude velmi pěkně fungovat. Pokud máš nějaké konkrétní otázky, můžeš se obrátit na Nový Vrindávan a možná ti budou schopni pomoci.“ (dŠP Bahúdakovi, 15. prosince 1974)
75-01 „Co se týče našeho pozemku v Nellore, tento nápad se mi líbí. Nyní bychom se měli stát soběstačnými. To znamená pěstovat vlastní obilí a tkát vlastní oděvy – tak jako v Májápuru. Máme-li obilí, mléko a oděvy, život je velmi snadný, a ušetřený čas můžeme využít ke kázání a zpívání Hare Krišna. Neříkám, že se všichni musí věnovat zemědělství, ale ti, kdo nejsou tak inteligentní, nebo ne dost na to, aby dokázali dobře kázat, jsou pro to vhodní. Ten, kdo je toho schopen, měl by kázat. Jako celek by naše Společnost měla být rozdělena na čtyři třídy, které však nejsou hmotné povahy. Tak jako Krišna patřil do komunity vaišjů, ale uctívají Ho bráhmani. Měli bychom využívat všechno ve službě Krišnovi.“ (dŠP Mahánsovi Svámímu, 19. ledna 1975)
75-02 „S velkou radostí jsem vyslechl tvou zprávu. Krišna vám dává možnost vytvořit na Novém Zélandu velmi pěknou varnášramskou společnost.
Snažte se co nejlépe vytvořit tam dokonalou společnost, abyste lidské společnosti poskytli dokonalý příklad toho, jak člověk může žít velmi jednoduše, zpívat Hare Krišna a rozvíjet lásku ke Krišnovi. Ujistěte se, že celý program uchováváte čistým tím, že pečlivě dodržujete všechny zásady, které jsem dal, časné vstávání, navštěvování mangala-árati a pořádání přednášek, džapování šestnácti kol denně, dodržování čtyř základních zásad, žádné omamné látky, nejedení masa atd. Pak bude všechno jeden velký úspěch. Jsi inteligentní chlapec, tak si myslím, že chápeš, jak to tam velmi správně řídit.“ (dŠP Tuštovi Krišnovi Svámímu, 2. února 1975)
75-02 „Prosím přijmi má požehnání. Dostal jsem tvůj dopis z 5. února 1975 a seznámil se s jeho obsahem. Velmi rád slyším, že tvůj projekt farmy v Mississippi pěkně funguje. Rozviň jej tak pěkně jako Nový Vrindávan.“ (dŠP Nitjánandovi dásovi, 15. února 1975)
75-05 „Co se týče strojů, je lepší se jim vyhýbat, jak je to jen možné.“ (dŠP Hansadútovi dásovi, 19. května 1975)
75-07 „Vaše farma vypadá velmi pěkně, otevřený rovný pozemek. Krávy jsou velmi pěkné, stejně jako stáje. Tento projekt farmy byste měli považovat za velmi důležitý. Myšlenka je taková, že lidé mohou být soběstační, pěstovat si vlastní potraviny a mít dostatek mléka, aby šetřili čas a zpívali Hare Krišna. Proč by měli tvrdě pracovat v pekelných továrnách? Nechť všichni žijí jednoduše a jsou si vědomi Krišny.“ (dŠP Nitjánandovi dásovi, 1. července 1975)
75-07 „Pokud jde o farmu, jestli ji můžete zvelebit za peníze z komerčních plodin, pak to udělejte. Postavte chrám a obydlí. Nějakým způsobem musíte udržet lidi, kteří tam jsou, zaměstnané. Bude-li jim dovoleno, aby propadli nečinnosti, postupně se z nich opět stanou hippies. Pokud nemůže být farma využita, pak ji lze prodat. K čemu vydržovat špatnou krávu? Ale pokud ji využíváte, pak můžeme koupit na pomoc nákladní automobil. Co takhle prodat autobus a splatit mi 3 000 dolarů? Co se stalo s tímto nápadem? Půjčil jsem 5 000 dolarů a ty by měly být tak či onak splaceny. Každý, komu půjčím peníze, je splatí. Brahmánanda Svámí si vzal 16 000 rupií a vrátil je, tak proč ne i ty? Pokud tam existuje nějaký potenciál, pak si je nechte a pokračujte. Pokud jste však schopni dosáhnout zisku, proč nekoupit nákladní automobil?“ (dŠP Paramahansovi Svámímu, 16. července 1975)
