47-07 „Kromě toho jste své výroky neopřel o žádnou autoritu. Hovoříte tedy víceméně dogmaticky. Pokud různé osoby předloží různé dogmatické náhledy na náboženství a jeho nezbytné součásti, koho přijmout a koho ne? Z tohoto důvodu náš přístup bude a musí být založen na autoritách, vědecký a univerzální. Vaše návrhy nesplňují všechny tyto požadavky. To je má hlavní neshoda s vámi. Máte-li čas tuto záležitost probrat, rád co nejlépe vysvětlím, s čím nesouhlasím. Mé argumenty budou podloženy Bhagavad-gítou, která je nanejvýš autoritativní, vědecká a univerzální. Závěry Bhagavad-gíty se dají shrnout takto:
1) Bůh je jeden, vše spočívá v Něm a On se nachází ve všem.
2) Konat transcendentální službu Bohu znamená sloužit všemu, co existuje, tak jako zalévání kořene stromu vyživuje rozličné větve a listy tohoto stromu, nebo jako dodávání potravy žaludku vyživuje všechny smysly a smyslové orgány těla.
3) Službou celku se automaticky poskytuje služba všem jeho částem, avšak služba částem nemusí znamenat službu celku, někdy dokonce vůbec žádnou službu.
4) Jelikož jsou části a celek věčně spojené, věčnou povinností částí je sloužit celku.
5) Tím, kdo přijímá službu částí, je Boží sat-cit-ānanda-vigraha, neboli nanejvýš přitažlivá, vnímající a vždy blažená věčná Osoba. Ta se může sama zjevit vlastní energií zvanou májá, aby Ji tak části dokázaly svými omezenými schopnostmi vnímat. Díky tomu je Bůh nejen největší, ale také nejmenší ze všech. To je Jeho výsada.
6) Dokážeme Mu lépe porozumět, když díky své bezpříčinné milosti sestoupí do tohoto světa smrtelníků, empiričtí filozofové Jej však nikdy svou částečnou spekulací nezrealizují, i kdyby se snažili sebevíc systematicky a dlouhodobě.
7) Šrí Krišna je Osobností Božství, nejvyšším dobrem a příčinou všech příčin, což dokazují fakta uvedená ve výrocích Bhagavad-gíty, vyhrazuje si však právo nezjevovat se smyslovým spekulacím empirických filozofů.
8) Jestliže tedy chceme poznat Boha takového, jaký je, měli bychom se Mu proto odevzdat. To je skutečný proces, jakým mohou nekonečně malé částečky oslovit Nekonečného.
9) Šrí Krišna je snadno dosažitelný náboženstvím lásky, tj. láskou a službou dívek z Vradži, které v podstatě neměly žádné vzdělání, natož aby se narodily ve vyšší třídě společnosti.
10) Nejvyšší službou, která se dá vykonat pro lidstvo, je proto kázání této filozofie a náboženství Bhagavad-gíty vždy, všude a všem.
Doufám, že se mnou budete souhlasit a vyvinete se mnou společné úsilí v tomto směru ve prospěch lidstva.“ (dŠP Rádžovi Sahibovi, 13. července 1947)
65-10 „Když jsem mluvil ke studentům, velmi dychtivě naslouchali o principech Šrímad-Bhágavatamu a duchovní byli opatrní, aby studentům dovolili mi tak trpělivě naslouchat. Mysleli si, že jejich studenti nesmějí být konvertováni k hinduistickým myšlenkám, jak je docela přirozené pro všechny náboženské sekty. Ale nevědí, že oddaná služba Pánu (Šrí Krišnovi) je společným náboženstvím každého včetně domorodců a kanibalů v džunglích.“ (dŠP Sumati Mórardží, 27. října 1965)
69-02 „Pokud jde o tvého německého známého, chápu, že to může být velmi inteligentní člověk a věří ve vědu, ale i ten nejpokročilejší vědec závisí na výrocích autorit. Věda začíná s nějakými konkrétními daty, stejně jako Sir Isaac Newton objevil zákon gravitace, a tolik vědeckého pokroku závisí na takových autoritativních výrocích. I vědecké poznání tedy musí spočívat na důkazech autority. Přiznává, že jsme všichni duchovní duše uvězněné uvnitř těla, a věří, že toto tělo je složeno z různých chemikálií, o kterých toho hodně víme. Bohužel se všemi těmito chemickými kombinacemi nemůžeme takové tělo vytvořit, to je také vědecký fakt. Tak jako je rasagulla mléčný výrobek, jak každý ví. Ale jak udělat rasagullu z mléka vyžaduje další odborné znalosti. Proto jen vědět, že toto tělo je vytvořeno z chemikálií, není dostatečné poznání. Když někdo dokáže vytvořit podobné tělo se známými chemikáliemi, pak ho je třeba považovat za zkušeného vědce. Duchovní duši nelze hmotnými vědeckými prostředky odhalit, ale pokud bude člověk naslouchat autoritě, může jí porozumět. Ten pán je zklamaný, že se asi nikdo nikdy nedozví nic o duši, ale to není pravda. My víme, co je duše, jak jedná, jak se převtěluje z jednoho těla do druhého nebo z jedné planety na druhou. Známe to velmi vědecky a jsme o tom pevně přesvědčeni. Můžeme vyvrátit jakékoliv dogmatické argumenty proti tomuto přesvědčení. Jak to děláme? Jednoduše proto, že naše porozumění začíná údaji z autoritativních zdrojů, jako jsou Krišna nebo Jeho zástupce.
