Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ... si přál obnovit daiva-varṇāśramu. V tomto systému nelze nikomu přiznat společenské postavení na základě dědičného práva, neboť v Bhagavad-gītě je řečeno, že určujícími hledisky jsou guṇa a karma, vlastnosti a činnosti. Daiva-varṇāśrama je přesně tím, co je třeba postupně vyvinout na celém světě, aby bylo umožněno šíření vědomí Kṛṣṇy. Hloupé kritiky to možná udiví, ale toto je jedna z úloh společnosti, která si je vědomá Kṛṣṇy.—ŠB 5.1.24, význam
...Oṁ Viṣṇupāda Paramahaṁsa Parivrājakācārya Aṣṭottara-śata Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Mahārāja Prabhupāda. Vytvářel více brahmacārīch a sannyāsīch kvůli kázání, ale já vytvářím více gṛhasthů (potlesk), protože v Evropě a Americe se chlapci a dívky tak rychle a důvěrně stýkají, že je velmi obtížné udržet někoho brahmacārīm. Proto není třeba umělých brahmacārīch. To je zakázáno. Můj Guru Mahārāja chtěl založit daiva-varṇāśramu. Manželský život se nazývá gṛhastha-āśrama. Je stejně dobrý jako sannyāsa-āśrama.
... Pokud jde o nás, snažíme se založit daiva-varṇāśramu podle pokynů Gosvāmīch, Hari-bhakti-vilāsy, našeho duchovního mistra. Nemusí být příliš dokonalá, ale snažíme se, co je v našich silách, zavést tuto daiva-varṇāśramu.—BG 7.3, přednáška Bombaj 29. března 1971
Kṛṣṇa říká cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭam (BG 4.13). Můj Guru Mahārāja také chtěl zavést daiva-varṇāśramu. Ano.—ŠB 5.5.29, přednáška Vṛndāvan 16. listopadu 1976
Daiva-varṇāśrama. Můj Guru Mahārāja chtěl, aby existovala řádná varṇāśrama, kvalifikovaná.— ranní procházka Los Angeles 8. prosince 1973
Doplňkový zdroj:
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura: Varṇāśrama a vaidhī-bhakti:
TEXT
sādhana-kāle ye paryanta
hṛdaya kāma āche
se paryanta varṇāśramādi
dharmera apekṣā thāke
PŘEKLAD
V době praktikování sādhana-bhakti, dokud trvá hmotná touha v srdci, člověk by měl setrvat v mezích systému varṇāśrama.
VÝZNAM
Měl by být zkoumán vztah mezi výše uvedenou varṇāśrama-dharmou a vaidhī-bhakti. Otázka zní, je varṇāśrama negována neboli měla by být opuštěna, když osoba přijme proces bhakti, nebo by se měly dodržovat zásady varṇāśramy, aby se správně rozvíjela vaidhī-bhakti?
Jak jsme již uvedli, hlavním důvodem pro rozvíjení varṇāśramy je, že udržovat tělo zdravé, zlepšovat schopností mysli, podpora společenského blahobytu a studium vědy o vlastním já jsou všechny příznivé pro praxi čisté oddané služby.
Kdo může popřít nezbytnost varṇāśramy, dokud je živá bytost spoutána v lidském těle? Pokud ji jīva opustí a výše uvedené čtyři zásady chybí, sejde na scestí a nebude se jít dít nic dobrého. Každý by proto měl přísně dodržovat pravidla, jimiž se řídí varṇāśrama v zájmu mysli, společnosti a vlastního pokroku v rozvoji vědomí Kṛṣṇy.
Ale dodržování varṇāśrama-dharmy není jediným úkolem jīvy. Proto s pomocí varṇāśrama-dharmy musí rozvíjet čistou oddanou službu. Účelem varṇāśramy je usnadnit praxi oddané služby.