75-08 „Bez soudního povolení pozemek nepřijmeme. Do té doby je správné investovat pouze do movitého majetku. Samozřejmě bys neměl uvažovat o prodeji žádných plodin na zisk. To není náš záměr. Organizace obce spočívá v tom, že místní obyvatelé produkují nezbytnosti jako obilí, zeleninu, mléko a oděvy a pro zotavení mají zpívání Hare Krišna. Měli by tam pohodlně žít a duchovně se zotavovat. Neměli by odcházet do měst. Přeji si tento ideál představit nyní. Pak pokud se nám to podaří, tato podvodná civilizaci skončí. Ta města se podobají peklu. Pokud s nimi lidé nebudou spolupracovat, jak budou fungovat továrny? A budou-li lidé s tímto uspořádáním spokojeni, co pak budou dělat komunisté?“ (dŠP Mahánsovi Svámímu, 3. srpna 1975)
75-08 „Pro osvobození od daně jim můžeš představit, že po celém světě v různých jeho částech učíme lidi, aby žili ve vnitrozemí státu a pěstovali si vlastní obiloviny, produkovali dostatečné množství mléka a vyráběli také oděvy. Přitažlivost spočívá ve vědomí Krišny, duchovním osvícení. V Evropě a Americe jsme již s cizinci založili taková střediska. V Haidarábádu v Indii se o takové středisko snažíme. Představa je, že místní obyvatelé budou spokojeni se základními životními potřebami a jejich pozornost bude zaměřena na duchovní rozvoj života. To je cíl lidského života. Snažíme se o to také v Africe a částečně je to úspěšné. Veškerý plán spočívá v tom, že pokud se člověk stane oddaným, projeví se všechny jeho dobré vlastnosti, zatímco osoba, která není oddaná, přestože má takzvané akademické kvalifikace, zůstane na mentální úrovni a bude opět přivedena do pole hmotných činností, které budou vždy přinášet nespokojenost. Celkový plán je jednoduchý život a vznešené myšlení a vznešený charakter lidské společnosti. Ve skutečnosti se všichni naši členové vyhýbají jedení masa, hazardu, omamným látkám a nedovolenému sexu.“ (dŠP Girirádžovi dásovi, 4. srpna 1975)
75-08 „V současnosti bydlím v našem francouzském zámku v obci Lucay-le-Male. Nedávno jsme [zde] koupili stohektarový pozemek s velkým palácem. Je přiloženo několik fotografií. Nyní organizuji v Evropě a Americe mnoho zemědělských pozemků, aby tam moji oddaní mohli klidně žít, pěstovat si vlastní potraviny, vyrábět oděvy a šetřit čas na zpívání Hare Krišna. Tento plán byl úspěšný v Novém Vrindávanu v Západní Virginii, v New Orleansu a Pensylvánii. O totéž se snažíme zde ve Francii. Toto místo je poněkud vzdálené od Paříže, asi dvě stě devadesát kilometrů, a je zde již asi sto oddaných. Pěstují zeleninu, ovoce a květiny a s velkým nadšením chovají krávy. Také jezdí zpívat Hare Krišna od vesnice k vesnici v autobusech, takže kázání probíhá pěkně.“ (dŠP Šrípádovi Bonu Mahárádžovi, 11. srpna 1975)