V Bhagavad-gítě mluví Pán Krišna o duchovní duši od samého počátku. Pokud člověk nechápe, co je touto duchovní duší, jeho další pokrok k Nejvyšší Duši, Bohu, nemá žádnou hodnotu. Tento pán je zmatený ve svém porozumění toho, odkud jsme přišli, co jsme a kam jdeme. Ale my jsme si o tom jisti. Pokud tedy chce poznat všechny tyto věci, existuje pravý zdroj pro porozumění těmto problémům, pokud bude souhlasit s tím, že bude pokorně naslouchat autoritativním výrokům, tak jako věří v autoritativní výroky Sira Isaaca Newtona. Buď tedy přijmout výroky Sira Isaaca Newtona, nebo Pána Krišny, začátkem je jakási víra. Naneštěstí takzvaní vědci obvykle dovedou vložit svou víru v Sira Isaaca Newtona, ale ne ve výroky Krišny nebo Jeho představitelů. Snaž se mu to tedy vysvětlit tímto způsobem.“ (dŠP Góvinda dásí, 10. února 1969)
69-09 „Co se týče tvého prvního dotazu, důkazem vědomí Krišny je, že Bhagavad-gítá je nejstarším transcendentálním dílem o vědomí Boha v historii světa. Autoritativní zdroje védské literatury uvádějí, že Bhagavad-gítá je věčná pravda a že byla prvně vyřčena pro naše pochopení před nejméně 120 milióny lety. Jaká jiná literatura v celém světě či vesmíru se může s Bhagavad-gítou srovnávat? Druhým důkazem je, že Krišna je přijímán jako Nejvyšší Osobnost Božství, nejen v moderní době, tedy posledních dvou tisících letech, velkými áčárji jako Šankaráčárja, Rámánudžáčárja, Madhváčárja, Pán Čaitanja atd., nýbrž také předtím je Krišna přijímán jako Nejvyšší Osobnost Božství ve veškeré védské literatuře sepsané Vjásadévou. Cokoliv vyslovil Nejvyšší Pán samotný, je tedy jistě nanejvýš autoritativní. Pokud jde o nás, nijak Krišnovy výroky neměníme. Proto jsme též autoritou. Stejně jako v matematice platí, že dva plus dva se rovná čtyřem. Kdokoliv, kdo přijme tuto axiomatickou pravdu a jedná podle jejího principu, je též autoritou. Stát se autoritou jednoduše znamená následovat autority. Pokud někdo sečte dva plus dva jako tři nebo pět, je to darebák. Znamená to, že nenásleduje autoritu, a tak se sám autoritou nestane.“ (dŠP Arundhatí, 2. listopadu 1969)
70-04 „Děkuji vám mnohokrát za váš dopis. Jelikož jste chtěl vědět více o chrámu, věřících a písmech, informuji vás, že toto hnutí pro vědomí Krišny je založeno na védských písmech. Véda znamená poznání a existují dva druhy
poznání – jedno světské a další transcendentální. Védy jsou považovány za původně transcendentální, protože přicházejí z úrovně, která existovala před stvořením. Toto transcendentální poznání bylo vloženo do srdce první stvořené živé bytosti, která je pak rozšířila pro hmotné i duchovní účely.