Může se naskytnout otázka, že když je praxe varṇāśramy zdržovací záležitost, jaká bude povinnost oddaného, když nastane rozpor s praxí oddanosti? Odpovědí je, že pokud oddaný neudržuje zdraví těla, mysli, společnosti a snahu o seberealizaci, jak bude možné rozvíjet vyšší úsilí, oddanou službu? Pokud opustí varṇāśramu a jedná nezávisle, pak nároky těla a mysli způsobí opojení hmotnou touhou a žádný náznak oddanosti se neprojeví. (První vṛṣṭi, šestá dhāra).
Důkladně napravit společnost
Celý společenský systém by měl být důkladně přeorganizován a společnost by se měla navrátit k védským zásadám, tedy ke čtyřem varṇám a čtyřem āśramům.—ŠB 4.29.54, význam
V Kali-yuze je každý śūdra. Jak bude bojovat? Boj není úkolem śūdry. Je určen pro kṣatriyu. A nikdo není školen jako kṣatriya nebo brāhmaṇa. Každý je školen jako śūdra nebo nanejvýš vaiśya, jak vydělat peníze. To je vše. Jedna třída lidí je školena, jak sloužit a vydělat nějaké peníze, jiná třída je školena, jak vydělat peníze vykořisťováním. To je kapitalista a komunista. Komunisté jsou śūdrové. Protestují: „Vy nás vykořisťujete a vyděláváte peníze. To musí přestat.“ To je komunismus. Je to tak? A vaiśyové se snaží vykořisťovat ostatní. Tak či onak přinést peníze. Jsou zde tito kapitalisté a śūdra a vaiśya. Neexistuje žádný kṣatriya ani brāhmaṇa. Proto je celá společenská struktura ztracena. Snažíme se vytvořit nějaké brāhmaṇy. A pokud budou lidé následovat naše vedení, pak bude celá společenská struktura opět oživena. Hare Kṛṣṇa. Máme tedy velmi vážné poslání.—rozhovor v pokoji, Londýn 15. srpna 1971
Obecně chápeme, vaiśya znamená třída obchodníků. Ne. V současné době jsou takzvaní vaiśyové śūdrové, méně než śūdrové. Proč? Zaměstnáním vaiśyi je kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam (BG 18.44). Vaiśyové se musí věnovat pěstování obilí, ale nemají o to zájem. Mají zájem otevírat továrny na šrouby a matice a pneumatiky, pneumatiky Goodwheel, Goodyear. Nyní jezte pneumatiky a šrouby a matice. Ne, to nemůžete. Musíte jíst rýži a kilogram rýže stojí deset rupií. To je vše. Protože žádný vaiśya nepěstuje obilí. To je chyba.
Oni tu chybu nevidí. Jen křičí: „Ach, rýže podražila!“ Proč by cena nevzrostla? Ve městě Bombaji žijí milióny lidí. Kdo pěstuje obilí? Ale jsou známí jako vaiśya. Jaký druh vaiśyi? Neexistuje žádná brāhmaṇská kultura; není zde žádný mozek. Není žádný kṣatriya, který vám může poskytnout ochranu. Existuje tolik chyb.
Pokud chcete změnit svůj život, společnost, lidskou společnost, na národní nebo mezinárodní úrovni—o všem se mluví zde, mezinárodní—pak musíte přijmout Kṛṣṇovu radu. To je účel hnutí pro vědomí Kṛṣṇy: celková, důkladná reorganizace lidské společnosti. Nic jsme si nevymysleli. Je to velmi vědecké. Pokud skutečně chcete naplnit poslání svého života, pak musíte přijmout tuto radu Bhagavad-gīty, velmi vědeckou a pronesenou Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, bez jakýchkoliv chyb.—BG 4.13, přednáška Bombaj 2. dubna 1974
Prakticky přitahovat. Prakticky přitahovat. Hnutí Hare Kṛṣṇa bude prakticky přitahovat lidi. Budou-li světové záležitosti upraveny podle našeho Kṛṣṇy si vědomého plánu, nebude existovat pro všechny národy, všechny země žádný problém. Budou šťastní. Musíme tedy postupně vzdělávat lidi. A podle našeho příkladu, živoucího příkladu, budeme muset přitahovat.—ranní procházka Vṛndāvan 15. března 1974
Vše by mělo být systematické, jinak bude chaos. Bude chaos. Nikdo nebude šťastný... To je popsáno v Bhagavad-gītě, naraka eva kalpate: celý svět bude peklem. Tím se stal dnes. Celý svět se nyní stal peklem. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je tedy velmi důležité hnutí. Reorganizuje celé lidské, společenské, politické, náboženské ...