75-08 „Viděl jsem vaši farmu a je velmi pěkná. Rozvíjejte ji velmi pěkně. Již jste odvedli pěknou práci, tak ji dál rozvíjejte. Je velmi pěkné, že šetříte peníze ve výši 250 dolarů měsíčně na krmení pro krávy. Pěstujte co nejvíce potravy pro zvíře a člověka. To je Krišnův pokyn: annād bhavanti bhūtāni. Je také pěkné, že máte takový zisk z vašeho Spiritual Sky. Používejte jej moudře.“ (dŠP Nitjánandovi dásovi, 21. srpna 1975)
75-09 „Pokud jde o farmu, naším úkolem není farmaření. Naším úkolem je šířit vědomí Krišny. Jakýkoliv postup ve prospěch vědomí Krišny bychom měli přijmout. I když farmu přestěhujete, jak bude vedena, pokud vaši oddaní nemají zájem? Ne, to není dobrý nápad. Bude to znamenat, že naše pozornost bude rozptýlena. Pokud máš víc lidí, pak se do toho můžete pustit.“ (dŠP Hansadútovi dásovi, 9. září 1975)
75-09 „Chápu, že ukládáte na konto mléka tím, že dodáváte vaše vlastní mléko z farmy. To je třeba. Pokud budou tyto zemědělské projekty úspěšné, pak celý tento průmysl skončí. Nemusíme to propagovat, ale lidé jej nebudou chtít sami od sebe. Lidé jsou nevinní. Darebáčtí vůdci říkají, že žít na farmě je primitivní, ale podnikat ve městě a stát se darebákem je pokročilé. Mají psí a koňské dostihy, hazardní hry, Coca-colu a Pepsi-colu – to vše je zbytečné. Není to k ničemu, ale obchod běží dál. Kouří cigarety a sledují televizi, protože nemají nic dobrého, čemu by se věnovali. Žvýkají přežvýkané.“ (dŠP Rúpánugovi dásovi, 29. září 1975)
75-10 „Nyní bude náš další program organizovat zemědělskou půdu a jít příkladem celému světu, jakým způsobem mohou být lidé klidní, šťastní a prostí všech úzkostí pouhým zpíváním mahá-mantry Hare Krišna a čestným životem s vědomím Krišny. Zvlášť v Indii lidé mají sklon k náboženství. Rádi žijí na vesnici a milují Pána Rámu, Pána Krišnu. Tento idealismus mají v krvi a v žilách. Jejich přirozený sklon musíme organizovat a pozvednout je opět zpátky domů, zpátky k Bohu. Prosím velmi vážně přemýšlej o těchto bodech, a jakmile se vrátím, ujmeme se toho programu. Můj milovaný žák-sannjásí Svámí Pušta Krišna mi slíbil dát auto, a jakmile je dostanu, budu jezdit z vesnice do vesnice spolu s několika vybranými pomocníky a organizovat tento program rozvoje zemědělské vesnice.“ (dŠP Kárttikéjovi, 19. října 1975)
75-10 „Co se týče našeho zemědělského plánu, je téměř ujednáno, že si pořídíme nějaký pozemek. Nyní musíme pečlivě organizovat. V tomto ohledu spoléhám na vaši dobrou pomoc. Po návratu do Indie chci okamžitě uspořádat setkání Krišanů neboli zemědělské společnosti. Představa vypadá tak, že je tam pozemek a Krišanové mohou pěstovat potraviny jak pro lidi, tak pro zvířata, a to krávy. Krávy by měly být drženy ve velmi dobrém zdraví, aby mohly poskytovat dostatek dobrého mléka. Krišané budou pohodlně žít v chatkách. Měli by produkovat vlastní potraviny, mléko a oděvy. Všechny produkty budou používat sami. Pokud dojde k nadvýrobě, vyvstane otázka obchodu. To uvidíme později. Všechny produkty budou patřit Krišnovi a Balarámovi. Každý den se všichni Krišané alespoň třikrát setkávají v místním chrámu Krišny a Balaráma, zpívají mahá-mantru Hare Krišna a přijímají prasádam. Tak by měli klidně žít v místě a nejezdit za živobytím ven. To je obecný program. Nyní musíme rozdělit položky tak, aby vše velmi pěkně pokračovalo. Vracím se do Indie do konce tohoto měsíce. Zajistěte prosím schůzku za tímto účelem.“ (dŠP Digambaru Singhovi, 20. října 1975)