Toto védské poznání bylo uvedeno v Atharva Védě. Později, začátkem tohoto věku, Kali-jugy, Vjásadéva, který je nejvyšší autoritou védského poznání, s ohledem na zdegradovanost lidí v tomto věku, rozdělil celou Védu do kategorií poznání a někteří jeho žáci byli pověřeni konkrétní kategorií poznání. Tímto způsobem se celé védské poznání rozvinulo na čtyři Védy, Upanišady, osmnáct Purán, pak bylo shrnuto ve Védánta-sútře. Pak opět ve prospěch méně inteligentní třídy lidí jako ženy, dělníci a zdegradovaní potomci vyšší třídy vytvořil další, pátou Védu známou jako Mahábhárata neboli velká historie Indie.
Původní Bharata a moderní Indie nejsou totéž. Původní Bharata znamená celou planetu Zemi. Postupně se dělila a moderní Indie je pouze zlomkem původní Bharaty. Védské poznání je tedy rozděleno do mnoha oborů, ale celý proces směřuje k realizaci Boha.
Živé bytosti v tomto hmotném světě jsou považovány za vzpurné podmíněné duše, které nedbaly na pokyn Nejvyššího Pána a ztratily své duchovní království. Je to něco jako Miltonova myšlenka ,Ztraceného ráje‘. Hmotný svět je stvořen, rozvíjen, udržován, vytváří mnoho vedlejších produktů, pak postupně zaniká a nakonec je rozpuštěn nebo zničen. Duchovní duše neboli živé bytosti jsou svojí povahou věčné. Tento stav života, procházet opakovaným rozením a umíráním, je pro živé bytosti nepřirozený. Proto je celé védské poznání navrženo tak, aby usměrňovalo život živých bytostí, které nejsou ve zvířecím, ale v lidském těle, aby mohly naplnit své hmotné touhy, ale zároveň byly povzneseny do svého původního duchovního postavení. Tento proces evoluce od nejnižšího vodního života až po úroveň bráhmanské kultury je vylíčen v celých Védách. Toto se nazývá poznání, a když je člověk osvobozen od znečištění hmotou, stejné poznání dále rozvinuté se stává transcendentálním poznáním.
Tento proces povznesení se z různých úrovní porozumění do nejvyššího stavu života se nazývá náboženství. Podle sanskritu náboženství není druh víry, ale je to předepsaná podoba povinností, které má konat příslušná lidská společnost, a nakonec dospět na úroveň vědomí Krišny neboli vědomí Boha. Prvotřídní náboženství je proto to, které učí člověka o lásce k Bohu, protože náboženství znamená sjednotit své postavení ve vztahu s Bohem. Tato realizace Boha také závisí na třech fázích života. Když je realizace Boha odlišena od hmotné realizace, nazývá se to osvobozená fáze transcendentálního osvícení. Další etapou je realizace Boha všude v Jeho lokalizovaném aspektu a nejvyšší fází
realizace Boha je znát Ho jako Nejvyšší Osobu – všemocnou, oplývající veškerým bohatstvím, veškerou slávou, veškerou krásou, veškerou moudrostí a veškerým odříkáním.
Pro další pochopení tohoto náboženského procesu bych vám doporučil číst naše tři knihy, konkrétně Šrí Íšópanišadu, Bhagavad-gítu takovou, jaká je, a Snadnou cestu na jiné planety. Až je dokončíte, můžete číst Šrímad-Bhágavatam a Zlatého avatára. Kromě toho máme mnoho dalších knih a časopisy Zpátky k Bohu, ve kterých plně popisujeme jen toto náboženství. Čtěte je tedy jednu po druhé a vždy, když budete mít otázku, můžete mi napsat a já na ni velmi rád odpovím, jak jen budu schopen. Jsem velmi rád, že na vás tak zapůsobily naše činnosti a jste tak dychtivý dozvědět se o náboženství. Děkuji vám mnohokrát.“ (dŠP, k dispozici není žádné jméno, 12. dubna 1970)
72-10 „Pokud skutečně velmi dychtíte hledat Boha, měl byste vědět, že logika a argumenty vám nemohou pomoci, protože oponenti mohou být lepší logici a mohou vaše rozhodnutí zvrátit lepšími logickými argumenty. Pokud jde o knihy, jsou odlišně popsány pro různé druhy lidí a filozofů. Nemůžeme tedy rozhodnout podle knih nebo filozofických spekulací, nebo argumentů a logiky. Nejlepší tedy je, abyste zjistil sám, kdo je podle vás ta správná osoba ohledně vědy o Bohu.