—ŠB 1.15.25-26, přednáška Los Angeles 4. prosince 1973
Jak může být nějaký mír? To není možné. Neexistuje žádný brāhmaṇa, kṣatriya. Možná jen několik vaiśyů. Ti jsou také jen napůl napravení. A evropská kultura, to je kultura caṇḍālů, yavanů. Neexistuje tam žádná náprava, žádný brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśyové, jen śūdrové a caṇḍālové, většinou caṇḍālové. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je prostředek pro důkladnou reorganizaci celé lidské společnosti.—ranní procházka Ahmadábád 25. září 1975
Tedy po celém světě. Není to jen v Indii—po celém světě. Nemůže být mír, pokud nereformujete celou společenskou strukturu, a to může provést pouze toto hnutí, vědomí Kṛṣṇy. Pouze tímto hnutím.—ŠB 6.1.56-62, Surat 3. ledna 1971 (dům Adubhaie Patela)
Varṇāśramská vysoká škola
V hmotném životě musí být rozdělení činností. To je přijato v Bhagavad-gītě (BG 4.13) jako
cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ
guṇa-karma-vibhāgaśaḥ
tasya kartāram api māṁ
viddhy akartāram avyayam
Na začátku, pokud založíme varṇāśramskou vysokou školu, aby mezinárodně vyučovala studenty z celého světa, aby byli vzděláváni jako brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové, śūdrové, podle vlastností a práce, bude to základním principem vědomí Kṛṣṇy.
... Pokud laskavě zvážíte tento bod a varṇāśramská vysoká škola bude založena, jsem si jist, že chaotický stav lidské společnosti bude zcela vyřešen.—dopis Tarunu Kānti Gh-śovi Bābuovi, Nové Dillí 11. března 1974
Politici budou vykořisťovat ubohé občany. A budou v rozpacích a natolik sužováni: na jedné straně nedostatek deště, a proto nedostatek potravin, a na druhé straně zdanění vládou. Tímto způsobem budou lidé tak sužováni, že opustí domov a odejdou do lesa. Velmi [ubozí] ... Pokud nepřijmou vědomí Kṛṣṇy, nebudou zachráněni. Varṇāśramská vysoká škola musí být založena neprodleně. Všude, kde máme naše středisko, by měla být založena varṇāśramská vysoká škola, aby vychovávala čtyři skupiny: jedna třída, brāhmaṇa; jedna třída, kṣatriya; jedna třída, vaiśya; a jedna třída, śūdra. Ale všichni budou povzneseni na duchovní úroveň duchovními činnostmi, které jsme předepsali. Neexistuje žádná nepříjemnost, dokonce ani pro śūdry.
...Všude, v každém středisku, by měl být zaveden tento systém, a musí tam být praktická aplikace varṇāśramy. Zároveň tento program oddané služby. Pak to bude fungovat velmi pěkně.