75-11 „V západních zemích prodávají kostely a farmy, které potřebujeme. To je také Krišnův plán. V USA je dostatek půdy, a pokud budeme organizovat, můžeme se stát velmi velkou skupinou, skupinou Hare Krišna. Můžeme obsadit Ameriku a učinit všechny vědomými si Krišny. Pokud jde o farmu v St. Louis, ano, můžeme pracovat a vybudovat některé malé chatky s doškovými střechami za předpokladu, že získáme lidi. Je to velmi povzbudivé: měli byste tuto farmu získat. Na provoz farmy stačí alespoň deset lidí.“ (dŠP Satsvarúpovi Mahárádžovi, 9. listopadu 1975)
75-11 „Zemědělství a otevírání restaurace spolu souvisejí – v zemědělství produkujete dostatek mléka a mléčných výrobků, přinejmenším ghí, a toto ghí je posláno do restaurace ve městě a připravujete s ním prvotřídní samósy, kačórí, zeleninu, halvu – mnoho věcí, které budou u lidí velmi oblíbené. Zásada je, že by neměla být zneužita ani kapka mléka.“ (dŠP Tušta Krišnovi Svámímu, 9. listopadu 1975)
75-11 „Pokud jde o Atlantu, všude jsou opět vyšší výdaje. Proč tam byla ukončena letištní distribuce? Jsem rád, že jejich projekt farmy je úspěšný. Na farmě lze produkovat mléko, ovoce, květiny i obiloviny. Nemohou snad být květiny pěstovány na farmě? To sníží jejich výdaje.“ (dŠP Rúpánugovi dásovi, 9. listopadu 1975)
75-11 „Pokud jde o farmu ve Vancouveru, ano, struktura typu srubu, kterou jsi zmínil, je pěkná. Měl bys dělat vše, co je vhodné. To je smysl jednoduchého života a vznešeného myšlení. Pokud se nezpívá Hare Krišna, pak nebude žádné vznešené myšlení.“ (dŠP Džajatírthovi dásovi, 20. listopadu 1975)
75-11 „Pokud jde o zvětšení farmy v New Orleansu, ano, pokud máš víc lidí, můžeš získat víc půdy. Na farmě byste měli vyrábět ghí a pokud možno ve městě otevřít restauraci k přilákání lidí. Můžete připravovat samósy, kačórí, rásagully, sladké kuličky. V Honolulu restauraci dobře vedou. Můžeš se informovat u Šrutakírtiho dáse. Farma získává peníze prodejem ghí do restaurace. Můžete je také prodávat Indům ve městě.“ (dŠP Džagadíšovi dásovi, 20. listopadu 1975)
76-01 „Je dobré, že jsi opět prezidentem chrámu ve Vancouveru. Samozřejmě, že projekty farem jsou důležité, ale větší důraz je třeba klást na sankírtan. Zde v Indii potřebujeme mnoho peněz. Džajatírtha měl pravdu. Vše, co děláme v Indii, je z fondu BBT. Choďte dál na sankírtan. Příklad je lepší než poučka.“ (dŠP Bahúdakovi, 11. ledna 1976)
76-04 „Navrhovaný projekt farmy v severní Kalifornii schvaluji. Tyto projekty, stejně jako výstavba chrámů, ochrana krav, shromažďování mléka, pak výroba ghí, poté otevírání restaurací Hare Krišna jsou všechno dobré programy pro grihasthy.“ (dŠP Čitsukhánandovi dásovi, 2. dubna 1976)