Pokud jde o nás, následujeme Bhagavad-gítu takovou, jaká je, a vidíme, že poznání uvedené v Bhagavad-gítě je pro porozumění Bohu dokonalé. Pokud porovnáme pravdu uvedenou v Bhagavad-gítě s jinými knihami, někdy nemusí existovat stejný standard porozumění. Je tedy lepší přijmout nějakou uznávanou autoritu a následovat ji, a to je nejlepší způsob, jak porozumět Bohu. Chceme jen, aby lidé porozuměli Bohu a také Ho milovali, protože lidský život je určen k tomuto účelu. Pokud tedy člověk miluje Boha víc než cokoliv jiného, je dokonalý. Přeji si, abyste mohl tuto zásadu následovat a být šťastný.“ (dŠP Andrewu Parcovi, 7. října 1972)
76-07 „Můžeš studovat historii toho, jak se zabíjení krav prosadilo na Západě, a poté to využít při kázání.“ (dŠP Balavantovi, 8. července 1976)
76-10 „Pokud jde o to, zda je naše hnutí autorizované, můžeš použít následující argumenty. Bhagavad-gítá má mnoho vydání. Naše knihy jsou starší než Bible. V Indii jsou milióny Krišnových chrámů. Nechť soudci a poroty přečtou naše knihy a přijmou stanovisko učenců a profesorů. Co se týče druhého bodu o pravomoci rodičů nad jejich dětmi, zde jsou některé návrhy. Líbí se rodičům, že se z jejich dětí stávají hippies? Proč to nezastaví? Líbí se rodičům, že se jejich děti zapojují do prostituce a požívání omamných látek? Proč to nezastaví? Když vláda povolává děti k odvodu, ani rodičům, ani dětem se to nelíbí. Tuto otázku je třeba vznést. Je mnoho mužů starších třiceti let. Mají vymyté mozky? Ve vaší zemi to může být menšina, ale na jiných místech je to většina. Prodejce diamantů zásobuje menšinu. Proč je dovoleno je prodávat? Vždy, když je něco hodnotného, jen menšina bude schopná si to koupit. Naše knihy nejsou komerční, jsou náboženství a filozofie.
Nyní cítí váhu tohoto hnutí. Dříve si mysleli, že tito lidé přijdou a odejdou, ale nyní vidí, že zůstáváme. Nyní jsme zažehli oheň. Bude pokračovat, nemůže být zastaven. Můžeš přivést velké, velké hasičské sbory, ale oheň se bude šířit. Již existují knihy o vymývání mozků. I když to navenek zastaví, vnitřně to bude pokračovat. Naše prvotřídní kampaň je distribuce knih. Jděte od domu k domu. Skutečný boj probíhá nyní. Krišna vám poskytne veškerou ochranu, tak zpívejte Hare Krišna a bojujte. Jeden filmový odborník vyjádřil názor, že v našem hnutí je velmi mnoho nápadů. Snažte se dostat naše nápady do filmů.
Získej názory některých indických profesorů. Vytvoř seznam indických univerzit, které jsou našimi stálými odběrateli. Využij této příležitosti ke zviditelnění. Bojí se nás. Ovlivňujeme množství mládeže. Správně tvrdí, že je to epidemie. Ať všichni Indové prohlásí, že jsme věrohodné hnutí. Shromáždi dostatek svědectví. Získej svědectví v Londýně a Torontu. Požádej Šubhaviláse, aby pro tebe získal prohlášení, že následujeme věrohodnou indickou kulturu. V Německu nás napadli stejným způsobem. Propagandou však pravdu nepotlačíš. Propagandou nemůžeš potlačit oheň. Nyní se musíme posílit k obraně. Boj se zostřil, když se však budete držet usměrňujících zásad, Krišna vám dá veškerou sílu. Vše se děje Krišnovou milostí. Obávají se, že cizí kultura překonává tu jejich, paraṁ dṛṣṭvā nivartate. To je normální. Když někdo najde něco lepšího, starého se vzdá, jak by mohl jinak? Je to boj, neboj se.“ (dŠP Tamálu Krišnovi, 30. října 1976)
76-11 „Měli byste představovat vědomí Krišny ne jako náboženství, ale jako vědu o realizaci Boha. Snažte se je přesvědčit, že to není jen druh víry. Je to šance poznat Boha. V každém náboženství je náznak představy o Bohu. Toto hnutí vysvětluje, co je Bůh. Vzdělané osoby by o této skutečnosti měly být přesvědčeny. Každý rozumný člověk by se měl zajímat o poznání Boha a potom Ho milovat.“ (dŠP Prithu Putrovi, 2. listopadu 1976)