... Ale pokud ukážete, že ve skutečnosti děláte něco dokonalého, pak to jistě ocení. Vytvořte malou komunitu a ukazujte dokonalý život, ne zahálčivý život. Dokonalý život.—ranní procházka Vṛndāvan 12. března 1974
Taková je situace. Proto, protože jsme si vědomí Kṛṣṇy, jsme služebníci Boha, a proto je naší povinností zachránit tuto lidskou civilizaci. Vidíte. Kṛṣṇa to chce. A pro záchranu této lidské civilizace jsou tyto dvě třídy velmi naléhavě třeba. Vy, američtí chlapci a děvčata, jste inteligentní, máte vše potřebné. Alespoň ve vaší zemi vytvořte tyto dvě třídy, brāhmaṇu a kṣatriyu. Svět bude zachráněn, vy budete zachráněni a Kṛṣṇa bude potěšen.—ŠB 1.2.14, přednáška Los Angeles 17. srpna 1972
Onehdy jsem navrhl guvernérovi: „Otevřete varṇāśramskou vysokou školu.“ Tak jako vyučujeme praktického lékaře a inženýra nebo jakýkoliv konkrétní obor, stejně tak musí existovat učiliště a vysoká škola, kde může být určitá osoba nebo chlapec vzděláván jako brāhmaṇa nebo kṣatriya.—ŠB 1.7.7, přednáška Vṛndāvan 24. dubna 1975
Ale milostí Kṛṣṇy, milostí Caitanyi Mahāprabhua jsou nyní školeni. Nyní buďte vyškoleni a přepracujte celou západní civilizaci, zejména v Americe. Pak nastane nová kapitola. To je program. Proto je třeba varṇāśramská škola.—ranní procházka „varṇāśramská vysoká škola“, Vṛndāvan 14. března 1974
Jeden politik, ministr v Kalkatě, za mnou přišel, hovořil jsem. „Proč panuje chaos?“ A jednoduchý důvod je, že neexistuje tento systém cātur-varṇya, je ztracen. Prakticky bez brāhmaṇské kultury, kṣatriyské kultury, lidé zůstávají śūdry, lidmi čtvrté třídy nebo páté třídy. Pokud nebudou lidé první třídy, druhé třídy, alespoň třetí třídy, jen čtvrté třídy, páté třídy, šesté třídy, jak mohou vést? To není možné. Proto je nařízeno cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭam (BG 4.13). Toto rozdělení společnosti se musí dodržovat.
Vzdělávací instituce by měla existovat, ale vzdělání.... Tak jako na vysoké škole mají různé katedry: lékařská, technická, nebo biologická a mnohé, psychologická, chemická, fyzikální .... Mají tolik kateder. Ale není žádná katedra brāhmaṇská, kṣatriyská nebo vaiśyovská, žádná.—BG 4.13, přednáška Bombaj 2. dubna 1974
Prabhupāda: Ano.
prof. páter Porsch: Také jistý druh univerzity.
Prabhupāda: Ach, ano. Ano.
prof. páter Porsch: Jako indické a příbuzné vědy, védské vědy.
Prabhupāda: Moje představa je, že všechna naše střediska by měla být soběstačná. Nelíbí se nám představa, že kvůli obživě musíte ujet 160 kilometrů, abyste získal chléb. To je velmi nebezpečný nedostatek. Pěstujte si jídlo v místě a pak se podporujte.—rozhovor v pokoji s profesorem Durckheimem, německým duchovním spisovatelem, Německo 19. června 1974
Také jsem obdržel přiložený výstřižek z Ottawy a informace o té nemovitosti. GBC musí zvážit, jestli lze tuto nemovitost náležitě využít, je pěkná, pro varnāśramskou vysokou školu a [mléčnou] farmu. S 25 hektary pro pěstování toho můžete vypěstovat hodně.—dopis Jagadīśovi, Bombaj 12. listopadu 1974
Prabhupāda: Naším prvním problémem je, protože máme hmotné tělo, stravování. Všichni musí jíst. Kṛṣṇa proto říká v Bhagavad-gītě: annād bhavanti bhūtāni: (BG 3.14) „Pokud existuje dostatek obilí, pak budou oba, člověk i zvíře, spokojení.“ Proto naším prvním náboženstvím je vypěstovat dostatek obilí k nakrmení všech.—rozhovor v pokoji se třemi trappistickými mnichy, psychology z University of Georgia, a právníkem z Atlanty, Michaele Greenem, Atlanta 1. března 1975
Prabhupāda: ...V Bhagavad-gītě je doporučeno cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ (BG 4.13). Guṇy jsou zde. Tak jako se někdo vzdělává, jen aby se stal politikem, někdo se vzdělává, jak se stát vysoce charakterním světcem. Tento přirozený sklon již existuje, ale není správně využit. Proto by měla existovat řádná vzdělávací instituce, kde bude poskytováno řádné školení brāhmaṇy, řádné školení kṣatriyi, vaiśyi. Tyto čtyři skupiny musí existovat. A brāhmaṇská kultura zde musí být. Jinak nemůžete říci, že jste se stali morálními. Kde je příklad morálního člověka? Musí existovat zcela morální část společnosti. Tato dokonalá část nyní chybí. Proto, co jsem napsal?