76-07 „Jméno pro komunitu v Tennessee je ,Murári-sévak‘. Na farmách bychom měli mít hlavně grihasthy. Farmy jsou určeny zejména pro grihasthy. Bráhmani a sannjásí mají žebrat potravu od grihasthů. Závisejí na grihasthech a grihasthové je považují za své děti. Tak jako není pro rodiče zátěží dítě, bráhmani a sannjásí nejsou zátěží pro grihasthy. Berou si obilí, jen aby přežili, ale poskytují transcendentální poznání ve prospěch společnosti. Nedělají si starosti s produkcí a zajišťováním potravy. To je věc grihasthů, ale sannjásí a bráhmani věnují svůj čas šíření duchovního poznání. Takový je systém.“ (dŠP Balavantovi, 8. července 1976)
76-08 „Tvoje představa a dokončení kírtanové haly atd. jsou velmi pěkné. Můžeš navštívit naše zemědělské projekty v Novém Vrindávanu a farmu newyorského chrámu v Port Royal v Pensylvánii. Vše dělají velmi pěkně a vaši farmu můžete rozvíjet podle jejich modelu. To, že si pěstujete všechno obilí, je velmi dobré. Moje ambice je, aby všichni oddaní byli soběstační tím, že produkují zeleninu, obilí, mléko, ovoce, květiny a tkají si vlastní oděvy na ručních stavech. Tento jednoduchý život je velmi pěkný. Jednoduchý vesnický život šetří čas pro jiné činnosti, jako je zpívání mahá-mantry Hare Krišna.
Lidé si obvykle ničí životy zdobením mrtvého těla a nevěnují vůbec žádnou pozornost duchovní duši uvnitř něho. My to děláme právě naopak, věnujeme víc času duchovnímu životu a přijímáme hmotné potřeby jen v nutné míře. To činí život dokonalým. Toto je védský způsob života. Nic neodmítáme ani nepřijímáme, dokud to není zhodnoceno ve světle našeho hnutí pro vědomí Krišny. Vše příznivé pro vědomí Krišny přijímáme a vše nepříznivé odmítáme: ānūkulasya saṅkalpaḥ prātikūlyam-vivarjanam.“ (dŠP Tušta Krišnovi dásovi, 23. srpna 1976)
76-10 „Říkáš, že farma je pouhých osm kilometrů od města, tak na tom pozemku vybudujeme náš chrám. Farmáři by měli být vyškoleni, aby se stali oddanými Krišny. Stejnou myšlenku jsem již poskytl farmě v Haidarábádu. Pozvěte místní zemědělce, aby se zúčastnili kírtanu a distribuce prasádam, zapojte je do obdělávání půdy. Mohou si nechat vše, co potřebují pro svou obživu, a nadprodukci lze zobchodovat nebo prodávat. Nevybudujeme však konkurenční zemědělský podnik určený pro zisk. Základní zásadou je stát se nezávislým na umělém městském životě, práci v továrnách vyrábějících šrouby a matice. Tuto myšlenku měl Gándhí, jedinou vadou bylo to, že středem nebyl Krišna. V našich zemědělských projektech by měla být zavedena stejná myšlenka organizace vesnice, ale středem bude Krišna.“ (dŠP Jašómatínandanovi Prabhuovi, 14. října 1976)
77-01 „Snažte se soustředit se na tyto zemědělské projekty. Nechť vesničané přijdou a naslouchají a distribuujte prasádam. Tak si získejte jejich sympatie a postupně se stanou našimi společníky. Pak mohou přijít žít a pracovat s námi. Inspiruj je k tomu tímto způsobem. Večer můžete pořádat kírtan a pozvat je, aby přišli, a distribuovat prasádam. Děláme to nyní na naší farmě poblíž Haidarábádu. Postupně mohou být pozváni, aby přišli a žili a pracovali s námi. Poskytneme jim jídlo, oblečení a přístřeší, a mohou žít prostě a šetřit čas na rozvoj vědomí Krišny. Udělejte to a pak bude naše hnutí úspěšné. Naším jediným motivem je, aby se lidé zajímali o vědomí Krišny. To je vše. Ekonomický problém neexistuje. Můžeme postupně produkovat vlastní jídlo a oděvy a šetřit čas pro duchovní život.“ (dŠP Balavantovi dásovi, 4. ledna 1977)