Brahmánanda: „Tak jako existují různé katedry vzdělávacích institucí, musí existovat jedna instituce, jak vychovávat dokonalé brāhmaṇy s ideálními charaktery, jak je uvedeno výše v Bhagavad-gītě. Pokud existuje skupina lidí ideálního charakteru, řekněme 5 procent, zbylých 95 procent, tím, že uvidí jejich příklad, je bude následovat. Jinými slovy, skupina společnosti musí mít ideální charakter. To je zásadní.“
Prabhupāda: Proto je tato varṇāśramská vysoká škola velmi zásadní.
...V naší Indii, na místo jako Vṛndāvan, Naimiśāraṇya a tak dále, přijde mnoho lidí, bude-li založena varṇāśramská vysoká škola.—rozhovor s guvernérem, Vṛndāvan 20. dubna 1975
Justin Murphy: ... Říkáte, že nemáme člověka první třídy.
Prabhupāda: Tak ho vytvořte ... Vzděláním ho vytvořte.
Justin Murphy: Dobře. Ale jak...
Prabhupāda: Musí být vyškoleni. Tak jako jste byl vyškolen jako zeměpisec; podobně může být nějaký člověk vyškolen jako prvotřídní co do vzdělání.
Justin Murphy: Ale vyškolen ostatními, nebo sám?
Prabhupāda: Ne, musí existovat instituce.
Justin Murphy: Ale určitě školen sám. Ale školen sám, jako je například Albert Einstein nebo Bertrand Russell ...
Prabhupāda: Ne, ne, ne, ne, ne, ne. Učitelem. Nestal jste se zeměpiscem sám.
—rozhovor v pokoji s Justinem Murphym (zeměpiscem), Perth 14. května 1975
Okamžitě vyřešit všechny problémy jako tento tedy je založit instituci pro výchovu čtyř tříd lidí. Začněte ji.—rozhovor v pokoji s ředitelem výzkumu katedry sociální pomoci, Melbourne 21. května 1975
Tyto dvě důležité věci se staly na Kurukṣetře. Musíme tam proto mít velmi velký chrám a varṇāśramskou vysokou školu. To je moje touha. Kṛṣṇův přímý pokyn, Bhagavad-gītā. Mělo by to být historické ... Je to historické. Lidé by sem měli přicházet jako na nejdůležitější historické místo. A Gītā je dobře známá po celém světě. A Gītā začíná slovy dharma-kṣetre kuru-kṣetre (BG 1.1). V tomto smyslu je Kurukṣetra velmi důležitá.—rozhovor po příjezdu, Los Angeles 20. června 1975
Kṛṣṇa říká: „Tuto varṇāśramu jsem vytvořil ve prospěch celé lidské společnosti, i když nepatřím k žádné varṇě ani āśramu.“ Kṛṣṇa nemá nic na práci, ale pro udržení klidu a pokroku lidské společnosti v duchovním poznání je tato varṇāśrama nutná. Proto občas velmi toužím založit varṇāśramskou vysokou školu. Nemáme s varṇāśramou nic společného, my, Kṛṣṇa... Ale chceme vidět, že je celá lidská společnost klidná. To je naše poslání. Sarve sukhino bhavantu.—ŠB 6.1.12, přednáška Los Angeles 25. června 1975
Pokud jde o pozemek v Jayapuru, ano, nachází se na důležitém místě, dobrá lokalita, i když trochu opuštěná... Také tam chci otevřít varṇāśramskou vysokou školu, protože je tam dostatek půdy.—dopis: Tejīyasovi, Filadelfie 13. července 1975
Východní, západní nepřichází v úvahu. Nyní se lidé promíchávají. Nyní si myslím, že budeme mít instituci, zejména v Americe, aby vychovávala tuto první třídu, druhou třídu, třetí třídu a zbylou čtvrtou třídu.—rozhovor s duchovními, Detroit 15. června 1976