77-01 „Nemyslím si, že tato loď bude mít úspěch. Pořídit a vést farmu je dobrý návrh. Povzbuzuji zemědělské projekty všude, je to velmi důležitý a solidní program. Tak se tomu nadšeně věnuj a Krišnu to potěší.“ (dŠP Uthálovi dásovi, 13. ledna 1977)
77-03 „Dostal jsem tvůj dopis ze 3. března 1977 s přiloženými fotografiemi. Tvůj popis farmy zní pěkně, a pokud můžete dodávat obiloviny, máslo atd. do Toronta, Montrealu a Ottavy, jak navrhuješ, je to velmi dobré. Z fotografií se zdá, že je tam velmi chladno. Nebude počasí na překážku zemědělství, jak se to stalo na farmě ve Vancouveru? Tam byli nuceni farmu prodat. Může se jí říkat farma Šubha. Již jsem vydal obecné pokyny pro naše ostatní farmy.
Můžeme použít vše, co je snadno k dispozici. Neexistuje žádná námitka k používání elektřiny, ale neměli bychom na ní záviset. Vyrábějte ricinový olej a dostatečně se jím zásobte. Může se používat mnoha způsoby – na topení, mazání, vaření a jako projímadlo k léčení všech nemocí. A voly je možné používat pro tahání povozů při kázání od vesnice k vesnici. Jak může připadat v úvahu jejich zabíjení? Zde v Indii náš Lókanátha Mahárádža takový program úspěšně zorganizoval a je to velký úspěch. Cestovali po celé Indii a všude distribuovali knihy, prasádam a pořádali kírtan, od vesnice k vesnici. Každý večer se zastavují v jiné vesnici. Můžeme zavést mnoho miliónů takových povozů po celém světě.
Jak je to jen možné, snažte se přizpůsobit přirozenému způsobu života bez závislosti na strojích. Ale naše zásada by měla být, že nejsme proti ničemu a pro nic. Pouze pro Krišnu. Chceme vše příznivé pro Krišnu. Z farem bychom měli mít dostatečné množství potravin, které mohou být posílány do našich restaurací. Při restauracích může být ,Bhaktivédántova čítárna‘, kde mohou být uloženy všechny mé knihy a lidé mohou přijít, pohodlně sedět a číst. Lidé budou mít tyto restaurace a čítárny v oblibě. Budou je považovat za nesektářské.“ (dŠP Šubhavilásovi dásovi, 16. března 1977)
77-03 „Jestli máte od krav dostatek mléka jen z pastvy, pak je to v pořádku. Pokud však budete potřebovat víc, možná je budete muset přikrmovat obilím. Chceme dělat vše, co je snadné, a šetřit čas pro vědomí Krišny. Jak se jen dokážete přizpůsobit přirozenému způsobu života, okamžitě si to osvojte. Naší zásadou je to, že nejsme proti ničemu a pro nic, jen pro Krišnu. Chceme vše příznivé pro Krišnu. Vracím ti jednu fotografii Božstev. Tento styl oblékání není autorizovaný, ale ostatní fotografie jsou velmi pěkné. Rozvíjejte prosím dál velmi nadšeně vaši zemědělskou komunitu. Doufám, že tě tento dopis zastihne ve zdraví.“ (dŠP Nitjánandovi dásovi, 16. března 1977)
77-04 „Ano, pokud naši hospodáři nemohou distribuovat knihy, ať žijí v zemědělských komunitách. Mohou vyrábět látky na oděvy, tkát a dělat další takové činnosti. Musí však něco dělat, ne nečinně sedět, protože nezaměstnaný mozek je ďáblova dílna.“ (dŠP Nitjánandovi dásovi, 12. dubna 1977)