Klademe důraz na vzdělávání. Vychovávejte určitou část jako brāhmaṇu, určitou část jako kṣatriyu, určitou část jako vaiśyu. V tomto vzdělání nebereme ohled na to, že pochází z rodiny śūdrů. Vzdělávejte se. Buďte kvalifikovaní.—rozhovor v pokoji Systém varṇāśrama musí být zaveden, Māyāpur 14. února 1977
Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se snaží obnovit daiva-varṇāśramu, kde jsou brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, všichni. Systematicky. Proto navrhuje založit varṇāśramskou vysokou školu. Je navržena... Snažíme se o tolik věcí, ale toto je také jeden z programů, že by lidé na celém světě měli být vzděláváni podle vlastností a práce: brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra.—BG 7.1, přednáška Bhuvaneśvar 22. ledna 1977
Pouhé vynucování dodržování zákonů a nařízení nezajistí, aby byli občané poslušní a jednali, jak zákon stanoví. To není možné. Na celém světě je tolik států, zákonodárných shromáždění a parlamentů, ale občané jsou i nadále darebáci a zloději. K tomu, aby se chovali jako dobří občané, je nelze přinutit; musejí k tomu být vychováni. Stejně jako školy a univerzity vychovávají studenty, aby se stali chemickými inženýry, právníky či odborníky v mnoha jiných oborech poznání, musejí existovat školy a univerzity, které budou ze studentů vychovávat brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi, śūdry, brahmacārī, gṛhasthy, vānaprasthy a sannyāsī. Tím budou vytvořeny předběžné podmínky dobré občanské morálky (varṇāśrama-guṇānvitāḥ).
—ŠB 9.10.50, význam
Splnění pokynů duchovního mistra
V tom spočívá tajemství úspěchu. Poté, co byl žák zasvěcen a získal pokyny od duchovního mistra, má o nich bez váhání začít uvažovat a nenechat se rozptylovat ničím jiným. To je také závěr Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura, který při vysvětlování jednoho verše z Bhagavad-gīty (vyavasāyātmikā buddhir ekeha kuru-nandana, BG 2.41) poukazuje na to, že příkaz duchovního mistra je smyslem žákova života. Žák nemá uvažovat o tom, zda půjde zpátky domů, zpátky k Bohu — jeho první starostí má být, jak splní příkaz svého duchovního mistra. Má tedy neustále meditovat o pokynu duchovního mistra — to je dokonalá meditace. A má o něm nejen meditovat, ale také nalézt prostředky, jimiž ho dokonale uctí a vykoná.—ŠB 4.24.15, význam
Pokyny od duchovního mistra je třeba okamžitě splnit. Oddaný se od nich nesmí odchýlit ani se je snažit překonat. Nemá se zajímat pouze o studium knih — musí také vykonávat nařízení duchovního mistra (yathopadeśam).—ŠB 5.5.14, význam
Doplňkové zdroje:
Śrīla Prabhupāda byl nanejvýš inspirován, když slyšel zprávu z farmy Nový Govardhan. Jeho Božská Milost v posledním měsíci nebo tak nějak zdůrazňoval důležitost těchto zemědělských projektů a řekl: „Toto je další aspekt vědomí Kṛṣṇy, který chci prosazovat. Budu-li schopen znovu cestovat, pak budu navštěvovat farmy a zasazovat se, aby byly dokonalé. Na těchto farmách můžeme předvádět úplný systém varṇāśrama. Pokud se tyto farmy stanou úspěšnými, pak bude celý svět obklopen vědomím Kṛṣṇy.
Z tvého dopisu chápu, jak pěkná ta farma je. Velmi rád vidím čerstvou zeleninu, čerstvé ovoce, obilí, oddané přijímající bohaté prasādam a zpívající Hare Kṛṣṇa. Toto je skutečný smysl lidského života. Je to velmi dobrá farma, jak chápu ze tvého dopisu. Ať budete stavět cokoliv, opatřujte si stavební materiály v místě. Pokud dokážete vyrobit dlaždice místně, pak je váš problém s domy vyřešen. Vybudujte bambusový rám a na něj položte dlaždice. V každém případě vše opatřujte v místě. Přeji si udělat okružní cestu po farmách a pak určitě navštívím vaši farmu.“
Nadhodil jsem, že Śrīla Prabhupāda je farmářský ācārya, ale Śrīla Prabhupāda řekl: „Kṛṣṇa je farmářský ācārya. Baladeva drží pluh a Kṛṣṇa drží tele. Kṛṣṇa poradil Nandovi Mahārājovi neprovádět Indra-pūju, ale uctívat zemi, Govardhan, protože dodává obyvatelům Vṛndāvanu a kravám všechny potraviny.“ Śrīla Prabhupāda chce, abyste tuto farmu velmi dobře rozvíjeli, neboť to bude budoucí program, který představíme světu jako ideál vědomí Kṛṣṇy. Ve městech máme zájem o kázání, ale nemůžeme představit dokonalý systém varṇāśrama, to je možné pouze na farmách, jsou tedy velmi důležité.—dopis Tamāla Kṛṣṇy Gosvāmīho, tajemníka Śrīly Prabhupādy, Harimu Śaurimu dāsovi, ISKCON Melbourne, 10. srpna 1977 (poslán z Kṛṣṇa Balarāma Mandiru, Vṛndāvan)
Abhirāma dāsa: „Byl jsem osobně přítomen při dvou příležitostech, kdy Śrīla Prabhupāda mluvil o tom, jak důležité je pro něj založení varṇāśramy. Oba případy se udály v létě roku 1977 v Prabhupādově pokoji ve Vṛndāvanu, než odjel do Londýna. V té době byl Tamāla Kṛṣṇa Gosvāmī osobním tajemníkem Śrīly Prabhupādy a já jeho asistentem. Byl jsem také Prabhupādovým pečovatelem.
Poprvé bylo se Śrīlou Prabhupādou několik oddaných. Věděli jsme, že se jeho zdraví zhoršuje. Mluvil k oddaným o svém blízkém odchodu. ‚Ničeho nelituji,‘ řekl Prabhupāda. Odmlčel se na několik vteřin a pak řekl: ‚Ne, jedné věci lituji.‘ Jeden oddaný se zeptal: ‚Protože jste nedokončil překlad Śrīmad- Bhāgavatamu?‘ Prabhupāda odpověděl: ‚Ne, že jsem nezaložil varṇāśramu.ʻ
Při další příležitosti, o něco později, jsem byl s Prabhupādou v jeho pokoji, když prohlásil: ‚Padesát procent mé práce není dokončeno, protože jsem nezaložil varṇāśramu.ʻ “—telefonický rozhovor Hare Kṛṣṇa dāsī s Abhirāmem dāsem, Vṛndāvan, Indie 18. února 1996
„Chystáme se pustit do nové fáze našeho hnutí: varṇāśramy.“
—Prabhupāda k Jagadīśovi dāsovi, který vezl Śrīlu Prabhupādu k vlaku do Iláhábádu (leden 1977)
„Před dvěma lety (1994?) jsem hovořil s Nandou Kumārem dāsem v Arizoně. Říkal mi, že mu Prabhupāda osobně sdělil, že za našeho života uvidíme založení varṇāśrama-dharmy.“—Bhakti-tīrtha Svāmī (červen 1996, farma Gītā-nagarī)